Hraničky

9. 10. 2005
9. 10. 2005

Hraničky se nazývá malá zalesněná plocha uprostřed zemědělských polí nad Lukavcem. Po odbočení z hlavní cesty směrem na Bílovec doprava (vlevo Díkovec, vpravo lesní cesta) vede lesní cesta. Potom stálým stoupáním do kopce směrem k Děrnému jsou k vidění lepší a lepší výhledy na lukavecké údolí, horní Nové Dvory. U Hraniček však Lukavec už nejde spatřit.

Co v tomto prostoru existovalo a proč se toto území nazývá právě Hraničky zjistil pan Stanislav Šmeidler:

Kvůli velké rozloze katastrálního území, její vzdálenosti, způsobu využívání i vlastnosti pozemků si místní občané od pradávna rozdělovali území kolem obce do různých určujících lokalit – přejmenovávali je na polní a lesní tratě. Ty pak všem sloužily ke snadnější orientaci určení daného směru – vzledem k vesnici. Některé z jejich názvů tratí předurčovaly vztah k jejímu využití – nebo co bylo “průvodním” jevem tohoto území.

V našem případě se jedná o území mezi občany nazývané “Hraničky”.

Hraničky, (něm. Hranicki) – jak už název vypovídá blízkost území k hranici: Lukavec – Děrné. Její umístění je směrováno severozápadně od vesnice Děrné, vzdálené více jak 2 km. V prostoru Hraniček byly dva děrenské lomy na kámen.

V roce 1920 byly již tyto lomy naplněny vodou, jejíž hloubka dosahovala několika metrů. Do těchto míst se chodila koupat lukavská mládež. V první polovině 20. století bylo v Lukavci zvykem vždy 5. července, tj. v den svátku upálení Mistra Jana Husa, pořádat ve večerních hodinách na toto místo průvody. Zde se potom zapálila hranice a celá slavnost byla zakončena státní hymnou.

(Zdroj: Stanislav Šmeidler, květen 2005; O našem Lukavci, J. a R. Hadaščokovi)

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku