Archiv pro rubriku: Historie

Historie: Peníze na opravu kostela (1877)

V roce 1877 probíhala velká rekonstrukce kostela v Lukavci. Jelikož byla velice nákladná, požádalo obecní zastupitelstvo slezský Zemský sněm v Opavě o schválení obecní přirážky k dani ve výši 43,5% pro rok 1877. Ta měla pomoci krýt náklady na tuto rekonstrukci

Zdroj: Officielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtages zu Troppau, 1877, 14. Sitzung, str. 455

 

I Lukavec má své legionáře a čestného občana

Přečtěte si nové články připravené k oslavě 100. výročí samostatnosti našeho státu. Už sto let není naše vlast součástí Rakouska-Uherska, nemusí podléhat rozhodnutím mocnáře z Vídně a může rozhodovat samostatně. Za svobodu našeho národa bylo třeba udělat několik důležitých činů, jedním z nich bylo získat uznání Československého státu od ostatních států. Aby k tomuto došlo, bylo třeba vybudovat vlastní armádu vojáků, kteří by bojovali za svobodu českého národa. Tou armádou byli legionáři a člověkem, který přišel s vizí odtržení se od Rakousko-Uherska byl Tomáš G. Masaryk.

Je nám ctí představit Vám občany, kteří za naši svobodu bojovali, naše lukavské legionáře. I naše obecní zastupitelstvo si uvědomovalo, jakou zásluhu vykonal T. G. Masaryk a jmenovali ho prvním čestným občanem Lukavce.

 

Článek: První čestný občan Lukavce

Článek: Lukavečtí legionáři

Historie: Volné místo učitele v Lukavci (1876)

Kraťounká zpráva/inzerát z roku 1876:

Nabízí se místo učitele v jednotřídce v lidové škole v Lukavci za 400 zl. a byt zdarma.

Zdroj: Neuigkeits- Welt- Blatt, 17. 2. 1876, č. 39, 6. Bogen, Welt-Geschäfts Berichte, Wien,str. 6

https://books.google.cz/books?id=yW_-90QnrnEC&pg=PP77&dq=Luck+Wagstadt+Feuer&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjL2La70KfXAhXQDOwKHdC_CD4Q6AEIOzAD#v=onepage&q=Luck&f=false

Historie: Smutný příběh (1869)

O smutném příběhu jsme se tentokrát dočetli v rakouských novinách v roce 1869 s tiulkem: Čin zoufalství – korespondenční lístek“

Domkář Josef Štefka z Lukavce, který odešel ze svého domu 1. září a byl od té doby pohřešován, byl 19. října nalezen oběšený na stromě v lese nedaleko Lukavce. Stav těla odpovídal  vystavění 1,5 měsíce různému počasí.

Sebevrah po sobě zanechal vdovu a 3 velmi malé děti ve veliké chudobě.

Zpráva pak dále zmiňuje, že velká chudoba a rány osudu vyvolávaly záplavu sebevražd.

Ty měly být a lukavecká sebevražda přímo také dána do souvislosti se zavedením korespondenčních lístků (dopisnic) v rakousko-uherské poště. To byla novinka podzimu 1869.

Podle tohoto článku měl nějaký „bídák“ poslat Josefu Štefkovi anonymně na dopisnici nejhorší urážky a ten po přečtení reagoval sebevraždou.

Autor zprávy požadoval, aby byl autor označený jím jako gauner vyhledán a předám rukám spravedlnosti.

Zdroj: Gemeinde Zeitung, 1869, roč. 8., 26. 10. str. 4

Historie: Soudní exekuce (1876)

Exekuce nejsou novinkou posledních let. A týkali se i obyvatel Lukavce. Dokladů je mnoho.

Zmiňme novinovou zprávu v Troppauer Zeitung z 6. května  1876. Byl otištěn výnos C.a K. okresního soudu v Bílovci z 15. dubna 1876 týkající se exekuce Bílovecké spořitelny (Wagstadter Sparkasse) proti Johannu Herrmannovi z Lukavce a od 18. května 1875 exekučně zablokované nemovitosti č. 64.

V rámci tohoto výnosu bylo oznámeno, že exekuce bude provedena dražbou  29. května 1876 v 9 hodin ráno nejvyšší nabídce při vyvolávací ceně 2315 rak. zl.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, č. 104 z 6.5.1876 str. 6

Podobné případ se týkaly také například:

  • Franze Selika č.p. 44 (exekuce vyvolaná Edmundem Leschem z Bílovce kvůli 130 zl.) – taktéž 1876. (Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, č. 28 z 5.2.1876 str. 6)
  • Josefa Sokola č.p. 90 (exekuce vyvolaná Evou Schenkovou kvůli 80 zl.) – taktéž 1876. (Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, příloha č. 127 z 3.6.1876 str. 9)