Masopust – končiny – hrachovina

První písemné zmínky o masopustních rejích v Čechách a na Moravě pocházejí z 13. století. Masopust se slavil ve dny předcházející Popeleční středě, která se určuje se zpětným odečítáním podle lunárního roku, kdy neděle po prvním úplňku následujícím po 21. březnu ( tj. po prvním jarním úplňku) je nedělí velikonoční. Popeleční středou začíná smutný a vážný čtyřicetidenní půst, končící až o Velikonocích.

Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý (před Popeleční středou) tj. 47 dní před Božím hodem velikonočním, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). Dnes se jako masopust označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).

Existuje několik druhů tradičních masek, které nesmí chybět. Obecně každá maska má typický způsob chování, každá vyjadřuje určitý typ. Nezbytnou postavou je mluvčí masek, nazývaný tradičně laufr, ale i principál. Chodí v čele maškar, v každém domě jim vyjednává vstup, tančí s obyvateli domů a při zahájení obchůzky žádá o její povolení příslušného zástupce správy obce. Ke stabilním znakům laufra patří například kuželovitá čepice nebo různé typy klobouků, přepásání šerpou, odznak moci (hůl, právo) a signalizační nástroj (bič, píšťalka, trubka), kterým oznamuje přítomnost maškar nebo jím dává maškarám pokyny, např. práskáním bičem na dvoře domu oznamuje příchod průvodu.

S obyvateli domů tančí kromě laufra další stabilní postavy: dvě tanečnice a dále turci, jejichž kostýmy jsou výraznou stylizací historických vojenských uniforem. Obvyklé maškary masopustní dále jsou: medvěd obalený hrachovinou (usušené stonky hrachu tzv. hrachovina se s oblibou používala už od středověku. Hrách byl běžnou plodinou, a proto zbý­valy po sklizni lusků stonky, jež se sušily. Na maskách vypadaly dekorativně), s ocasem z povřísel, špičatou čepicí ze slámy; čert v černých kalhotách, s obráceným kabátem, zvláště ovčím kožichem, vzadu připevněn kus kozí kůže i s ocasem, barvu na tváři a rohy z krávy, v ruce vidle; žid má obrácený kožich, larvu s velikým nosem, přes záda pytel s hadry, jimž mlátí lidi; kominík černě oblečený, bos, jen v pantoflích a bílých punčochách, na hlavě na babku uvázaný bílý šátek; muž, jenž si zapisuje do knížky; žebrák a žebračka s klukem; medvědář, jenž nese hrnec nebo plecháč na řetízku na ruce, s holí; jiná maškara s bezednou nůší a začerněným obličejem a maska kobyly. Kostýmy pošité útržky látek či barevného papíru a kuželovité čepice jsou příznačné také pro tzv. šašky nebo rybníkáře. Do masopustního průvodu se postupně dostaly i masky pohádkové: vodník, jezinky, víly, i masky známých místních osobností.

(Zdroj: Co je masopust? , O masopustu)

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku