Archiv štítku: Památky

Historie: Zmínka o sv. Anně z 18. století

Jednu z nejstarších zmínek ve spojitosti se sv. Annou se nám podařilo objevit v Pozemkové knize Velkostatku Pustějov (pod který Lukavec patřil) uložené v Zemském archivu v Opavě. Jedná se o záznam z roku 1760 v souvislosti s nákupem Andrese Sockola.

Velkostatek_Pustejov_inv_c_293_sig_A_26-9_0108
Originál stránky, zdroj: Pozemková kniha Velkostatku Pustějov, inv. c. 293, sig. A 26-9 0108
vyrez
Detailní výřez ze stránky s označením “pod svatú Annú”

V textu záznamu se uvádí postoupení tří korců půdy (Scheffel) a to “na odpozahu”, “pod svatu Annu” a “na zadnim Dalekem”.

Zdroj: www.archives.cz

Na lukavec.info poprvé publikováno: 22. 11. 2014, 20:15

Související odkazy:

Historie: Boj o trať (1875)

Zhruba jeden rok po zastavení prací na stavbě trati mezi Opavou a Vlárským průsmykem (15. ledna 1874) se rozhodli představitelé města Bílovce využít situace a lobovat za přesměrování tratě od Skřípova na Bílovec.
Zprávu o tom nacházíme v Novojičínském týdeníku (Neutitscheiner Wochenblatt für Stadt und Land) z neděle 21. března 1875. Píše se vní, že se vynakládá mnoho úsilí i peněz, aby se prokázalo, že trasování přes Bílovec zajištěné obcí, vládou i soukromníky, je vhodnější, než původní od Skřipova na Lukavec a Fulnek. Trasování na Bílovec podle článku nemá žádné významné nedostatky/překážky, jen mírné stoupání u Bílovského kopce, zatímco u Fulneku je zapotřebí významnější objížďku.
Uvádí se ale, že přes různé přísliby, že bude Bílovec zohledněn, díky nimž rostly místním naděje uslyšet brzy v Bílovci lokomotivu se vše spíše odkládá.
V této věci dokonce podnikl starosta Bílovce Adolf Stolz v březnu 1875 cestu do Vídně, aby znovu žádal o zahrnutí Bílovce do této tratě.
Autor článku znovu vyjádřil přesvědčení, že provoz v Bílovci je větší a zajistil by trati lepší rentabilitu než při trasování na Fulnek.

Jak už dnes víme, trať nebyla dokončena, a obě města Fulnek i Bílovec byly připojeny na páteřní trať 270 jen místními tratěmi ze Studénky a Suchdolu nad Odrou.

Zdroj: Neutitcheiner Wochenblatt, 1875, 21.3., č. 12, str. 3

https://books.google.cz/books?id=3hMNDd1Un-sC&pg=PA91&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiI0aLdqPnfAhWHLFAKHRJyAuA4ChDoAQhNMAU#v=onepage&q=luck%20bei%20Fulnek&f=false

Historie: Pivovar v exekuci (1877)

Tentokrát přínášíme opět jednu zmínku o pivovaru, tentokrát poměrně významnou.

23. března 1877 byl Okresním soudem v Bílovci vydán ve věci sporu Spořitelny v Bílovci a Antona Klose výnos o vyhlášení exekuce dražbou.

Rozhodnutím soudu byla vyhlášena dražba nemovitosti č.p. 1 v Lukavci u Fulneku skládající se ze “zámecké” budovy (Schlossgebäude), pivovaru včetně vybavení, obytných a hospodářských budov, výčepu, sklepu na led, tzv. skalního sklepa (Felsenkeller), zahrady. Vyvolávací cenou měla být cena dle odhadu ve výši 26.383 zl. 83kr. Dražba se měla konat ve třech pokusech 11. května, 11. června a 11. července (1877) vždy ve 3 hodiny přímo v pivovaru.

Toto rozhodnutí bylo vydáno soudcem Musiolkem.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 23.4. 1877 č. 93 str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AK1HcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck%20bei%20Fulnek&f=false

Historie: Peníze na opravu kostela (1877)

V roce 1877 probíhala velká rekonstrukce kostela v Lukavci. Jelikož byla velice nákladná, požádalo obecní zastupitelstvo slezský Zemský sněm v Opavě o schválení obecní přirážky k dani ve výši 43,5% pro rok 1877. Ta měla pomoci krýt náklady na tuto rekonstrukci

Zdroj: Officielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtages zu Troppau, 1877, 14. Sitzung, str. 455

 

Staronová kaple sv. Martina na Nových Dvorech

Slavnostní posvěcení kaple panem děkanem Lumírem Tkáčem za účasti vedení města Bílovce a Bad Neustadt an der Saale se uskuteční v sobotu 15. září 2018 ve 14.00 hodin na Nových Dvorech.

Již před deseti lety jsme řešili špatný stavebně-technický stav kaple na Nových Dvorech. Její stav byl natolik vážný, že neumožňoval její plnohodnotné využívání k bohoslužbám a dalším účelům. Od původního záměru tento objekt shodit a znovu jej postavit jsme po odmítnutí veřejnosti upustili. „Zastala“ se jí jak Matice Slezská v Opavě, tak i místní a zahraniční farníci, kteří k ní mají citový vztah. Vždyť tato drobná sakrální stavba je starší víc než 105 let.

Vzhledem k vysokým nákladům na její renovaci jsme pochopitelně usilovali o cizí finanční zdroje. Stavba byla zahájena v roce 2016 vybudováním odvodňovacího žlabu kolem kaple a majetkovým vypořádáním.

Samotná renovace kaple byla rozložena do let 2017 a 2018. Její renovace a úprava jejího okolí město v průběhu posledních 3 let stála 1,572 mil. Kč. Finančně pomohl snížit náklady města příspěvek Česko-německého fondu budoucnosti a příspěvek od partnerského města Bad Neustadt v celkové výši 626 tisíc Kč.

V minulém roce bylo provedeno podřezání zdiva, vložení hydroizolace, dodatečné statické zajištění stěny a trhlin ve zdivu ocelovou výztuží a odstraněno stávající zastřešení z azbestocementových šablon včetně krovu, stropu, podlahy, vnitřních a vnějších omítek. Došlo k vytvoření nového zastřešení včetně krovu a k provedení nové věrné kopie věžičky. V roce 2018 byla provedena výměna oken, vstupních dveří, nové omítky a podlahy a nové osvětlení. Hlavní kříž, který symbolizuje sv. Martina, patrona kaple, ztvárnil akademický malíř Stanislav Lubojacký.

Po celou dobu stavby byl součinný jak pan děkan Lumír Tkáč, tak i místní farníci, zejména rodina Seligova. V poslední fázi dokončení jsme konzultovali konečné úpravy s ak. malířem Lubojackým.

Tým regionálního rozvoje městského úřadu odvedl kus dobré práce. V konzultacích s německou stranou byl jako vždy velmi užitečný radní Norbert Nossek.

Všem jmenovaným a všem, kteří byli součinní při renovaci kapličky, patří naše velké uznání a poděkování. Těší nás, že naše generace zanechá, věřím na mnoho desítek let, našim potomkům krásnou kapličku, která nechť na křižovatce cest slouží lidem dobré vůle a je svědkem pozitivního vývoje naší krajiny.

Na slavnostní otevření kapličky jste srdečně zváni.

Ing. Sylva Kováčiková, místostarostka města

Zdroj: www.bilovec.cz

Obnova větrného mlýna na Nových Dvorech

V letních měsících budou zahájeny práce v rámci realizace projektu „Obnova větrného mlýna v Nových Dvorech – Bílovec“, který je spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci vyhlášeného Programu obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji na rok 2018.

Větrný mlýn, stojící jako solitér uprostřed pole, je unikátní dominantou zdejší krajiny. Objekt je zároveň celorepublikově výjimečný tím, že téměř všechny jeho díly jsou původní a provozuschopné.

Cílem projektu je dosažení obnovy této ojedinělé technické kulturní památky, a to provedením sanace a obnovy dřevěných prvků a konstrukcí mlýna, výměnou a doplněním lopatek (perutí), obnovou šindelové stěny a střechy apod.

Jedná se o dílčí udržovací práce a obnovu dílčích částí objektu, zachovávající původní materiály, strukturu, barevné řešení a postupy. Cílem obnovy je zachování dobrého technického stavu kulturní památky.

Celkové náklady na obnovu mlýna činí 1.077.233 Kč vč. DPH. Moravskoslezský kraj schválil městu Bílovec dotaci ve výši 461.600 Kč. Zbývající náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů.

Zdroj: www.bilovec.cz

Renovace kaple v Nových Dvorech, 1. a 2. etapa

V letošním roce zahájí město Bílovec realizaci projektu „Re-
novace kaple v Nových Dvorech“, na niž získalo dotaci z Čes-
ko-německého fondu budoucnosti. Vzhledem ke skutečnos-
ti, že kaple sv. Martina v Nových Dvorech je taktéž připomín-
kou původních převážně německy mluvících obyvatel, kte-
ří byli po válce z velké části odsunuti do Německa, rozhod-
lo se na opravu kaple přispět i naše partnerské město Bad
Neustadt.
Kaple se nachází v neutěšeném technickém stavu, který
již neodpovídá potřebám bezpečného užívání. Stavebními
pracemi bude objekt uveden do provozuschopného stavu
a bude jej možné opět využívat. Rekonstrukce a oprava se
týká především odstranění příčin zvýšené vlhkosti objektu,
jeho odvlhčení, statické zabezpečení kaple – tj. zajištění trh-
lin a dodatečné vložení ztužujících věnců, komplexní výmě-
na krytiny a oprava krovu včetně sanktusníku, výměna oken,
repase vstupních dveří, součástí bude odstranění nevhod-
ných cementových omítek i v interiéru, oprava dlažby a dal-
ší související práce.
Realizace projektu bude rozdělena do dvou etap. Zaháje-
ní i ukončení stavebních prací v první etapě je plánováno v
roce 2017. V této fázi bude provedena oprava střechy včetně
krovu a dále bude provedeno statické zajištění zdiva helikál-
ní výztuží a oklepání omítek. Realizace druhé etapy, na kte-
rou bude město Bílovec opět připravovat žádost o dotaci z
ČNFB, je plánována na rok 2018.
Celkové náklady na realizaci první etapy projektu „Reno-
vace kaple v Nových Dvorech“ činí 730.000,-Kč. Česko-ně-
mecký fond budoucnosti poskytl městu příspěvek ve výši
250.000,-Kč. Město Bad Neustadt přispěje na realizaci první
etapy částkou 2.595,-Eur. Zbývající část nákladů bude hraze-
na z rozpočtu města Bílovec.
Zdroj: Bílovecký zpravodaj, duben 2017, http://www.bilovec.cz/assets/File.ashx?id_org=442&id_dokumenty=721900
kaple_2

Kaplička bude opět zářit novotou

Rozsáhlou rekonstrukcí projde v průběhu dvou let kaple svatého Martina v Nových Dvorech u Bravinného, místní části Bílovce. S pracemi chce bílovecká radnice začít už letos na jaře.

 

13.3.2017

Kaple svatého Martina v Nových Dvorech Foto: lukavec.info

Kaplička v malé osadě Nové Dvory byla v průběhu posledního desetiletí často skloňovaným tématem nejen mezi místními obyvateli, ale také památkáři či zastupiteli města Bílovce.

Nejinak tomu bylo také na jejich posledním zasedání v závěru února, kdy členové zastupitelstva dali zelenou realizaci projektu pro obnovu tohoto několik let chátrajícího svatostánku, kterému dokonce hrozila i demolice.

POMŮŽE DOTACE I NĚMEČTÍ PARTNEŘI

Dvouletá rekonstrukce, během níž dojde například k renovaci malé zvoničky a střechy, výměně oken, opravě dlažby i odstranění nevhodné cementové omítky uvnitř objektu, přijde na zhruba 730 tisíc korun. Městu se na rekonstrukci podařilo získat dotaci z Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 250 tisíc korun. Sedmdesátitisícovou částkou přispěje na projekt také německé partnerské město Bad Neustadt.

Podle slov starosty města Bílovce Pavla Mrvy si kaplička renovaci již několik let žádá. „Kaple v Nových Dvorech už nutně potřebovala opravu, v současné době je ve velmi špatném technickém stavu,” potvrdil bílovecký starosta.

Realizace nákladného projektu bude rozdělena do dvou etap. Během té první, která začne už na jaře, se kaplička z počátku 20. století dočká opravy střechy, včetně krovu, a rovněž vyztužení zdiva. Druhou část pak město plánuje na příští rok, kdy by měla být stavba dokončena.

PRAVIDELNÉ MŠE

Přestože v Nových Dvorech trvale žije jen několik obyvatel, kaplička bývá pravidelně využívána k nedělním mším. Konají se tam jednou měsíčně od května do listopadu. Skutečnost, že je tato malebná kaplička hojně navštěvována, potvrzuje také Marie Seligová, která se už šest let stará o její úklid a výzdobu.

„Žije nás tady jen něco málo přes dvacet lidí, ale když je mše nebo pouť na svatého Martina, kterému je naše kaplička vysvěcena, bývá zde úplně plno, přicházejí i občané z okolních obcí Lukavce či Bravinného,” přiblížila Marie Seligová. Dodala také, že kvůli chatrnému stavu objektu nemohou již několik let využívat ani malou zvonici.

„Chybí nám to, kdysi jsme pravidelně zvoněním svolávali na mši nebo zazvonili, když někdo zemřel. Kapli postavili naši předci, aby se měli kde scházet, a my chceme tento odkaz zachovat,” pokračovala Marie Seligová. Nejen ona už se těší, až bude kaple opravena a opět v plném provozuschopném stavu.

Autor: Ivana Reková
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/kaplicka-bude-opet-zarit-novotou-20170313.html

Historie: Franz Biela a Lukavec

Dnes už je jméno Franz Biela zcela zapomenuté, známé snad jen mezi několika historiky. V 19. století ale patřilo osobě, která byla známá po celém Opavsku.

Franz Biela (1789 -1871) byl opavský stavitel. Pocházel z rodiny Karla Biely, který působil jako ředitel školy a učitel kreslení. Talent tedy asi získal po něm.

Vystudoval Akademii výtvarných umění ve Vídni – architekturu a krajinářství. Jako absolvent byl přijat na fulnecké panství (1810).

Jednou z jeho prvních prací byla stavba kostela v Kuníně, dále se např. podílel  na adaptaci zámku v Hukovicích u Nového Jičína, vrchnostenského domu v Pustějově, pro hraběte Blüchera von Wahlstatt prováděl úpravy jeho zámku v Raduni a kousek od něj projektoval dodnes dochovaný empírový ovčín a hradební zeď.

Do historie Lukavce se zapsal tím, že roku 1831 projektoval hospodářský dvůr (areál pivovaru). Za podobu areálu pivovaru tak jak ji známe ze starých pohlednic a z části dochované dodnes vděčíme tedy nejspíše právě Franzi Bielovi.

Kromě architektury se věnoval také malířství, maloval například veduty v kostele ve Fryštátu, namaloval ale také řadu akvarelů nejčastěji z míst, kde působil.

Nenamaloval také nějaký akvarel v Lukavci?

Zdroj:

Časopis slezského muzea, 2002, Opava

Veduty Fr. Biely z 1. poloviny 19. století, 150 let Slezského muzea, Opava 1964

Sběrače kovů ani čert neodradí!

Na podzim minulého roku opět navštívili Čertovu kapli v Nadějovském údolí sběratelé kovů. Při první návštěvě odcizili měděnou stříšku na kříži. Škoda tehdy byla relativně malá. Efektivnost vzrostla sběratelům až po jejich druhé návštěvě. Bylo strženo a odcizeno veškeré oplechování kaple, čímž došlo k poškození střešní krytiny. Při jarní návštěvě koncem dubna jsme byli překvapeni změnou. Kaple měla opět oplecho¬vání i opravenou střechu. Z pořízeného zápisu v knize návštěvníků jsme se dozvěděli jména lidí, kteří tuto změnu způsobili. Odbornou klempířskou a pokrývačskou práci provedl pan J.Marek z Fulneku, za niž mu patří velký dík. Ještě větší dík patří panu Josefu Pavlíčkovi, který vše okolo toho zařizoval a prováděl.
V souvislosti s opravami byla kaple i její okolí uklizeno. Po provedené opravě mne napadá myšlenka, kolik je mezi námi takových lidí, kterým není lhostejný špatný stav různých zařízení, památek popřípadě jejich záchrany či oprav. A až takovýchto všímavých lidí u nás nebude, nevím …
Stanislav Šmeidler
(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, 6/2015)