V Jaschkeho fulnecké kronice Quodlibet uložené v Moravském zemském archivu v Brně* se v diáriu (denních záznamech) roku 1826 píše zpráva ke dni 27. března (Velikonoční pondělí)! o průběhu jízdy kolem osení ve Fulneku. Kronikář uvádí, že se toho dne konala jízda kolem osení, protože bylo o něco lepší počasí než v neděli (velké deště). Mladí čeledíni z Jerlochovic tak vyjeli podle prastarého (uralten) zvyku, objeli pole s osením, vjeli do města (Fulneku), kde třikrát obkroužili náměstí. Poté vyjeli horní branou a zamířili k jerlochovickému kostelu. Tam na ně čekali tzv. Pferdbuben (kluci od koní?), kteří od nich převzali koně. Po mši pak začalo procesí. Vpředu jeli dva hlavní zpěváci (Hauptsenger), za nimi dva praporečníci (Fahnenträger), následováni jedním držícím kříž, a pak dalším nesoucím Ostermanna (snad jako naše Mařena/Morana). Za nimi pak následovali ostatní. Tito všichni jeli na pěkných ozdobených koních a sledovala je spousta diváků.
Citujme pak další odstavec: „Tento zvyk je prastarý ve všech vesnicích fulneckého panství.“
Nakonec se po této slavnosti chlapci sešli s děvčaty a tančilo se a pilo.
Jde o rychlý zběžný překlad zprávy. Budeme potřebovat více času na její detailní zpracování. Cílem je, ale ukázat, že jde o zvyk opravdu velice starý, už před 200 lety považovaný za prastarý.
V Lukavci nedaleko Fulneku na Novojičínsku letos na tradiční jízdu kolem osení vyjede 15 jezdců. Po 58 letech pravděpodobně poprvé do sedla neusedne pětasedmdesátiletý Václav David. Právě on v posledních desetiletích tradici udržoval. Díky němu přežila i pandemii koronaviru a s ní spojená opatření vlády. David v pondělí 14. dubna ČTK řekl, že je po operaci srdce a letos už asi nepojede.
Jezdci v černých oblecích a naleštěných holínkách na koně nasednou o Velikonoční neděli. S kovovým křížem budou žádat požehnání pro pole a rodiny. Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených.
K udržení tradice Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v posledních desetiletích pomohl letos pětasedmdesátiletý Václav David. Organizuje jezdce a shání pro ně koně. Letos už ale s největší pravděpodobností nevyjede. „Jsem po operaci srdce. Doma mi to asi neprojde,“ řekl ČTK David. Dodal, že už našel své nástupce a odkaz budovaný po staletí má komu předat. „Už to chci nechat na mladších,“ dodal.
Rajtování, jak se jízdě kolem osení také říká, začíná v neděli před Velikonočním pondělím pravidelně ve 13:00 u kostela v Lukavci. Pak jezdci zamíří přes pole nad vesnicí a objíždějí horní konec obce. Později vyrazí přes louky do osady Nové Dvory. Jezdec v čele průvodu nese kříž, kterým žehná rodinám, stavení či polím a budoucí úrodě. Cestou kovový kříž uctívají místní obyvatelé, kteří jezdcům na oplátku nabízejí alkohol pro zahřátí. Jezdci zpívají píseň z 15. století Vstal z mrtvých. Po návratu do Lukavce se zpívá a hraje píseň Aleluja, zdráv buď náš milý Spasiteli.
Tradiční jízda kolem osení se v obci dodržuje přes 400 let. Přerušit ji se nepodařilo nacistům za druhé světové války ani komunistům po roce 1948. Jízda se nakonec konala i o Velikonocích v roce 2020, tedy v době nejpřísnějších opatření proti šíření koronaviru. „Tenkrát jsme vyjeli jen čtyři a tajně. Nikomu jsme to neřekli a vyjeli jsme časně ráno, abychom nikoho nepotkali,“ řekl David. Epidemie ale tradici zapsanou na seznamu nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje přece jen pozměnila. Z hygienických důvodů už jezdci nenechávají lidi líbat kříž.
Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce při bitvě na Bílé hoře. Tím si zasloužili zápis v kronice a vznikla tak první zmínka o lukavecké tradici.
Obří kraslice, historické zvyky, britské i německé tradice či komentované prohlídky na zámcích v regionu. Moravskoslezský kraj se připravuje na velikonoční svátky. Proběhnou jarmarky, trhy, někde už s oslavou svátků začali už o víkendu.
Už po staletí je součástí Velikonoc v Lukavci u Fulneku i tradiční Jízda kolem osení. Do krajiny vyjíždějí jezdci v černých oblecích a naleštěných holínkách. S kovovým křížem žádají požehnání pro pole a rodiny. Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených.
Tradičně velikonoční prohlídky organizuje kastelánka empírového zámku v Raduni na Opavsku Markéta Kouřilová. Netradiční okruhy začaly už o minulém víkendu a potrvají do 27. dubna. „Přivítáme jaro v jedinečné atmosféře raduňského zámku. Během velikonočních svátků i dubnových víkendů zveme na speciální prohlídky, které představí nejen tradiční české, ale i britské a německé velikonoční zvyky posledních šlechtických majitelů – rodu Blücherů z Wahlstattu,“ uvedla Kouřilová.
Radostné Velikonoce na zámku v Kuníně
Velikonoční akci si připravili také na zámku Kunín. Barokní perla vídeňského stavitele von Hildebrandta si pro návštěvníky připravila radostné Velikonoce s hraběnkou Walburgou. Půjde o kostýmované představení v pokojích zámku na oslavu Velikonoc ve společnosti urozené hraběnky Marie Walburgy. Akce proběhne 20. a 21. dubna vždy od 9 do 16 hodin.
Návštěvníci uvidí program, kdy hosté předají své velikonoční dary vznešené hraběnce Marii Walburze a uvidí i velikonoční šlechtickou slavnostní tabuli, pečlivě prostřenou, kde se snoubí tradice, vznešenost a sváteční dekorum. Připraveno bude ladění lahodných pokrmů a okázalých dekorací inspirovaných velikonočními oslavami vysoké šlechty. A jako překvapení hraběnka Walburga a její přítelkyně, hraběnka Braidová, přichystaly nečekané překvapení pro komornou Terezu. Co ji čeká?
Na své si přijdou milovníci historie, elegance a špetky dobového dramatu. Velikonoční slavnost přenese návštěvníky do časů okázalé šlechtické kultury. A možná přijde i kouzelník, vlastně kunínský ozdobný zahradník Johann Heger…
Na Žerotínském zámku v Novém Jičíně se v sobotu 12. dubna (9-15.30 hodin) můžete přijít podívat na to, jak ozdobit a vyfouknout si velikonoční vajíčko. Místní muzeum připomene velikonoční tradice, jako pletení tataru nebo výrobu symbolu odcházející zimy v podobě Mařeny. Návštěvníci si budou moci zakoupit velikonoční zboží přímo od řemeslníků.
Opavský Velikonoční jarmark také již začal minulý pátek, a to na tamním Hlavním náměstí. „Vrcholem jarmarku bylo nedělní vynášení Mařeny a Mařaka, starý lidový zvyk symbolizující loučení se zimou,“ uvedl Martin Kůs z tiskového odboru magistrátu.
V Krnově na Bruntálsku velikonoční atmosféru připomenou obří kraslice rozmístěné různě po městě. Na jejich výzdobě se podílely děti v místní škol a školek. Celkem jich k vidění od 12. do 22. dubna bude ve městě a na vrchu Cvilín 15.
Ostravští průvodci zase připravují komentované velikonoční procházky Ostravou. Konat se budou 13., 18. a 20. dubna. Zájemci poznají s průvodci historii oslav a objeví tradiční zvyky a obyčeje, které se zde udržují již po mnoho generací. Například i tom, jak se slavilo v dělnických koloniích, jaká jídla se připravovala na stůl nebo o slávě důlních koní, kteří se právě na tyto svátky dostávali na povrch.
Velikonoční jarmark chystají i pracovníci zámku v Bruntále na 14. dubna. Na akci vystoupí Dechový orchestr města Bruntál, ZUŠ Bruntál, sbor Nic Moc z Horního Benešova, pěvecký sbor Písnička ze ZŠ Jesenická z Bruntálu a také Klaun Hopsalín s velikonočním vystoupením.
Akce Velikonoce na Jihu v ostravské části Jih bude konat 12. dubna. „Velikonoce fascinují kombinací pohanských a křesťanských tradic. Patří mezi ně pomlázka, zdobení kraslic či symbolická červená barva představující nový život. Na Velikonočním jarmarku mnoho z nich připomeneme a návštěvníci si je budou moci vyzkoušet,“ řekla ředitelka organizace Kultura Jih Gabriela Gödelová.
Epidemie změnila 400 let starou tradici v Lukavci, lidé nelíbají kříž
Lukavec (Novojičínsko) – Epidemie koronaviru v minulých letech změnila 400 let starou tradici Jízdy kolem osení, která se od 17. století koná v Lukavci na Novojičínsku. Obec a usedlosti objíždějí o Velikonoční neděli jezdci na koních, aby uctili památku vzkříšení Krista a požehnali lidem i polím. Při tom lidé líbali kříž, to už se ale neděje. Z hygienických důvodů od toho organizátoři ustoupili. ČTK to řekl Václav David, který se akce účastní od roku 1967 a i dnes vyjel společně s dalšími 19 jezdci.
Tradiční Jízda kolem osení se v obci dodržuje přes 400 let.
Přerušit ji se nepodařilo nacistům za druhé světové války ani komunistům
po roce 1948. Co se nepodařilo totalitním režimům, málem zvládl
koronavirus. Jízda se ale nakonec konala i v roce 2020, tedy v době
nepřísnějších protiepidemických opatření. „Tenkrát jsme vyjeli jen čtyři
a tajně. Nikomu jsme to neřekli a vyjeli jsme časně ráno, abychom
nikoho nepotkali,“ řekl David, který akci zapsanou na seznamu nehmotného
dědictví Moravskoslezského kraje už několik desetiletí organizuje.
Epidemie ale tradici mírně pozměnila. „Z hygienických důvodů už
nenecháváme lidi líbat křížek,“ uvedl.
Jezdci v černých oblecích a bílých košilích vyjeli žehnat i letos. Za
zpěvu písní a doprovodu muzikantů nejprve vždy objedou usedlosti a domy
v Lukavci. Pak se vydají přes pole do vzdálenější osady Nové Dvory.
Když se vrátí zpátky, uctí památku u pomníku obětí obou světových válek a
v kostele dostanou požehnání. Pak se všichni sejdou v budově hasičské
zbrojnice.
Třiasedmdesátiletý David chce jízdu organizovat nadále. „Budu to
dělat, dokud vysednu na koně,“ řekl s úsměvem. Nástupce si už ale
zaučuje. Toho, že by tradice s ním skončila, se nebojí. Zájem mladých
jezdit je velký. Problém ale je, že většina neumí na koních jezdit. Než
se stanou součástí tradice, musí se to naučit. „Letos nejmladšímu jezdci
bylo 17 let. Já jsem naopak nejstarší,“ doplnil.
Jízda kolem osení se stala součástí krajského kulturního dědictví. Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci minimálně od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce u bitvy na Bílé hoře. Tím si zasloužili zápis v kronice a vznikla tak první zmínka o tradici, která trvá nejméně 400 let.
Velikonoce vrcholí. V Lukavci opět rajtovali kolem osení, kříž se nelíbal
Boží hod velikonoční patřil v Lukavci u Fulneku na Novojičínsku unikátní tradici nazvané Jízda kolem osení. Obyvatelé zde jako jediní v Česku udržují tento zvyk už 400 let, podobnou tradici dodržují ještě Lužičtí Srbové v Německu.
Přes
20 jezdců v neděli hodinu po poledni vyrazilo i letos na opentlených
koních na místní hřbitov, kde rajtovali kolem kostela a zpívali duchovní
píseň z 15. století Vstal z mrtvých. Pak se jízda vydala přes celou
obec, aby zvěstovala zmrtvýchvstání Ježíše Krista a zažádala o požehnání
pro pole. Tentokrát však poprvé v historii jízdy už lidé nelíbali kříž.
Zasáhla epidemie
„Tradici
jsme mírně pozměnili kvůli epidemii covidu-19. Lidé už nelíbají kříž
z hygienických důvodů. Jinak ale vše zůstává stejné,“ sdělil Václav
David. Akci, která figuruje na seznamu nehmotného dědictví
Moravskoslezského kraje, organizuje.
Ale i při epidemii, když byla v roce 2020 přísná bezpečnostní protiepidemická opatření, tak se jim podařilo jízdu kolem osení uskutečnit. „Vyjeli jsme tajně brzy ráno a jen čtyři. Nikomu jsme nic neřekli. Šlo o to udržet tradici,“ uvedl David. On sám začal jezdit v roce 1967, když mu bylo 17 let.
„Tradici
nepřerušil koronavirus ani nacisté či komunisté. Jen jednou jsme
nevyjeli, a to když napadlo tři čtvrtě metru sněhu. Párkrát jsme pořádně
promrzli, jako v roce 2012,“ vzpomínal muž, který mnoho let jízdu vedl
jako takzvaný Krojcfotr.
Kdysi se jely jízdy dvě
Dvakrát s nimi jel jízdu i ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Jednou při ní dokonce hasili oheň. V Lukavci, což je místní část Fulneku, se kdysi jezdily tyto jízdy dvě.
„Ráno
vyrazili ženatí muži a odpoledne do sedel vyskočili svobodní. Teď už to
ale děláme dohromady. Ženatí jezdci jsou označení barevnými pentlemi,
svobodní bílými,“ vysvětlil David, který chce jízdu organizovat až do
chvíle, kdy nevysedne na koně.
„Už si zaučuji nástupce. Mladí mají zájem, jen všichni neumí jezdit na koních, tak se to nejdříve musí naučit,“ usmíval se organizátor, který byl letos nejstarším jezdcem. Tomu nejmladšímu bylo 17 let.
„Aleluja, zdráv buď, náš milý spasiteli,“ zazpívali zplna hrdla účastníci Jízdy okolo osení, která jako vždy začínala v jednu hodinu po poledni na louce u lukaveckého kostela sv. Jana Křtitele a sv. Barbory.
Fulnecká místní část Lukavec totiž ožila na Velikonoční neděli opět středověkou, více než čtyřsetletou tradicí, kterou nedokázali zastavit ani nacisté, komunisté, koronavirus, natož sníh nebo mráz. Vesnicí rajtovala dvacítka mužů na koních.
Tímto rajtováním, jak se tomuto obyčeji říkává, zvěstovali sousedům zmrtvýchvstání Ježíše Krista a žehnali tím zároveň i budoucí úrodě.
Jezdci vyrážející od místní hasičárny po obkroužení hřbitova i pole zamířili se zpěvem za doprovodu vesnické muziky do každé uličky Lukavce a přilehlých Nových Dvorů. U všech zhruba 130 domů se ale nezastavovali, na to jednoduše nebyl čas, Už tak celkem v sedlech koní okrášlených barevnými pentlemi, strávili více než dvě hodiny.
V čele byl „Křížový otec“, čili Kreuzvater, samozřejmě s krucifixem v ruce. Ten přibližně čtyři sta let sousedé vždy líbali, ale vzhledem k epidemiologické situaci poslední doby se přešlo na hygieničtější dotek či pohlazení tohoto symbolu rukou.
Kvůli koronaviru ostatně vloni podniklo Jízdu okolo osení šest mužů (kdysi až sedmdesát). A i na té letošní sousedé nabízeli pohoštění: Od vaječného koňaku či slivovice přes obložené housky až po jednohubky.
Jedním z nejvýznamnějších německých zvyků na Fulnecku jsou velikonoční obřadní jízdy kolem osení („Saatreiten“), který se stále udržuje v Lukavci u Fulneku. Více o něm se dozvíte při moderované diskusi s doprovodným programem.
Zdroj: www.mesto-studenka.cz
Velikonoční
jízdy kolem osení („Saatreiten“) představovaly jeden z nejvýznamnějších
německých zvyků na Fulnecku. Tato tradice se dochovala v Lukavci, který
byl sice jednou z mála českých obcí předválečného Fulnecka, avšak díky
zdejším obyvatelům se tato tradice udržela bez přerušení do dnešních
dnů.
Srdečně vás zveme na moderovanou diskuzi s názvem Jízda kolem osení – Příběh nepřerušené tradice, kterou uvedeme v muzeu Svět Komenského Fulnek. Hlavním hostem bude pan Václav David, který je jedním z nositelů tradice Jízdy kolem osení, moderátorem diskuze bude historik PhDr. Zdeněk Orlita, Ph.D., dalšími hosty potom bude etnografka Mgr. Eliška Filipová – Nohálová a historik novodobých dějin Mgr. Miroslav Nedorostek, Ph.D. Součástí programu bude také ukázka liturgických písní a promítání dokumentu Boží rajtování z cyklu Folklorika.
21. 4. 2022 17:00 – 21:00 Svět Komenského Fulnek Sborová 81 vstup zdarma
Jízda kolem osení, tradice stará asi 400 let, která byla v Lukavci na Novojičínsku založena po bitvě na Bílé hoře a která poté nebyla přerušena ani v době světových válek, zůstala i letos navzdory pandemii zachována. Na okruh po obci za zpěvu duchovních písní vyrazilo v neděli v šest hodin ráno šest svátečně oděných jezdců.
Stejně jako loni, kdy přišla první vlna pandemie, se jízda o Velikonoční neděli uskutečnila již za ranního rozbřesku. Běžně přitom kolona jezdců, kteří žehnají úrodě i lidem, čítá na dvě desítky členů. Pandemie poznamenala i loňský ročník, kdy se jízdy zúčastnili čtyři členové.
„I letos jsme vyrazili brzo ráno, aby se neshlukovali lidé,“ řekl organizátor akce Václav David. Za normálních okolností se akce koná po poledni, jízda po vesnici a okolních polích trvá několik hodin a lidé, kteří v Lukavci žijí, líbají kříž, který nese jezdec v čele. Místní obyvatelé také pro jezdce připravují bohaté pohoštění a samozřejmostí je i bohoslužba.
Lokální fenomén zvaný Jízda kolem osení je zapsán v nehmotném kulturním dědictví Moravskoslezského kraje. V minulých letech se objevila i myšlenka požádat na zápis do světového dědictví UNESCO, pořadatelé k tomu ale nedali souhlas. „Odmítli jsme to. Už tak se na akci za normálních okolností sjíždějí lidé z širokého okolí a koně někdy jen stěží projíždějí kolem parkujících aut. Zapsání na seznam UNESCO by přineslo takovou reklamu, že by to mohlo ohrozit samotnou myšlenku akce a ztratila by se její intimita. Je to lidově-náboženský zvyk, ne turistická atrakce,“ doplnil Václav David.
Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci minimálně od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce u bitvy na Bílé hoře. Jezdci se vždy setkávají na ploše u bývalého pivovaru, pak vyjedou za zpěvu náboženských písní a s modlitbami ke kostelu a pokračují nejprve po obci, pak přes pole do nedaleké osady Nové Dvory a zpátky. Jízda pak končí u pomníku padlých pod lukaveckým kostelem.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
