Archiv autora: aia.2eoa

Historie, Dokumenty

Pozemková kniha – kniha listin pro Lukavec 1828 – 1855

Napsat komentář

V Zemském archivu v Opavě jsou dostupné pozemkové knihy pro Lukavec. V těchto knihách můžeme najít zajímavé dokumenty týkající se našich předků – zejména kupní smlouvy, záznamy o dluzích a další informace týkající se gruntů v Lukavci.

Aktuálně může být v souvislosti s Bohumilem Paterem zajímavý záznam o historii rodu Paterů v Lukavci. V pozemkové knize se záznamy z let 1828 -1855 najdeme kupní smlouvu Georga Patera na vodní mlýn č. 71, který ho koupil od lukaveckého mlynáře Böhma 13. září 1828. Už o rok později ho pak 16. října 1829 prodal svému bratrovi Andreasovi (Ondřej), což byl nejspíše pradědeček Bohumila Patera.

Přehled hlavních záznamů:

1825 – Svatební smlouva mezi Ignatzem Watlawkem Skřípov č. 28 a Theresií Kukoll č. 65 [445];

1826 – Andreas Wrana prodává synu Matheasovi domek č. 41 [456]; Franz Krzmarsch prodává Antonu Broschovi domek č. 40 [482];

1827 – Martin Drahosch prodává Antonu Broschovi domek č. 20 [565];

1828 – Dědický list Joseph Friedel, č. 80 [430]; Mlynář Böhm prodává mlýn č. 71 Georgu Paterovi [432]; Joseph Gebauer prodává synu Josephovi domek č. 77 [462]; Dědický list Georga Sokolla na domek č. 47 [584]; Dědický list Bernarda Seidlera na domek č. 46 [587]; Dědický list Bernarda Brosche na domek č. 78 [595];

1829 – Ignatz Beinhauer prodává synu Antonovi fojtství č. 62 a statek č. 12 [435 a 439]; Georg Pater prodává mlýn č. 71 bratru Andreasovi [442]; Dědický list Johanna Schindlera na domek č. 68 [447]; Wenzel Brosch prodává synu Wenzelovi domek č. 37 [468]; Martin Gebauer z č. 7 prodává grunt svému bratrovi Georgovi [495];

1830 – Johann Hainik prodává synu Antonovi statek č. 58 [449]; Joseph Gebauer prodává Wenzelovi Sokolovi domek č. 77 [465]; Dědický list Franze Seidlera na statek č. 13 [550];

1831 – Dědický list Beaty Šteffkové na domek č. 81 [499];

1832 – Dědický list Theresie Wranové na domek č. 41 [459]; Bernard Seidler prodává Johannu Wranovi domek č. 46 [523]; Dědický list Johanna Wladarže na domek č. 38 [597]; Potvrzení o zřeknutí se nároku na úroky fojta Antona Beinhauera [671];

1833 – Simon Krzmarsch prodává Antonu Ohnheiserovi statek č. 3 [471]; Dědický list Jakoba Dulanského na domek č. 9 [566];

1834 – Dědický list Wenzela Sokola na domek č. 55 [454]; Franz Kallusz prodává synu Valentinovi domek č. 53 [513]; Dědický list Mathiase Johna na domek č. 42 [577]; Dědický list Josepha Gebauera na domek č. 36 [579];

1835 – Potvrzení pro Jakoba Kaluschu č. 54 [460]; Johann Sokol prodává Johannu Uvirovi statek č. 17 [476]; Dědický list Johanny Blahetové na domek č. 25 [501]; Ignatz Wazlawik prodává Jakobu Linnertovi domek č. 65 [532]; Thomas Heinik prodává synu Franzovi domek č. 49 [569]; Johann Wlcžek prodává synu Valentinovi domek č. 43 [572]; Jakob Mainwald prodává Georgu Sokollovi domek č. 8 [599];

1836 – Dědický list Josepha Brossmanna na domek č. 57 [589];

1837 – Směna mezi Wenzelem Sokollem č. 77 a Mathiasem Klossem č. 15 Nové Dvory ve Vyškovickém panství [489]; Dědický list Antona Schenka na statek č. 5 [504];

1838 –  Georg Staržitzky prodává Karlu Staržitzkému domek č. 32 [535]; Dědický list Martina Kaluschi na domek č. 19 [574]; Dědický list Thomase Davida na domek č. 48 [580];

1839 – Dědický list pro v. mlynáře Karla Schindlera na č. 69 [485]; Jakob Feilhauer prodává domek č. 76 Franzi Schaldrichovi z Děrného [491];

1840 – Johann Krzmarsch prodává Karlu Heinikovi statek č. 11 [507]; Georg Feilhauer prodává synu Karlovi domek č. 21 [510]; Dědický list Franze Brossmanna na domek č. 67 [541]; Dlužní úpis Philippa Heinika č. 2 [629]; Potvrzení Andreasi Paterovi o zaplacení závazku [654];

1841 – Franz Pawlik prodává synu Johannovi domek č. 6 [516]; Thomas Beyer prodává synu Thomasovi grunt č. 23 [519]; Dědický list Franze Gebauera na domek č. 16 [526]; Protokol o stavbě obecního domu č.15 [528]; Dědický list Johanna Krczmarze na domek č. 31 s gruntem [529]; Dědický list Franze Schindlera na domek č. 33 [581]; Philipp Heinik prodává synu Jakobovi statek č. 2 [630]; Potvrzení o zaplacení Johannu Uwirovi č. 17 [707]; Dlužní úpis (Schuldverschreibung) Jakoba Dulanskeho č. 14 (Johann Uwira) [735];

1842 – Thomas Dulanski prodává synu Lorenzovi domek č. 28 [544]; Franz Sokoll prodává synu Johannovi domek č. 79 [561]; Dědický list po Josephu Demelovi [648];

1843 – Anton Beinhauer fojt se ženou prodává Josephu Ghonkovi mistru mlynářskému pro syna Libora statek č. 12 [538]; Lorenz Beilner se ženou prodává Franzi Heinikovi domek č. 25 [548]; Pachtovní smlouva mezi Antonem Ohnhäuserem č. 3 zastoupeným Franzem Seidlerem a Antonem Broschem (propachtovatelé) a řadou občanů [553-560]; Potvrzení Josephu Brussmannovi č. 57 o zaplacení závazku [602]; Dlužní úpis Karla Böhma č. 39 a Johanna Dulanského č. 56 [603]; Potvrzení Philippu Heinikovi č. 2 o zaplacení závazku do Bravantic [605]; Dědický list Johanny Krcžmarźové na domek č. 31 a pozemek [606]; Karl Schindler prodává synu Mathiasovi dům č. 69 a příslušející větrný mlýn [609]; Potvrzení Andreasi Paterovi č. 71 o zaplacení zálohy [658];

1844 – Franz Gebauer prodává Josephu Brossmannovi domek č. 60 [614]; Georg Schenk prodává synu Josephovi dům č. 66 [617]; Mathias Sukupp prodává nevlastnímu synovi Josephu Broschovi domek č. 74 [620]; Dlužní úpis Johanny Wladaržové č. 31 [624*]; Dlužní úpis Antona Heinika č. 58 [626]; Beata Steffková provdaná Jurascheková se souhlasem svého muže Karla prodává Johannu Sokollovi dům č. 81 [627]; Dlužní úpis Mathese Klosse č. 77 Josephu Schüllerovi ze Staré Vsi [635]; Dlužní úpis Johanna Uwiry č. 17 Josephu Ulmannovi [636]; Manželská smlouva Johanna Sokolla č. 47 a Barbary Cžipové z Životic [637]; Franz Brosch prodává synu Franzovi statek č. 59 [640]; Potvrzení Franzi Broschovi o zaplacení závazku [646];

1845 – Dlužní úpis Mathiase Brosche č. 64 Johannu Willardovi soukenickému mistru z Fulneku; Cese (postoupení) Mattese Ohnheisera Jakubovi a Katherině Dulanským [647]; Rozsudek justičního úřadu ve věci Cecilie Brossmann (provdané Keitel) jako žalobkyně proti Karlu Schindlerovi, mlynáři (větrný m.) [656]; Potvrzení Andreasi Paterovi č. 71 o zaplacení zálohy [659]; Nedokončený dlužní úpis fojta na č.62 [670]; Svatební smlouva mezi Antonem Schenkem č. 66 a Barbarou Nezdarny ze Staré Vsi [715]; Dlužní úpis Franze a Veroniky Stefka č. 41 k dluhu u Josefa Zimmera z Fulneku č. 260 [769]; Dědický list Mathese Sukuppa na dům č. 73 [770];

1846 – Dlužní úpis Valentina Wlczeka č. 43 Johannu Friedrichovi z Fulneku [655]; Potvrzení mlynářskému mistru Andreasi Paterovi o zaplacení zálohy [657]; Andreas Pater prodává synovi Andreasovi mlýn č. 71 [660]; Johann Wanjura prodává synovi Valentinovi dům č. 26 [664]; Dlužní úpis mezi Jakobem Dulanským č. 14 a Johannem Willardem Fulnek č. 267 [667]; Potvrzení o zaplacení mezi Jakobem Dulanským č. 14 a poručníky Antona Ohnheisera [669]; Dlužní úpis fojta Antona Beinhauera na č.62 odkazy na 18.10.1792 [673];  Dlužní úpis Wenzela Sokolla na č.55? [676]; Dlužní úpis Andrease Patera juniora č. 71 [695];

1847 – Dědický list Lorenze Wernera na dům č. 35 a pozemek [675]; Dlužní úpis Franze Dulanského na č.10 [677]; Dlužní úpis Laurenze Wernera č. 35 [678]; Dědický list Antona Steffky na dům č. 80 a pozemek [680]; Dlužní úpis Antona Steffky č. 80 [681]; Dlužní úpis Valentina Wanjury č. 25 [682]; Dlužní úpis Franze Schaldricha č. 76 [683]; Dlužní úpis Antona Seliga č. 44 [685]; Dlužní úpis Franze Dresslera č. 84 [687]; Dlužní úpis Antona Steffky č. 80 [688]; Franz Wladarsch prodává Josefovi Pawlikovi dům č. 86 [689]; Dlužní úpis Franze Seidlera č. 13? [692]; Dlužní úpis Franze Dulanského č. 10 k dluhu od fulneckého řezníka Antona Miksche [713]; Dlužní úpis Johanna Friedricha Knup č. 76 z Fulneku k dluhu od Franze Regniera z Fulneku ohledně dlužního úpisu Valentina Wlczeka č. 43 v Lukavci [716]; Dlužní úpis (Schuldschein) Josefa a Johanny Wladarz č. 31 k dluhu od fulneckého měšťana Leopolda Waldhausera [717];

1848 – Dlužní úpis Lorenze Pawlika č. 24 [694]; Dědický list Johanna Steffky na dům č. 85 [696]; Dlužní úpis Johanna Steffky č. 85 [699]; Potvrzení o zaplacení mezi Johannem Steffkou a rodinou [700]; Johann Steffka prodává Antonu Sokollovi dům č. 85 [701]; Andreas Sokoll prodává synu Ignatzovi dům č. 18 s pozemkem [704]; Postoupení dluhu Franze Dulanského č.10 písařem lukaveckého úřadu Karlem Strauchem na Franze Pawlika z Kujav [708]; Dlužní úpis (Schuldverschreibung) Franze a Apolonie Broschových č. 59 k dluhu od fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [710]; Dlužní úpis Karla Heiníka č. 11 k dluhu od sládka Mathiase Kollorose [712]; Dlužní úpis Johanna Uwiry z Nového Dvora v Lukavci č.17 k dluhu u fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [721]; Libor Gsunek prodává Antonovi a Theresii Beinhauer statek č. 12 [733]; Dlužní úpis Franze Dulanského č. 10, Jakoba Dulanského č. 14 a Franze Brosche č. 59 na dluh u fulneckého obchodníka Valentina Knoppa [748]; Dlužní úpis fojta Antona Beinhauera č. 62 k dluhu u písaře Franze Scharze [767];

1849 – Postoupení dluhu Mathiase Brosche č. 64  písařem lukaveckého úřadu Karlem Strauchem [719]; Dědický list Johanna Brosche na dům č. 45 s pozemkem [723]; Johann Brosch prodává synu Johannovi dům č. 45 s pozemkem [724]; Ignatz Miksch prodává synu Mathäusovi Mükschovi statek č. 70 [727]; Rozsudek justičního úřadu ve věci Johanna Sokolla č. 17 jako žalobce proti Johannu Uwirovi z Nového Dvora – justiciár Eduard Hückel [732]; Zpráva o exekuci na č. 17 [732]; Dlužní úpis Karla Starsitzkeho č. 32 [737]; Svatební smlouva mezi Johannem Broschem č. 45 a Marianou Brosch č. 37 [739]; Dlužní úpis (Schuldschein) Johanna Uwiry č. 17 [740]; Prohlášení (Erklärung) Franze Schindlera č. 33 a vdovy Marianny Pawlik č. 16 [741]; Potvrzení o zaplacení (Franz Schindler) č. 33 [742]; Postoupení dluhu Franze Schindlera na Josepha a Vinzenze Schindler č. 33 [743]; Svatební smlouva mezi Mathiasem Mükschem č. 70 a Veronikou  Moraw z Vrchů č. 42 [745]; Dlužní úpis Karla a Marianny Starzitzky č. 32 na dluh u podkoního Albina Gebauera [747]; Bernard Brosch prodává dceři Magdaleně dům č. 78 [750]; Svatební smlouva mezi Josefem Schindlerem č. 70 a Magdalenou Brosch č. 78 [752]; Dlužní úpis Jakoba Dulanského č. 14 k dluhu u sládka Mathiase Kollorose [753]; Potvrzení o zaplacení (Karl a Mathias Schindler) č. 69 [755]; Dědický list Franze Stefky na dům č. 41 [768];

1850 – Potvrzení o zaplacení (Joseph a Johanna Wladarz) č. 26 [756]; Potvrzení o zaplacení (Joseph Pawlik) č. 86 [757]; Joseph Pawlik prodává Franzovi a Marianně Franz dům č. 86 [758]; Dlužní úpis Jakoba Dulanského č. 14 k dluhu u podkoního Albína Gebauera [759]; Potvrzení o zaplacení (Jakob Dulansky) č. 14 [761]; Jakob Dulansky prodává synu Franzovi statek č. 14 (Preissner) [762]; Žádost vdovy Johanny Schenk č. 5 o zápis do gruntovní knihy [772]; Dědické řízení Johanny, Franze a Antona Schenkových na č. 5 [772]; Žádost Augustina Malchera manžela vdovy Johanny dříve Schenk č. 5 o zápis do gruntovní knihy [776]; Svatební smlouva mezi Augustinem Malcherem ze Sl. Vlkovic č. 33 a vdovou Johannou po Antonu Schenkovi č. 5 [777]; Žádost Johanna Kaluschy č. 54 o zápis do gruntovní knihy [780]; Dědické řízení po Jakubu Kaluschovi č. 54 [780];

1851 – Žádost Antona Sokolla č. 85 o zápis svatební smlouvy do gruntovní knihy [783]; Svatební smlouva mezi Antonem Sokollem č. 85 (79) a Katharinou Beier č. 23 [783]; Žádost Magdaleny Brossmann č. 67 o zápis do gruntovní knihy [785]; Dědické řízení po Franzi Brossmannovi č. 67 [786]; Žádost Johanna Uwiry č. 17 o výmaz dluhu v gruntovní knize [789]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis dluhu do gruntovní knihy (sirotci) [789]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis potvrzení do gruntovní knihy (Ullmann) [791]; Žádost Johanna Uwiry č. 17, Nový Dvůr č. 1 o zápis do gruntovní knihy (Schätzungsurkunde) [792]; Žádost Johanna Lammela Fulnek č. 284 o zápis dluhu Georga Schindlera č. 48 (1844) do gruntovní knihy [793];

1852 – Žádost Franze Brosche č. 59 o výmaz dluhů z gruntovní knihy [795]; Žádost Andrease Patera mlýn č. 71 o výmaz dluhů z gruntovní knihy [796]; Exekuce ve sporu Johanna Schindlera Butovice č. 88 a Karla Schindlera výminkáře Lukavec č. 69 [797]; Žádost Mathiase Schindlera č. 69 o zápis kvitance do gruntovní knihy [798]; Žádost výminkáře Karla Schindlera č. 69 o zápis kvitance do gruntovní knihy [799]; Žádost Mathiase Miksche č. 64 o zápis dědictví do gruntovní knihy [800]; Žádost Franze Schaldricha opatrovníka Johanna Wranny č. 46 o zápis dědictví do gruntovní knihy [801]; Žádost Jakuba Maiwalda výminkář č. 8 o zápis do gruntovní knihy (dle svatební a kupní smlouvy) [802];

1853 – Žádost Magdaleny Popp Pustějov č. 143 o zápis dědictví a kvitance do gruntovní knihy k č. 17 [803]; Žádost Karla Heinika č. 11 o zápis dědictví, kvitance a zajištění do gruntovní knihy (3 děti Josepha Gebauera) [804]; Žádost Katharinny Wranna č. 46 o zápis dědictví a zajištění do gruntovní knihy [805]; Žádost obchodník Valentina Knoppa Fulnek  o zápis dluhu Franze Brosche č. 61 do gruntovní knihy [806]; Žádost Vita Schindlera č. 68 o zápis dědictví  do gruntovní knihy [806]; Žádost Vita Schindlera č. 68 o zápis pro sourozence do gruntovní knihy [807]; Žádost Antona Brosche opatrovníka Johanna Wladarze sirotka po Antonu Wladarzovi č.38 o zápis dědictví do gruntovní knihy [808]; Žádost obchodník Valentina Knoppa Fulnek  o zápis dluhu Georga Gebauera č. 7 do gruntovní knihy [809]; Žádost Thomase Davida č. 48 jako opatrovníka sirotka Johanna Wanjury o zápis dědictví č. 50 do gruntovní knihy [816];

1854 – Žádost Jakoba Sokolla č.82 o zápis dědictví do gruntovní knihy [811]; Žádost Jakoba Binnara č.65 o zápis koupě do gruntovní knihy [811]; Žádost Katharinny Staržitzky z Lukavce zastoupené notářem Josefem v. Lutz z Fulneku proti Karlu Staržitzkému č. 32 o exekuci [812]; Žádost Franze Seliga č. 44 o zápis dědictví do gruntovní knihy [814]; Žádost Karla Staržitzkého č. 32 o zápis (Schätzungsprotokoll) do gruntovní knihy [814]; Žádost Josefa Stefky č. 22 o zápis dědictví do gruntovní knihy [815];

1855 – Žádost Georga Sokolla č. 8 o zápis dluhu u lukaveckého a děrenského fondu pro chudé do gruntovní knihy [817];

Str. 396 [819] – 397 [852] prázdné strany

Str. 398-440 rejstříky

Zdroj: ZAO Opava, Pozemkové knihy, Velkostatek Pustějov • inv. č. 298 • sig. A 26-25

Zpracováno k 26. 10. 2014

Vyvětlivky:

[strana v knize]

Dlužní úpis = Obligation (není-li uvedeno jinak)

Potvrzení = Quittung

Dědický list = Einantwortungskurkunde

Postoupení = Cession

Rozsudek = Urtheil

Svatební smlouva  = Ehepact

Dědické řízení = zápis z k.k. Bezirksgerichte zu Wagstadt

Na lukavec.info poprvé publikováno 15. 11. 2014

Historie

Historie: Nová zpráva o Lukavci z roku 1806

Napsat komentář

Díky Googlu se podařilo najít novou historickou zmínku o Lukavci. Pochází z knihy: Topographie des k. k. Antheils von Schlesien od Reginalda Kneifela (Vydáno v Brně 1806).

Kniha uvádí popis Lukavce na str. 44 (Zweter Theil, Dritter Band) a Lukavec je zmíněn i v textu o Pustějovu (Petrowitz) na straně 117.

Plný text bude uveden na konci příspěvku a stojí za detailnější prozkoumání. Nyní jen několik zajímavostí:

– k roku 1806 se zmiňuje palírna, o které jsme dosud věděli jen
k roku 1824 (a později),

– uvádí se zajímavý dohad (nepravdivý) o příslušnosti Lukavce ke
klášteru  –  Lukavec   měl   být  za  nízkou  cenu  předán  klášteru
slečnou dnes (1806) už neznámého jména,

– uvádí se mj. 82 domů, 506 obyvatel slezsko-moravské řeči a zmíněna je také „obytná budova“ pro úředníky panství, jeden vodní a jeden větrný mlýn,

– zmiňuje se, že dřívější vrchnostenský statek byl rozdělen mezi
obyvatele,

– v celém panství (včetně Lukavce, ale i Pustějova, …) bylo 134
včelích úlů.

Plný text z knihy naleznete zde:

Text str 44:

Luk oder auch Lukau i Herzogthume Troppau, und dem nämlichen Kreise, ein zur k.k. Staatsherrschaft Petrowitz gehöriges Dorf, in welchem sich Oberamt dieser Herrschaft befindet,1 Meile westlich von Wagstadt, 2 3/4 Meilen südlich von Troppau, fast 1/2 Meile nordöstlich von Fulnek, nahe an der mährischen Grenze und an dem Wasser von Markersdorf.

Dieses Dorf gehört zwar unter die alten Dörfer der Herrschaft Petrowitz; es wurde aber doch erst lange nach Errichtung des Augustiner=Stiftes in Fulnek von einer Fräulein, deren Namen itzt unbekannt ist, demselben um einen geringen Kaufschilling überlassen. Hier befindet sich eine nach Fulnek eingepfarrte Filialkirche, Wohngebäude für die herrschaftlichen Beamten, ein Bräuhaus, eine Branntweinbrenneren, eine Wasser= eine Windmühle, und überhaupt 82 Hausnummern und 506 Einwohner schlesisch=mährischer Mundart. Der ehemalige da bestandene obrigkeitliche Mayerhof ist unter die Einwohner des Ortes zerstückt worden. Der Flächeninhalt beträgt 745 Joch, 424 4/6 Π Klft. ackerbarer Felder; 220 Joch, 875 Π Klft. Wiesen, Gärten, Hutweiden, und 527 Joch, 699 4/6 Π Klft. Waldungen.

Na straně 117 pak v textu věnovaném Pustějovu (Petrowitz):

… Auch die Mayerhöfe in Petrowitz und Luk wurden aufgelöset, aber theils an alte, theils an neue, diesen Dörfern einverleibte Häusler vertheilt. Die Bienenzucht besteht bei dieser Herrschaft in 134 Stöcken. …

Na lukavec.info poprvé publikováno 22. 10. 2014

Lukavec v médiích, Historie

Zpráva: Středověká tvrz patrně stála v místě dnešního bývalého pivovaru

Podle článku na webové stránce www.hrady.cz se v Lukavci nacházela tvrz.

Bývalý panský dvůr, v jehož rámci se očekává existence středověké tvrze, stojí na pravém břehu potoka, na úpatí návrší s kostelem, a tvoří dodnes největší budovu ve středu obce. Dvůr spolu s vestavěným pivovarem je poznamenán mnoha úpravami a bohužel i mnohaletým chátráním. V případě archeologického výzkumu by bylo zajímavé vysledovat přesnou lokaci tvrze v rámci dvora.

Lukavec byl malým nižším šlechtickým statkem s tvrzí, která se však písemně výslovně nepřipomíná. V roce 1377, po rozdělení Opavska, je na Lukavci zmiňován Kunát z Jakubčovic. Po něm se zde dále zmiňuje v letech 1412 – 35 Hanuš Skřípovský, roku 1441 Oneš Kyjovec   z  Lukavce   a   roku   1464  Jan  Hrot  z  Lukavce
(1441 – 1495). Tehdy je zde poprvé i zmíněn dvůr a k němu příslušející mlýn. Právě starý rod Hrotů se po Lukavci i psal a je tedy takřka jisté, že zde jeho členové i sídlili. Pravděpodobně se tak dělo v rámci zdejšího dvora, jehož součástí byl i panský dům – tvrz. Po Janu Hrotovi převzal panství jeho syn Bartoloměj.

Roku 1504 prodala Lukavec Markéta z Dobroslavic Kateřině Chlebičovské, která jej roku 1512 spolu s pustou vsí Požahou intabulovala bratřím Janu a Jiřímu Medvídků z Jakubčovic. Medvídkové poté postoupili hned v roce 1513 lukavecké zboží klášteru augustiniánů ve Fulneku. Jejich probošt Cyril se velmi zasloužil o zlepšení klášterního hospodářství rozšířením majetku kláštera. Dvůr a tvrz v Lukavci tímto ztratili na sídelním významu a sloužili jen jako správa panství a hospodářské zázemí. Klášter zde vybudoval pivovar, který se zmiňuje již v 16. století.

(Zdroj: www.hrady.cz, Jan P. Štěpánek dle Tichánek J., Šerý Z.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly 2003)

Na lukavec.info poprvé publikováno 28. 1. 2006

Historie

Josef Pater – korespondence

Už několikrát jsme zde na stránkách psali o jedné z nejvýznačnějších osobností Lukavce – Josefu Paterovi. Tentokrát se zkusíme podívat z jiného pohledu. V archivech se dochovala jeho korespondence s dalšími významnými osobnostmi z širokého okolí. Pojďme si je teď stručně představit.
Do budoucna by studium této korespondence mohlo být dalším pramenem informací nejen o Lukavci, ale i o Josefu Paterovi a jeho činnosti.
Josef Pater korespondoval například s Aloisem Kacířem (1897-1972). Ten byl spoluzakladatelem Čsl. zemědělského muzea v Opavě, redaktorem časopisu Družstevní a zemědělské rozhledy, redaktorem zemědělského vysílání ostravského rozhlasu, členem redakční rady časopisu Chovatel, předsedou Spolku posluchačů zemědělského inženýrství v Brně, tajemníkem Ústřední hospodářské společnosti v Opavě. Členem poslední jmenované společnosti byl i Josef Pater.
Už v dřívějších materiálech jsme se odkazování na Paterovu korespondenci s Vincencem Praskem (1843-1912), slezským pedagogem, jazykovědcem, spisovatelem, novinářem a národním buditelem. Přispíval do Opavského besedníku, Opavského týdenníku, Novin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Olomouci, Opavě i v Ostravě.
Další významnou osobností s níž si Josef Pater dopisoval byl František Zíka (1869-1931), což byl byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky. Mj. se angažoval v přípravách plebiscitu na Těšínsku a v otázce připojení Hlučínska k ČSR.

Osobnost Josefa Patera by rozhodně stála za delší samostatné studium např. jako diplomová práce.

Zdroj: Zemský archiv Opava, Wikipedie

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 15. 10. 2019



Historie, Dokumenty

K historii lukaveckého kostela (1786)

Po delší době přinášíme zprávu z pátrání přímo v historických pramenech. Tentokrát ze Státního okresního archivu v Novém Jičíně.

V účetní knize zřízené k lukaveckému kostelu (vedené od roku 1698) jsou vedeny záznamy o každoročních příjmech a výdajích. Dají se zde vyčíst informace všední i mimořádné.

K těm mimořádným patří náklady vyúčtované v roce 1786 na opravu zastřešení kostela a věžičky ve výši 115 zlatých a 39 krejcarů (1 zlatý = 60 krejcarů). Byly to zdaleka největší výdaje tohoto roku. Kromě nich bylo účtováno 3 zl. 1kr.. na kostelní potřeby (svíčky, hostie), 3zl. za služné a necelý 54kr. jako příspěvek do náboženského fondu.

Kostel měl v tomto roce 1786 kapitál ve výši 490zl. 39kr.převedený z předchozího roku a získal příjmy ve výši 24zl 48kr. (z čehož bylo 8zl. 28kr. z ofjer, ostatní z úroků).

Zajímavostí také může být, kde byly investovány kostelní peníze – v tomto roce měl lukavecký kostel investované peníze do půjček např. půjčka z roku 1772 200zl. obci Stará Ves, půjčka fulneckým měšťanům ve výši 75zl.

Zdroj: SOkA NJ, Archiv farnosti Fulnek, I.č. 24

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 20. 1. 2020

Historie

Historie: Nalezen ztracený mapový podklad!

V knize „O našem Lukavci“ jsme uváděli: „Za obrovskou škodu můžeme považovat skutečnost, že se nedochoval (jako jeden jediný pro prakticky celou oblast České republiky) mapový list 2. vojenského mapování s Fulnekem a okolím. Jistě by doplnil poznání o historii Lukavce o další detaily.“

Už řadu let si může zájemce o historické mapy prohlédnout území České republiky na známém serveru mapy.cz. Po dlouhou dobu tam bylo celé uzemí republiky s výjimkou dvou listů – Brna a Fulnecka. Tyto mapové listy se totiž v našich archivech nedochovaly.

Později byla nalezena černobílá reprodukce mapového listu Brna a byla (černobíle) doplněna do mapy.cz. Fulnecko však bylo stále bez mapy.

Mapa ovšem ztracena není. K dispozici však není na našem území, ale v Rakouském státním archivu ve Vídni. A protože i tento archiv zpřístupňuje digitální archiválie, můžeme si dnes prohlédnout mapu Fulnecka s Lukavcem z tzv. druhého vojenského mapování. Tyto mapy byly pro oblast Moravy a Slezska tvořeny v letech 1836 – 1842 a konečně si tak můžeme doplnit vývoj mezi obdobím 1. vojenského mapování (1764 – 1783) a 3. voj. mapování (1872).

Co zajímavého z mapy vyčteme? Lukavec je uváděn jako Luck, z místních názvů je dále uvedeno: Na Dalekim a Radeschufka B.

Gručovka – potok protékající Lukavcem je nazýván Markersdorfer Bach neboli Leskovecký potok. Nadějovský potok je podle mapy Groitscher Bach neboli Gručovka a Vršský potok je paradoxně nazýván Dirn Bach – Děrenský potok. Od posledního soutoku se pak dále jmenoval Lucker Bach.

Na mapě najdeme řadu detailů a podrobností, např. větrný mlýn na Radešůvce, detaily cesty u Hájkovských mlýnů, vedení cesty od Fulneku do Lukavce přes mostky přes Vršský a Nadějovský potok, alej z Lukavce na Dolní Nový Dvůr a mnoho dalšího.

Zdroj: Rakouský státní archiv

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 22. 2. 2020

Nezařazené

10. 2. 2026 – darujte krev v Bílovci

Určeno nejen pro žáky, zaměstnance a rodiče Gymnázia Mikuláše Koperníka, ale také pro širokou veřejnost.

Podrobnější informace o projektu naleznete zde.

Registrační formulář k tomuto termínu můžete vyplnit zde.

MOBILNÍ DAROVÁNÍ KRVE

Mobilní darování krve spočívá v tom, že nemusíte do krevních či transfuzních center, ale personál přijede s veškerým vybavením za Vámi.

O projektu

Mobilní darování krve proběhlo na naší škole poprvé na jaře v roce 2025. Do té doby jsme jezdívali se studenty do Krevního centra FNO. Jelikož byla akce časově i organizačně náročná, rozhodli jsme se zkusit jinou formu. Slibovali jsme si nejen větší zájem studentů, ale i zapojení vyučujících naší školy. Rezervační systém zlepšil organizaci a ušetřil mnoho času všem zainteresovaným. Celá procedura zabere cca 35 minut. 

Průběh darování

Pokud se rozhodnete stát se dárcem a podpořit náš projekt, měli byste se registrovat na odkazech, které jsou dostupné vždy asi měsíc před termínem na této stránce. Pak na daný čas přijdete do haly naší školy (vchod od zastávky restaurace Beseda). Vyplníte dotazník, u kterého si můžete dát kafe nebo čaj, pokud jste nesnídali, je k dispozici i pečivo. Po vyplnění dotazníku si Vás budou volat sestřičky a provedou vstupní vyšetření. Odeberou Vám z prstu kapku krve, aby zjistily, zda je vše v pořádku. Také si Vás ještě zavolá lékař, který s Vámi probere celkový zdravotní stav. Od lékaře už se většinou míří na odběrové lůžko. Odběr trvá maximálně 15 minut. Je dobré již den předem dbát na pitný režim, můžete si tak čas na lůžku zkrátit. Po samotném odběru si u nás ještě chvilku odpočnete, můžete se znovu občerstvit. Před odchodem Vám vystavíme potvrzení o darování pro zaměstnavatele a dostanete balíček s odměnou. 

REZERVAČNÍ SYSTÉM 

10. 2. 2026 registrovat na tento termín se můžete zde

Další naplánované termíny:

15. 6. 2026

20. 10. 2026

INFORMACE PRO DÁRCE

naleznete zde: https://transfuznisluzba.agel.cz/verejnost/informace-pro-darce.html

Zdroj: www.gmk.cz

Historie

Historie: Meteorologická stanice v Lukavci

Před několika lety se podařilo v Lukavci zprovoznit amatérskou meteorologickou stanici. Nejde ale o první stanici tohoto druhu, kterou jsme v Lukavci měli.

Ve Zprávě o činnosti státních výzkumných ústavů v zemědělství z roku 1930 se v sekci o Činnosti meteorologické a půdoznalecké uvádí:

„Stav stanic meteorologických byl v r. 1929 zvětšen na návrh Ústavu pro zemědělskou meteorologii v Brně o 1 malou stanici v Lukavci u Fulneka, jinak zůstavá stav stanic nezměněn.“

Celkový počet stanic ve Slezsku byl tehdy 17.

Šlo o zásluhu významné osobnosti Lukavce učitele Josefa Vavrečky (viz odkaz).

Zdroj: https://books.google.cz/books?id=BORHAAAAYAAJ

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 5. 6. 2020

Historie, Dokumenty

Historie: Nová zmínka o Lukavci – listina z roku 1503

Díky postupné digitalizaci archiválií jsme se dozvěděli o nové zmínce o Lukavci. V Archivu města Olomouc je uložena česky psaná listina, kterou vydal Jan z Lukavce a na Slavkově 10. ledna roku 1503.

Janů psaných z Lukavce bylo pravděpodobně více, spolu s přízviskem na Slavkově se ale poprvé zmiňuje roku 1496. Doteď byla poslední zmínkou listina z roku 1502. Nově tedy víme, že tento Jan, snad syn Markéty z Lukavce, která mu Lukavec dala jako své věno a který jej v zápětí jako věno dal své manželce Markétě z Dobroslavic roku 1464, žil ještě roku 1503. Tedy rok před tím, než Lukavec jeho žena předala své dceři Kateřině Chlebičovské.

Listinu se pokusíme prostudovat a zjistit, zda neobsahuje jiné další poznámky o historii Lukavce.

(Zdroj: SOkA Olomouc, AMO, M 1-1, I.č. 399, P.č. 465)

Na lukavec.info poprvé publikováno: 24. 1. 2015

Historie

Historie: Peníze na opravu kostela – pokračování (1878)

Už dříve jsme zaznamenali zprávu o opravě kostela v roce 1877. Lukavec tehdy žádal Slezský zemský sněm o obecní navýšení daně na pokrytí nákladů. Sněm tehdy vyhověl.
Nově jsme zjistili, že o rok později, Lukavec žádal sněm o bezúročnou půjčku z podpůrného fondu pro nouzové situace na náklady na opravu kostela. Tentokrát sněm žádosti nevyhověl, protože Lukavec nedoložil nouzový stav a mimo něj fond použít nebylo možno.
Zdroj: Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Schlesischen Landtages ( 1878 ), str. 13, Bayerische Staatsbibliothek

Poprvé publikováno 15. 12. 2020