Archiv štítku: Rodáci

Historie: Kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti (1877)

Od bíloveckého soudu:

Výnos Okresního soudu v Bílovci z 20. 3. 1877 vydaný soudcem Musiolkem

Soud oznámil, že v návaznosti na rozhodnutí Zemského soudu v Opavě č. 2474 byla vyhlášena kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti nad hospodyní na statku Johanna Preissnera č.p. 4  v Lukavci paní Magdalenou Preissnerovou nově provdanou Vybíralovou. Jejím kurátorem byl stanoven starosta obce Andreas Pater.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 26. 3. 1877, č. 70, str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AKHcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck&f=false

 

Historie: Oběť války (1941-1944)

Opět jeden malý střípek. Jednou z lukaveckých obětí 2. světové války byl Cyril Brož. Věděli jsme, že byl popraven 3. října  1944.

Nově máme drobný poznatek, že byl žel. zřízencem, že se narodil 23. července 1909 a že k jeho zatčení došlo 8. ledna 1941.

Zdroj: Sokolská župa moravskoslezská, 333

https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:d899a7ff-c67d-478c-b73f-3957ffef5977

 

 

I Lukavec má své legionáře a čestného občana

Přečtěte si nové články připravené k oslavě 100. výročí samostatnosti našeho státu. Už sto let není naše vlast součástí Rakouska-Uherska, nemusí podléhat rozhodnutím mocnáře z Vídně a může rozhodovat samostatně. Za svobodu našeho národa bylo třeba udělat několik důležitých činů, jedním z nich bylo získat uznání Československého státu od ostatních států. Aby k tomuto došlo, bylo třeba vybudovat vlastní armádu vojáků, kteří by bojovali za svobodu českého národa. Tou armádou byli legionáři a člověkem, který přišel s vizí odtržení se od Rakousko-Uherska byl Tomáš G. Masaryk.

Je nám ctí představit Vám občany, kteří za naši svobodu bojovali, naše lukavské legionáře. I naše obecní zastupitelstvo si uvědomovalo, jakou zásluhu vykonal T. G. Masaryk a jmenovali ho prvním čestným občanem Lukavce.

 

Článek: První čestný občan Lukavce

Článek: Lukavečtí legionáři

Historie: Útok na německé výletníky (1903)

Zpráva z Deutches Nordmährerblatt, Olomouc, 22.10.1904, str. 4:

“Ze soudní síně

Přepadení německých výletníků. Zpráva z Bílovce (Slezsko): Aféra, která byla obzvláště v národních kruzích často diskutována, měla před místním okresním soudem (adjunkt Dr. Leichter) dohru s pozoruhodným rozuzlením. Z důvodu přepadení německých fulneckých výletníků v Lukavci se měli zodpovídat jeho čeští strůjci, na předním místě lukavecký starosta Josef Pater a tamní vrchní učitel Josef Čoček, z ohrožení a hanobení Němců. Obžalováni byli kromě nich i radní obce Antonín Brož, statkářka Marie Schenková, její manžel Antonín Schenk, manželka vrchního učitele Marie Čočková a dělník Josef Sokol, všichni obhajováni Dr. Blummenfeldem. Poškozené zastupovali advokáti Dr. Bodirsky z Vídně a Dr. Freissler z Nového Jičína. Bylo udáno, že se 11. srpna loňského roku vydala řada fulneckých obyvatel na výlet do pivovarské zahrady v Lukavci a při zpáteční cestě byli na popud starosty a vrchního učitele cílem házení kamenů, dřeva a tyček, byli zasaženi a byli uráženi výrazy jako:  “Němečtí cigáni, … ničemové, pakáž. Vícero Němců bylo zasaženo do krve, o čemž byly předloženy lékařské zprávy. Z obžalovaných někteří přiznali urážky, jiní se hájili tím, že se pouze bránili. Starosta Pater a vrchní učitel Čoček popřeli jakékoli své podílení. Naproti tomu potvrdilo mnoho svědků, že dobře organizovaný útok byl plánován, a že čeští zfanatizovaní obyvatelé se shromáždili a že osnovateli byli starosta stejně jako vrchní učitel. Vzrušení vzbudilo jak dosvědčené, tak odpřísažené výpovědi vícero svědků, že vrchní učitel pobízel děti ve škole “házet Němcům kameny na lebky” (!). To také potvrdili dva chlapci, na něž tyto výzvy směřoval. Příznačné je starostovo vyjádření potvrzené dělníkem Sylvestrem Tögelem, že Fulnečané jsou gauneři a lumpové, že nechá zřídit prasečí chlívek, zavře je tam a bude s nimi vůbec “dělat, tak jak jemu řekl okresní hejtman”. Soudce přerušil projednávání a vyhlásil usnesení o postoupení věci státnímu zastupitelsví kvůli porušení veřejného pořádku podle §37 zák. Rozruch, který tento pro českého vrchního učitele Čočka zvlášť neblahý závěr v celém okolí vzbudil, je o to větší a pochopitelnější, jelikož tento vůdce lukavských Čechů podle svého vlastního vyjádření přivodil dřívějšímu německému starostovi odsouzení za ublížení na těle.”

Zdroj: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nmb&datum=19041022&seite=4&zoom=47&query=%22Luck%22%2B%22Fulnek%22&ref=anno-search

 

Historie: Zprávy z války (1915)

Za války je vždy nelehké zjistit informace o svých blízkých, kteří byli povoláni do zbraně, zvlášť když od nich přestaly domů chodit dopisy. Rodiny byly určitě v obavách, zda jejich blízcí nebyli zraněni nebo dokonce usmrceni.

Proto byly za války vydávány zprávy – seznamy o zraněných a nemocných. Vydávala je Společná ústřední průkazní kancelář (Gemeinsame Zentralnachweisebureau).

V seznamu č. 248 z 28. ledna 1915 se na str. 51 objevil záznam o Františku (Franz) Vladařovi z Lukavce (roč. 1875). Bylo uvedeno, že byl četařem u 15. domobraneckého pěšího pluku, 12. roty (kompanie) a toho času byl nemocen v Rezervní nemocnici č. 7 ve Vídni okr. XXI. Kagran.

Vzhledem k tomu, že Lukavec patřil pod Slezsko, se správou v Opavě, dá se očekávat, že byli Lukavjáci povoláváni zejména pod opavské pluky. Kromě již zmíněného 15. domobraneckého pěšího pluku (k. k. Landsturm Infanterieregiment Nr. 15), mohlo jít také o: 1. pěší pluk (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 1) nebo 15. zeměbranecký pěší pluk (k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 15).

Zdroj: http://www.velkavalka.info/jednotky-MoravaSlezsko.php

Nachrichten über Verwundete und Verletzte, 28. Januar 1915:

http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nvv&datum=19150128&seite=51&zoom=58

 

Historie: Deputace do Vídně (1904)

Čím vším nás ještě překvapí osobnost bývalého lukaveckého starosty Josefa Patera? Tentokrát jsme zjistili, že byl roku 1904 členem deputace, která dosáhla u vídeňského dvora po několika nezdařených předchozích pokusech uznání češtiny za úřední jazyk ve Slezsku.

Členy této deputace byli kromě něj také František Pavlok, rolník v Řepišťích a poslanec rakousko-uherského říšského sněmu, Adolf Graca, starosta Svinova, František Valeček, starosta Mikolajic a V. Hrubý z Opavy.

Fotografie této deputace byla kdysi k dispozici v muzeu ve Frýdku Místku, pokusíme se ji najít a získat tak fotografii asi nejvýznamnějšího rodáka Lukavce.

Zdroj: Těšínsko, roč. 1969, č. 1, str. 12, Bohumil Pavlok – Šlo o české Slezsko

Historie: Sbor starostů na Bílovsku (1904)

O další aktivitě nového lukaveckého starosty Josefa Patera nás informuje krátká  zpráva  o založení  sboru  starostů  na  Bílovsku  v Novinách Těšínských.

Sbor starostů na Bílovsku měl 18. t. m. ustavující valnou hromadu. Za předsedu zvolen starosta p. Josef Pater z Lukavce, za náměstka starosta p. Ant. Langer ze Slatiny, jednatelem p. uč. A. Novák z Lukavce a pokladníkem starosta p. Val. Ries z Pustějova.

Zdroj: Noviny Těšínské, 24.12.1904, roč. XI, č. 4, str. 5

Historie: J. Pater – koruna politické neschopnosti? (1907)

Dosud jsme o bývalém starostovi Josefu Paterovi přinášeli jen samé pochvalné zprávy. Našli jsme ale i jednu zcela negativní. Budeme citovat: “… sociální demokracie je největší ubíjitelkou češství, největší šiřitelkou beznárodního ducha mezi dělnictvem. A s takovými lidmi ve Slezsku spojují se pokrokáři a jejich koruna politické neschopnosti p. Jos. Pater t. č. starosta v Lukavci!”

O co šlo, 14. května 1907 se konaly vůbec první volby do Říšské rady (celostátní parlament), ve kterém platilo nejen všeobecné, ale také rovné volebné právo (a také povinnost). Každý svépravný občan starší 24 let pobývající v obci déle než jeden rok musel volit poslance.

Pisatel kritického článku nazvaného “Může poctivý Čech voliti za poslance social. demokrata?” podepsaný jen značkou H-k, nepokrytě protlačoval své oblíbence, kandidáty národní strany Rolsberga a Hrubého a naopak kritizoval soc. dem. kandidáty Hybeše, Prokeše, Cingra, Kubálka a další. Jsou pro něj: “pod komandem židovsko-německým a jejich vrchním generálem je žid Dr. Adler.”

Josefu Paterovi byla blízká strana agrární, nakonec také zakládal její odnož ve Slezsku. Paradoxně pak mohou vyznít výsledky voleb, kdy zvoleni nebyli ani soc. dem. kandidát Kubálek, ani nár. soc. kandidát Hrubý, ale třeba Karel Rolsberg nominovaný nár. socialisty, který však vstoupil do posl. klubu českých agrárníků. Politika nebyla jednoduchá ani před sto lety.

Zdroj: Noviny Těšínské, 11.5.1907, roč. XIII., č. 34, str.4

 

Historie: Hostinec v Bravanticích patřil Pelzovu pivovaru

Další drobný střípek k historii Lukavce se nám podařilo najít v bakalářské práci Věry Šustkové na Ostravské univerzitě z roku 2011. V práci “Paměť míst – německé obyvatelstvo v obci Bravantice – včera a dnes” uvádí autorka v popisu různých spolků, aktivních v Bravanticích začátkem 20. století, že jeden z nich našel útočiště v tanečním sále zájezdního hostince Niksch, který patřil Pelzovu pivovaru v Lukavci.

Už z dřívějška víme, že se lukavecké pivo vozilo do širokého okolí, poprvé ale máme zmínku o Bravanticích, a že dokonce místní hostinec byl majetkem pivovaru.

Zdroj: http://www.kuhlaendchen.de/media/Archiv/Brosdorf%20-%20Kuhlaendchen.pdf

Rozhovor: Osobnost měsíce

Václav David, 64 let, radní města Fulneku

Kde jste se narodil, kde jste strávil svá dětská léta?
Narodil jsem se v Lukavci, zde jsem také strávil svá dětská léta a žiji zde dodnes. Pocházím z početnější rodiny – mám 5 sourozenců

Kde jste se vzdělával, čím jste se vyučil?
Na obecné škole v Lukavci začala moje školní léta a pokračovala na Základní škole J. A. Komenského ve Fulneku. Po základní škole jsem se vyučil strojním kovářem a dálkově jsem také v tédobě studoval na Lidové konzervatoři v Ostravě výtvarnou fotografii. Ve Fulneku jsem pracoval 20 let v Retexu.

Představíte nám také svou rodinu?
S manželkou Vlastou jsme vloni slavili 40 let manželství. Během
té doby se nám narodilo 6 dětí – 4 dcery a 2 synové. Markéta a Helena vystudovaly zdravotnictví, Anežka je cukrářka a vyučuje tento obor a nejmladší Terezie má zahradnickou školu, syn Václav vystudoval konzervatoř a hraje v Moravské filharmonii a Jan vystudoval na kněze. Máme 12 vnoučat.

Jaké bylo Vaše první setkání s Fulnekem?
Jak již bylo řečeno, chodil jsem zde do školy. A jako kluk jsem ministroval v kostele. Během školní docházky jsem reprezentoval školu v házené a lehké atletice.

Jak si užíváte důchodu?
V důchodu jsem 3 roky, ale jen neodpočívám. Pomáhám ve výchově vnoučat a nyní působím na městské radě.

Jaké jsou Vaše koníčky a záliby?
Starám se o zahradu a drobné zvířectvo, které s manželkou máme. Příležitostně fotografuji. Mým velkým koníčkem je příroda (houbaření, procházky). Mám rád divadlo, zajímám se o poezii a literaturu. Jsem též členem SDH Lukavec.

Zdroj: Fulnecký zpravodaj, březen 2015
Zdroj: Fulnecký zpravodaj, březen 2015

Jako lukavecký patriot se snažíte udržovat tradice. V čem spočívá vaše pomoc Lukavci?
Já sám se již 48 let zúčastňuji a organizuji tzv. Jízdu okolo osení
(rajtování), která se vždy koná na Velikonoční neděli. Jinak udržujeme vánoční tradice, vítání jara (Mařák a Mařena) atd. Léta se starám i s manželkou o lukavecký kostel. Společensky jsem se angažoval v místním osadním výboru.

Čemu jste se ještě v životě věnoval?
Samozřejmě nejvíce rodině. A protože jsem byl skautem, věnoval jsem se mládeži a horolezectví. Tak vznikl můj velký koníček opravovat věže kostelů, a tak jsem se dostal k výškovým pracím. Opravil jsem desítky kostelů. Prováděl jsem také malby vnitřní i
venkovní různých církevních staveb. Bylo to hlavně 15 let před odchodem do důchodu.

Co se Vám líbí na dnešní době a co ne?
Demokracie je velký dar, ale také zodpovědnost. Podle mě je základem státu dobrá rodina a na to bychom měli myslet především.

Jak se Vám jeví dnešní mládež?
Myslím si, že mládež je pořád stejná. Jen dnešní přetechnizovaná
a konzumní společnost není příliš nakloněna lásce k bližnímu, osobním vztahům a odpovědnosti. Vede to k větší pohodlnosti lidí, sobeckosti, sebestřednosti.

Jaký máte pohled na EU?
V dnešním globalizovaném světě naše malá republika musí být součástí většího společenství států jako EU.

Máte nějakého oblíbeného politika u nás, či ve světě?
Sv. Václava.

Zdroj: Fulnecký zpravodaj, březen 2015
Zdroj: Fulnecký zpravodaj, březen 2015

Jaká je Vaše životní víra?
Mám více životních zásad. Uvedl bych alespoň tyto: „Zůstává jedině to, co dáváme druhým.“ A Dostojevskij řekl: „V každém člověku je jiskra boží.“ A my bychom se ji měli snažit
rozdmýchat.

Chtěl byste něco vzkázat dnešním mladým lidem?
Kdysi řekla Matka Tereza: „ Nejvíce pro budoucnost děláme, když plně žijeme přítomností.“ Těmito zásadami se v životě řídím.

Za rozhovor poděkoval
Mgr. Alois Kozel

(Zdroj textu a fotografií: Fulnecký zpravodaj, březen 2015)