Archiv autora: aia.2eoa

Článek: Setkání Lukavců

Volební obvod č. 67 – Nový Jičín
senátor Milan Bureš
Po povodních, které zasáhly naši zemi koncem 90. let, se navzájem sblížily stejně postižené obce, nacházející se v různých koutech naší vlasti. Vedle problémů s velkou vodou je spojuje také jejich jméno: Lukavec. Výměna zkušeností a společné problémy vyústily v několik setkání. První setkání občanů Lukavců se konalo v roce 2003 v Lukavci u Lovosic, následovalo v roce 2004 setkání v Lukavci u Pacova a letos se obce sešly 25. června v Lukavci u Fulneku. Na setkání se na Moravě připravovali všichni: již dlouho před termínem setkání se v Lukavci uklízelo, sportovci opravovali lavičky a stoly na hřišti, myslivci opatřili svoji chatu novým nátěrem a ani hasiči nezůstali s úklidem pozadu. Každý si upravil okolí svého domu, místní mládež natřela oplocení zahrádky u pošty. Pořadatelé zatím sestavovali program setkání a vymýšleli různá překvapení. Prvních 64 hostů v čele s paní starostkou Kazdovou přijelo z Lukavce u Hořic. Na hřišti vyhrává Fulnecká kapela a disco pana Černého, k prohlídce a projížďce jsou připraveni autoveteráni pod dohledem pana Bedřicha Johna, všude voní koláčky a uzené klobásy. Z Lukavce u Pacova doráží  starosta Kubec se svými  34 spoluobčany, z Lukavce u Lovosic starosta Hlaváček a dalších 54 hostů. Atraktivnost setkání jistě potvrzuje i to, že z nejmenšího Lukavce u Hořic přijela celá jedna třetina obyvatel. Slavnostního zahájení se zúčastnil vedle jiných i senátor Milan Bureš. V programu vystupují postupně členové tanečního kroužku z Fulneku, děti MŠ Lukavec a místní mládež pod vedením pana Václava Davida. Hraje se fotbalový turnaj, soutěží hasiči, je možno si prohlédnout automobilové veterány, poslechnout minirecitál vítězky celostátního kola ve hře na akordeon Anežky Gebauerové z Lukavce u Fulneku nebo obdivovat požární zásah se stříkačkou z roku 1908. Vyvrcholením dne byla soutěž „O nejsilnější Lukavec“, kde se za mohutného povzbuzování soutěžilo v přetahování lanem. Jak dopadly jednotlivé soutěže, není důležité. Podstatné je, že se dále prohloubily přátelské vztahy mezi „lukavčáky“. Setkání skončilo slibem, že za rok se setkání uskuteční opět, tentokrát v Lukavci u Hořic.

(Zdroj: Časopis Senát 4/2005, http://www.senat.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/new/web/casopis.sqw?CID=605)

Článek: Vydařené oslavy výročí kaple

Fulnek-Děrné – (val) Na dvě stě lidí se v neděli zúčastnilo oslavy k výročí kaple Nejsvětější Trojice Na Hájku poblíž Děrného u Fulneku.

U třísetleté kaple, která je v současnosti kulturní památkou, bylo pro návštěvníky připraveno bohaté občerstvení, lavičky a pro případ nepěkného počasí velký stan. Počasí se však vydařilo a zúčastnění zažili odpoledne plné zábavy a pohody. „Lidové i jiné písně nám zahrálo trio muzikantů z blízkého okolí, zazpívali jsme si a poslechli proslov faráře i Jiřího Svobodníka, který zmínil historiii a pověsti týkající se kaple,“ popsal průběh odpoledne Stanislav Šmeidler, který se společně s dalšími lidmi stará o drobné sakrální stavby v okolí už několik let.

„Kaple Na Hájku tvořila dříve společně s dvěma dalšími v krajině trojúhelník – Boží oko – symbol Svaté Trojice. Pověst o vzniku kaple má dvě podoby. V obou se objevuje motiv šlechtice na koni, který se topil ve zdejších bažinách. Podle jedné verze se utopil a kaple byla vystavěna na jeho památku, podle verze druhé se zachránil voláním o pomoc ke Svaté Trojici a kapli vystavěl sám jako výraz vděku,“ řekl k historii Jiří Svobodník.

V uplynulých dvou letech byla v kapli provedena rozsáhlá rekonstrukce. „Byla zde kompletně vyměněna střecha, kaple byla nově vydlážděna, bylo provedeno odvodnění a nahozena nová sanační omítka,“ popsal nejvýraznější změny Šmeidler. Celkové náklady přesto nepřesáhly částku padesát tisíc korun, za což je podle Šmeidlera nutné poděkovat sponzorům a lidem, kteří prováděli opravné práce zdarma. Ruku k dílu přiložila řada firem i podnikatelů, na střechu přispělo město Fulnek i další větší i menší dárci.

V současné době se o kapli, která stojí při cestě z Fulneku do Lukavce, starají převážně lidé z Lukavce.

(Zdroj: Region – týdeník okresu Nový Jičín, út 25. října 2005, č. 43)

Fotografie z oslav 300 let výročí kaple v roce 2005

(Zdroj: CD Aleše Ohnheisera)

Reportáž: 300 leté výročí kaple Nejsvětější Trojice

Na dvě stě lidí se v neděli zúčastnilo oslavy k výročí kaple Nejsvětější Trojice Na Hájku poblíž Děrného u Fulneku.

U třísetleté kaple, která je v současnosti kulturní památkou, bylo pro návštěvníky připraveno bohaté občerstvení, lavičky a pro případ nepěkného počasí velký stan. Počasí se však vydařilo a zúčastnění zažili odpoledne plné zábavy a pohody.

„Lidové i jiné písně nám zahrálo trio muzikantů z blízkého okolí, zazpívali jsme si a poslechli proslov faráře i Jiřího Svobodníka, který zmínil historiii a pověsti týkající se kaple,“ popsal průběh odpoledne Stanislav Šmeidler, který se společně s dalšími lidmi stará o drobné sakrální stavby v okolí už několik let.

Lidé se sešli k slavnosti.

K lidem promlouvá kněz

(Zdroj foto: CD od p. Ohnheisera)

Článek: III. setkání Lukavců

Setkání Lukavců předcházely neblaze známé povodně, kdy byl nejprve v roce 1997 zaplaven náš Lukavec u Fulneku, a o pár let později Lukavec u Lovosic. Jelikož se vesnice navzájem v těžkých chvílích sblížily, konalo se první setkání Lukavců v roce 2003 v Lukavci u Lovosic. Následovalo v roce 2004 setkání v Lukavci u Pacova a letos tato akce připadla na Lukavec u Fulneku.

A tak se již dlouho před termínem setkání, který byl stanoven na sobotu 25. 6. 2005, v Lukavci uklízelo, sportovci opravovali lavičky a stoly na hřišti TJ, myslivci opatřili svoji chatu novým nátěrem a hasiči s úklidem hasičárny nezůstali pozadu. Také ostatní občané připravovali okolí svých domů na setkání s přáteli. Místní mládež natřela oplocení zahrádky u pošty. Pořadatelé zatím sestavovali program setkání a vymýšleli různá překvapení pro hosty z Lukavců.

V pátek večer přijeli první hosté z Lukavce u Hořic. Den „D“ pro občany Lukavce je tady. Na hřišti vyhrává Fulnecká kapela a disco pana Černého, k prohlídce a projížďce jsou připraveni autoveteráni pod dohledem pana Bedřicha Johna, všude voní koláčky a uzené klobásy. Hosté přijíždějí. Z Lukavce u Pacova přijel pan starosta Kubec a 34 občanů, z Lukavce u Lovosic přijel pan starosta Hlaváček a 54 hostů a z Lukavce u Hořic k nám zavítala paní starostka Kazdová a 63 hostů. Je to paradox, ale z nejmenšího Lukavce u Hořic přijela celá 1/3 obyvatel.

Za účasti vzácného hosta, pana senátora Bureše, je setkání slavnostně zahájeno. Setkání zdraví nejprve pan Aleš Ohnheiser z Lukavce u Fulneku a vítá všechny hosty i domácí. Následují zdravice starostů Lukavců, pana senátora a starosty Fulneku pana Ing. Josefa Dubce. Závěrečné slovo patří největšímu sponzoru setkání, spolumajiteli a řediteli firmy NC-line, panu Petru Sokolovi.

Moderátor celého setkání, pan Vítězslav Sokol, zahajuje program, ve kterém vystupují postupně členové tanečního kroužku z Fulneku, děti MŠ Lukavec a místní mládež pod vedením pana Václava Davida. Na konci tohoto vystoupení dochází ke slavnostní události. Nynější předseda občanského aktivu Lukavec, pan Aleš Ohnheiser, děkuje bývalému předsedovi, panu Davidovi, za vše, co pro rozvoj a krásu Lukavce ve funkci udělal, a předává mu malý dárek jako upomínku na úspěšná léta.

Setkání se rozjíždí naplno. Ti, kteří přišli před zahájením, si jdou na pivo nebo limonádu zdarma. Je to takový malý dárek pořadatelů. Fotbalisté zahajují svůj turnaj a občané Lukavců se rozhlížejí po našem Lukavci. Je opravdu co vidět. Hasiči připravili k prohlídce svoji zbrojnici, ve které je možno spatřit i krásné domečky vyrobené ze dřeva, které již léta vytváří pan Josef Sokol. Otevřen je místní kostel a na myslivecké chatě je pro účastníky připraven oběd z mysliveckých specialit. Obdiv nad přípravou a organizací setkání vyjadřuje i pan senátor, který má díky jednomu ze sponzorů setkání, panu Karlu Baranovi, možnost projet se po Lukavci v koňské bryčce, tažené párem krásných bílých koní.

Jednotlivé soutěže fotbalistů a hasičů jsou prokládány ukázkami autoveteránů, malým minirecitálem vítězky celostátního kola ve hře na akordeon, Anežky Gebauerové z Lukavce u Fulneku a ukázkou požárního zásahu se stříkačkou z roku 1908. Bylo toho opravdu hodně a vyvrcholením dne byla soutěž „O nejsilnějšjí Lukavec“, kde se za mohutného povzbuzování soutěžilo v přetahování lanem.

Jak dopadly jednotlivé soutěže, není důležité. Podstatné je, že se dále prohloubily přátelské vztahy mezi „lukavčáky“. Setkání skončilo vyhodnocením soutěží a slibem, že za rok se opět sejdeme, tentokrát v Lukavci u Hořic. Dlouho do noci pak pokračovala diskotéka a rozebíraly se zážitky ze setkání.

Kdybychom měli poděkovat všem, kteří se svým dílem podíleli na organizaci III. setkání, nestačil by na to celý zpravodaj. Občané Lukavce se vytáhli a všem za to patří poděkování. Náš dík také patří sponzorům a všem, kdo přispěli ke zdárnému průběhu akce.

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, srpen 2005, občanský aktiv Lukavec )

Článek: Kopřivnický ovál v sobotu žil sportem

Kopřivnice – Polodrážní mašiny, čtyřkolky, rádiem řízená letadla i veteráni staří tři čtvrtiny století, to vše bylo v sobotu k vidění v areálu ploché dráhy v Kopřivnici. Uskutečnilo se tam Sportovní odpoledne AVZO.

Zatímco plošináři si to mezi sebou rozdávali v rozjížďkách, o přestávkách se předvedli letečtí modeláři. Moderátorka akce připomněla, že mezi členy AVZO patří také radioamatéři, kteří existují stejně dlouho jako plochodrážní klub, tedy padesát let. Asi největší obdiv všech ale sklidily nádherné stroje, které přivezli na plochu členové Tatra veterán klubu. Ať už to byl autobus, který jezdil na trase z Nového Jičína do Příbora, hasičský vůz Tatra či Tatraplán.

Jedním ze skvostů byla i červená Tatra hadimrška, se kterou přijel pan Bedřich John z Lukavce u Fulneku. „Koupil jsem ji asi před patnácti roky jako šrot ve Štramberku,“ přiblížil osud hadimršky pan John a dodal, že tenkrát za ruinu auta zaplatil 3,7 tisíce korun. „Ale chyběl tomu volant, nůžky na střechu, na tom nebylo v pořádku nic. Všechno se dělalo nové,“ pokračoval majitel, jenž nakonec prozradil, že automobilový skvost dával dohromady deset let.

Pan John již vlastní Tatru 57 A. Tu si pořídil v roce 1974. „Normálně jsem s ní jezdíval do práce a tak, jak bylo potřeba. O víkendech se jelo na soutěže. Se synem jsme s ní objezdili už na sto padesát soutěží,“ vypočetl pan John a k lepšímu přidal, že s Tatrou 57 A jel například po vlastní ose do Liberce a odtud do Krkonoš. „Nakonec jsem s ní byl až u Hančovy mohyly,“ usmál se pan John. Příští týden vyrazí na Rallye veteránů Beskydy 2005. „Už jsem to kdysi vyhrál třikrát za sebou a doma mám originál pohár Josefa Veřmiřovského ze třiadvacátého roku,“ uzavřel pan John.

(Zdroj: Region – týdeník okresu Nový Jičín, út 30. srpna 2005, č. 35)

Zpráva: Terénní vlna

Sbor dobrovolných hasičů v Lukavci pořádá v úterý 5. 7. 2005 v pořadí již 19. ročník tradiční hasičské soutěže pod názvem Lukavecká terenní vlna. Klání hasičských družstev začne ve 13:30 hodin na hřišti TJ Sokol. Zveme všechny příznivce a fanoušky požárního sportu, aby se přišli pobavit na tuto technicky náročnou, ale divácky velmi zajímavou hasičskou soutěž. Loňská účast byla 37 družstev, z toho 8 ženských.
Večer ve 20:00 hodin začne letní karneval, k tanci a poslechu hraje hudba TNT.
Srdečně zvou hasiči z Lukavce

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 7, červenec 2005)

Článek: Lukavec v květnu

Svátek matek

Svátek matek je významným dnem pro každou maminku či babičku a sluší se v tento den poblahopřát. Pomalu tradicí se již stala oslava Svátku matek v Lukavci, kde program oslavy v minulých létech zajišťovali členové Občanského aktivu.

V letošním roce se této akce, se ctí, ujali členové KDU-ČSL Lukavec. A tak v neděli 8. května 2005 v místním sále vystoupily děti z mateřské školky, zataničla děvčata z aerobic klubu Kopřivnice a své nacvičené scénky předvedla místní mládež pod vedením pana Václava Davida, který celé odpoledne uváděl. K poslechu zahrála dechová hudba „Fulnečanka“. Všude voněla káva a dobré domácí koláčky, které byly maminkám přichystány k občerstvení. Celé odpoledne bylo velice hezky připraveno a patří dík všem pořadatelům.

Pochod k pomníku osvobození

Jelikož v Lukavci máme ještě jednu tradici, která se váže k 8. květnu, a to „Pochod k pomníku osvobození“, dohodli se pořadatelé TJ Sokol a KDU-ČSL na přesunutí termínu pochodu na sobotu 7. května.

Před pochodem byla položena za účasti pana starosty a místostarosty kytička k pomníku připomínajícímu oběti 1. a 2. světové války. Je nutno připomenout, že za velké účasti občanů Lukavce. Pan Moravec ve svém krátkém vystoupení připomněl události 2. sv. války a pak již stovka turistů vyrazila na tradičný trasu pochodu, jehož cíl byl u pomníku za vesnicí. Zde bylo přichystáno pěkné posezení s občerstvením a opékáním párků a byli vyhodnoceni nejmladší a nejstarší účastníci pochodu. Kdo se zúčastnil pochodu, musel projít kolem kapličky sv. Anny nad Lukavcem. A zde si nešlo nepovšimnout, že okolí kapličky bylo letos upraveno a vzorně uklizeno občany Lukavce, především z řad KDU-ČSL Lukavec.

Kácení máje s programem

Sportovci a členové TJ Sokol Lukavec v květnu provedli úklid a přípravu areálu TJ na nadcházející sezónu, která opět slibuje v Lukavci množství rozmanitých sportovních, kulturních a ostatních společenských akcí. První z nich se uskutečnila již v sobotu 28. května, a to tradiční „Kácení máje s programem“.

Počasí bylo nádherné, a tak každému přišlo vhod vychlazené pivo, dobré koláčky nebo uzené cigárko od mistrů uzenářů Pavlíků. Hasiči připravili ukázku požární akce se starou stříkačkou z roku 1908. Patří jim za to, že je tato historická stříkačka plně funkční, naše uznání a poděkování. Veselou scénku pod májem pak sehráli mladí hasiči s podporou ostřílených divadelních mistrů Antonína Sokola a Vítězslava Sokola, který se již tradičně ujal režie představení. A pak již došlo na samotné kácení máje a lítý boj v soutěži o to, kdo si máj odveze domů. To ale nebylo důležité. Podstatné je, že se všichni v Lukavci dobře baví a dokáží pro přípravy akcí obětovat svůj volný čas, kterého máme všichni čím dál méně.

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 7, červenec 2005)

Článek: Ornitologové jsou znepokojeni, že mnozí čápi se ještě nevrátili

Nový Jičín

Znepokojeni jsou v posledních několika týdnech jak ochranáři a ornitologové, tak někteří lidé, kteří bydlí u čapích hnízd. Ti byli zvyklí, že čápi přilétali z míst svého hnízdění běžně už v březnu a na počátku dubna. Některá ptačí hnízda však doposud zejí prázdnotou. Podle ochranářů prý znatelně více než v jiných letech.

Čápi se do nich zatím nevrátili a někteří ornitologové míní, že pokud je neobsadí čápi tento týden, zůstanou hnízda letos osiřelá.

Ochránci přírody jsou znepokojeni. „Volal nám například jeden pán ze Skaličky. Je to pan učitel, učí přírodovědu a pravidelně si zapisuje přílet čápa do této obce. Ale telefonoval nám, že letos ještě nepřiletěl, přestože tam bývá obvykle už třetího dubna,“ říká jednatel valašskomeziříčské pobočky svazu Milan Orálek.

Ten proto s ornitology o předminulém a minulém víkendu objížděl evidovaná čapí hnízda v okresech Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje, aby zjistil, kde všude čápi po zimě chybí.

„Přestože někde čápi přiletěli, situace je pořád špatná. Už dlouho se nic podobného nestalo. A my si ani nemůžeme hrát na chytré, protože nevíme, proč někam čápi nepřiletěli,“ řekl Milan Orálek. „Možná, že za to může zima, která byla celosvětově letos divná. Možná někde čápi uhynuli nebo je něco zastavilo. „Milan Orálek řekl, že ornitologové naposledy zaznamenali podobnou situaci na počátku devadesátých let mimulého stoletíl po vypuknutí války v Zálivu.

„Tehdy čápi rovněž na některá místa nepřiletěli v termínu. Nikdo to nikdy nepotvrdil, ale ornitologové tehdy zvažovali, zda za to nemůžou požáry ropných vrtů. Jestli náhodou čápy ty husté, mohutné dýmy nedezorientovaly.“

Čápi chybějí například v Bobrkách na Vsetínsku, v Lešné u Valašského Meziříčí, v Zubří a na dalších místech, například ve starém čapím hnízdě na valašskomeziříčské gobelínce,“ řekl Milan Orálek.

Dodal, že zmatky panují také v některých hnízdech, kde se už čáp letos objevil. „Z některých hnízd totiž čáp zase někam zmizel, i když už tam byl. Jako by se navzájem hledali,“ řekl jednatel valašskomeziříčského svazu ochránců přírody.

Čápům se přitom na Moravě líbí. Nejvíce v zemi je jich na Břeclavsku, Novojičínsko patří v počtu evidovaných čápů na druhé místo.

(Zdroj: MF Dnes, 26.4.2005)

Článek: Úředníkům vadí, že čápi nepoužívají upravená hnízda

FULNEK

Úředníci odboru životního prostředí radnice ve Fulneku povolali ochránce přírody, aby vyřešili problém, který nastal s našimi asi největšími opeřenými živočichy – čápy.

Na několika místech ve Fulneku nechala radnice upravit pro tyto majestátní ptáky jejich hnízda, aby ptáky neohrožovaly například přes léto fungující komíny či elektrické dráty.

Čápům se však po návratu z teplých krajin upravená hnízda nelíbí a začali si stavět jiná. Většinou nedaleko těch starých a na sloupech elektrického napětí. Tam je ale nechtěji trpět energetici, neboť se obávají, že čapí hnízda mohou zkratovat elektrické vedení a zároveň těmto chráněným ptákům hrozí smrt.

Například ve Fulneku – Stachovicích přestavěli ochránci přírody velké hnízdo na komíně restaurace U splavu, neboť vichr jej nahnul tak, že mu hrozilo zřícení. Čáp, který se před čtrnácti dny vrátil, však o předělané hnízdo neprojevil zájem a začal si budovat nové kousek od hospody na sloupech elektrického napětí.

Podobně dopadl pokus postavit podložky pro čapí hnízdo ve Fulneku – Lukavci, kde původní hnízdo už není. Přestože tam lidé a ochránci přírody vybudovali několik náhradních podložek pro nová hnízda, čápi si postavili zcela nové hnízdo na sloupu elektrického napětí.

„Je vidět, že si příroda nedá poručit, “ říká s úsměvem jednatel Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí Milan Orálek. Tento svaz vybudoval na ploše tří krajů na Moravě už asi šedesát umělých hnízdiš’t čápů. „Na druhé straně nikdo čápům nevysvětlí, že stavět hnízda na sloupech je pro ně nebezpečné. A že náhradní hnízda a podložky stavíme pro jejich bezpečnost.“ Dodává, že v mnoha případech například komíny, na nichž si čápi postaví hnízda, topí i přes léto. „Dokonce jsme zažili případ, kdy čápům jejich hnízdo co chvíli chytlo. Museli udusávat oheň zobákem a nohama. Nechtělo se jim ale z komína, ač byli celí černí od kouře, až si je lidé pletli s vzácnějšími černými čápy. Dokonce si museli vždy dolétnout na chvli na jiný komín a nadýchat se čerstvého vzduchu,“ říká Milan Orálek.

Ochránci přírody však mají řešení. „Čápy na sloupech necháme, dokud se nevylíhnou mladí. Když jsou pak ti mladí velcí jako slepise a neumějí ještě létat, přeneseme je i s hnízdy na místa, do nichž se jejich rodičům nechce. Většinou pak ale kvůli mláďatům dostanou rozum. I když jsou nejdříve trochu naštvaní,“ říká Milan Orálek.

(Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=Cmfsevermora&c=krajmoravskoslezskyr_2_2, 16.4.2005)

Článek: Jezdci zvěstovali zmrtvýchvstání Krista

FULNEK-LUKAVEC (ipa) – Po šestatřicáté usedl v Neděli velikonoční do koňského sedla Václav David z Lukavce u Fulneku a vydal se v čele průvodu vesnicí, aby zvěstoval lidem, že Kristus vstal z mrtvých.

Jízda kolem osení se v Lukavci u Fulneku jezdí od období po Bílé hoře a obec s asi čtyřmi stovkami obyvatel je zřejmě jediná, která tento velikonoční zvyk udržuje. „Pak už to jezdí jen Lužičtí Srbové v Německu,“ připoměl pan David. Letos jelo při takzvaném rajtování čtyřiadvacet koní a stejně jako předešlé roky se jezdci v jejich sedlech střídali s muzikanty ve zpěvu dvou písní. Tou první je starobylá skladba ze 16. století, druhou píseň Zprávu dáš, Boží Spasiteli. Václav David, který již více než tři desítky let jezdí v čele průvodu, popřeje téměř u každé chalupy pěkné svátky a nechá lidem, kteří na něj čekají, políbit křížek, který na počátku své pouti převzal u kostela. Letos mu jej předával desetiletý Vojtěch Maleňák. „Ptal jsem se pana Davida, jestli mohu podat křížek, a on řekl, že mohu,“ vysvětil svou premiérovou účast chlapec, který měl po předání křížku ještě jeden úkol – pustit kostelní zvony. Václav David již před několika lety prohlásil, že končí, nástupce už má ve svém synovi, dvacetiletém Janovi. Ten se ale zatím na jeho místo netlačí. „Dokud je zdravý, tak ať to jezdí. Až to bude nutné, jsem připravený ho nahradit, ale vůbec na to nespěchám,“ prohlásil Jenda, který sám cítí výjimečnost tohoto zvyku. „Určitě to budeme chtít udržet. Nejen kvůli místním, ale i kvůli mnoha lidem, kteří tu přijíždějí právě kvůli tomu,“ vysvětlil David junior. Jízdu kolem osení přerušili podle pamětníků jen jednou. „To bylo asi v sedmasedmdesátém roce, kdy napadlo půl metru sněhu. Jinak to nepřerušila ani válka,“ dodal pan David.

(Zdroj: Region – týdeník okresu Nový Jičín, út 29.3.2005, č.13, roč.14))