Tradice jsou jako staré dobré pohádky, které se na nás lepí jako žvýkačka na botu. Každý rok na Vánoce se naše rodiny hrnou ke stromečku, který zdobíme tak, jako by to byla módní přehlídka pro lesní bytosti. A to cukroví? Pečeme ho v takovém množství, že bychom s ním mohli obložit celý dům. O Velikonocích si zase barvíme vajíčka všemi barvami duhy a děti chodí koledovat jako malí byznysmeni výměnou za sladkosti. Tyto tradice dělají svátky zábavnými a stmelují rodiny jako na velký, veselý a trochu šílený rodinný piknik. I když jsou některé tradice starší než náš pradědeček, stále je máme rádi, protože nám připomínají, odkud pocházíme – a že jsme všichni trochu blázni. Je důležité si tyto tradice pamatovat a učit o nich mladší generace, aby se nikdy nezapomněly – a aby měly důvod se smát, když uvidí, jak jejich rodiče tančí polku nebo malují vajíčka jako Picasso. Tradice nám pomáhají cítit se jako součást něčeho většího, jako kdybychom byli členy tajného společenství milovníků svátků a rodinných oslav.