Archiv rubriky: Nezařazené

Článek o tradicích napsaný umělou inteligencí

Tradice jsou jako staré dobré pohádky, které se na nás lepí jako žvýkačka na botu. Každý rok na Vánoce se naše rodiny hrnou ke stromečku, který zdobíme tak, jako by to byla módní přehlídka pro lesní bytosti. A to cukroví? Pečeme ho v takovém množství, že bychom s ním mohli obložit celý dům. O Velikonocích si zase barvíme vajíčka všemi barvami duhy a děti chodí koledovat jako malí byznysmeni výměnou za sladkosti. Tyto tradice dělají svátky zábavnými a stmelují rodiny jako na velký, veselý a trochu šílený rodinný piknik. I když jsou některé tradice starší než náš pradědeček, stále je máme rádi, protože nám připomínají, odkud pocházíme – a že jsme všichni trochu blázni. Je důležité si tyto tradice pamatovat a učit o nich mladší generace, aby se nikdy nezapomněly – a aby měly důvod se smát, když uvidí, jak jejich rodiče tančí polku nebo malují vajíčka jako Picasso. Tradice nám pomáhají cítit se jako součást něčeho většího, jako kdybychom byli členy tajného společenství milovníků svátků a rodinných oslav.

Dny velikonočního týdne

Každý ze dnů velikonočního týdne má svůj název a také význam. Některé dny jsou méně významné, jiné v sobě skrývají důležité historické události a symboliku.

Svatý týden či Pašijový týden, příp. též Velký týden, je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.

Květná neděle – 10. 4. 2022

Květná neděle má hned několik různých názvů, říkalo se jí také Květnice nebo Beránkova či Palmová neděle.

Název je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, který byl uvítán palmovými ratolestmi.

Proto se v tento den v kostelích světí ratolesti, nikoliv však palmové. U nás se jedná hlavně o kočičky nebo například větvičky břízy či  vrby.

Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se pak zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda.

Modré pondělí – 11. 4. 2022

Na Modré pondělí se kostely zdobily modrým nebo fialovým suknem, odtud ale přívlastek “modré” nepochází. Jedná se totiž o doslovný překlad německého “blau”, které kromě modré barvy nese také význam “neschopný práce” nebo dokonce “podnapilý”.

V tento den bylo lidem podle tradice zakázáno vykonávat jakoukoliv práci. Modré pondělí, ke kterému se neváží ani žádné obřady, tak mělo být ve znamení odpočinku a nabírání sil. Už následující dny, Šedivé úterý a Škaredá středa, se totiž prováděl velký jarní úklid.

Pokud jde o zmíněnou výzdobu kostelů, fialová je liturgická barva a zůstává tam až do konce postní doby, tedy do Bílé soboty.

Šedivé úterý – 12. 4. 2022

Šedivému úterý se také někdy říká Žluté úterý, což jsou dosti odlišné barvy. Šedivá barva je nejspíš  připomínkou zvyku, který by se měl v tento den dodržovat.

Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. V kostelích je o Šedivé úterý klid, nedějí se žádné speciální obřady.

Škaredá středa – 13. 4. 2022

O Škaredé nebo také Sazometné středě si připomínáme Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek.

Jidáš, jeden z dvanácti apoštolů, Ježíše udal za 30 stříbrných a podle pověstí se v ten den na Ježíše mračil a škaredil, odtud pochází i název tohoto dne.

Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.

Zelený čtvrtek – 14. 4. 2022

V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami nebo klapotkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.

V minulosti mívali lidé odpoledne volno a pekli jidáše, sladké pečivo z kynutého těsta, které se nakonec potřelo medem. Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.

I když vznikl název tohoto dne záměnou německých slov grein (pláč) a grün (zelený), všechno zelené je na Zelený čtvrtek vítáno.

Zelený čtvrtek má však hlavní význam z křesťanského hlediska, v tento den totiž proběhla Ježíšova Poslední večeře, po níž byl zatčen. O Zeleném čtvrtku zároveň začíná velikonoční triduum.

Velký pátek – 15. 4. 2022

Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.

Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno. o.

Zároveň by se nemělo pracovat se zemí – rýt nebo okopávat a také se nesmí půjčovat žádné věci, aby nebyly v tento magický den očarovány.

Bílá sobota – 16. 4. 2022

Bílá sobota byla druhým dnem, kdy ležel Ježíš v hrobě. Celý den se tak v náboženském duchu nese ve smutku a tichém rozjímání.

V tento den se nekonají žádné bohoslužby, po západu slunce už však začíná Velikonoční vigilie neboli Velká noc. O této noci vstal Ježíš Kristus z mrtvých.

Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše Krista ležícího v hrobě. Po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do ztichlých chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii, samostatné liturgii připomínající a zpřítomňující Kristovo zmrtvýchvstání.

Označení Bílá se odvozuje od barvy roucha nových křtěnců, kteří bývali v rané církvi přijímáni do společenství věřících v předvečer Kristova zmrtvýchvstání. Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život.

O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Bylo zvykem, že se vymetal hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů nebo že se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásli s ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše.

Boží hod velikonoční – 17. 4. 2022

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána. Tuto novinu oznamují lidem v Lukavci a Dolních Nových Dvorech jezdci na koních.

Na Boží hod velikonoční se slaví Zmrtvýchvstání Páně. V kostelích se slouží oslavné mše a všechno má slavnostní atmosféru. Po půstu se může opět začít jíst maso, a tak se na Boží hod jedly k obědu bohaté masové pokrmy.

Velikonoční dobroty se nosí do kostela k posvěcení, v některých krajích se dříve části svěceného jídla odnášely na pole, aby byla dobrá úroda. Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

Velikonoční pondělí – 18. 4. 2022

I když v minulosti měly význam hlavně dny Svatého velikonočního týdne, dnes se slaví především Velikonoční pondělí. V tento den vrcholí oslavy Zmrtvýchvstání Páně, zároveň se provádějí tradiční křesťanské zvyky při pondělním hodování.

Velikonočnímu pondělí se někdy říká také pondělí Červené. V tento den chodí chlapci a muži koledovat s pomlázkami k děvčatům, aby si mrskáním vykoledovali vajíčko.

U té příležitosti se odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazance a velikonoční beránci, oblíbená je také velikonoční nádivka.  

V různých krajích se některé zvyky v minulosti lišily, například někde chodila v úterý koledovat děvčata, jindy je chlapci polévali vodou a dnes platí, že pokud přijdou chlapci koledovat po dvanácté hodině dopolední, dívky je mohou rovněž polít.

Zdroj: www.ceskevelikonoce.cz; radiozurnal.rozhlas.cz; cs.wikipedia.org

Vánoční kvíz

“Oprášili” jsme pro vás Vánoční kvíz, který jsme vytvořili před více než deseti lety. Tak zkuste, jak jste na tom se svými znalostmi 🙂

NÁVOD:
Pro vyplňování kvízu není nutné být nikde přihlášen. Po vyplnění klikněte na tlačítko “Odeslat”. Poté “vyjeďte” na začátek stránky a klikněte na tlačítko “Zobrazit skóre”, kde zjistíte, jaké byly vaše odpovědi a jestli byly správné. Zjistíte zde i celkový počet bodů.

Hodně štěstí!

Zdroj obrázku: Z. Ohnheiserová

JAK JSTE V LUKAVCI VOLILI – 2021

Počet voličů v seznamu: 302 (tj. maximální počet možných voličů)

Volební účast: 76,49 % (tj. k volbám přišlo 231 voličů)

Procento platných hlasů: 100,00 % 

Lukavec měl opět nejvyšší volební účast ze všech okrsků ve Fulneku.

Výsledky voleb:

  1. SPOLU – ODS, KDU-ČSL, TOP 09: 93 hlasů, 40,25 %
  2. ANO 2011: 52 hlasů, 22,51 %
  3. PIRÁTI a STAROSTOVÉ: 28 hlasů, 12,12 %
  4. Svoboda a př. demokracie (SPD): 18 hlasů, 7,79 %
  5. ČSSD: 13 hlasů, 5,62 %
  6. Trikolora Svobodní Soukromníci: 8 hlasů, 3,46 %
  7. KSČM: 6 hlasů, 2,59 %
  8. VOLNÝ blok: 4 hlasy, 1,73 %; PŘÍSAHA Roberta Šlachty: 4 hlasy, 1,73 %
  9. Strana zelených: 1 hlas, 0,43 %; ALIANCE NÁRODNÍCH SIL: 1 hlas, 0,43 %; Aliance pro budoucnost: 1 hlas, 0,43 %; Koruna Česká (monarch. strana)1 hlas, 0,43 %; Moravané 1 hlas, 0,43 %

Více na tomto odkazu >>>

Zdroj: www.volby.cz

Noc kostelů 2021

28. května 2021

„Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří.“ (Žalm 104,20)

Noc kostelů 2021 bude opět jiná. Probíhat bude v pátek 28. května především pod širým nebem. Pro návštěvníky budou připraveny
tři okruhy po sakrálních památkách v okolí Fulneku, Děrného a Lukavce, jeden bude určen pro pěší, dva pro cyklisty.

Na prvních 50 účastníků bude čekat malé překvapení. Pokud to vládní opatření dovolí, bude také otevřen chrám Nejsvětější Trojice ve Fulneku pro individuální prohlídku, a to od 18 do 22 hodin.

Aktuální informace hledejte na
www.nockostelu.cz nebo webu farnosti
www.farnostfulnek.cz.

Zdroj: Fulnecký zpravodaj, květen 2021

Výskyt koronaviru v Moravskoslezském kraji – aktualizováno

Aktuální informace Ministerstva zdravotnictví >>>

Koronavirus ve světě >>>  , ČR na 12. místě v počtu mrtvých za den (205, k 4. 11. 2020), 15. v počtu nových případů za den (6803, k 4. 11. 2020), ČR na 3. místě ve světě v počtu mrtvých na 1 milion obyvatel (2088 osob na 1 mil. obyvatel, 11. 3. 2021)

Stav k 1. listopadu 2021

Zdroj: https://www.khsova.cz/homepage/korona-mapa

Stav k 11. březnu 2021:

Stav k 7. únoru 2021:

Stav k 28. prosinci 2020:

Stav k 4. listopadu 2020:

Stav k 14. říjnu 2020:

Stav k 12. říjnu 2020:

Stav k 8. říjnu 2020:

Stav k 4. říjnu 2020:

Stav k 7. květnu 2020:

http://www.khsova.cz/

Stav k 17. dubnu 2020:

http://www.khsova.cz/

Stav k 1. dubnu 2020

Zdroj: www.khsova.cz

Stav k 26. březnu 2020

Zdroj: http://www.khsova.cz/

Stav k 22. březnu 2020

Zdroj: http://www.khsova.cz/

Stav k 21. březnu 2020

Zdroj: http://www.khsova.cz/
Zdroj: https://www.facebook.com/mestostudenka/