Archiv autora: aia.2eoa

Reportáž

Po 84 letech se u Nových Dvorů znovu roztočily lopatky větrného mlýna, uspěla zkouška nové brzdy

Na Nových Dvorech u Bílovce se po 84 letech znovu pohnuly lopatky historického větrného mlýna. Řemeslníci 24. června 2026 úspěšně otestovali novou dubovou brzdu, která slouží k zastavení hlavního soukolí mlýna. Obnova technické památky si v posledních letech vyžádala investice přibližně jeden milion korun.

Větrný mlýn na Nových Dvorech, místní části Bílovce na Novojičínsku, zaznamenal významný milník své obnovy. Po více než osmi desetiletích se zde znovu pohnuly lopatky historického zařízení. Dne 24. června 2026 proběhla zkušební kontrola nové brzdy, která je důležitou součástí mechanismu mlýna.

Zkouška byla zaměřena především na ověření funkčnosti nově vyrobeného systému. Vzhledem ke slabému větru a zatím nekompletním výplním lopatek bylo nutné rotor roztočit ručně. Hlavním cílem bylo prověřit, zda brzda dokáže bezpečně zastavit hlavní palečné kolo.

Nová dubová brzda vznikla na míru

Brzdný systém byl vyroben z dubového dřeva přímo pro potřeby novodvorského mlýna. Hlavní palečné kolo, na které brzda působí, má přibližně tři metry v průměru. Výroba podobných součástí je dnes poměrně náročná, protože se dochovalo jen malé množství původních konstrukčních řešení.

Řemeslníci proto při přípravě využívali zkušenosti z dalších historických mlýnů a dostupných technických podkladů. Výsledkem je zařízení, které odpovídá původním principům fungování mlýnské technologie.

Jedinečná technická památka v České republice

Historie větrného mlýna sahá do období před rokem 1880. Na své současné místo v Nových Dvorech byl převezen v roce 1910 z nedalekého Leskovce. Podle dochovaných informací zde sloužil k mletí obilí ještě v roce 1942.

Význam mlýna spočívá také v jeho technickém řešení. Jedná se o jediný dochovaný větrný mlýn svého druhu v České republice. Kromě dvou mlýnských složení je vybaven také zařízeními, která bývají typičtější pro vodní mlýny, například loupačkou na zrno nebo kapsovým dopravníkem.

Obnova pokračuje několik let

Město Bílovec se obnově historické památky věnuje dlouhodobě. V uplynulých třech letech byly do oprav investovány přibližně jeden milion korun, přičemž významnou část nákladů pokryly dotační programy. Poslední etapa prací umožnila návrat lopatek do pohybu.

Další práce jsou plánovány i v následujících letech. V roce 2027 by měl být proveden ochranný nátěr a postupně budou doplňovány další historické prvky, které se z původního vybavení nedochovaly.

Návštěvníci uvidí mlýn v pohybu během mimořádné akce

Pokud budou příznivé povětrnostní podmínky, mohli by návštěvníci vidět roztočený mlýn při mimořádné prohlídce v sobotu 26. července 2026. Správci předpokládají, že podobné ukázky budou organizovány přibližně dvakrát ročně.

Během turistické sezóny se konají také pravidelné prohlídky. Vzhledem k omezené kapacitě bývá doporučena předchozí rezervace prostřednictvím vstupenkového systému Kulturního centra Bílovec nebo v turistickém informačním centru. Součástí programu bývají také ukázky tradičních mlynářských činností.

Součást Technotrasy i regionálních výletů

K mlýnu vede přístupová cesta od kaple svatého Martina v Nových Dvorech, kde mohou návštěvníci využít parkování. Od kaple je to k technické památce přibližně 750 metrů. V blízkosti se nachází také autobusová zastávka Bílovec, Nové Dvory, kaple.

Větrný mlýn je zařazen do projektu Technotrasa, který představuje významné technické památky Moravskoslezského kraje. Návštěvníci si zde mohou zpestřit prohlídku například ochutnávkou regionálních produktů nebo doprovodným programem.

Zájemci mohou návštěvu spojit také s tematickými akcemi v regionu. Informace o plánovaných výletech a doprovodných programech zveřejňuje například Město Studénka.

Zdroj: www.regionostrava.cz, Jiří Padevěd 25. 6. 2026 07:37

Reportáž

A přece se točí! Lidské ruce po 84 letech roztočily větrný mlýn u Bílovce

Technická památka v Nových Dvorech patřící mezi nejzachovalejší svého druhu v tuzemsku se opět rozhýbala, na zkoušku. Pro veřejnost se tak stane koncem července a v tomto roce jen jednou. I tak však mlýn u Bílovce patřící do zastávek moravskoslezské Technotrasy mohou lidé obdivovat vždy každou druhou sobotu v červenci, srpnu a září i zevnitř.

Poprvé od roku 1942 se roztočil jeden z nejzachovalejších větrných mlýnů v Česku stojící v Nových Dvorech u Bílovce na Novojičínsku. Sice jen pomocí dvou párů lidských rukou a na chvilku, která odhalila poškození hlavního hřídele, ale i tak to byla událost.

Video s roztočeným mlýnem >>

„Chlapi roztáčejí skoro tři tuny,“ konstatoval Jan Fiala patřící k jednomu ze dvou průvodců v novodvorském mlýně, jenž pochází z roku 1878 a jeho původní místo bylo v nedalekém Leskovci. Dnes je zařazen mezi chráněné památky a stal se i zajímavou zastávkou na Technotrase ukazující technickou i řemeslnou vyspělost moravskoslezského regionu.

„Před těmi 84 lety nemlel, ale jen šrotoval,“ pokračoval Fiala coby znalec této stavby unikátní svým dvojitým mlýnským složením s párem kamenných kol. Rotor o šestnáctimetrovém průměru zvládal dříve jednu otáčku za čtyři sekundy a pokud se dosáhlo takovéto rychlosti, díky převodu v podobě cévového a palečného kola, zvládal horní mlecí kámen o váze bezmála dvou tun dvě otáčky za sekundu.

„Teď se ukázalo, že hlavní hřídel zvaný vál se během let nepoužívání vlastní vahou asi o tři centimetry prohnul,“ upozornil Fiala s tím, že nejen tato porucha znemožňuje běžný chod novodvorského větrného mlýna. Na rotoru totiž chybí lopatky, do nichž by se opíral vítr a „rozchodil“ celý mechanismus. Ten je ostatně po částečné renovaci, kdy se mimo jiné doplňovala brzda, samozřejmě z největší části dřevěná.

„A teď si představte, že nesete ještě čtyřicetikilový pytel se zrním, jako jeho obsluha,“ poznamenal Fiala už na strmých schodech do strojovny unikátní památky. Zmínil také přetížení větrného mlýna na pravou stranu rotoru – to byla daň na duální mlecí zařízení a vyšší výkonnost. Dva řemeslníci opravářské firmy, kteří rotor rozhýbávali silou vlastních paží se nechali slyšet, že je to sice těžké, ale nikoliv nemožné a hlavně je to zajímavé.

„Dnes to byla zkouška při přebírání stavby. Jinak je to pro Bílovec výjimečná událost a odehraje se letos už pouze jednou. Chceme ji nicméně každý rok jednou či dvakrát zopakovat,“ vzkazoval Petr Havrlant, ředitel městského kulturního centra, pod jehož správu větrný mlýn spadá.

Památka nacházející se něco málo přes šest kilometrů západně od Bílovce (příjezd k ní vede po silnicích číslo 4639 a 4631), bude podle Havrlanta zprovozňována každou druhou sobotu v červenci, srpnu i září, a to vždy v odpoledních hodinách. „Samotné slavnostní roztočení větrného mlýna pro veřejnost proběhne v tomto roce jen v sobotu 26. července od 14 hodin,“ zakončil ředitel bíloveckého kulturního centra.

Zdroj: www.novojicinsky.denik.cz, Radek Luksza, reportér, 24. 6. 2026

Historie

Historie: Silnice Skřipov-Děrné

Opět nový malý střípek k historii – odedávna existovala cesta – spojení od Skřipova přes Požahu a Nové Dvory na Děrné a Fulnek. Byla zanesena už na mapě prvního vojenského mapování z 80. let 18. století, snad už z roku 1763.

Nejspíše ale nebyla udržovaná a tedy v ne příliš dobrém stavu. Pravděpodobně proto se o ní jednalo na zasedání Slezského zemského sněmu (v podstatě parlament pro rakouské Slezsko sídlící v Opavě) v roce 1873. Sněm 8. prosince 1873 rozhodl, že uvedenou cestu (uvedeno z Opavy přes Chvalíkovice, Jakubčovice, Skřipov, Požahu, Děrné do Fulneku) od obcí převezme a změní ji na okresní silnici (okres Bílovec).

Tyto aktivity snad souvisejí s předpokládaným rostoucím významem obcí v okolí tehdy budované železniční tratě z Opavy do Trenčína přes Skřipov, Lukavec, Děrné a Fulnek, ke schválení ovšem došlo v době, kdy už vrcholila ekonomická krize po krachu na burze v květnu 1873 a jen několik týdnů před definitivním ukončením prací na trati v úseku Opava Fulnek (15. ledna 1874).

Zdroj:

Beschlüsse des Schlesischen Landtages, Selbstverlag des schlesischen Landesausschusses, 1902, Svazek 1, str. 160 a

http://www.nedostavenatrat.estranky.cz/clanky/historie_2.html

 

 

Poprvé zveřejněno na www.lukavec.info 15. 7. 2015

Historie, Dokumenty

Pozemková kniha – Hlavní kniha pro Lukavec (1746) – 1804-1881

Napsat komentář

V této knize je možno nalézt řadu záznamů týkajících se nemovitostí v Lukavci. Jsou vedeny postupně podle čísel popisných. Pro zajímavost uvedeme přehled vedených vlastníků:

Č.p. Jméno

1   neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)

2   Brosch Georg, sedlák, 1781
2   Hainik Philipp, sedlák, 1800
2   Heinik Jakob, sedlák, 1841 [133]
2   Heinik Franz, -, 1872 [133]
2   Werber Anton, mlynář č. 98 Děrné, 1864 [156]

3   Blahetta Walentin, sedlák, 1776
3   Krczmarz Simon, sedlák, 1799
3   Ohnheiser Peter (tužkou, Franz přeškrtnut), sedlák, 1833 [106]
3   Ohnheiser Leopold, -, 1862 a 1874  [106]

4   Kirczmarz Augustin, sedlák, 1770
4   Krczmarz Anton, sedlák, 1803
4   Preisner Anton, sedlák, 1825 [99]
4   Preisner Johann, -, 1861 [99]
4   Preisner Anton, sedlák, 1875 [99]
4   jiné záznamy [155]

5   Schenk Michel, sedlák, 1790
5   Schenk Anton, sedlák, 1837
5   Schenk Anton, -, 1866 [147]

6   Pawlik Simon, domkář, 1764
6   Pawlik Franz, -, 1808
6   Pawlik Ferdinand, -, 1877
6   Pawlik Johann, domkář, 1841 [111]

7   Gebauer Martin, sedlák, 1792
7   Gebauer Georg, sedlák, 1829

8   Miksch Wenzl, domkář, 1779
8   Maiwald Jakob, domkář, 1812
8   Sokoll Georg, domkář, 1835 [128]
8   Sokoll Mathias, -, 1873 [128]
8   Sokoll Mathias, -, 1873 [128]
8   Sokoll Mathias, -, 1880 [128]
8   jiné záznamy [179]

9   Dulansky Jakob, domkář, 1795
9   Dulansky Jakob, domkář, 1833

10 Dulansky Mathes, sedlák, 1746
10 Dulansky Augustin, sedlák, 1802
10 Dulansky Franz, sedlák, 1818
10 jiné záznamy [111; 118, 156, 163, 166, 168]
10 Dulansky Anton, -, 1854 [169]
10 jiné záznamy [179, 186, 189, 194, 196, 198]
10 Gebauer Florentine, -, 1876 [199]

11 Kirczmarz Johann, sedlák, 1796
11 Hainik Karl, sedlák, 1840
11 jiné záznamy [155]

12 Dulansky Simon, sedlák, 1767
12 Dulanski Karl, -, 1805
12 Beinhauer Ignatz, sedlák, 1818 [95]
12 Beinhauer Anton, sedlák, 1829 [95]
12 Gsonek Libor, sedlák, 1843 [95]
12 Beinhauer Anton a Theresie, sedlák, 1848 [140]
12 jiné záznamy [176, 178, 195]
12 Beinhauer Theresia, provdaná Domes, 1863 [201]
12 Domes Anton, -, 1864 [201]
12 Wolf Franz a Theresia, -, 1865 [202]
12 Kloss Anton, -, 1872 [202]
12 jiné záznamy [208]

13 Seydler Franz, sedlák, 1796
13 Seidler Franz, sedlák, 1830
13 Seidler Josef, -, 1856 [181]

14 Dulansky Joseph, sedlák, 1789
14 Dulansky Jacob, -, 1808
14 jiné záznamy [136]
14 Dulanski Jakob, sedlák, [144]
14 Dulanski Franz, sedlák, 1850 [144]
14 jiné záznamy [152, 172, 173]
14 Wrbik Franz, -, 1870 [173]
14 jiné záznamy [174, 179, 180, 188, 191, 200]

15 Obec Lukavec, obecní dům, 1842 [114]
Záznam přeškrtán (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)
15 Obec Lukavec, -, 1858 [193]
15 Obec Lukavec, -, 1860 [194]

16 Gebauer Lorenz, domkář, 1763
16 Gebauer Andreas, domkář, 1802
16 Gebauer Franz, domkář, 1841 [112]
16 Gebauer Franz, -, 1867 [112]
16 Gebauer Franz a Seidler Theresia, -, 1879 [112]

17 Sokoll Johann, sedlák, 1786
17 Sokoll Johann, sedlák, 1816
17 Uwira Johann, sedlák, 1835 [102]
17 jiné záznamy [137, 141, 151, 153]
17 Preissner Anton, -, 1863 [199]

18 Sokoll Paul, zahradník, 1786
18 Socoll Andreas, zahradník, 1812
18 Sokoll Ignatz, zahradník, 1848 [138]
18 Ohnheiser Leopold a Magdalena, -, 1874 [138]

19 Kaluža Thomas, domkář, 1777
19 Kaluza Franz, -, 1824
19 Kaluscha Anton, -, 1872
19 Kaluscha Martin, domkář, 1838 [122]

20 Drahosch Lorenz, domkář, 1777
20 Drahosch Martin, domkář, 1826
20 Brosch Anton, domkář, 1827 [120]
20 Brosch Franz, -, 1862 [120]

21 Faylhauer Georg, domkář, 1777
21 Feilhauer Georg, domkář, 1804
21 Feilhauer Karl, domkář, 1840
21 Feilhauer Karl, -, 1863 [164]
21 Feilhauer Franz a Theresia, -, 1872 [164]
21 Feilhauer Theresia, -, 1881 [164]
21 jiné záznamy [168]

22 Stefka Thomas, zahradník, 1774
22 Stefka Josef, -, 1852
22 Stefka Josef, -, 1856 [183]
22 Stefka Josef, -, 1864 [183]
22 Stefka Johann, -, 1875 [184]

23 Bayer Martin, zahradník, 1772
23 Bayer Thomas, -, 1809
23 Baier Thomas, zahradník, 1841

24 Pawlik Anton, domkář, 1794
24 Pawlik Lorenz, domkář, 1826
24 Pawlik Anton, -, 1855 [175]

25 Stefka Symon, domkář, 1790
25 Blahetta Thomas, -, 1804
25 Blahetta Johanna, -, 1835
25 Heinik Franz, domkář, 1843 [119]
25 Heinik Ferdinand, -, 1862 [119]
25 Heinik Jakob a Mariana, -, 1878 [119]
25 jiné záznamy [171]

26 Wanjura Walentin, domkář, 1772
26 Wanjura Johann, domkář, 1799
26 Wanjura Valentin, domkář, 1845 [135]
26 Ohnhäuser Johann, -, 1870 [135]

27 Sokoll Wiktorin, domkář, 1792
27 Sokoll Valentin, -, 1855
27 Blahetta Johann a Theresia, -, 1856

28 Dulansky Bernard, domkář, 1777
28 Dulansky Thomas, domkář, 1812
28 Dulansky Lorenz, domkář, 1842 [118]

29 Dulansky Florian, domkář, 1777

29 Dulanska Franziska, Barbara, Apolonia a Anton Seidler, -, 1854
29 Dulansky Hedwig, -, 1880

30 Schindler Georg, domkář, 1779
30 Schindler Peter, -, 1820
30 Schindler Peter, -, 1857 [185]
30 Schindler Anton, -, 1857 [185]
30 Schindler Anton jun. a Franziska roz. Brosch, -, 1880 [185]
30? jiné záznamy [186]

31 Friedel Martin, domkář, 1789
31 Krčzmarz Joseph, domkář, 1798
31 Krčzmařz Johann, domkář, 1841 [115]
31 Krčzmařz Johanna, domkářka, 1843 [115]
31 Wladařz Josef, -, 1880 [115]

32 Staržikowsky Thomas, domkář, 1775
32 Staržitzky Georg, domkář, 1802
32 Staržitzky Karl, domkář, 1838 [116]
32 Staržitzky Franz, -, 1857 [116]
33 jiné záznamy [165, 166]

33 Krczmařz Georg, domkář, 1783
33 Pawlik Franz, domkář, 1799
33 Schindler Franz, -, 1810 [93]
33 Schindler Franz, domkář, 1841 [93]
33 Schindler Franz, -, 1863 [93]
33 jiné záznamy [153]

34 Schindler Johann, domkář, 1764
34 Schindler Andreas, domkář, 1800
34 Brosch Joseph, -, 1818
34 Brosch Joseph, -, 1864, 1879 [203]
34 Dulansky Vinzenz a Magdalena, -, 1879 [204]

35 Werner Simon, domkář, 1786
35 Werner Lorenz, domkář, 1847
35 Werner Josef, -, 1865 [158]

36 Brussmann Andreas, domkář, 1779
36 Gebauer Franz, domkář, 1799
36 Gebauer Josef, domkář, 1834 [124]
36 Gebauer Josef, domkář, 1834 [124]
36 Gebauer Josef, domkář, 1857 [124]

37 Brosch Wenzl, domkář, 1792
37 Brosch Wenzl, domkář, 1829
37 Wolny Franz a Wladarz Marianna, -, 1865

38 Wladařz Mathes, domkář, 1796
38 Wladařz Johann, domkář, 1832
38 Wladařz Anton, -, 1853 [161]

39 Parak Joseph, domkář, 1763
39 Böhm Georg, domkář, 1798
39 Böhm Karl, domkář, 1824 [98]
39 Böhm Franz, -, 1861 [98]

40 Kukoll Mathes, domkář, 1795
40 Kukoll Jakob, domkář, 1804
40 Kirtschmařz Franz, domkář, 1816
40 Kitrschmarz Franz, domkář, 1816 [92]
40 Brosch Anton, domkář, 1826 [107]
40 Brosch Franz, -, 1875 [107]

41 Wranna Andreas, domkář, 1790
41 Wrana Mathes, domkář, 1826
41 Wrana Theresia, domkář, 1832 [104]
41 Stefka Franz, domkář, 1849 [104]
41 Stefka Alexandr a Seidler Antonie, -, 1873 [104]

42 Dulansky Fabian, domkář, 1762
42 John Johann, -, 1804
42 John Mathias, domkář, 1834 [123]
42 John Franz, -, 1873 [123]
42 John Magdalena, -, 1880 [123]

43 Wilczek Lorenz, domkář, 1779
43 Wlčzek Johann, domkář, 1804
43 Wlczek Valentin, domkář, 1835 [121]

44 Wanjura Anton, domkář, 1783
44 Seelig Anton, domkář, 1812
44 Selig Franz, -, 1854 [167]

45 Kirczmarz Anton, domkář, 1791
45 Brosch Johann, domkář, 1849
45 Brosch Johann, jun., domkář, 1849 [139]
45 Brosch Johann, -, 1858 [139, 192]
45 Brosch Marianna, -, 1871 [192]

46 Seidler Jakob, domkář, 1778
46 Seidler Bernard, domkář, 1828
46 Wrana Johann, domkář, 1832 [126]
46 Wrana Johann, -, 1852 [126]
46 Brosch Johann, -, 1870 [126]
46 Ohnheiser Anton, -, 1871 [157]
46 Ohnheiser Franziska, -, 1876 [157]
46 Srubek Leopold, -, 1877 [157]

47 Sokoll Mathes, domkář, 1772
47 Sokoll Georg, -, 1798
47 Sokoll Johann, -, 1867 [122]
47 Sokoll Georg, domkář, 1828 [125]
47 Sokoll Georg, -, 1862 [125]
47 Sokoll Johann, -, 1862 [125]

48 Dawidt Walentin, domkář, 1786
48 Dawid Thomas, domkář, 1838
48 Brosch Josef, -, 1858 [189]
48 Miksch Josef a Marianna roz, Brosch, -, 1880 [189]

49 Heynik Bartel, domkář, 1772
49 Hainik Thomas, domkář, 1800
49 Heinik Franz, domkář, 1835
49 Brossmann Peter a Mariana, -, 1860 [196]

50 Dulansky Mathes, domkář, 1776
50 Wanjura Johann, -, 1854
50 Dawid Thomas, -, 1855 [177]
50 Dawid Franz, -, 1865 [177]
50 David Theresia roz. Schindler, -, 1882 [177]

51 Seydler Johann, domkář, 1782
51 Seidler Anton, -, 1860
51 Seidler Josef, -, 1866

52 neuvedeno

53 Schindler Mathes, -, 1763
53 Wolni Franz, -, 1808
53 Gebauer Anton, -, 1870
53 Wolny Valentin, domkář, 1834 [110]
53 Wolny Valentin, -, 1858 [110]

54 Brussmann Johann, domkář, 1779
54 Kaluscha Jakob, -, 1835
54 Kaluscha Johann, -, 1850

55 Sokoll Peter, domkář, 1772
55 Sokoll Joseph, domkář, 1799
55 Sokoll Wenzel, -, 1834

56 Dulansky Symon, domkář, 1781
56 Dulanski Katharina, vdova, 1791
56 Dulansky Franz, domkář, 1801
56 Dullansky Johann, domkář, 1828 [103]
56 Dullansky Wenzl a Mathias, -, 1870 [103]

57 Stefka Franz, sedlák, 1790
57 Štefka Johann, -, 1819
57 Brossmann Joseph, (sedlák), 1836 [127]
57 Stefka Franz, -, 1857 [127]
57 Stefka Anton, -, 1874 [127]

58 Haynik Johann, sedlák, 1788
58 Hainik Anton, sedlák, 1830
58 Hainik Josefa, -, 1864 [207]

59 Brosch Jakob, sedlák, 1791
59 Brosch Franz, -, 1819?
59 Brosch Franz, sedlák, 1844 [134]
59 Brosch Marianna provdaná Schenk, -, 1873 [134]
59 jiné záznamy [171]

60 Kukoll Bernard, domkář, 1774
60 Gebauer Franz, domkář, 1801
60 Brossmann Joseph, domkář, 1844 [130]
60 Preisner Anton, -, 1865 [130]

61 Schindler Johann, sedlák, 1770
61 Brosch Johann, sedlák, 1803
61 Brosch Franz, sedlák, 1822 [97]
61 Brosch Joseph, -, 1861 [97]
61 jiné záznamy [197, 198]

62 Beinhauer Ignatz, dědičný fojt, 1793
62 Beinhauer Anton, dědičný fojt, 1829
62 jiné záznamy [131]
62 Beinhauer Anton, dědičný fojt, [145]
62 Beinhauer Theresia, provdaná Domes, 1863 [145]
62 Domes Anton, -, 1864 [145]
62 Wolf Franz a Theresia, -, 1865 [146]
62 Kloss Anton, -, 1872 [146]
62 jiné záznamy [170, 182, 205]
62 Rzimann Johann a Theresia, -, 1874 [206]
62 jiné záznamy [209-211]

63 neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)

64 Seidl Johann, dominikální domkář, 1798
64 Brosch Mathes, -, 1821
64 další záznamy [92]
64 Brosch Josef, -, 1852 [149]
64 další záznamy [150]

65 Kukoll Mathes, domkář, 1763
65 Kukoll Elisabeth, vdova, 1797
65 Kukoll Franz, domkář, 1798
65 Waczlawik Ignatz, domkář, 1825 [101]
65 Linnert Jakob, domkář, 1835 [101]
65 Linnert Jakob, -, 1854 [101]
65 Linnert Jakob, -, 1854 [163]

66 Schänk Andreas, domkář, 1798
66 Schenk Georg, domkář, 1817
66 Schenk Joseph, domkář, 1844
66 Schenk Josef, -, 1857 [190]
66 Schenk Josef, -, 1878 [190]
66 Schenk Elisabeth roz. Zeisberger, -, 1880 [190]

67 Brussmann Lorenz, domkář, 1787
67 Brossmann Bartolomeus, domkář, 1818
67 Sokoll Ignaz, -, 1879
67 Brossmann Franz, domkář, 1840 [117]
67 Brossmann Magdalena, -, 1851 [117]
67 Brossmann Franz, -, 1871 [117]
67 Bergold Anna, -, 1871 [117]

68 Barwik Lorenz, domkář, 1788
68 Schindler Johann, -, 1829
68 jiné záznamy [114]
68 Schindler Titus, -, 1852 [159]
68 Liener Apolonia, -, 1865 [160]
68? Dulansky Vinzenz, -, 1880 [203]

69 Schindler Karl, větrný mlynář, 1787
69 Schindler Karl, větrný mlynář, 1839
69 Schindler Mathias, větrný mlynář, 1843 [129]
69 Schindler Franz a Magdalena, -, 1871 [129]
69 jiné záznamy [154]

70 Miksch Lorenz, sedlák, 1753
70 Miksch Mathes, sedlák, 1800
70 Miksch Ignatz, -, 1811 [94]
70 Miksch Mathaus, sedlák, 1849 [94]
70 Miksch Matthaus, sedlák, 1856 [142]
70 Miksch Franz, -, 1877 [142]
70 Pater Theresia, -, 1879 [142]

71 Böhm Anton, mlynář a půlsedlák, 1790
71 Böhm Vinzenz, mlynář a půlsedlák, 1814
71 Pater Georg, -, 1828 [100]
71 Pater Andreas, mlynář a půlsedlák, 1829 [100]
71 Pater Andreas jun., mlynář a půlsedlák, 1846 [100]
71 Pater Georg, -, 1828 [100]
71 jiné záznamy [137]

72 Brussman Lorenz, domkář, 1763
72 Brusmann Bernard, domkář, 1798

73 Sukupp Symon, domkář, 1778
73 Sukupp Mathes, domkář, 1845
73 Sukupp Johanna, -, 1872 [107]

74 Brosch Symon, domkář, 1781
74 Brosch Franz, domkář, 1812
74 Brosch Marianna, domkářka, 1818 [96]
74 Sukupp Mathes, domkář, 1818 [96]
74 Brosch Joseph, domkář, 1844 [131]
74 Brosch Josef, -, 1863 [131]

75 Brussmann Thomas, domkář, 1779

76 Suczkupp Franz, domkář, 1772
76 Feilhauer Jakob, domkář, 1818
76 Schaldrich Franz, domkář, 1839 [109]
76 Schaldrich Vinzenz, -, 1871 [109]
76 Beyer Franz a Theresia, -, 1874 [109]

77 Gebauer Joseph, domkář, 1795
77 Gebauer Joseph, -, 1828
77 Sokoll Wenzel, domkář, 1830 [105]
77 Kloss Mathes, domkář, 1837 [105]
77 Tengler Florentine, -, 1871 [105]
77 Kloss Mathes, -, 1872 [105]
77 Balhar Florentine, -, 1873 a 1881 [105]

78 Brosch Anton, domkář, 1796
78 Brosch Bernard, domkář, 1828
78 Brosch Magdalena, domkářka, 1849 [143]
78 Brosch Magdalena, provdána Brosch, -, 1866 [143]

79 Sokoll Franz, domkář, 1800?
79 Sokoll Johann, -, 1842
79 Sokoll Johann, -, 1857
79 jiné záznamy [187]
79 Sokoll Marianna, -, 1871 [204]

80 Friedl Martin, domkář, 1800
80 Friedel Joseph, -, 1827
80 Steffka Anton, domkář, 1847

81 Steffka Joseph, domkář, 1800
81 Šteffka Beata, domkářka, 1831
81 Sokoll Johann, domkář, 1844
81 Sokoll Johann junior, -, 1870

82 Brossmann Georg, domkář, 1800
82 Brossmann Jakob, -, 1821
82 Hulla Johann, -, 1829
82 Brossmann Johann, -, 1854
82 Sokoll Jakob, -, 1854
82 Sokoll Jakob, -, 1862 [148]
82 Sokoll Jakob, -, 1867 [148]

83 neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)

84 Drechsler Franz, domkář, 1828 [108]
84 Drechsler Franz, -, 1862 [108]

85 Steffka Joseph, domkář, 1828 [132]
85 Steffka Johann, domkář, 1848 [132]
85 Sokoll Anton, domkář, 1828 [132]

86 Wladařz Franz, domkář, 1833 [113]
86 Pawlik Joseph, domkář, 1847 [113]
86 Pawlik Franz a Marianna, domkáři, 1850 [113]
86 Pawlik Marianna, -, 1881 [113]
86 Pawlik Franz, -, 1865 [162]

Zdroj: ZAO Opava, Pozemkové knihy, Velkostatek Pustějov,       inv. č. 295 • sig. A 26-42

Zpracováno k 13. 11. 2014 [211/211]

Poprvé publikováno na www.lukavec.info: 15. 2. 2015

Historie, Dokumenty

Svědectví: „Co sme prožili v roce 1945“

Napsat komentář

V letošním roce 2026 si připomínáme 81. výročí od ukončení 2. světové války. Pojďme si připomenout, co naši lukavečtí předkové prožívali, co ztratili a uvědomit si, jaké máme my štěstí, že žijeme v téhle době…

sudety1
Okleštěná ČSR (1938-1939), zdroj: http://sudetenland.cz/wp-content/uploads/mapa-Sudet-1939.jpg

Nyní se na malou chvíli octneme v době, kdy byla dojednána Mnichovská dohoda a postoupení Sudet Německu (29. září 1938) a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939). Na níže uvedené mapě můžeme detailněji vidět hranici rozdělující Český stát na Sudety (Fulnek, Bílovec, …) a Protektorát Čechy a Morava.

Zdroj: http://sudetenland.cz/mapa-sudet-1939/mapa-sudet-1939/
Detailní záběr blízkého okolí Lukavce na mapě zobrazující Sudety (nahoře) a Protektorát (dole), zdroj: http://sudetenland.cz/mapa-sudet-1939/mapa-sudet-1939/

Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. (Zdroj: wikipedia.org)

Rodině Johnových se podařilo uchovat 81 let starou zprávu, která popisuje svědectví o zažitých hrůzách při osvobozování Lukavce na jaře roku 1945. Prostřednictvím vlastnoručně sepsaných hrůzných zážitků tehdy 67leté babičky Terezie Johnové a laskavosti rodiny Johnů si můžeme přiblížit, co a jak se za 2.  světové války a v době osvobozování Lukavce stalo a co tehdy Lukavjáci prožívali.

Dopis paní Terezie začíná slovy: „Válka začala v roku 1938 a skončila 1945 1. května. Co sme zaživali ti němci nás sužovali. Češi byli odváženi do koncentračních táborů, kde byli mučeni hladem, bitím a udušeni v plynových komorách, jiní byli posílání daleko do světa na nucené práce, stejně jako synové paní Terezie. Ti strávili téměř dva roky v Norsku a Hamburku. Domů se vrátili postižení, nemocní téměř na pokraji smrti.
„V roku 1945 to už bylo hrozné: ty letadla cely deň a v noci letaly a bombardovali Opavu a okolí, v Ostravě a okolí Ostravy. Osvětlovaly večer celý kraj to bylo hrozné.“

Podle vzpomínek opavských pamětníků létaly za bojů o Opavu sovětské dvouplošníky Polikarpov Po-2 hlavně v noci a „přiživovaly“ požáry v již hořícím městě občasným shozením zápalných bomb.  (*)
Podle ruské mapy (viz níže) je s datem 22. dubna 1945 uvedeno tažení tzv. 4. ukrajinského frontu (2. formace), přesněji šlo o 31. tankový sbor 60. armády 4. ukrajinského frontu, který Lukavec osvobodil.

mapa_popisky
Ruská mapa směru 4. ukrajinského frontu v období 10. 3. – 5. 5. 1945, který osvobozoval Moravu a Slezsko, zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Ostravská_operace.jpg a vlastní popisky
Paní Terezie dále pokračuje ve vyprávění:
„17. ledna 1945 přišlo první německé vojsko do všech vesnic i s koňmi, u nás bylo 8 koni. 29. dubna 1945 už hrozně stříleli na blízku tak sme utekli v neděli na večer do Černina do sklepa. Tam sme byli do rána.“  (tehdy dům pana Bruna Czernina č. p. 31) „Ráno bombardovali na našich Jazerach (území na levém břehu Gručovky, kde stojí domy č. p. 46 až 117). Kde byly 4 ohromné díry. Bylo 10 hodin, vzali jsme vuz a 3 kravy a utekli do Tunela v lese (s celou rodinou a s dětmi). Jalovici nám němci sebrali.“ Zbytek dobytku zůstal doma. „Šaty, prádlo to sme měli zakopane v humeni. Tam byl život v tom lese. 3 dni a 3 noci na holých kamenoch sedět, ani co jest (jíst), krávy dojili, mléko pili.“
 
„Ruské vojsko bylo u Janíka na Požaze (na Požaze byla hospoda a kuželna pana Janíka nyní Skřípov č. p. 232) jak jsme přišli do lesa tak hned chlapi šli k těm Rusům, aby na nás a dědinu nestřileli. To je česká obec, ale byla za německu zapsaná. Rusi přišli k nám jak much se jich přihnalo, už nás zabrali.
 
uryvek_1
Úryvek z dopisu, zdroj: rodina Johnova

V pondělí vystřelili rakety na znamení, aby nebombardovali a ve středu dopoledne nebylo co kravám dať žrat. 6 chlapů šlo do dědiny pro seno a němci jich chytli na potoku.“ Jednomu z nich se podařilo utéct zpátky a informovat Lukavjáky schované v lese: „Je zase zle, zas nás němci zaberů.“ Pár mužů šlo za ruskými vojáky, požádat je, aby přišli na pomoc. „Tak se jich přihrnulo ze všemi na boji i s koňmi, tak je mi zima, jak to píši, ta hrůza. Bylo nás tam na 100 lidí i malinké s kočarkami,… psi, krávy bučely, zima bylo, pršelo, u stromů krávy byly uvazané, vedle do stroma střelili naše kráva se hned vyvrátila.“

Ve středu začal velký boj „to se zdálo už je konec světa. Rusi řekli, že musíme z tunela ven to byla panika. Jedni utíkali na Požahy s vozami, tam byl Sudný den, my sme nešli nech se děje Boží vůle. Na jedné straně byli němci a na Kopajínkach (oblast lesa mezi cestou ke kapli sv. Anny a úbočím dolů ke Gručovickému potoku, tzn. úbočí na levé straně potoka od konce dědiny po Tunel) byli Rusi.
 
uryvek_2
Úryvek z dopisu, zdroj: rodina Johnova

Na večer řekli Rusi možeš jet domu, ale každý musel dát krávu, kdo měl. Přišli sme domu, tu bylo už plno Rusů, museli zas do sklepa do Černina. Doma okna vystřílené, nábytek rozbitý, my sme měli lůžka, šatníky rozbité. Vařili jsme Rusům, nic nám nedělali, jenom tam, kde byli germani.

Všechny ploty a střechy rozbité na susedove zahradě (dnes zahrada č. p. 117) měli 3 děla, na Jazerách vedle Mikša Emila (dnes č. p. 46) tež děla tanku. Vše možne to se neda vše vypsat. Na poli samé díry, lesy postřilené, plno min, přišli lidé o život. Už jsem zaživala 2 války. Já sem rozena 14. ledna 1879 a dnes je 17. ledna 1946. To máte na památku, je to škaredě napsané…“
 
Svůj dopis pro další generace končí paní Terezie slovy:
podpis
 

(*)
Diskuse o sovět. letadlech (příspěvek o bombardování Opavy)

Související odkazy a zdroje:

Výškovice u Bílovce 1945
(popis událostí nedaleké vesnice)
Průběh mobilizace z 24. září 1938
(zprávy ministerstva vnitra – zmínka o Fulneku)
Byl jsem na nucených pracích v Reichu
(vyprávění Aloise Bačáka)
Různé podoby nucené práce
(soubor informací Kanceláře pro oběti nacismu)
Krvavá bitva nad Moravou
(letecká bitva, která se odehrála 17. 12. 1944 v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem)

Tip na dárek pro narozené v roce 1945

Poprvé zveřejněno na www.lukavec.info: 20. dubna 2015

Historie

Historie: Hostinec v Bravanticích patřil Pelzovu pivovaru

Další drobný střípek k historii Lukavce se nám podařilo najít v bakalářské práci Věry Šustkové na Ostravské univerzitě z roku 2011. V práci „Paměť míst – německé obyvatelstvo v obci Bravantice – včera a dnes“ uvádí autorka v popisu různých spolků, aktivních v Bravanticích začátkem 20. století, že jeden z nich našel útočiště v tanečním sále zájezdního hostince Niksch, který patřil Pelzovu pivovaru v Lukavci.

Už z dřívějška víme, že se lukavecké pivo vozilo do širokého okolí, poprvé ale máme zmínku o Bravanticích, a že dokonce místní hostinec byl majetkem pivovaru.

Zdroj: http://www.kuhlaendchen.de/media/Archiv/Brosdorf%20-%20Kuhlaendchen.pdf

Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 6. 2015

Historie

Jízda kolem osení v roce 1826 – před 200 lety

V Jaschkeho fulnecké kronice Quodlibet uložené v Moravském zemském archivu v Brně* se v diáriu (denních záznamech) roku 1826 píše zpráva ke dni 27. března (Velikonoční pondělí)! o průběhu jízdy kolem osení ve Fulneku. Kronikář uvádí, že se toho dne konala jízda kolem osení, protože bylo o něco lepší počasí než v neděli (velké deště). Mladí čeledíni z Jerlochovic tak vyjeli podle prastarého (uralten) zvyku, objeli pole s osením, vjeli do města (Fulneku), kde třikrát obkroužili náměstí. Poté vyjeli horní branou a zamířili k jerlochovickému kostelu. Tam na ně čekali tzv. Pferdbuben (kluci od koní?), kteří od nich převzali koně. Po mši pak začalo procesí. Vpředu jeli dva hlavní zpěváci (Hauptsenger), za nimi dva praporečníci (Fahnenträger), následováni jedním držícím kříž, a pak dalším nesoucím Ostermanna (snad jako naše Mařena/Morana). Za nimi pak následovali ostatní. Tito všichni jeli na pěkných ozdobených koních a sledovala je spousta diváků.

Citujme pak další odstavec: „Tento zvyk je prastarý ve všech vesnicích fulneckého panství.“

Nakonec se po této slavnosti chlapci sešli s děvčaty a tančilo se a pilo.

____________________________________________________

Jde o rychlý zběžný překlad zprávy. Budeme potřebovat více času na její detailní zpracování. Cílem je, ale ukázat, že jde o zvyk opravdu velice starý, už před 200 lety považovaný za prastarý.

VESELÉ VELIKONOCE 2026!

____________________________________________________

* MZA, G13, 47, sv. f, str. 315-316
Zdroj náhledového obrázku (ukázka záznamu): MZA, G13, 47, sv. f, str. 315-316

Na lukavec.info poprvé publikováno 4. 4. 2015

Historie

Třetihorní zkameněliny u Gručovky

V roce 1935 publikoval v pražském časopise Lotos fulnecký Dr. Egon Oppl německý článek „Příspěvky k poznání miocénu v Nízkém Jeseníku a okolí Brna“, ve kterém uvádí nálezy zkamenělin v „Lucker Bach“ tedy v Gručovce.
Nešlo sice o nálezy přímo v Lukavci, přesto, protože se jedná o blízké okolí, jde o zajímavost, kterou zde uvádíme.
V části „Některá dosud neznámá naleziště v Nízkém Jeseníku“ Dr. Oppl uvádí potvrzení už dřívějších výzkumů na Gručovce, a to nálezy v roce 1933 při překládání vodovodu k restauraci na Slezské ve Fulneku, při rozšiřování koupaliště a pak také v místě, kde do Gručovky ústí potok Salaš.
V těchto místech potvrdil nálezy vice než 37 druhů zkamenělin.

Zdroj: http://www.landesmuseum.at/pdf_frei_remote/Lotos_83_0002-0010.pdf

Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 5. 2015

Historie

Historie: Zmínka o Janu Kyjovcovi (z Lukavce) k roku 1452

Při hledání v historických pramenech o historii Lukavce se nám podařilo najít nový střípek do neúplné mozaiky rodů, které se psaly z Lukavce.

Díky disertační práci Mgr. Petra Elbla, Ph.D.na Masarykově Univerzitě v Brně na téma: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457), máme novou zmínku o Kyjovcích z Lukavce.

Uvádí s odkazem na zlomek olomoucké konfirmační knihy z let 1452-1455, že Jan Kyjovec získal 24. 9. 1452 jako beneficium oltář sv. Valentina a Bartoloměje ve farním v kostele v Opavě. Předchozím správcem byl blíže nespecifikovaný Benedikt, patronem pak Vilém, vévoda opavský.

Jde o pravděpodobně o Jana Kyjovce z Lukavce (syna Oneše Kyjovce z Lukavce), o němž jsme měli dosud nejstarší zmínku z roku 1461.

Beneficium neboli obročí či prebenda je výraz církevního práva a znamená příjem spojený s určitou službou nebo postavením, případně toto postavení samo. Typickým obročím byl oltářník (případ Jana Kyjovce), šlo typicky o kněze, který měl povinnost pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.

Zdroj:  http://is.muni.cz/th/11148/ff_d/Elbel-disertace-priloha_II-V.pdf

Beneficium podle wikipedie:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Obro%C4%8D%C3%AD

Pozn. v knize máme omylem uvedenu nejstarší zmínku k roku 1460, v souvislosti s pečetí. Ve skutečnosti ale o pečeť Jana Hrota z Lukavce. Do budoucna nám tato a podobné zmínky snad pomohou více doplnit značně kusé informace o rodech z Lukavce a jejich vazbách na tehdejší okolí (např. vévodský rod opavských Přemyslovců).

Na lukavec.info poprvé publikováno 15.  4. 2015

Historie, Dokumenty

Pozemková kniha – kniha listin pro Lukavec 1828 – 1855

Napsat komentář

V Zemském archivu v Opavě jsou dostupné pozemkové knihy pro Lukavec. V těchto knihách můžeme najít zajímavé dokumenty týkající se našich předků – zejména kupní smlouvy, záznamy o dluzích a další informace týkající se gruntů v Lukavci.

Aktuálně může být v souvislosti s Bohumilem Paterem zajímavý záznam o historii rodu Paterů v Lukavci. V pozemkové knize se záznamy z let 1828 -1855 najdeme kupní smlouvu Georga Patera na vodní mlýn č. 71, který ho koupil od lukaveckého mlynáře Böhma 13. září 1828. Už o rok později ho pak 16. října 1829 prodal svému bratrovi Andreasovi (Ondřej), což byl nejspíše pradědeček Bohumila Patera.

Přehled hlavních záznamů:

1825 – Svatební smlouva mezi Ignatzem Watlawkem Skřípov č. 28 a Theresií Kukoll č. 65 [445];

1826 – Andreas Wrana prodává synu Matheasovi domek č. 41 [456]; Franz Krzmarsch prodává Antonu Broschovi domek č. 40 [482];

1827 – Martin Drahosch prodává Antonu Broschovi domek č. 20 [565];

1828 – Dědický list Joseph Friedel, č. 80 [430]; Mlynář Böhm prodává mlýn č. 71 Georgu Paterovi [432]; Joseph Gebauer prodává synu Josephovi domek č. 77 [462]; Dědický list Georga Sokolla na domek č. 47 [584]; Dědický list Bernarda Seidlera na domek č. 46 [587]; Dědický list Bernarda Brosche na domek č. 78 [595];

1829 – Ignatz Beinhauer prodává synu Antonovi fojtství č. 62 a statek č. 12 [435 a 439]; Georg Pater prodává mlýn č. 71 bratru Andreasovi [442]; Dědický list Johanna Schindlera na domek č. 68 [447]; Wenzel Brosch prodává synu Wenzelovi domek č. 37 [468]; Martin Gebauer z č. 7 prodává grunt svému bratrovi Georgovi [495];

1830 – Johann Hainik prodává synu Antonovi statek č. 58 [449]; Joseph Gebauer prodává Wenzelovi Sokolovi domek č. 77 [465]; Dědický list Franze Seidlera na statek č. 13 [550];

1831 – Dědický list Beaty Šteffkové na domek č. 81 [499];

1832 – Dědický list Theresie Wranové na domek č. 41 [459]; Bernard Seidler prodává Johannu Wranovi domek č. 46 [523]; Dědický list Johanna Wladarže na domek č. 38 [597]; Potvrzení o zřeknutí se nároku na úroky fojta Antona Beinhauera [671];

1833 – Simon Krzmarsch prodává Antonu Ohnheiserovi statek č. 3 [471]; Dědický list Jakoba Dulanského na domek č. 9 [566];

1834 – Dědický list Wenzela Sokola na domek č. 55 [454]; Franz Kallusz prodává synu Valentinovi domek č. 53 [513]; Dědický list Mathiase Johna na domek č. 42 [577]; Dědický list Josepha Gebauera na domek č. 36 [579];

1835 – Potvrzení pro Jakoba Kaluschu č. 54 [460]; Johann Sokol prodává Johannu Uvirovi statek č. 17 [476]; Dědický list Johanny Blahetové na domek č. 25 [501]; Ignatz Wazlawik prodává Jakobu Linnertovi domek č. 65 [532]; Thomas Heinik prodává synu Franzovi domek č. 49 [569]; Johann Wlcžek prodává synu Valentinovi domek č. 43 [572]; Jakob Mainwald prodává Georgu Sokollovi domek č. 8 [599];

1836 – Dědický list Josepha Brossmanna na domek č. 57 [589];

1837 – Směna mezi Wenzelem Sokollem č. 77 a Mathiasem Klossem č. 15 Nové Dvory ve Vyškovickém panství [489]; Dědický list Antona Schenka na statek č. 5 [504];

1838 –  Georg Staržitzky prodává Karlu Staržitzkému domek č. 32 [535]; Dědický list Martina Kaluschi na domek č. 19 [574]; Dědický list Thomase Davida na domek č. 48 [580];

1839 – Dědický list pro v. mlynáře Karla Schindlera na č. 69 [485]; Jakob Feilhauer prodává domek č. 76 Franzi Schaldrichovi z Děrného [491];

1840 – Johann Krzmarsch prodává Karlu Heinikovi statek č. 11 [507]; Georg Feilhauer prodává synu Karlovi domek č. 21 [510]; Dědický list Franze Brossmanna na domek č. 67 [541]; Dlužní úpis Philippa Heinika č. 2 [629]; Potvrzení Andreasi Paterovi o zaplacení závazku [654];

1841 – Franz Pawlik prodává synu Johannovi domek č. 6 [516]; Thomas Beyer prodává synu Thomasovi grunt č. 23 [519]; Dědický list Franze Gebauera na domek č. 16 [526]; Protokol o stavbě obecního domu č.15 [528]; Dědický list Johanna Krczmarze na domek č. 31 s gruntem [529]; Dědický list Franze Schindlera na domek č. 33 [581]; Philipp Heinik prodává synu Jakobovi statek č. 2 [630]; Potvrzení o zaplacení Johannu Uwirovi č. 17 [707]; Dlužní úpis (Schuldverschreibung) Jakoba Dulanskeho č. 14 (Johann Uwira) [735];

1842 – Thomas Dulanski prodává synu Lorenzovi domek č. 28 [544]; Franz Sokoll prodává synu Johannovi domek č. 79 [561]; Dědický list po Josephu Demelovi [648];

1843 – Anton Beinhauer fojt se ženou prodává Josephu Ghonkovi mistru mlynářskému pro syna Libora statek č. 12 [538]; Lorenz Beilner se ženou prodává Franzi Heinikovi domek č. 25 [548]; Pachtovní smlouva mezi Antonem Ohnhäuserem č. 3 zastoupeným Franzem Seidlerem a Antonem Broschem (propachtovatelé) a řadou občanů [553-560]; Potvrzení Josephu Brussmannovi č. 57 o zaplacení závazku [602]; Dlužní úpis Karla Böhma č. 39 a Johanna Dulanského č. 56 [603]; Potvrzení Philippu Heinikovi č. 2 o zaplacení závazku do Bravantic [605]; Dědický list Johanny Krcžmarźové na domek č. 31 a pozemek [606]; Karl Schindler prodává synu Mathiasovi dům č. 69 a příslušející větrný mlýn [609]; Potvrzení Andreasi Paterovi č. 71 o zaplacení zálohy [658];

1844 – Franz Gebauer prodává Josephu Brossmannovi domek č. 60 [614]; Georg Schenk prodává synu Josephovi dům č. 66 [617]; Mathias Sukupp prodává nevlastnímu synovi Josephu Broschovi domek č. 74 [620]; Dlužní úpis Johanny Wladaržové č. 31 [624*]; Dlužní úpis Antona Heinika č. 58 [626]; Beata Steffková provdaná Jurascheková se souhlasem svého muže Karla prodává Johannu Sokollovi dům č. 81 [627]; Dlužní úpis Mathese Klosse č. 77 Josephu Schüllerovi ze Staré Vsi [635]; Dlužní úpis Johanna Uwiry č. 17 Josephu Ulmannovi [636]; Manželská smlouva Johanna Sokolla č. 47 a Barbary Cžipové z Životic [637]; Franz Brosch prodává synu Franzovi statek č. 59 [640]; Potvrzení Franzi Broschovi o zaplacení závazku [646];

1845 – Dlužní úpis Mathiase Brosche č. 64 Johannu Willardovi soukenickému mistru z Fulneku; Cese (postoupení) Mattese Ohnheisera Jakubovi a Katherině Dulanským [647]; Rozsudek justičního úřadu ve věci Cecilie Brossmann (provdané Keitel) jako žalobkyně proti Karlu Schindlerovi, mlynáři (větrný m.) [656]; Potvrzení Andreasi Paterovi č. 71 o zaplacení zálohy [659]; Nedokončený dlužní úpis fojta na č.62 [670]; Svatební smlouva mezi Antonem Schenkem č. 66 a Barbarou Nezdarny ze Staré Vsi [715]; Dlužní úpis Franze a Veroniky Stefka č. 41 k dluhu u Josefa Zimmera z Fulneku č. 260 [769]; Dědický list Mathese Sukuppa na dům č. 73 [770];

1846 – Dlužní úpis Valentina Wlczeka č. 43 Johannu Friedrichovi z Fulneku [655]; Potvrzení mlynářskému mistru Andreasi Paterovi o zaplacení zálohy [657]; Andreas Pater prodává synovi Andreasovi mlýn č. 71 [660]; Johann Wanjura prodává synovi Valentinovi dům č. 26 [664]; Dlužní úpis mezi Jakobem Dulanským č. 14 a Johannem Willardem Fulnek č. 267 [667]; Potvrzení o zaplacení mezi Jakobem Dulanským č. 14 a poručníky Antona Ohnheisera [669]; Dlužní úpis fojta Antona Beinhauera na č.62 odkazy na 18.10.1792 [673];  Dlužní úpis Wenzela Sokolla na č.55? [676]; Dlužní úpis Andrease Patera juniora č. 71 [695];

1847 – Dědický list Lorenze Wernera na dům č. 35 a pozemek [675]; Dlužní úpis Franze Dulanského na č.10 [677]; Dlužní úpis Laurenze Wernera č. 35 [678]; Dědický list Antona Steffky na dům č. 80 a pozemek [680]; Dlužní úpis Antona Steffky č. 80 [681]; Dlužní úpis Valentina Wanjury č. 25 [682]; Dlužní úpis Franze Schaldricha č. 76 [683]; Dlužní úpis Antona Seliga č. 44 [685]; Dlužní úpis Franze Dresslera č. 84 [687]; Dlužní úpis Antona Steffky č. 80 [688]; Franz Wladarsch prodává Josefovi Pawlikovi dům č. 86 [689]; Dlužní úpis Franze Seidlera č. 13? [692]; Dlužní úpis Franze Dulanského č. 10 k dluhu od fulneckého řezníka Antona Miksche [713]; Dlužní úpis Johanna Friedricha Knup č. 76 z Fulneku k dluhu od Franze Regniera z Fulneku ohledně dlužního úpisu Valentina Wlczeka č. 43 v Lukavci [716]; Dlužní úpis (Schuldschein) Josefa a Johanny Wladarz č. 31 k dluhu od fulneckého měšťana Leopolda Waldhausera [717];

1848 – Dlužní úpis Lorenze Pawlika č. 24 [694]; Dědický list Johanna Steffky na dům č. 85 [696]; Dlužní úpis Johanna Steffky č. 85 [699]; Potvrzení o zaplacení mezi Johannem Steffkou a rodinou [700]; Johann Steffka prodává Antonu Sokollovi dům č. 85 [701]; Andreas Sokoll prodává synu Ignatzovi dům č. 18 s pozemkem [704]; Postoupení dluhu Franze Dulanského č.10 písařem lukaveckého úřadu Karlem Strauchem na Franze Pawlika z Kujav [708]; Dlužní úpis (Schuldverschreibung) Franze a Apolonie Broschových č. 59 k dluhu od fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [710]; Dlužní úpis Karla Heiníka č. 11 k dluhu od sládka Mathiase Kollorose [712]; Dlužní úpis Johanna Uwiry z Nového Dvora v Lukavci č.17 k dluhu u fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [721]; Libor Gsunek prodává Antonovi a Theresii Beinhauer statek č. 12 [733]; Dlužní úpis Franze Dulanského č. 10, Jakoba Dulanského č. 14 a Franze Brosche č. 59 na dluh u fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [748]; Dlužní úpis fojta Antona Beinhauera č. 62 k dluhu u písaře Franze Scharze [767];

1849 – Postoupení dluhu Mathiase Brosche č. 64  písařem lukaveckého úřadu Karlem Strauchem [719]; Dědický list Johanna Brosche na dům č. 45 s pozemkem [723]; Johann Brosch prodává synu Johannovi dům č. 45 s pozemkem [724]; Ignatz Miksch prodává synu Mathäusovi Mükschovi statek č. 70 [727]; Rozsudek justičního úřadu ve věci Johanna Sokolla č. 17 jako žalobce proti Johannu Uwirovi z Nového Dvora – justiciár Eduard Hückel [732]; Zpráva o exekuci na č. 17 [732]; Dlužní úpis Karla Starsitzkeho č. 32 [737]; Svatební smlouva mezi Johannem Broschem č. 45 a Marianou Brosch č. 37 [739]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Uwiry č. 17 [740]; Prohlášení (Erklärung) Franze Schindlera č. 33 a vdovy Marianny Pawlik č. 16 [741]; Potvrzení o zaplacení (Franz Schindler) č. 33 [742]; Postoupení dluhu Franze Schindlera na Josepha a Vinzenze Schindler č. 33 [743]; Svatební smlouva mezi Mathiasem Mükschem č. 70 a Veronikou  Moraw z Vrchů č. 42 [745]; Dlužní úpis Karla a Marianny Starzitzky č. 32 na dluh u podkoního Albina Gebauera [747]; Bernard Brosch prodává dceři Magdaleně dům č. 78 [750]; Svatební smlouva mezi Josefem Schindlerem č. 70 a Magdalenou Brosch č. 78 [752]; Dlužní úpis Jakoba Dulanského č. 14 k dluhu u sládka Mathiase Kollorose [753]; Potvrzení o zaplacení (Karl a Mathias Schindler) č. 69 [755]; Dědický list Franze Stefky na dům č. 41 [768];

1850 – Potvrzení o zaplacení (Joseph a Johanna Wladarz) č. 26 [756]; Potvrzení o zaplacení (Joseph Pawlik) č. 86 [757]; Joseph Pawlik prodává Franzovi a Marianně Franz dům č. 86 [758]; Dlužní úpis Jakoba Dulanského č. 14 k dluhu u podkoního Albína Gebauera [759]; Potvrzení o zaplacení (Jakob Dulansky) č. 14 [761]; Jakob Dulansky prodává synu Franzovi statek č. 14 (Preissner) [762]; Žádost vdovy Johanny Schenk č. 5 o zápis do gruntovní knihy [772]; Dědické řízení Johanny, Franze a Antona Schenkových na č. 5 [772]; Žádost Augustina Malchera manžela vdovy Johanny dříve Schenk č. 5 o zápis do gruntovní knihy [776]; Svatební smlouva mezi Augustinem Malcherem ze Sl. Vlkovic č. 33 a vdovou Johannou po Antonu Schenkovi č. 5 [777]; Žádost Johanna Kaluschy č. 54 o zápis do gruntovní knihy [780]; Dědické řízení po Jakubu Kaluschovi č. 54 [780];

1851 – Žádost Antona Sokolla č. 85 o zápis svatební smlouvy do gruntovní knihy [783]; Svatební smlouva mezi Antonem Sokollem č. 85 (79) a Katharinou Beier č. 23 [783]; Žádost Magdaleny Brossmann č. 67 o zápis do gruntovní knihy [785]; Dědické řízení po Franzi Brossmannovi č. 67 [786]; Žádost Johanna Uwiry č. 17 o výmaz dluhu v gruntovní knize [789]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis dluhu do gruntovní knihy (sirotci) [789]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis potvrzení do gruntovní knihy (Ullmann) [791]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis do gruntovní knihy (Schätzungsurkunde) [792]; Žádost Johanna Lammela Fulnek č. 284 o zápis dluhu Georga Schindlera č. 48 (1844) do gruntovní knihy [793];

1852 – Žádost Franze Brosche č. 59 o výmaz dluhů z gruntovní knihy [795]; Žádost Andrease Patera mlýn č. 71 o výmaz dluhů z gruntovní knihy [796]; Exekuce ve sporu Johanna Schindlera Butovice č. 88 a Karla Schindlera výminkáře Lukavec č. 69 [797]; Žádost Mathiase Schindlera č. 69 o zápis kvitance do gruntovní knihy [798]; Žádost výminkáře Karla Schindlera č. 69 o zápis kvitance do gruntovní knihy [799]; Žádost Mathiase Miksche č. 64 o zápis dědictví do gruntovní knihy [800]; Žádost Franze Schaldricha opatrovníka Johanna Wranny č. 46 o zápis dědictví do gruntovní knihy [801]; Žádost Jakuba Maiwalda výminkář č. 8 o zápis do gruntovní knihy (dle svatební a kupní smlouvy) [802];

1853 – Žádost Magdaleny Popp Pustějov č. 143 o zápis dědictví a kvitance do gruntovní knihy k č. 17 [803]; Žádost Karla Heinika č. 11 o zápis dědictví, kvitance a zajištění do gruntovní knihy (3 děti Josepha Gebauera) [804]; Žádost Katharinny Wranna č. 46 o zápis dědictví a zajištění do gruntovní knihy [805]; Žádost obchodník Valentina Knoppa Fulnek  o zápis dluhu Franze Brosche č. 61 do gruntovní knihy [806]; Žádost Vita Schindlera č. 68 o zápis dědictví  do gruntovní knihy [806]; Žádost Vita Schindlera č. 68 o zápis pro sourozence do gruntovní knihy [807]; Žádost Antona Brosche opatrovníka Johanna Wladarze sirotka po Antonu Wladarzovi č.38 o zápis dědictví do gruntovní knihy [808]; Žádost obchodník Valentina Knoppa Fulnek  o zápis dluhu Georga Gebauera č. 7 do gruntovní knihy [809]; Žádost Thomase Davida č. 48 jako opatrovníka sirotka Johanna Wanjury o zápis dědictví č. 50 do gruntovní knihy [816];

1854 – Žádost Jakoba Sokolla č.82 o zápis dědictví do gruntovní knihy [811]; Žádost Jakoba Binnara č.65 o zápis koupě do gruntovní knihy [811]; Žádost Katharinny Staržitzky z Lukavce zastoupené notářem Josefem v. Lutz z Fulneku proti Karlu Staržitzkému č. 32 o exekuci [812]; Žádost Franze Seliga č. 44 o zápis dědictví do gruntovní knihy [814]; Žádost Karla Staržitzkého č. 32 o zápis (Schätzungsprotokoll) do gruntovní knihy [814]; Žádost Josefa Stefky č. 22 o zápis dědictví do gruntovní knihy [815];

1855 – Žádost Georga Sokolla č. 8 o zápis dluhu u lukaveckého a děrenského fondu pro chudé do gruntovní knihy [817];

Str. 396 [819] – 397 [852] prázdné strany

Str. 398-440 rejstříky

Zdroj: ZAO Opava, Pozemkové knihy, Velkostatek Pustějov • inv. č. 298 • sig. A 26-25

Zpracováno k 26. 10. 2014

Vyvětlivky:

[strana v knize]

Dlužní úpis = Obligation (není-li uvedeno jinak)

Potvrzení = Quittung

Dědický list = Einantwortungskurkunde

Postoupení = Cession

Rozsudek = Urtheil

Svatební smlouva  = Ehepact

Dědické řízení = zápis z k.k. Bezirksgerichte zu Wagstadt

Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 11. 2014