Archiv štítku: Rodáci

Historie: Kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti (1877)

Od bíloveckého soudu:

Výnos Okresního soudu v Bílovci z 20. 3. 1877 vydaný soudcem Musiolkem

Soud oznámil, že v návaznosti na rozhodnutí Zemského soudu v Opavě č. 2474 byla vyhlášena kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti nad hospodyní na statku Johanna Preissnera č.p. 4  v Lukavci paní Magdalenou Preissnerovou nově provdanou Vybíralovou. Jejím kurátorem byl stanoven starosta obce Andreas Pater.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 26. 3. 1877, č. 70, str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AKHcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck&f=false

 

Historie: Oběť války (1941-1944)

Opět jeden malý střípek. Jednou z lukaveckých obětí 2. světové války byl Cyril Brož. Věděli jsme, že byl popraven 3. října  1944.

Nově máme drobný poznatek, že byl žel. zřízencem, že se narodil 23. července 1909 a že k jeho zatčení došlo 8. ledna 1941.

Zdroj: Sokolská župa moravskoslezská, 333

https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:d899a7ff-c67d-478c-b73f-3957ffef5977

 

 

I Lukavec má své legionáře a čestného občana

Přečtěte si nové články připravené k oslavě 100. výročí samostatnosti našeho státu. Už sto let není naše vlast součástí Rakouska-Uherska, nemusí podléhat rozhodnutím mocnáře z Vídně a může rozhodovat samostatně. Za svobodu našeho národa bylo třeba udělat několik důležitých činů, jedním z nich bylo získat uznání Československého státu od ostatních států. Aby k tomuto došlo, bylo třeba vybudovat vlastní armádu vojáků, kteří by bojovali za svobodu českého národa. Tou armádou byli legionáři a člověkem, který přišel s vizí odtržení se od Rakousko-Uherska byl Tomáš G. Masaryk.

Je nám ctí představit Vám občany, kteří za naši svobodu bojovali, naše lukavské legionáře. I naše obecní zastupitelstvo si uvědomovalo, jakou zásluhu vykonal T. G. Masaryk a jmenovali ho prvním čestným občanem Lukavce.

 

Článek: První čestný občan Lukavce

Článek: Lukavečtí legionáři

Historie: Útok na německé výletníky (1903)

Zpráva z Deutches Nordmährerblatt, Olomouc, 22.10.1904, str. 4:

„Ze soudní síně

Přepadení německých výletníků. Zpráva z Bílovce (Slezsko): Aféra, která byla obzvláště v národních kruzích často diskutována, měla před místním okresním soudem (adjunkt Dr. Leichter) dohru s pozoruhodným rozuzlením. Z důvodu přepadení německých fulneckých výletníků v Lukavci se měli zodpovídat jeho čeští strůjci, na předním místě lukavecký starosta Josef Pater a tamní vrchní učitel Josef Čoček, z ohrožení a hanobení Němců. Obžalováni byli kromě nich i radní obce Antonín Brož, statkářka Marie Schenková, její manžel Antonín Schenk, manželka vrchního učitele Marie Čočková a dělník Josef Sokol, všichni obhajováni Dr. Blummenfeldem. Poškozené zastupovali advokáti Dr. Bodirsky z Vídně a Dr. Freissler z Nového Jičína. Bylo udáno, že se 11. srpna loňského roku vydala řada fulneckých obyvatel na výlet do pivovarské zahrady v Lukavci a při zpáteční cestě byli na popud starosty a vrchního učitele cílem házení kamenů, dřeva a tyček, byli zasaženi a byli uráženi výrazy jako:  „Němečtí cigáni, … ničemové, pakáž. Vícero Němců bylo zasaženo do krve, o čemž byly předloženy lékařské zprávy. Z obžalovaných někteří přiznali urážky, jiní se hájili tím, že se pouze bránili. Starosta Pater a vrchní učitel Čoček popřeli jakékoli své podílení. Naproti tomu potvrdilo mnoho svědků, že dobře organizovaný útok byl plánován, a že čeští zfanatizovaní obyvatelé se shromáždili a že osnovateli byli starosta stejně jako vrchní učitel. Vzrušení vzbudilo jak dosvědčené, tak odpřísažené výpovědi vícero svědků, že vrchní učitel pobízel děti ve škole „házet Němcům kameny na lebky“ (!). To také potvrdili dva chlapci, na něž tyto výzvy směřoval. Příznačné je starostovo vyjádření potvrzené dělníkem Sylvestrem Tögelem, že Fulnečané jsou gauneři a lumpové, že nechá zřídit prasečí chlívek, zavře je tam a bude s nimi vůbec „dělat, tak jak jemu řekl okresní hejtman“. Soudce přerušil projednávání a vyhlásil usnesení o postoupení věci státnímu zastupitelsví kvůli porušení veřejného pořádku podle §37 zák. Rozruch, který tento pro českého vrchního učitele Čočka zvlášť neblahý závěr v celém okolí vzbudil, je o to větší a pochopitelnější, jelikož tento vůdce lukavských Čechů podle svého vlastního vyjádření přivodil dřívějšímu německému starostovi odsouzení za ublížení na těle.“

Zdroj: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nmb&datum=19041022&seite=4&zoom=47&query=%22Luck%22%2B%22Fulnek%22&ref=anno-search

 

Historie: Zprávy z války (1915)

Za války je vždy nelehké zjistit informace o svých blízkých, kteří byli povoláni do zbraně, zvlášť když od nich přestaly domů chodit dopisy. Rodiny byly určitě v obavách, zda jejich blízcí nebyli zraněni nebo dokonce usmrceni.

Proto byly za války vydávány zprávy – seznamy o zraněných a nemocných. Vydávala je Společná ústřední průkazní kancelář (Gemeinsame Zentralnachweisebureau).

V seznamu č. 248 z 28. ledna 1915 se na str. 51 objevil záznam o Františku (Franz) Vladařovi z Lukavce (roč. 1875). Bylo uvedeno, že byl četařem u 15. domobraneckého pěšího pluku, 12. roty (kompanie) a toho času byl nemocen v Rezervní nemocnici č. 7 ve Vídni okr. XXI. Kagran.

Vzhledem k tomu, že Lukavec patřil pod Slezsko, se správou v Opavě, dá se očekávat, že byli Lukavjáci povoláváni zejména pod opavské pluky. Kromě již zmíněného 15. domobraneckého pěšího pluku (k. k. Landsturm Infanterieregiment Nr. 15), mohlo jít také o: 1. pěší pluk (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 1) nebo 15. zeměbranecký pěší pluk (k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 15).

Zdroj: http://www.velkavalka.info/jednotky-MoravaSlezsko.php

Nachrichten über Verwundete und Verletzte, 28. Januar 1915:

http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nvv&datum=19150128&seite=51&zoom=58

 

Historie: Deputace do Vídně (1904)

Čím vším nás ještě překvapí osobnost bývalého lukaveckého starosty Josefa Patera? Tentokrát jsme zjistili, že byl roku 1904 členem deputace, která dosáhla u vídeňského dvora po několika nezdařených předchozích pokusech uznání češtiny za úřední jazyk ve Slezsku.

Členy této deputace byli kromě něj také František Pavlok, rolník v Řepišťích a poslanec rakousko-uherského říšského sněmu, Adolf Graca, starosta Svinova, František Valeček, starosta Mikolajic a V. Hrubý z Opavy.

Fotografie této deputace byla kdysi k dispozici v muzeu ve Frýdku Místku, pokusíme se ji najít a získat tak fotografii asi nejvýznamnějšího rodáka Lukavce.

Zdroj: Těšínsko, roč. 1969, č. 1, str. 12, Bohumil Pavlok – Šlo o české Slezsko