Archiv autora: aia.2eoa

Historie: Nalezen ztracený mapový podklad!

V knize „O našem Lukavci“ jsme uváděli: „Za obrovskou škodu můžeme považovat skutečnost, že se nedochoval (jako jeden jediný pro prakticky celou oblast České republiky) mapový list 2. vojenského mapování s Fulnekem a okolím. Jistě by doplnil poznání o historii Lukavce o další detaily.“

Už řadu let si může zájemce o historické mapy prohlédnout území České republiky na známém serveru mapy.cz. Po dlouhou dobu tam bylo celé uzemí republiky s výjimkou dvou listů – Brna a Fulnecka. Tyto mapové listy se totiž v našich archivech nedochovaly.

Později byla nalezena černobílá reprodukce mapového listu Brna a byla (černobíle) doplněna do mapy.cz. Fulnecko však bylo stále bez mapy.

Mapa ovšem ztracena není. K dispozici však není na našem území, ale v Rakouském státním archivu ve Vídni. A protože i tento archiv zpřístupňuje digitální archiválie, můžeme si dnes prohlédnout mapu Fulnecka s Lukavcem z tzv. druhého vojenského mapování. Tyto mapy byly pro oblast Moravy a Slezska tvořeny v letech 1836 – 1842 a konečně si tak můžeme doplnit vývoj mezi obdobím 1. vojenského mapování (1764 – 1783) a 3. voj. mapování (1872).

Co zajímavého z mapy vyčteme? Lukavec je uváděn jako Luck, z místních názvů je dále uvedeno: Na Dalekim a Radeschufka B.

Gručovka – potok protékající Lukavcem je nazýván Markersdorfer Bach neboli Leskovecký potok. Nadějovský potok je podle mapy Groitscher Bach neboli Gručovka a Vršský potok je paradoxně nazýván Dirn Bach – Děrenský potok. Od posledního soutoku se pak dále jmenoval Lucker Bach.

Na mapě najdeme řadu detailů a podrobností, např. větrný mlýn na Radešůvce, detaily cesty u Hájkovských mlýnů, vedení cesty od Fulneku do Lukavce přes mostky přes Vršský a Nadějovský potok, alej z Lukavce na Dolní Nový Dvůr a mnoho dalšího.

Zdroj: Rakouský státní archiv

X. Setkání Lukavců v našem Lukavci

Vážení a milí spoluobčané,

přejeme Vám šťastné vykročení do Nového roku, především hodně zdraví, lásky, štěstí a pohody.

V tomto roce nás kromě tradičních akcí, které pořádají všechny spolky naší obce každým rokem pravidelně, čeká X. Setkání Lukavců, tentokráte v našem Lukavci. Termín je stanovený na sobotu 27. června. Jak jistě víte, akce je to velmi náročná pro nás, pořádající obec, a to nejen po stránce organizační (bude třeba každá volná ruka), ale také finanční.

Proto vás všechny oslovujeme již takto dopředu a prosíme vás o pomoc a přízeň.

Jako obvykle bude akci během celého dne provázet kulturní program – různá vystoupení místních dětí, seniorů, kapel, soutěžní program – turnaj v kopané, nohejbalu, volejbalu, badmintonu, hasičská soutěž a další zajímavé soutěže. Večer bude zakončen taneční zábavou.

Kdokoliv z vás kdo by se na organizaci akce chtěl podílet, je srdečně vítán. Také bychom rádi oslovili možné sponzory a budeme rádi za jakoukoliv finanční částku.

Z Lukavce u Hořic jsme byli osloveni skupinkou, která nacvičila Českou besedu, abychom každý z Lukavců nacvičili tento tanec v počtu 4 párů, a Česká beseda bude zatančena všemi čtyřmi Lukavci.

Zájemci, kteří by chtěli nacvičit a zatančit Českou besedu, ať se přihlásí Ivaně Sokolové, přímo nebo na tel. 605 243 439 nebo na mail – isokolova@post.cz.

S jakýmikoliv nápady nebo nabídkou pomoci můžete oslovit kohokoliv z organizačního výboru nebo můžete přijít každý první čtvrtek v měsíci v 18.00 hod. do společenské místnosti nad poštou, kde nás najdete.

Předem děkujeme za vaše pochopení

Organizační výbor X. Setkání Lukavců

Ivana Sokolová, David Hrabálek, Vlastimil John, Vojta Maleňák, Lucie Fojtíková, Jiří Pavera, Jitka Hoschová, Filip Sokol, Jaromír Sokol, Roman Schenk

Ve Fulneku odvolali starostku, zastupitelé na protest odcházeli

Dramatický průběh mělo zasedání zastupitelstva ve Fulneku v pondělí 27. ledna. Těsnou většinou zastupitelé odvolali z postu starostky Radku Krištofovou. Svou rezignaci ohlásilo vzápětí i několik zastupitelů.

Dnes již bývalá starostkaa Fulneku Radka Krištofová svolala zastupitelstvo zejména kvůli tomu, aby zastupitelé schválili rozpočet na rok 2020, což se při posledním loňském zasedání nepodařilo. Když se zeptala, zda má někdo něco na doplnění programu, přihlásil se zastupitel Antonín Zbožek a řekl, že chce program doplnit o bod Odvolání starostky. Těsnou většinou zastupitelé zařazení tohoto bodu do programu zasedání schválili.

Radka Krištofová vyhlásila půlhodinovou přestávku, po ní zasedání pokračovalo. „Je to pro mě zvláštní situace, kdy jsem pro město pracovala rok i za místostarostku, osm měsíců jsem dělala tajemníka. Připomenu jen že byla dohodnuta nějaká koalice – ústní dohoda je také dohoda,“ sdělila Radka Krištofová.

Nato se přihlásil do diskuze zastupitel František Schindler. Řekl, že do komunální politiky šel kvůli lidem ve městě. „Dnes cítím, že většina lidí tady nemyslí na občany města, ale na svoje blaho. Osobně protestuji, toto zastupitelstvo již pro mě nic neznamená a odstupuji z funkce zastupitele,“ uvedl František Schindler.

Nesouhlas s odvoláním starostky vyjádřili vzápětí zastupitelé Jana Chorobinská, René Egert a Radek Jaborský. Také oni oznámili rezignaci na post zastupitele. Všichni čtyři se vzápětí zvedli a opustili zasedací místnost.

Proti odvolání starostky se vyjádřil také zastupitel Jiří Dubec. „KDU-ČSL nesouhlasí s odvoláním starostky a s nominací Petra Ertelta na roli starosty. Tento krok s námi nebyl konzultován. Prosím veřejnost, aby na Petra Ertelta nepohlíželi jako na člověka, který hájí zájmy KDU-ČSL,“ řekl Jiří Dubec, jenž se jméno kandidáta na starostu dozvěděl, stejně jako ostatní, o zmíněné přestávce.

V reakci na to se obšírněji rozhovořil zastupitel Petr Moc. Připomněl patovou situaci, která nastala po volbách v roce 2018.

„Ustoupili jsme, dávali jsme tomu šanci, bohužel se to neprokázalo. Ze strany paní starostky nebyly dodržovány některé věci. Nedokázala přenášet vůli zastupitelů do činnosti městských a příspěvkových organizací, kdy si často prosazovala vlastní řešení proti vůli zastupitelstva. Co se týče nějaké koordinace – když byla setkání s představiteli družebních měst, nedostávali jsme informace ani pozvánky, že bychom se měli účastnit. Domníváme se, že paní starostka neinformovala objektivně občany města, což vedlo k mystifikacím například mezi zaměstnanci města, že budou propouštěni anebo že občané nebudou mít řešeny jejich potřeby,“ sdělil mimo jiné Petr Moc.

„Situace je, jaká je. Udělala jsme pro město mnoho dobrého… Trochu mi teď scházejí slova, protože je to závažný krok, který nebyl dopředu projednán. Neměla jsem možnost hovořit s kolegy zastupiteli po mé levé ruce,“ otočila se starostka k zastupitelům, kteří před volbami tvořili opozici. Na její dotaz, zda s ní chtějí hovořit, všichni odpověděli, že ne. „Pro mě je to těžká situace a proto jednání opustím,“ reagovala starostka Krištofová a rovněž odešla ze sálu.

Zastupitelé schválili předložené body včetně rozpočtu, až došli k bodu Odvolání starostky. Pro bylo sedm zmíněných „opozičních“ zastupitelů a Petr Ertelt. Toho v následné volbě tato osmička zastupitelů zvolila starostou.

V reakci na tuto skutečnost se zvedl Jiří Dubec a také opustil zasedání. Petr Ertel poté pronesl svůj první proslov coby starosta. „Je to odvozenina od slova starat se. Tím je myšleno starat se o město a občany, kteří v něm žijí. To bude hlavní náplňpráce, a to se budu snažit v maximální míře naplnit,“ uvedl Petr Ertelet.

Na uvolněné místo v radě města za Radku Krištofovou zastupitelé zvolili Antonína Zbožka.

Autor: Ivan Pavelek


Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/ve-fulneku-odvolali-starostku-zastupitele-na-protest-odchazeli-20200128.html




Fulnečtí zastupitelé odvolali starostku Krištofovou, novým starostou je Petr Ertelt

Zastupitelstvo města Fulneku v pondělí 27. ledna na svém 9. zasedání odvolalo z funkce starostky Ing. Radku Krištofovou (ČSSD). Tímto krokem vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi starostkou a většinou zastupitelů. Do funkce starosty byl zvolen Ing. Petr Ertelt (KDU-ČSL), členem Rady města Fulneku byl zvolen Ing. Antonín Zbožek (ZRF).

Ve vyjádření zastupitelů je uvedeno, že se v roce 2018 snažili patovou povolební situaci vyřešit vytvořením široké koalice. „Předpokládali jsme, že všechny strany a hnutí budou aktivně spolupracovat na rozvoji Fulneku. Na základě roční zkušenosti z fungování zastupitelstva jsme usoudili, že spolupráce s paní Ing. Krištofovou ve funkci starostky není dále možná,“ zní v úvodu dokumentu.

Důvodem pro  odvolání Radky Krištofové z funkce starostky města Fulneku je podle zastupitelů to, že naprosto nezvládla koordinační roli vyplývající z její funkce a svým jednáním a vyjádřeními zastupitelstvo spíše rozdělovala namísto toho, aby byla hlavním pojícím prvkem mezi jednotlivými stranami, osobou, která bude záležitosti posuzovat objektivně a s nadhledem. Přes mnohá upozornění nerespektovala vůli zastupitelů a nedokázala ji dostatečně přenést do činnosti městského úřadu a příspěvkových organizací města, či se od rozhodnutí zastupitelstva dokonce zcela distancovala a snažila se proti vůli zastupitelů prosadit vlastní řešení. Nedokázala podávat občanům objektivní informace z jednání zastupitelstva a naopak šířila mezi zaměstnanci úřadu i občany města dezinformace. Příkladem je její prezentace neschválení rozpočtu města na rok 2020, která mohla u zaměstnanců vyvolat obavy z propouštění a u občanů pocit, že nebudou peníze na uspokojení jejich požadavků. Přitom zastupitelé chtěli pouze snížit přebujelé provozní výdaje města a zvážit adekvátnost některých investic. Namísto toho, aby se tvorbu nového návrhu rozpočtu snažila maximálně urychlit, bojkotovala ji. ¨

Petr Ertelt (nar. 1962), jenž byl zvolen osmi hlasy patnáctičlenného zastupitelstva, kandidoval jako nezávislý za KDU-ČSL. Od roku 2018 je členem Rady města Fulneku, v předchozím volebním období byl členem finančního výboru města. Absolvent VŠB-TUO, obor strojírenství, má rozsáhlé zkušenosti z vysokých řídicích funkcí v soukromém sektoru. Ve Fulneku žije od svých čtyř let. „Byl jsem zvolen starostou. Název této funkce je odvozen od slova starat se. Tím je myšleno starat se o město a občany, kteří v něm žijí. To bude hlavní náplň mé práce,“ řekl Petr Ertelt po svém zvolení do funkce starosty města Fulneku. „Budu se rovněž starat o to, aby úkoly zastupitelstva, potažmo rady, byly jednoznačně a bez výjimek přenášeny a zadávány příslušným orgánům města k vyřešení v co nejkratší době. Chtěl bych rozvinout intenzivní diskuzi se všemi složkami města, jako jsou osadní výbory, sportovní, kulturní a zájmové spolky, školská zařízení. Nezbytná je podle mně komunikace s mladými rodinami, střední generací i občany v důchodovém věku. Jejich potřeby, názory a dotazy musejí být vždy vyslyšeny a zodpovězeny a všechna rozhodnutí, která se jich dotýkají, řádně zdůvodněna, aby nedocházelo k dezinformacím. Pokud jde o rozvoj města, chci se více zaměřit na turismus, který byl ve Fulneku až doposud trestuhodně opomíjen, chci věnovat mnohem větší pozornost školství, zabývat se problémy a potřebami seniorů. A v neposlední řadě chci udělat maximum pro to, aby lidé z Fulneku neodcházeli, ale aby město považovali za svůj domov, kde se cítí příjemně a mohou tu budovat svoji budoucnost. Mým cílem je také zprůhlednit a zrychlit veškerou činnost městského úřadu a přesvědčit jeho zaměstnance, že jejich úkolem je sloužit občanům a vycházet jim po všech stránkách vstříc.“

text: tisková zpráva, Lenka Gulašiová

Zdroj: polar.cz

K historii lukaveckého kostela (1786)

Po delší době přinášíme zprávu z pátrání přímo v historických pramenech. Tentokrát ze Státního okresního archivu v Novém Jičíně.

V účetní knize zřízené k lukaveckému kostelu (vedené od roku 1698) jsou vedeny záznamy o každoročních příjmech a výdajích. Dají se zde vyčíst informace všední i mimořádné.

K těm mimořádným patří náklady vyúčtované v roce 1786 na opravu zastřešení kostela a věžičky ve výši 115 zlatých a 39 krejcarů (1 zlatý = 60 krejcarů). Byly to zdaleka největší výdaje tohoto roku. Kromě nich bylo účtováno 3 zl. 1kr.. na kostelní potřeby (svíčky, hostie), 3zl. za služné a necelý 54kr. jako příspěvek do náboženského fondu.

Kostel měl v tomto roce 1786 kapitál ve výši 490zl. 39kr.převedený z předchozího roku a získal příjmy ve výši 24zl 48kr. (z čehož bylo 8zl. 28kr. z ofjer, ostatní z úroků).

Zajímavostí také může být, kde byly investovány kostelní peníze – v tomto roce měl lukavecký kostel investované peníze do půjček např. půjčka z roku 1772 200zl. obci Stará Ves, půjčka fulneckým měšťanům ve výši 75zl.

Zdroj: SOkA NJ, Archiv farnosti Fulnek, I.č. 24

Nové prameny pátrání (1742)

V dnešní době postupuje digitalizace všemi směry a přináší nám řadu nových možností. Nejinak je tomu i v archivnictví. Badatelé získávají přes internet přístup k archiváliím, které by jinak museli studovat přímo v budovách archivů – často ve vzdálených místech.

Může být užitečné připomenout, že archiválie týkající se Fulnecka a Bílovecka nacházíme nejčastěji ve Státním okresním archivu Nový Jičín, Zemském oblastním archivu v Opavě, ale kvůli pozdější příslušnosti Fulneku k Moravě také v Moravském zemském archivu v Brně. Shodou okolností nejstarší zpráva o Lukavci je uložena ve Státním oblastním archivu v Praze.

Zejména Zemský oblastní archiv v Opavě je na špici co se týče digitalizace a každý rok množství naskenovaných archiválií roste.

Postupně se ale díky digitalizaci dostáváme k dalším zdrojům informací, které by byly jinak dostupné jen velmi velmi obtížně.

Tentokrát se podařilo narazit na pruský archiv „Geheimes Staatsarchiv Preussischer Kulturbesitz“, kde jsme díky jeho digitalizovaní databázi objevili zprávu: „Dragoner des Obristen von Kannenberg bei Fulnek (Ausarbeitung von Premierleutnant Liman)“, která obsahuje informace o pruských vojscích (dragounech) u Fulneku v roce 1742 za první pruskorakouské války. Tato konkrétní archiválie zatím naskenovaná není, ale už jen to, že známe její databázi nám může dopnit mozaiku znalostí o našem kraji.

S postupujícím skenováním se k této zprávě dostaneme, protože jinak je dostupná – v Berlíně.

O dosud známých informacích o pobytu pruských vojsk na Fulnecku 1742 se dočtete v knize „O našem Lukavci“ na str. 63.

Zdroj: IV. HA, Rep. 15 A, Nr. 523 , gsta.spk-berlin.de

Hasiči z Lukavce podporují neonatologii

Peníze, které získali díky nejrůznějším aktivitám a soutěžím, by mohli jakkoliv utratit ve svůj prospěch. Namísto toho se rozhodli pomáhat. Dobrovolní hasiči z Lukavce jsou prostě frajeři!

„Poprvé jsme výtěžek z charitativního odpoledne poslali oddělení neonatologie ve Fakultní nemocnici Ostrava v roce 2017. Ten-krát se tam postarali o dříve narozené dítě jednoho ze členů našeho sboru a my jsme si řekli, že když oni pomohli jemu, zkusíme nějak pomoci my jim,“ nastiňuje ve zkratce historii teď už pravidelné podpory ostravské neonatologie Filip Sokol, starosta SDH Luka-vec. Loni lukavečtí hasiči pro dobrou věc nafotili lehce erotický kalendář, letos poputuje do ostravské fakultní nemocnice výtěžek z dobrovolné tomboly, která byla součástí ukončení Novojičínské ligy. To 2. listopadu uspořádalo spojené družstvo dobrovolných hasičů z Jakubčovic nad Odrou a Lukavce s názvem JAK-LUK. Akce se zúčastnilo 26 družstev. „K získané částce jsme přidali i finanční výhry, které letos družstvo JAK-LUK získalo,“ upřesňuje Filip Sokol a poznamenává, že přesná výše výtěžku zatím není známa. Lukaveckým přišla fandit i starostka Radka Krištofová, která oceňuje ochotu a snahu dobrovolných hasičů pomáhat jiným. „Mám tím na mysli jak pravidelné podporování zmíněné neonatologie, tak i neustálou akti-vitu všech dobrovolných hasičů, kteří se významnou měrou podílejí nejen na dění v Lukavci, ale ve všech místních částech města i ve Fulneku samotném. Díky nim je život ve městě mnohem bohatší a já jim za to děkuji,“ akcentuje starostka.

Zdroj: Fulnecký zpravodaj, prosinec 2019,

http://www.fulnek.cz/assets/File.ashx?id_org=3544&id_dokumenty=12543

Spořicí a záložní spolek v Lukavci (1940)

Sporitelni-knizka-1940

Tentokrát přinášíme po delší době obrazový dokument. Jde o spořitelní knížku (knihu záznamů obchodního podílu) Spořitelního a záložního spolku v Lukavci z válečného roku 1940, tehdy pod názvem Spar- und Darlehenkassen Verein für Luck und die Kolonie Neuhof.
Z dokumentu dále vyčteme, že šlo o registrovanou společnost s neomezeným ručením v Lukavci. Knížka byla zřejmě vytištěna ještě před válkou, protože kolonky s obnosy jsou předtištěny v korunách (Kč/h). V zápisech je to ovšem přeškrtnuto a nahrazeno markou (RM – Říšská marka).
Záznamy do knížky zapisoval Adolf Heinik, pravděpodobně tehdejší pokladník.

Josef Pater – korespondence

Už několikrát jsme zde na stránkách psali o jedné z nejvýznačnějších osobností Lukavce – Josefu Paterovi. Tentokrát se zkusíme podívat z jiného pohledu. V archivech se dochovala jeho korespondence s dalšími významnými osobnostmi z širokého okolí. Pojďme si je teď stručně představit.
Do budoucna by studium této korespondence mohlo být dalším pramenem informací nejen o Lukavci, ale i o Josefu Paterovi a jeho činnosti.
Josef Pater korespondoval například s Aloisem Kacířem (1897-1972). Ten byl spoluzakladatelem Čsl. zemědělského muzea v Opavě, redaktorem časopisu Družstevní a zemědělské rozhledy, redaktorem zemědělského vysílání ostravského rozhlasu, členem redakční rady časopisu Chovatel, předsedou Spolku posluchačů zemědělského inženýrství v Brně, tajemníkem Ústřední hospodářské společnosti v Opavě. Členem poslední jmenované společnosti byl i Josef Pater.
Už v dřívějších materiálech jsme se odkazování na Paterovu korespondenci s Vincencem Praskem (1843-1912), slezským pedagogem, jazykovědcem, spisovatelem, novinářem a národním buditelem. Přispíval do Opavského besedníkuOpavského týdenníkuNovin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Olomouci, Opavě i v Ostravě.
Další významnou osobností s níž si Josef Pater dopisoval byl František Zíka (1869-1931), což byl byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky. Mj. se angažoval v přípravách plebiscitu na Těšínsku a v otázce připojení Hlučínska k ČSR.

Osobnost Josefa Patera by rozhodně stála za delší samostatné studium např. jako diplomová práce.

Zdroj: Zemský archiv Opava, Wikipedie





Slezská lidová píseň zaznamenaná v Lukavci

Slezská kultura je už v dnešní době pozapomenutá, ne-li ztracená. O to víc potěší každá zpráva o nějaké památce. Dnešní zpráva je o jedné takové.

V roce 1963 byla Krajským nakladatelstvím v Ostravě vydána kniha “Slezské lidové písně z Bílovecka a okolí” autorů Milana Salicha a Jaromíra Richtera. V ní nalezneme řadu zajímavých písní z celého okolí, ale pro nás je nejdůležitější jedna zaznamenaná přímo v Lukavci.

Jde o píseň “U suśeda dobra voda…”. Zaznamenal ji Milan Salich v roce 1958 podle zpěvu Emila Mikše (*1884).

U suśeda dobra voda voda, v našem studní tež, poviz ty mi, moja miła, ežli mě ty chceš. Ja by tebe rada chtěła, dyby enem trochu mohła, ale ja něsmim. Och, bože, bože.

Ach, matičko, ach, matičko, proč stě mě vdali, čemu stě mě takovemu gyzdovi dali. Dali stě mě takovemu, co něrozumi ničemu, och, bože, bože, och, bože, bože.

A jak vy k nam přijdětě, matičko moja, to un mi tak pěkně pravi: robečko moja. Ale jak vy odjedětě, tak mi letaju po řbetě metły březove. Och, bože, bože.