Po skončení stavby kostela byl 1. října 1702 vysvěcen hlavní oltář ke cti svaté Barbory a svatého Jana Křtitele. Oltářní kámen, který je vložen doprostřed oltářního stolu, uschovává ostatky mučedníků svatého Nerea, svatého Achilea a svaté Maximy a Liberáty.
V kostele byl zároveň posvěcen a zavěšen velký zvon, který měl svolávat věřící ke službám Božím. Tento zvon měl pořídit sám prelát Johann Gebel, když se začal kostel stavět. Zvon vážil v přepočtu 280 kg a měl nápis: “Sancta Maria Magdalena et sancta Barbara, orate pro nobis”. Byl na něm vyznačen i letopočet 1695 a byl vyroben u zvonaře P. Reimera v Olomouci (podle historika Wolneho už ale byl Gebel v roce 1694 po smrti).
V roce 1773 byl pořízen a posvěcen malý zvon umíráček, který vážil 16 kg a nesl nápis: “Sancti Angeli custodes” (v překladu snad “Svatí andělé strážní”).
Roku 1843 byl pořízen ke kostelu třetí zvon. Vážil 224 kg. Ohledně nápisu existuje několik verzí:
– “Sancta Barbara ora pro nobis” (Matrika lukaveckého kostela)
– “Orate pro nobis sv. Johannes et sv. Barbora a Leopold Francisco Stanke Olomoucii 1843.” (webové stránky řk. farnosti Fulnek)
– Podle informací pana Stanislava Šmeidlera jsou nápisy následující: na horní části: “Sv. Jane Křtiteli a sv. Barboro, orodujte za nás.” Uprostřed je reliéf a zobrazení sv. Barbory a Jana Křtitele (křtí Krista). V dolní části je znovu nápis: “Leopold Francisko Stanke Olomoucii Refuse 1843.” Dále podle informací pana Stanislava Šmeidlera existuje první záznam o zvonech z roku 1808. Uvádí nejstarší Reimerův zvon i Stankův zvon. Ten měl být v roce 1843 ne zcela nově vytvořen, ale “jen” přetaven, protože původní pukl.
Historik Nevěřil uváděl v Lukavci ještě čtvrtý zvon z roku 1767, měl být ulit Františkem Stankem. O nejstarší historii menších zvonů ale panuje řada nejistot.
Velkou újmu utrpěl kostel za první světové války, a to na zvonech. Nejprve byl 7. února 1916 sundán a pro válečné účely věnován zvon z malé věže umíráček o hmotnosti 16 kg. Největší zvon byl sňat pro válečné účely 8. srpna 1916. Zvon odmontovali vojíni pod dozorem inženýra Haffy od c. k. vojenského velitelství
v Krakově. Podle informací ze školní kroniky měl být zvon ulit
v roce 1693 a vážit 200 kg. Při shazování zvonu z věže měl pořizovat fotografie Dr. Jan Volný lukavecký rodák, toho času profesor obchodní akademie v Kolíně. V kostele tedy zůstal jen jeden zvon.
Pět let po konci války v roce 1923 byl péčí věřících pořízen nový zvon umíráček. Posvětil jej farář Antonín Novotný.
V roce 1942 byl kostelu opět odebrán malý zvon umíráček
(z roku 1923). Kostel měl tedy zase jen jeden zvon.
V roce 1949 byl znovu (potřetí) pořízen zvon umíráček. Když byl svěcen, uvádí se při této příležitosti velká slavnost. Na zvonu je odlit nápis “1949 Věnovali občané obce Lukavec”. Byl ulit v obci Česká zvonařem Rudolfem Manouškem.
V roce 2013 byl pořízen třetí zvon u příležitosti primiční mše P. Jana Davida SAC z Lukavce, prvního českého pallotina. Tento zvon byl požehnán 2. června 2013, kdy se v Lukavci primiční mše konala. Zvon byl zavěšen v červenci roku 2013.
Každé ráno v 6:00, v pravé poledne ve 12:00 a v podvečer 18:00 zvoní zvony. Zvoní také před mší a při jiných příležitostech. Všechny tři zvony vyzvánějí v neděli a ve svátky. Na vánoční svátky bývá kostel osvětlen – je to vskutku okouzlující pohled.
(Zdroj: O našem Lukavci – střípky z historie Lukavce u Fulneku, Jan a Radmila Hadaščokovi, sepsáno v červenci 2013)