Klapotání o Velikonočním týdnu

Klapotání v Lukavci znamená, že Velikonoce jsou již za dveřmi. V pondělí Svatého týdne začnou kluci oprašovat a opravovat klapotky a na Zelený čtvrtek po mši svaté se začíná klapotat. Babičky říkají, že zvony odletěly do Říma a tak je musí až do Bílé soboty do odpoledne nahradit “klapotáři”.

Dříve bývala v Lukavci pětitřídka, takže ráno v šest hodin se klapotalo, aby se stihlo vyučování a před polednem to s kluky již jen šilo. Klapotky byly schované pod lavicí a když nastal konec vyučování tak se hned pospíchalo ke kříži u kostela, aby se stihlo polední klapotání. Dodnes tento kříž místní kluci před klapotáním třikrát obcházejí a říkají modlitbu:

“Stojí, stojí v poli kříž na němž umřel Pán Ježíš. Pozdravuj ho duše má, abys byla spasena.” (nebo: „Pochválen buď Svatý kříž, na němž umřel Pán Ježíš, velebí ho duše má, aby byla spasena.“)

Potom se obchází celá obec a klapotá se a to ráno, v poledne a večer. Na Velký pátek je ještě o jedno klapotání navíc a to ve tři hodiny, kdy si připomínáme hodinu, kdy za nás zemřel Pán Ježíš.

Ve vesnici snad není muž, který by se někdy jako kluk nezúčastnil klapotání. Je to dodnes klukovská hrdost.

(Zdroj: Lukavecký list č. 02/99)

Zvukový záznam klapotání

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku