Archiv rubriky: Historie

Josef Pater – korespondence

Už několikrát jsme zde na stránkách psali o jedné z nejvýznačnějších osobností Lukavce – Josefu Paterovi. Tentokrát se zkusíme podívat z jiného pohledu. V archivech se dochovala jeho korespondence s dalšími významnými osobnostmi z širokého okolí. Pojďme si je teď stručně představit.
Do budoucna by studium této korespondence mohlo být dalším pramenem informací nejen o Lukavci, ale i o Josefu Paterovi a jeho činnosti.
Josef Pater korespondoval například s Aloisem Kacířem (1897-1972). Ten byl spoluzakladatelem Čsl. zemědělského muzea v Opavě, redaktorem časopisu Družstevní a zemědělské rozhledy, redaktorem zemědělského vysílání ostravského rozhlasu, členem redakční rady časopisu Chovatel, předsedou Spolku posluchačů zemědělského inženýrství v Brně, tajemníkem Ústřední hospodářské společnosti v Opavě. Členem poslední jmenované společnosti byl i Josef Pater.
Už v dřívějších materiálech jsme se odkazování na Paterovu korespondenci s Vincencem Praskem (1843-1912), slezským pedagogem, jazykovědcem, spisovatelem, novinářem a národním buditelem. Přispíval do Opavského besedníkuOpavského týdenníkuNovin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Olomouci, Opavě i v Ostravě.
Další významnou osobností s níž si Josef Pater dopisoval byl František Zíka (1869-1931), což byl byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky. Mj. se angažoval v přípravách plebiscitu na Těšínsku a v otázce připojení Hlučínska k ČSR.

Osobnost Josefa Patera by rozhodně stála za delší samostatné studium např. jako diplomová práce.

Zdroj: Zemský archiv Opava, Wikipedie

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 15. 10. 2019



K historii lukaveckého kostela (1786)

Po delší době přinášíme zprávu z pátrání přímo v historických pramenech. Tentokrát ze Státního okresního archivu v Novém Jičíně.

V účetní knize zřízené k lukaveckému kostelu (vedené od roku 1698) jsou vedeny záznamy o každoročních příjmech a výdajích. Dají se zde vyčíst informace všední i mimořádné.

K těm mimořádným patří náklady vyúčtované v roce 1786 na opravu zastřešení kostela a věžičky ve výši 115 zlatých a 39 krejcarů (1 zlatý = 60 krejcarů). Byly to zdaleka největší výdaje tohoto roku. Kromě nich bylo účtováno 3 zl. 1kr.. na kostelní potřeby (svíčky, hostie), 3zl. za služné a necelý 54kr. jako příspěvek do náboženského fondu.

Kostel měl v tomto roce 1786 kapitál ve výši 490zl. 39kr.převedený z předchozího roku a získal příjmy ve výši 24zl 48kr. (z čehož bylo 8zl. 28kr. z ofjer, ostatní z úroků).

Zajímavostí také může být, kde byly investovány kostelní peníze – v tomto roce měl lukavecký kostel investované peníze do půjček např. půjčka z roku 1772 200zl. obci Stará Ves, půjčka fulneckým měšťanům ve výši 75zl.

Zdroj: SOkA NJ, Archiv farnosti Fulnek, I.č. 24

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 20. 1. 2020

Historie: Nalezen ztracený mapový podklad!

V knize „O našem Lukavci“ jsme uváděli: „Za obrovskou škodu můžeme považovat skutečnost, že se nedochoval (jako jeden jediný pro prakticky celou oblast České republiky) mapový list 2. vojenského mapování s Fulnekem a okolím. Jistě by doplnil poznání o historii Lukavce o další detaily.“

Už řadu let si může zájemce o historické mapy prohlédnout území České republiky na známém serveru mapy.cz. Po dlouhou dobu tam bylo celé uzemí republiky s výjimkou dvou listů – Brna a Fulnecka. Tyto mapové listy se totiž v našich archivech nedochovaly.

Později byla nalezena černobílá reprodukce mapového listu Brna a byla (černobíle) doplněna do mapy.cz. Fulnecko však bylo stále bez mapy.

Mapa ovšem ztracena není. K dispozici však není na našem území, ale v Rakouském státním archivu ve Vídni. A protože i tento archiv zpřístupňuje digitální archiválie, můžeme si dnes prohlédnout mapu Fulnecka s Lukavcem z tzv. druhého vojenského mapování. Tyto mapy byly pro oblast Moravy a Slezska tvořeny v letech 1836 – 1842 a konečně si tak můžeme doplnit vývoj mezi obdobím 1. vojenského mapování (1764 – 1783) a 3. voj. mapování (1872).

Co zajímavého z mapy vyčteme? Lukavec je uváděn jako Luck, z místních názvů je dále uvedeno: Na Dalekim a Radeschufka B.

Gručovka – potok protékající Lukavcem je nazýván Markersdorfer Bach neboli Leskovecký potok. Nadějovský potok je podle mapy Groitscher Bach neboli Gručovka a Vršský potok je paradoxně nazýván Dirn Bach – Děrenský potok. Od posledního soutoku se pak dále jmenoval Lucker Bach.

Na mapě najdeme řadu detailů a podrobností, např. větrný mlýn na Radešůvce, detaily cesty u Hájkovských mlýnů, vedení cesty od Fulneku do Lukavce přes mostky přes Vršský a Nadějovský potok, alej z Lukavce na Dolní Nový Dvůr a mnoho dalšího.

Zdroj: Rakouský státní archiv

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 22. 2. 2020

Historie: Meteorologická stanice v Lukavci

Před několika lety se podařilo v Lukavci zprovoznit amatérskou meteorologickou stanici. Nejde ale o první stanici tohoto druhu, kterou jsme v Lukavci měli.

Ve Zprávě o činnosti státních výzkumných ústavů v zemědělství z roku 1930 se v sekci o Činnosti meteorologické a půdoznalecké uvádí:

„Stav stanic meteorologických byl v r. 1929 zvětšen na návrh Ústavu pro zemědělskou meteorologii v Brně o 1 malou stanici v Lukavci u Fulneka, jinak zůstavá stav stanic nezměněn.“

Celkový počet stanic ve Slezsku byl tehdy 17.

Šlo o zásluhu významné osobnosti Lukavce učitele Josefa Vavrečky (viz odkaz).

Zdroj: https://books.google.cz/books?id=BORHAAAAYAAJ

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 5. 6. 2020

Historie: Nová zmínka o Lukavci – listina z roku 1503

Díky postupné digitalizaci archiválií jsme se dozvěděli o nové zmínce o Lukavci. V Archivu města Olomouc je uložena česky psaná listina, kterou vydal Jan z Lukavce a na Slavkově 10. ledna roku 1503.

Janů psaných z Lukavce bylo pravděpodobně více, spolu s přízviskem na Slavkově se ale poprvé zmiňuje roku 1496. Doteď byla poslední zmínkou listina z roku 1502. Nově tedy víme, že tento Jan, snad syn Markéty z Lukavce, která mu Lukavec dala jako své věno a který jej v zápětí jako věno dal své manželce Markétě z Dobroslavic roku 1464, žil ještě roku 1503. Tedy rok před tím, než Lukavec jeho žena předala své dceři Kateřině Chlebičovské.

Listinu se pokusíme prostudovat a zjistit, zda neobsahuje jiné další poznámky o historii Lukavce.

(Zdroj: SOkA Olomouc, AMO, M 1-1, I.č. 399, P.č. 465)

Na lukavec.info poprvé publikováno: 24. 1. 2015

Historie: Peníze na opravu kostela – pokračování (1878)

Už dříve jsme zaznamenali zprávu o opravě kostela v roce 1877. Lukavec tehdy žádal Slezský zemský sněm o obecní navýšení daně na pokrytí nákladů. Sněm tehdy vyhověl.
Nově jsme zjistili, že o rok později, Lukavec žádal sněm o bezúročnou půjčku z podpůrného fondu pro nouzové situace na náklady na opravu kostela. Tentokrát sněm žádosti nevyhověl, protože Lukavec nedoložil nouzový stav a mimo něj fond použít nebylo možno.
Zdroj: Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Schlesischen Landtages ( 1878 ), str. 13, Bayerische Staatsbibliothek

Poprvé publikováno 15. 12. 2020

Dnes má svátek Andělín!

Dnešního dne je v kalendáři zmíněno jméno Andělín. Jméno v dnešní době nezvyklé… Jednoho nositele tohoto jména bychom jako obyvatelé či rodáci z Lukavce měli znát. Proto si jej u příležitosti jeho jmenin a narozenin připomeňme. Seznamte se s Andělínem Novákem. Třeba prostřednictvím tohoto článku::

Historie: Oběť války (1941 – 1944)

Opět jeden malý střípek. Jednou z lukaveckých obětí 2. světové války byl Cyril Brož. Věděli jsme, že byl popraven 3. října 1944.

Nově máme drobný poznatek, že byl žel. zřízencem, že se narodil 23. července 1909 a že k jeho zatčení došlo 8. ledna 1941.

Zdroj: Sokolská župa moravskoslezská, 333

https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:d899a7ff-c67d-478c-b73f-3957ffef5977

Soupis památek

Informace z webu Jaromíra Lenocha, který se zabývá soupisem památek na základě nedokončených Soupisů památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku 19. století, Archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění řízením svého předsedy † Josefa Hlávky doplněno o veškeré novodobější a opomenuté památky včetně nezpracovaných míst

Dům č. p. 97 a 28 s klasicistním členěním fasády. Klasicistní členění sestává zejména z výrazné pásové rustiky a vegetabilní výzdoby podokenních parapetů v patře. Zdroj: www.cvut.cz

Zdroj: www.mapy.cz; https://www.soupispamatek.com