Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1312, ačkoliv zde můžeme předpokládat osídlení starší.

Fojtství je zde zmiňováno k roku 1500, kdy se uvádí svědkem nadání fojta v Lukavci fulnecký purkrabí Jan z Bobolusk, společně s Petrem z Víckova. Fojt se však jmenovitě neuvádí. Také k roku 1594 se jméno fojta neuvádí, ačkoliv víme, že toho roku hejtman Bartoloměj Rhom z Leskovce zastřelil rychtáře z Lukavce a musel složit pokutu 200 zlatek.

Kolem roku 1600 se pak na Lukavci připomíná fojt Jan Matúš. V roce 1738 je v pozemkové knize již zmínka o dědičném fojtství. Při rekonstrukci objektu byla při bourání čelní zdi nalezena ve zdivu svatá soška a kříž. Do roku 2024 byla v objektu prodejna potravin, zámečnická dílna a garáže, jehož vlastníkem byl Vlastimil Heger. V roce 2025 byla budova prodána vlastníku sousedních nemovitostí Pavlu Hoschovi. Prodejna potravin byla zachována s novým nájemníkem a nese název „Potraviny u Toma“.

V pozemkové knize je záznam z roku 1829 – Ignatz Beinhauer prodává synu Antonovi fojtství č. 62 a statek č. 12 [435 a 439].

Na mapě stabilního katastru z roku 1833 je fojtství pod č. 60 zakresleno jako zděná budova obdélníkového půdorysu, orientovaná přibližně ve směru severozápad – jihovýchod. Na jihovýchodní štítovou fasádu navazuje další dřevěný obdélníkový objekt, stejné orientace, zřejmě hospodářského charakteru. Na východní straně je zobrazen další samostatný dřevěný objekt orientovaný přibližně ve směru severovýchod – jihozápad. Konečně jižně od objektu fojtství je vyobrazena další dřevěná budova podlouhlé obdélníkové dispozice, orientovaná přibližně ve směru severozápad – jihovýchod. I tato budova sloužila pravděpodobně hospodářskému účelu. Prostor mezi jednotlivými budovami vytvářel nepravidelný dvůr, v mapě pod č. 165. Vstup do areálu fojtství byl veden ze západní strany z přilehlé místní komunikace.

V obecní kronice Lukavce je uvedeno, že v červnu 1923 „zakládali v hostinci na fojtství Tělocvičnou jednotu Orla místní občan a člen m. šk. r. p. Jan David, domkář a kostelní „říkač“ a p. Pavlík, řídící učitel na české státní obecní škole ve Fulneku a katecheta na místní škole p. Antonín Novotný, kaplan z Fulneku, pro malou účast na schůzi a naprostý nedostatek členů z toho sešlo.“

V roce 1924 došlo zde ke změně nájemníka, z hostince „Na Fojtství“ se odstěhoval dosavadní nájemce Jiří Brož 30. prosince do Fulneka (hostinec „U Tří knížat“) a na jeho místo v obci přišel dosavadní nájemce obecního hostince z Leskovce Václav Schiller. Roku 1925 se uvádí, že:

„V pátek 15. března konala se v hostinci „na fojtství“, který patří Karlu Sokolovi, komisionelní řízení. Hostinec má pronajatý Václav Schiller a majitel Karel Sokol žádá v převedení hostince na své jméno; dosud je zapsán na jméno matky majitele.“ Karel Sokol, rolník a majitel hostince je tu uveden ještě roku 1932. Před ním byla „Na Fojtství“ Marie Sokolová a jako nájemce hostince je uváděn jistý František Slepica.

Do roku 2024 byl majitelem bývalého lukaveckého fojtství č. p. 62, ležícího na p. č. 60/1 Vlastimil Heger.

Od roku 2025 je majitelem Pavel Hosch.

Přehled fojtů:

1594 Matěj Dreslav

1600 Jan Matúš

Zdroj: Jiří Tichánek: Fojtství na Novojičínsku, ISBN 978-80-87427-12-5