Prohlédněte si nové fotografie bývalého fojtství v naší galerii.
Archiv autora: aia.2eoa
Po 84 letech se u Nových Dvorů znovu roztočily lopatky větrného mlýna, uspěla zkouška nové brzdy
Na Nových Dvorech u Bílovce se po 84 letech znovu pohnuly lopatky historického větrného mlýna. Řemeslníci 24. června 2026 úspěšně otestovali novou dubovou brzdu, která slouží k zastavení hlavního soukolí mlýna. Obnova technické památky si v posledních letech vyžádala investice přibližně jeden milion korun.
Větrný mlýn na Nových Dvorech, místní části Bílovce na Novojičínsku, zaznamenal významný milník své obnovy. Po více než osmi desetiletích se zde znovu pohnuly lopatky historického zařízení. Dne 24. června 2026 proběhla zkušební kontrola nové brzdy, která je důležitou součástí mechanismu mlýna.
Zkouška byla zaměřena především na ověření funkčnosti nově vyrobeného systému. Vzhledem ke slabému větru a zatím nekompletním výplním lopatek bylo nutné rotor roztočit ručně. Hlavním cílem bylo prověřit, zda brzda dokáže bezpečně zastavit hlavní palečné kolo.
Nová dubová brzda vznikla na míru
Brzdný systém byl vyroben z dubového dřeva přímo pro potřeby novodvorského mlýna. Hlavní palečné kolo, na které brzda působí, má přibližně tři metry v průměru. Výroba podobných součástí je dnes poměrně náročná, protože se dochovalo jen malé množství původních konstrukčních řešení.
Řemeslníci proto při přípravě využívali zkušenosti z dalších historických mlýnů a dostupných technických podkladů. Výsledkem je zařízení, které odpovídá původním principům fungování mlýnské technologie.
Jedinečná technická památka v České republice
Historie větrného mlýna sahá do období před rokem 1880. Na své současné místo v Nových Dvorech byl převezen v roce 1910 z nedalekého Leskovce. Podle dochovaných informací zde sloužil k mletí obilí ještě v roce 1942.
Význam mlýna spočívá také v jeho technickém řešení. Jedná se o jediný dochovaný větrný mlýn svého druhu v České republice. Kromě dvou mlýnských složení je vybaven také zařízeními, která bývají typičtější pro vodní mlýny, například loupačkou na zrno nebo kapsovým dopravníkem.
Obnova pokračuje několik let
Město Bílovec se obnově historické památky věnuje dlouhodobě. V uplynulých třech letech byly do oprav investovány přibližně jeden milion korun, přičemž významnou část nákladů pokryly dotační programy. Poslední etapa prací umožnila návrat lopatek do pohybu.
Další práce jsou plánovány i v následujících letech. V roce 2027 by měl být proveden ochranný nátěr a postupně budou doplňovány další historické prvky, které se z původního vybavení nedochovaly.
Návštěvníci uvidí mlýn v pohybu během mimořádné akce
Pokud budou příznivé povětrnostní podmínky, mohli by návštěvníci vidět roztočený mlýn při mimořádné prohlídce v sobotu 26. července 2026. Správci předpokládají, že podobné ukázky budou organizovány přibližně dvakrát ročně.
Během turistické sezóny se konají také pravidelné prohlídky. Vzhledem k omezené kapacitě bývá doporučena předchozí rezervace prostřednictvím vstupenkového systému Kulturního centra Bílovec nebo v turistickém informačním centru. Součástí programu bývají také ukázky tradičních mlynářských činností.
Součást Technotrasy i regionálních výletů
K mlýnu vede přístupová cesta od kaple svatého Martina v Nových Dvorech, kde mohou návštěvníci využít parkování. Od kaple je to k technické památce přibližně 750 metrů. V blízkosti se nachází také autobusová zastávka Bílovec, Nové Dvory, kaple.
Větrný mlýn je zařazen do projektu Technotrasa, který představuje významné technické památky Moravskoslezského kraje. Návštěvníci si zde mohou zpestřit prohlídku například ochutnávkou regionálních produktů nebo doprovodným programem.
Zájemci mohou návštěvu spojit také s tematickými akcemi v regionu. Informace o plánovaných výletech a doprovodných programech zveřejňuje například Město Studénka.
Zdroj: www.regionostrava.cz, Jiří Padevěd 25. 6. 2026 07:37
A přece se točí! Lidské ruce po 84 letech roztočily větrný mlýn u Bílovce
Technická památka v Nových Dvorech patřící mezi nejzachovalejší svého druhu v tuzemsku se opět rozhýbala, na zkoušku. Pro veřejnost se tak stane koncem července a v tomto roce jen jednou. I tak však mlýn u Bílovce patřící do zastávek moravskoslezské Technotrasy mohou lidé obdivovat vždy každou druhou sobotu v červenci, srpnu a září i zevnitř.
Poprvé od roku 1942 se roztočil jeden z nejzachovalejších větrných mlýnů v Česku stojící v Nových Dvorech u Bílovce na Novojičínsku. Sice jen pomocí dvou párů lidských rukou a na chvilku, která odhalila poškození hlavního hřídele, ale i tak to byla událost.
„Chlapi roztáčejí skoro tři tuny,“ konstatoval Jan Fiala patřící k jednomu ze dvou průvodců v novodvorském mlýně, jenž pochází z roku 1878 a jeho původní místo bylo v nedalekém Leskovci. Dnes je zařazen mezi chráněné památky a stal se i zajímavou zastávkou na Technotrase ukazující technickou i řemeslnou vyspělost moravskoslezského regionu.
„Před těmi 84 lety nemlel, ale jen šrotoval,“ pokračoval Fiala coby znalec této stavby unikátní svým dvojitým mlýnským složením s párem kamenných kol. Rotor o šestnáctimetrovém průměru zvládal dříve jednu otáčku za čtyři sekundy a pokud se dosáhlo takovéto rychlosti, díky převodu v podobě cévového a palečného kola, zvládal horní mlecí kámen o váze bezmála dvou tun dvě otáčky za sekundu.
„Teď se ukázalo, že hlavní hřídel zvaný vál se během let nepoužívání vlastní vahou asi o tři centimetry prohnul,“ upozornil Fiala s tím, že nejen tato porucha znemožňuje běžný chod novodvorského větrného mlýna. Na rotoru totiž chybí lopatky, do nichž by se opíral vítr a „rozchodil“ celý mechanismus. Ten je ostatně po částečné renovaci, kdy se mimo jiné doplňovala brzda, samozřejmě z největší části dřevěná.
„A teď si představte, že nesete ještě čtyřicetikilový pytel se zrním, jako jeho obsluha,“ poznamenal Fiala už na strmých schodech do strojovny unikátní památky. Zmínil také přetížení větrného mlýna na pravou stranu rotoru – to byla daň na duální mlecí zařízení a vyšší výkonnost. Dva řemeslníci opravářské firmy, kteří rotor rozhýbávali silou vlastních paží se nechali slyšet, že je to sice těžké, ale nikoliv nemožné a hlavně je to zajímavé.
„Dnes to byla zkouška při přebírání stavby. Jinak je to pro Bílovec výjimečná událost a odehraje se letos už pouze jednou. Chceme ji nicméně každý rok jednou či dvakrát zopakovat,“ vzkazoval Petr Havrlant, ředitel městského kulturního centra, pod jehož správu větrný mlýn spadá.
Památka nacházející se něco málo přes šest kilometrů západně od Bílovce (příjezd k ní vede po silnicích číslo 4639 a 4631), bude podle Havrlanta zprovozňována každou druhou sobotu v červenci, srpnu i září, a to vždy v odpoledních hodinách. „Samotné slavnostní roztočení větrného mlýna pro veřejnost proběhne v tomto roce jen v sobotu 26. července od 14 hodin,“ zakončil ředitel bíloveckého kulturního centra.
Zdroj: www.novojicinsky.denik.cz, Radek Luksza, reportér, 24. 6. 2026
Historie: Silnice Skřipov-Děrné
Opět nový malý střípek k historii – odedávna existovala cesta – spojení od Skřipova přes Požahu a Nové Dvory na Děrné a Fulnek. Byla zanesena už na mapě prvního vojenského mapování z 80. let 18. století, snad už z roku 1763.
Nejspíše ale nebyla udržovaná a tedy v ne příliš dobrém stavu. Pravděpodobně proto se o ní jednalo na zasedání Slezského zemského sněmu (v podstatě parlament pro rakouské Slezsko sídlící v Opavě) v roce 1873. Sněm 8. prosince 1873 rozhodl, že uvedenou cestu (uvedeno z Opavy přes Chvalíkovice, Jakubčovice, Skřipov, Požahu, Děrné do Fulneku) od obcí převezme a změní ji na okresní silnici (okres Bílovec).
Tyto aktivity snad souvisejí s předpokládaným rostoucím významem obcí v okolí tehdy budované železniční tratě z Opavy do Trenčína přes Skřipov, Lukavec, Děrné a Fulnek, ke schválení ovšem došlo v době, kdy už vrcholila ekonomická krize po krachu na burze v květnu 1873 a jen několik týdnů před definitivním ukončením prací na trati v úseku Opava Fulnek (15. ledna 1874).
Zdroj:
Beschlüsse des Schlesischen Landtages, Selbstverlag des schlesischen Landesausschusses, 1902, Svazek 1, str. 160 a
http://www.nedostavenatrat.estranky.cz/clanky/historie_2.html
Poprvé zveřejněno na www.lukavec.info 15. 7. 2015
Pozemková kniha – Hlavní kniha pro Lukavec (1746) – 1804-1881
V této knize je možno nalézt řadu záznamů týkajících se nemovitostí v Lukavci. Jsou vedeny postupně podle čísel popisných. Pro zajímavost uvedeme přehled vedených vlastníků:
Č.p. Jméno
1 neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)
2 Brosch Georg, sedlák, 1781
2 Hainik Philipp, sedlák, 1800
2 Heinik Jakob, sedlák, 1841 [133]
2 Heinik Franz, -, 1872 [133]
2 Werber Anton, mlynář č. 98 Děrné, 1864 [156]
3 Blahetta Walentin, sedlák, 1776
3 Krczmarz Simon, sedlák, 1799
3 Ohnheiser Peter (tužkou, Franz přeškrtnut), sedlák, 1833 [106]
3 Ohnheiser Leopold, -, 1862 a 1874 [106]
4 Kirczmarz Augustin, sedlák, 1770
4 Krczmarz Anton, sedlák, 1803
4 Preisner Anton, sedlák, 1825 [99]
4 Preisner Johann, -, 1861 [99]
4 Preisner Anton, sedlák, 1875 [99]
4 jiné záznamy [155]
5 Schenk Michel, sedlák, 1790
5 Schenk Anton, sedlák, 1837
5 Schenk Anton, -, 1866 [147]
6 Pawlik Simon, domkář, 1764
6 Pawlik Franz, -, 1808
6 Pawlik Ferdinand, -, 1877
6 Pawlik Johann, domkář, 1841 [111]
7 Gebauer Martin, sedlák, 1792
7 Gebauer Georg, sedlák, 1829
8 Miksch Wenzl, domkář, 1779
8 Maiwald Jakob, domkář, 1812
8 Sokoll Georg, domkář, 1835 [128]
8 Sokoll Mathias, -, 1873 [128]
8 Sokoll Mathias, -, 1873 [128]
8 Sokoll Mathias, -, 1880 [128]
8 jiné záznamy [179]
9 Dulansky Jakob, domkář, 1795
9 Dulansky Jakob, domkář, 1833
10 Dulansky Mathes, sedlák, 1746
10 Dulansky Augustin, sedlák, 1802
10 Dulansky Franz, sedlák, 1818
10 jiné záznamy [111; 118, 156, 163, 166, 168]
10 Dulansky Anton, -, 1854 [169]
10 jiné záznamy [179, 186, 189, 194, 196, 198]
10 Gebauer Florentine, -, 1876 [199]
11 Kirczmarz Johann, sedlák, 1796
11 Hainik Karl, sedlák, 1840
11 jiné záznamy [155]
12 Dulansky Simon, sedlák, 1767
12 Dulanski Karl, -, 1805
12 Beinhauer Ignatz, sedlák, 1818 [95]
12 Beinhauer Anton, sedlák, 1829 [95]
12 Gsonek Libor, sedlák, 1843 [95]
12 Beinhauer Anton a Theresie, sedlák, 1848 [140]
12 jiné záznamy [176, 178, 195]
12 Beinhauer Theresia, provdaná Domes, 1863 [201]
12 Domes Anton, -, 1864 [201]
12 Wolf Franz a Theresia, -, 1865 [202]
12 Kloss Anton, -, 1872 [202]
12 jiné záznamy [208]
13 Seydler Franz, sedlák, 1796
13 Seidler Franz, sedlák, 1830
13 Seidler Josef, -, 1856 [181]
14 Dulansky Joseph, sedlák, 1789
14 Dulansky Jacob, -, 1808
14 jiné záznamy [136]
14 Dulanski Jakob, sedlák, [144]
14 Dulanski Franz, sedlák, 1850 [144]
14 jiné záznamy [152, 172, 173]
14 Wrbik Franz, -, 1870 [173]
14 jiné záznamy [174, 179, 180, 188, 191, 200]
15 Obec Lukavec, obecní dům, 1842 [114]
Záznam přeškrtán (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)
15 Obec Lukavec, -, 1858 [193]
15 Obec Lukavec, -, 1860 [194]
16 Gebauer Lorenz, domkář, 1763
16 Gebauer Andreas, domkář, 1802
16 Gebauer Franz, domkář, 1841 [112]
16 Gebauer Franz, -, 1867 [112]
16 Gebauer Franz a Seidler Theresia, -, 1879 [112]
17 Sokoll Johann, sedlák, 1786
17 Sokoll Johann, sedlák, 1816
17 Uwira Johann, sedlák, 1835 [102]
17 jiné záznamy [137, 141, 151, 153]
17 Preissner Anton, -, 1863 [199]
18 Sokoll Paul, zahradník, 1786
18 Socoll Andreas, zahradník, 1812
18 Sokoll Ignatz, zahradník, 1848 [138]
18 Ohnheiser Leopold a Magdalena, -, 1874 [138]
19 Kaluža Thomas, domkář, 1777
19 Kaluza Franz, -, 1824
19 Kaluscha Anton, -, 1872
19 Kaluscha Martin, domkář, 1838 [122]
20 Drahosch Lorenz, domkář, 1777
20 Drahosch Martin, domkář, 1826
20 Brosch Anton, domkář, 1827 [120]
20 Brosch Franz, -, 1862 [120]
21 Faylhauer Georg, domkář, 1777
21 Feilhauer Georg, domkář, 1804
21 Feilhauer Karl, domkář, 1840
21 Feilhauer Karl, -, 1863 [164]
21 Feilhauer Franz a Theresia, -, 1872 [164]
21 Feilhauer Theresia, -, 1881 [164]
21 jiné záznamy [168]
22 Stefka Thomas, zahradník, 1774
22 Stefka Josef, -, 1852
22 Stefka Josef, -, 1856 [183]
22 Stefka Josef, -, 1864 [183]
22 Stefka Johann, -, 1875 [184]
23 Bayer Martin, zahradník, 1772
23 Bayer Thomas, -, 1809
23 Baier Thomas, zahradník, 1841
24 Pawlik Anton, domkář, 1794
24 Pawlik Lorenz, domkář, 1826
24 Pawlik Anton, -, 1855 [175]
25 Stefka Symon, domkář, 1790
25 Blahetta Thomas, -, 1804
25 Blahetta Johanna, -, 1835
25 Heinik Franz, domkář, 1843 [119]
25 Heinik Ferdinand, -, 1862 [119]
25 Heinik Jakob a Mariana, -, 1878 [119]
25 jiné záznamy [171]
26 Wanjura Walentin, domkář, 1772
26 Wanjura Johann, domkář, 1799
26 Wanjura Valentin, domkář, 1845 [135]
26 Ohnhäuser Johann, -, 1870 [135]
27 Sokoll Wiktorin, domkář, 1792
27 Sokoll Valentin, -, 1855
27 Blahetta Johann a Theresia, -, 1856
28 Dulansky Bernard, domkář, 1777
28 Dulansky Thomas, domkář, 1812
28 Dulansky Lorenz, domkář, 1842 [118]
29 Dulansky Florian, domkář, 1777
29 Dulanska Franziska, Barbara, Apolonia a Anton Seidler, -, 1854
29 Dulansky Hedwig, -, 1880
30 Schindler Georg, domkář, 1779
30 Schindler Peter, -, 1820
30 Schindler Peter, -, 1857 [185]
30 Schindler Anton, -, 1857 [185]
30 Schindler Anton jun. a Franziska roz. Brosch, -, 1880 [185]
30? jiné záznamy [186]
31 Friedel Martin, domkář, 1789
31 Krčzmarz Joseph, domkář, 1798
31 Krčzmařz Johann, domkář, 1841 [115]
31 Krčzmařz Johanna, domkářka, 1843 [115]
31 Wladařz Josef, -, 1880 [115]
32 Staržikowsky Thomas, domkář, 1775
32 Staržitzky Georg, domkář, 1802
32 Staržitzky Karl, domkář, 1838 [116]
32 Staržitzky Franz, -, 1857 [116]
33 jiné záznamy [165, 166]
33 Krczmařz Georg, domkář, 1783
33 Pawlik Franz, domkář, 1799
33 Schindler Franz, -, 1810 [93]
33 Schindler Franz, domkář, 1841 [93]
33 Schindler Franz, -, 1863 [93]
33 jiné záznamy [153]
34 Schindler Johann, domkář, 1764
34 Schindler Andreas, domkář, 1800
34 Brosch Joseph, -, 1818
34 Brosch Joseph, -, 1864, 1879 [203]
34 Dulansky Vinzenz a Magdalena, -, 1879 [204]
35 Werner Simon, domkář, 1786
35 Werner Lorenz, domkář, 1847
35 Werner Josef, -, 1865 [158]
36 Brussmann Andreas, domkář, 1779
36 Gebauer Franz, domkář, 1799
36 Gebauer Josef, domkář, 1834 [124]
36 Gebauer Josef, domkář, 1834 [124]
36 Gebauer Josef, domkář, 1857 [124]
37 Brosch Wenzl, domkář, 1792
37 Brosch Wenzl, domkář, 1829
37 Wolny Franz a Wladarz Marianna, -, 1865
38 Wladařz Mathes, domkář, 1796
38 Wladařz Johann, domkář, 1832
38 Wladařz Anton, -, 1853 [161]
39 Parak Joseph, domkář, 1763
39 Böhm Georg, domkář, 1798
39 Böhm Karl, domkář, 1824 [98]
39 Böhm Franz, -, 1861 [98]
40 Kukoll Mathes, domkář, 1795
40 Kukoll Jakob, domkář, 1804
40 Kirtschmařz Franz, domkář, 1816
40 Kitrschmarz Franz, domkář, 1816 [92]
40 Brosch Anton, domkář, 1826 [107]
40 Brosch Franz, -, 1875 [107]
41 Wranna Andreas, domkář, 1790
41 Wrana Mathes, domkář, 1826
41 Wrana Theresia, domkář, 1832 [104]
41 Stefka Franz, domkář, 1849 [104]
41 Stefka Alexandr a Seidler Antonie, -, 1873 [104]
42 Dulansky Fabian, domkář, 1762
42 John Johann, -, 1804
42 John Mathias, domkář, 1834 [123]
42 John Franz, -, 1873 [123]
42 John Magdalena, -, 1880 [123]
43 Wilczek Lorenz, domkář, 1779
43 Wlčzek Johann, domkář, 1804
43 Wlczek Valentin, domkář, 1835 [121]
44 Wanjura Anton, domkář, 1783
44 Seelig Anton, domkář, 1812
44 Selig Franz, -, 1854 [167]
45 Kirczmarz Anton, domkář, 1791
45 Brosch Johann, domkář, 1849
45 Brosch Johann, jun., domkář, 1849 [139]
45 Brosch Johann, -, 1858 [139, 192]
45 Brosch Marianna, -, 1871 [192]
46 Seidler Jakob, domkář, 1778
46 Seidler Bernard, domkář, 1828
46 Wrana Johann, domkář, 1832 [126]
46 Wrana Johann, -, 1852 [126]
46 Brosch Johann, -, 1870 [126]
46 Ohnheiser Anton, -, 1871 [157]
46 Ohnheiser Franziska, -, 1876 [157]
46 Srubek Leopold, -, 1877 [157]
47 Sokoll Mathes, domkář, 1772
47 Sokoll Georg, -, 1798
47 Sokoll Johann, -, 1867 [122]
47 Sokoll Georg, domkář, 1828 [125]
47 Sokoll Georg, -, 1862 [125]
47 Sokoll Johann, -, 1862 [125]
48 Dawidt Walentin, domkář, 1786
48 Dawid Thomas, domkář, 1838
48 Brosch Josef, -, 1858 [189]
48 Miksch Josef a Marianna roz, Brosch, -, 1880 [189]
49 Heynik Bartel, domkář, 1772
49 Hainik Thomas, domkář, 1800
49 Heinik Franz, domkář, 1835
49 Brossmann Peter a Mariana, -, 1860 [196]
50 Dulansky Mathes, domkář, 1776
50 Wanjura Johann, -, 1854
50 Dawid Thomas, -, 1855 [177]
50 Dawid Franz, -, 1865 [177]
50 David Theresia roz. Schindler, -, 1882 [177]
51 Seydler Johann, domkář, 1782
51 Seidler Anton, -, 1860
51 Seidler Josef, -, 1866
52 neuvedeno
53 Schindler Mathes, -, 1763
53 Wolni Franz, -, 1808
53 Gebauer Anton, -, 1870
53 Wolny Valentin, domkář, 1834 [110]
53 Wolny Valentin, -, 1858 [110]
54 Brussmann Johann, domkář, 1779
54 Kaluscha Jakob, -, 1835
54 Kaluscha Johann, -, 1850
55 Sokoll Peter, domkář, 1772
55 Sokoll Joseph, domkář, 1799
55 Sokoll Wenzel, -, 1834
56 Dulansky Symon, domkář, 1781
56 Dulanski Katharina, vdova, 1791
56 Dulansky Franz, domkář, 1801
56 Dullansky Johann, domkář, 1828 [103]
56 Dullansky Wenzl a Mathias, -, 1870 [103]
57 Stefka Franz, sedlák, 1790
57 Štefka Johann, -, 1819
57 Brossmann Joseph, (sedlák), 1836 [127]
57 Stefka Franz, -, 1857 [127]
57 Stefka Anton, -, 1874 [127]
58 Haynik Johann, sedlák, 1788
58 Hainik Anton, sedlák, 1830
58 Hainik Josefa, -, 1864 [207]
59 Brosch Jakob, sedlák, 1791
59 Brosch Franz, -, 1819?
59 Brosch Franz, sedlák, 1844 [134]
59 Brosch Marianna provdaná Schenk, -, 1873 [134]
59 jiné záznamy [171]
60 Kukoll Bernard, domkář, 1774
60 Gebauer Franz, domkář, 1801
60 Brossmann Joseph, domkář, 1844 [130]
60 Preisner Anton, -, 1865 [130]
61 Schindler Johann, sedlák, 1770
61 Brosch Johann, sedlák, 1803
61 Brosch Franz, sedlák, 1822 [97]
61 Brosch Joseph, -, 1861 [97]
61 jiné záznamy [197, 198]
62 Beinhauer Ignatz, dědičný fojt, 1793
62 Beinhauer Anton, dědičný fojt, 1829
62 jiné záznamy [131]
62 Beinhauer Anton, dědičný fojt, [145]
62 Beinhauer Theresia, provdaná Domes, 1863 [145]
62 Domes Anton, -, 1864 [145]
62 Wolf Franz a Theresia, -, 1865 [146]
62 Kloss Anton, -, 1872 [146]
62 jiné záznamy [170, 182, 205]
62 Rzimann Johann a Theresia, -, 1874 [206]
62 jiné záznamy [209-211]
63 neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)
64 Seidl Johann, dominikální domkář, 1798
64 Brosch Mathes, -, 1821
64 další záznamy [92]
64 Brosch Josef, -, 1852 [149]
64 další záznamy [150]
65 Kukoll Mathes, domkář, 1763
65 Kukoll Elisabeth, vdova, 1797
65 Kukoll Franz, domkář, 1798
65 Waczlawik Ignatz, domkář, 1825 [101]
65 Linnert Jakob, domkář, 1835 [101]
65 Linnert Jakob, -, 1854 [101]
65 Linnert Jakob, -, 1854 [163]
66 Schänk Andreas, domkář, 1798
66 Schenk Georg, domkář, 1817
66 Schenk Joseph, domkář, 1844
66 Schenk Josef, -, 1857 [190]
66 Schenk Josef, -, 1878 [190]
66 Schenk Elisabeth roz. Zeisberger, -, 1880 [190]
67 Brussmann Lorenz, domkář, 1787
67 Brossmann Bartolomeus, domkář, 1818
67 Sokoll Ignaz, -, 1879
67 Brossmann Franz, domkář, 1840 [117]
67 Brossmann Magdalena, -, 1851 [117]
67 Brossmann Franz, -, 1871 [117]
67 Bergold Anna, -, 1871 [117]
68 Barwik Lorenz, domkář, 1788
68 Schindler Johann, -, 1829
68 jiné záznamy [114]
68 Schindler Titus, -, 1852 [159]
68 Liener Apolonia, -, 1865 [160]
68? Dulansky Vinzenz, -, 1880 [203]
69 Schindler Karl, větrný mlynář, 1787
69 Schindler Karl, větrný mlynář, 1839
69 Schindler Mathias, větrný mlynář, 1843 [129]
69 Schindler Franz a Magdalena, -, 1871 [129]
69 jiné záznamy [154]
70 Miksch Lorenz, sedlák, 1753
70 Miksch Mathes, sedlák, 1800
70 Miksch Ignatz, -, 1811 [94]
70 Miksch Mathaus, sedlák, 1849 [94]
70 Miksch Matthaus, sedlák, 1856 [142]
70 Miksch Franz, -, 1877 [142]
70 Pater Theresia, -, 1879 [142]
71 Böhm Anton, mlynář a půlsedlák, 1790
71 Böhm Vinzenz, mlynář a půlsedlák, 1814
71 Pater Georg, -, 1828 [100]
71 Pater Andreas, mlynář a půlsedlák, 1829 [100]
71 Pater Andreas jun., mlynář a půlsedlák, 1846 [100]
71 Pater Georg, -, 1828 [100]
71 jiné záznamy [137]
72 Brussman Lorenz, domkář, 1763
72 Brusmann Bernard, domkář, 1798
73 Sukupp Symon, domkář, 1778
73 Sukupp Mathes, domkář, 1845
73 Sukupp Johanna, -, 1872 [107]
74 Brosch Symon, domkář, 1781
74 Brosch Franz, domkář, 1812
74 Brosch Marianna, domkářka, 1818 [96]
74 Sukupp Mathes, domkář, 1818 [96]
74 Brosch Joseph, domkář, 1844 [131]
74 Brosch Josef, -, 1863 [131]
75 Brussmann Thomas, domkář, 1779
76 Suczkupp Franz, domkář, 1772
76 Feilhauer Jakob, domkář, 1818
76 Schaldrich Franz, domkář, 1839 [109]
76 Schaldrich Vinzenz, -, 1871 [109]
76 Beyer Franz a Theresia, -, 1874 [109]
77 Gebauer Joseph, domkář, 1795
77 Gebauer Joseph, -, 1828
77 Sokoll Wenzel, domkář, 1830 [105]
77 Kloss Mathes, domkář, 1837 [105]
77 Tengler Florentine, -, 1871 [105]
77 Kloss Mathes, -, 1872 [105]
77 Balhar Florentine, -, 1873 a 1881 [105]
78 Brosch Anton, domkář, 1796
78 Brosch Bernard, domkář, 1828
78 Brosch Magdalena, domkářka, 1849 [143]
78 Brosch Magdalena, provdána Brosch, -, 1866 [143]
79 Sokoll Franz, domkář, 1800?
79 Sokoll Johann, -, 1842
79 Sokoll Johann, -, 1857
79 jiné záznamy [187]
79 Sokoll Marianna, -, 1871 [204]
80 Friedl Martin, domkář, 1800
80 Friedel Joseph, -, 1827
80 Steffka Anton, domkář, 1847
81 Steffka Joseph, domkář, 1800
81 Šteffka Beata, domkářka, 1831
81 Sokoll Johann, domkář, 1844
81 Sokoll Johann junior, -, 1870
82 Brossmann Georg, domkář, 1800
82 Brossmann Jakob, -, 1821
82 Hulla Johann, -, 1829
82 Brossmann Johann, -, 1854
82 Sokoll Jakob, -, 1854
82 Sokoll Jakob, -, 1862 [148]
82 Sokoll Jakob, -, 1867 [148]
83 neuvedeno (v rejstříku vedeno jako vlastnictví není zřejmé)
84 Drechsler Franz, domkář, 1828 [108]
84 Drechsler Franz, -, 1862 [108]
85 Steffka Joseph, domkář, 1828 [132]
85 Steffka Johann, domkář, 1848 [132]
85 Sokoll Anton, domkář, 1828 [132]
86 Wladařz Franz, domkář, 1833 [113]
86 Pawlik Joseph, domkář, 1847 [113]
86 Pawlik Franz a Marianna, domkáři, 1850 [113]
86 Pawlik Marianna, -, 1881 [113]
86 Pawlik Franz, -, 1865 [162]
Zdroj: ZAO Opava, Pozemkové knihy, Velkostatek Pustějov, inv. č. 295 • sig. A 26-42
Zpracováno k 13. 11. 2014 [211/211]
Poprvé publikováno na www.lukavec.info: 15. 2. 2015
Svědectví: „Co sme prožili v roce 1945“
V letošním roce 2026 si připomínáme 81. výročí od ukončení 2. světové války. Pojďme si připomenout, co naši lukavečtí předkové prožívali, co ztratili a uvědomit si, jaké máme my štěstí, že žijeme v téhle době…
Nyní se na malou chvíli octneme v době, kdy byla dojednána Mnichovská dohoda a postoupení Sudet Německu (29. září 1938) a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939). Na níže uvedené mapě můžeme detailněji vidět hranici rozdělující Český stát na Sudety (Fulnek, Bílovec, …) a Protektorát Čechy a Morava.
Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. (Zdroj: wikipedia.org)
Rodině Johnových se podařilo uchovat 81 let starou zprávu, která popisuje svědectví o zažitých hrůzách při osvobozování Lukavce na jaře roku 1945. Prostřednictvím vlastnoručně sepsaných hrůzných zážitků tehdy 67leté babičky Terezie Johnové a laskavosti rodiny Johnů si můžeme přiblížit, co a jak se za 2. světové války a v době osvobozování Lukavce stalo a co tehdy Lukavjáci prožívali.
Dopis paní Terezie začíná slovy: „Válka začala v roku 1938 a skončila 1945 1. května. Co sme zaživali ti němci nás sužovali. Češi byli odváženi do koncentračních táborů, kde byli mučeni hladem, bitím a udušeni v plynových komorách, jiní byli posílání daleko do světa na nucené práce, stejně jako synové paní Terezie. Ti strávili téměř dva roky v Norsku a Hamburku. Domů se vrátili postižení, nemocní téměř na pokraji smrti.
„V roku 1945 to už bylo hrozné: ty letadla cely deň a v noci letaly a bombardovali Opavu a okolí, v Ostravě a okolí Ostravy. Osvětlovaly večer celý kraj to bylo hrozné.“
Podle vzpomínek opavských pamětníků létaly za bojů o Opavu sovětské dvouplošníky Polikarpov Po-2 hlavně v noci a „přiživovaly“ požáry v již hořícím městě občasným shozením zápalných bomb. (*)
Podle ruské mapy (viz níže) je s datem 22. dubna 1945 uvedeno tažení tzv. 4. ukrajinského frontu (2. formace), přesněji šlo o 31. tankový sbor 60. armády 4. ukrajinského frontu, který Lukavec osvobodil.
Paní Terezie dále pokračuje ve vyprávění:
„17. ledna 1945 přišlo první německé vojsko do všech vesnic i s koňmi, u nás bylo 8 koni. 29. dubna 1945 už hrozně stříleli na blízku tak sme utekli v neděli na večer do Černina do sklepa. Tam sme byli do rána.“ (tehdy dům pana Bruna Czernina č. p. 31) „Ráno bombardovali na našich Jazerach (území na levém břehu Gručovky, kde stojí domy č. p. 46 až 117). Kde byly 4 ohromné díry. Bylo 10 hodin, vzali jsme vuz a 3 kravy a utekli do Tunela v lese (s celou rodinou a s dětmi). Jalovici nám němci sebrali.“ Zbytek dobytku zůstal doma. „Šaty, prádlo to sme měli zakopane v humeni. Tam byl život v tom lese. 3 dni a 3 noci na holých kamenoch sedět, ani co jest (jíst), krávy dojili, mléko pili.“
„Ruské vojsko bylo u Janíka na Požaze (na Požaze byla hospoda a kuželna pana Janíka nyní Skřípov č. p. 232) jak jsme přišli do lesa tak hned chlapi šli k těm Rusům, aby na nás a dědinu nestřileli. To je česká obec, ale byla za německu zapsaná. Rusi přišli k nám jak much se jich přihnalo, už nás zabrali.
V pondělí vystřelili rakety na znamení, aby nebombardovali a ve středu dopoledne nebylo co kravám dať žrat. 6 chlapů šlo do dědiny pro seno a němci jich chytli na potoku.“ Jednomu z nich se podařilo utéct zpátky a informovat Lukavjáky schované v lese: „Je zase zle, zas nás němci zaberů.“ Pár mužů šlo za ruskými vojáky, požádat je, aby přišli na pomoc. „Tak se jich přihrnulo ze všemi na boji i s koňmi, tak je mi zima, jak to píši, ta hrůza. Bylo nás tam na 100 lidí i malinké s kočarkami,… psi, krávy bučely, zima bylo, pršelo, u stromů krávy byly uvazané, vedle do stroma střelili naše kráva se hned vyvrátila.“
Ve středu začal velký boj „to se zdálo už je konec světa. Rusi řekli, že musíme z tunela ven to byla panika. Jedni utíkali na Požahy s vozami, tam byl Sudný den, my sme nešli nech se děje Boží vůle. Na jedné straně byli němci a na Kopajínkach (oblast lesa mezi cestou ke kapli sv. Anny a úbočím dolů ke Gručovickému potoku, tzn. úbočí na levé straně potoka od konce dědiny po Tunel) byli Rusi.
Na večer řekli Rusi možeš jet domu, ale každý musel dát krávu, kdo měl. Přišli sme domu, tu bylo už plno Rusů, museli zas do sklepa do Černina. Doma okna vystřílené, nábytek rozbitý, my sme měli lůžka, šatníky rozbité. Vařili jsme Rusům, nic nám nedělali, jenom tam, kde byli germani.
Všechny ploty a střechy rozbité na susedove zahradě (dnes zahrada č. p. 117) měli 3 děla, na Jazerách vedle Mikša Emila (dnes č. p. 46) tež děla tanku. Vše možne to se neda vše vypsat. Na poli samé díry, lesy postřilené, plno min, přišli lidé o život. Už jsem zaživala 2 války. Já sem rozena 14. ledna 1879 a dnes je 17. ledna 1946. To máte na památku, je to škaredě napsané…“
Svůj dopis pro další generace končí paní Terezie slovy:
(*)
Diskuse o sovět. letadlech (příspěvek o bombardování Opavy)
Související odkazy a zdroje:
Výškovice u Bílovce 1945
(popis událostí nedaleké vesnice)
Průběh mobilizace z 24. září 1938
(zprávy ministerstva vnitra – zmínka o Fulneku)
Byl jsem na nucených pracích v Reichu
(vyprávění Aloise Bačáka)
Různé podoby nucené práce
(soubor informací Kanceláře pro oběti nacismu)
Krvavá bitva nad Moravou
(letecká bitva, která se odehrála 17. 12. 1944 v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem)
Tip na dárek pro narozené v roce 1945
Poprvé zveřejněno na www.lukavec.info: 20. dubna 2015
Historie: Hostinec v Bravanticích patřil Pelzovu pivovaru
Další drobný střípek k historii Lukavce se nám podařilo najít v bakalářské práci Věry Šustkové na Ostravské univerzitě z roku 2011. V práci „Paměť míst – německé obyvatelstvo v obci Bravantice – včera a dnes“ uvádí autorka v popisu různých spolků, aktivních v Bravanticích začátkem 20. století, že jeden z nich našel útočiště v tanečním sále zájezdního hostince Niksch, který patřil Pelzovu pivovaru v Lukavci.
Už z dřívějška víme, že se lukavecké pivo vozilo do širokého okolí, poprvé ale máme zmínku o Bravanticích, a že dokonce místní hostinec byl majetkem pivovaru.
Zdroj: http://www.kuhlaendchen.de/media/Archiv/Brosdorf%20-%20Kuhlaendchen.pdf
Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 6. 2015
Jízda kolem osení v roce 1826 – před 200 lety
V Jaschkeho fulnecké kronice Quodlibet uložené v Moravském zemském archivu v Brně* se v diáriu (denních záznamech) roku 1826 píše zpráva ke dni 27. března (Velikonoční pondělí)! o průběhu jízdy kolem osení ve Fulneku. Kronikář uvádí, že se toho dne konala jízda kolem osení, protože bylo o něco lepší počasí než v neděli (velké deště). Mladí čeledíni z Jerlochovic tak vyjeli podle prastarého (uralten) zvyku, objeli pole s osením, vjeli do města (Fulneku), kde třikrát obkroužili náměstí. Poté vyjeli horní branou a zamířili k jerlochovickému kostelu. Tam na ně čekali tzv. Pferdbuben (kluci od koní?), kteří od nich převzali koně. Po mši pak začalo procesí. Vpředu jeli dva hlavní zpěváci (Hauptsenger), za nimi dva praporečníci (Fahnenträger), následováni jedním držícím kříž, a pak dalším nesoucím Ostermanna (snad jako naše Mařena/Morana). Za nimi pak následovali ostatní. Tito všichni jeli na pěkných ozdobených koních a sledovala je spousta diváků.
Citujme pak další odstavec: „Tento zvyk je prastarý ve všech vesnicích fulneckého panství.“
Nakonec se po této slavnosti chlapci sešli s děvčaty a tančilo se a pilo.
____________________________________________________
Jde o rychlý zběžný překlad zprávy. Budeme potřebovat více času na její detailní zpracování. Cílem je, ale ukázat, že jde o zvyk opravdu velice starý, už před 200 lety považovaný za prastarý.
VESELÉ VELIKONOCE 2026!
____________________________________________________
* MZA, G13, 47, sv. f, str. 315-316
Zdroj náhledového obrázku (ukázka záznamu): MZA, G13, 47, sv. f, str. 315-316
Na lukavec.info poprvé publikováno 4. 4. 2015
Třetihorní zkameněliny u Gručovky
V roce 1935 publikoval v pražském časopise Lotos fulnecký Dr. Egon Oppl německý článek „Příspěvky k poznání miocénu v Nízkém Jeseníku a okolí Brna“, ve kterém uvádí nálezy zkamenělin v „Lucker Bach“ tedy v Gručovce.
Nešlo sice o nálezy přímo v Lukavci, přesto, protože se jedná o blízké okolí, jde o zajímavost, kterou zde uvádíme.
V části „Některá dosud neznámá naleziště v Nízkém Jeseníku“ Dr. Oppl uvádí potvrzení už dřívějších výzkumů na Gručovce, a to nálezy v roce 1933 při překládání vodovodu k restauraci na Slezské ve Fulneku, při rozšiřování koupaliště a pak také v místě, kde do Gručovky ústí potok Salaš.
V těchto místech potvrdil nálezy vice než 37 druhů zkamenělin.
Zdroj: http://www.landesmuseum.at/pdf_frei_remote/Lotos_83_0002-0010.pdf
Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 5. 2015
Historie: Zmínka o Janu Kyjovcovi (z Lukavce) k roku 1452
Při hledání v historických pramenech o historii Lukavce se nám podařilo najít nový střípek do neúplné mozaiky rodů, které se psaly z Lukavce.
Díky disertační práci Mgr. Petra Elbla, Ph.D.na Masarykově Univerzitě v Brně na téma: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457), máme novou zmínku o Kyjovcích z Lukavce.
Uvádí s odkazem na zlomek olomoucké konfirmační knihy z let 1452-1455, že Jan Kyjovec získal 24. 9. 1452 jako beneficium oltář sv. Valentina a Bartoloměje ve farním v kostele v Opavě. Předchozím správcem byl blíže nespecifikovaný Benedikt, patronem pak Vilém, vévoda opavský.
Jde o pravděpodobně o Jana Kyjovce z Lukavce (syna Oneše Kyjovce z Lukavce), o němž jsme měli dosud nejstarší zmínku z roku 1461.
Beneficium neboli obročí či prebenda je výraz církevního práva a znamená příjem spojený s určitou službou nebo postavením, případně toto postavení samo. Typickým obročím byl oltářník (případ Jana Kyjovce), šlo typicky o kněze, který měl povinnost pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.
Zdroj: http://is.muni.cz/th/11148/ff_d/Elbel-disertace-priloha_II-V.pdf
Beneficium podle wikipedie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obro%C4%8D%C3%AD
Pozn. v knize máme omylem uvedenu nejstarší zmínku k roku 1460, v souvislosti s pečetí. Ve skutečnosti ale o pečeť Jana Hrota z Lukavce. Do budoucna nám tato a podobné zmínky snad pomohou více doplnit značně kusé informace o rodech z Lukavce a jejich vazbách na tehdejší okolí (např. vévodský rod opavských Přemyslovců).
Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 4. 2015