Archiv autora: aia.2eoa

Historie

Historie: Nová zpráva o Lukavci z roku 1806

Napsat komentář

Díky Googlu se podařilo najít novou historickou zmínku o Lukavci. Pochází z knihy: Topographie des k. k. Antheils von Schlesien od Reginalda Kneifela (Vydáno v Brně 1806).

Kniha uvádí popis Lukavce na str. 44 (Zweter Theil, Dritter Band) a Lukavec je zmíněn i v textu o Pustějovu (Petrowitz) na straně 117.

Plný text bude uveden na konci příspěvku a stojí za detailnější prozkoumání. Nyní jen několik zajímavostí:

– k roku 1806 se zmiňuje palírna, o které jsme dosud věděli jen
k roku 1824 (a později),

– uvádí se zajímavý dohad (nepravdivý) o příslušnosti Lukavce ke
klášteru  –  Lukavec   měl   být  za  nízkou  cenu  předán  klášteru
slečnou dnes (1806) už neznámého jména,

– uvádí se mj. 82 domů, 506 obyvatel slezsko-moravské řeči a zmíněna je také „obytná budova“ pro úředníky panství, jeden vodní a jeden větrný mlýn,

– zmiňuje se, že dřívější vrchnostenský statek byl rozdělen mezi
obyvatele,

– v celém panství (včetně Lukavce, ale i Pustějova, …) bylo 134
včelích úlů.

Plný text z knihy naleznete zde:

Text str 44:

Luk oder auch Lukau i Herzogthume Troppau, und dem nämlichen Kreise, ein zur k.k. Staatsherrschaft Petrowitz gehöriges Dorf, in welchem sich Oberamt dieser Herrschaft befindet,1 Meile westlich von Wagstadt, 2 3/4 Meilen südlich von Troppau, fast 1/2 Meile nordöstlich von Fulnek, nahe an der mährischen Grenze und an dem Wasser von Markersdorf.

Dieses Dorf gehört zwar unter die alten Dörfer der Herrschaft Petrowitz; es wurde aber doch erst lange nach Errichtung des Augustiner=Stiftes in Fulnek von einer Fräulein, deren Namen itzt unbekannt ist, demselben um einen geringen Kaufschilling überlassen. Hier befindet sich eine nach Fulnek eingepfarrte Filialkirche, Wohngebäude für die herrschaftlichen Beamten, ein Bräuhaus, eine Branntweinbrenneren, eine Wasser= eine Windmühle, und überhaupt 82 Hausnummern und 506 Einwohner schlesisch=mährischer Mundart. Der ehemalige da bestandene obrigkeitliche Mayerhof ist unter die Einwohner des Ortes zerstückt worden. Der Flächeninhalt beträgt 745 Joch, 424 4/6 Π Klft. ackerbarer Felder; 220 Joch, 875 Π Klft. Wiesen, Gärten, Hutweiden, und 527 Joch, 699 4/6 Π Klft. Waldungen.

Na straně 117 pak v textu věnovaném Pustějovu (Petrowitz):

… Auch die Mayerhöfe in Petrowitz und Luk wurden aufgelöset, aber theils an alte, theils an neue, diesen Dörfern einverleibte Häusler vertheilt. Die Bienenzucht besteht bei dieser Herrschaft in 134 Stöcken. …

Na lukavec.info poprvé publikováno 22. 10. 2014

Lukavec v médiích, Historie

Zpráva: Středověká tvrz patrně stála v místě dnešního bývalého pivovaru

Podle článku na webové stránce www.hrady.cz se v Lukavci nacházela tvrz.

Bývalý panský dvůr, v jehož rámci se očekává existence středověké tvrze, stojí na pravém břehu potoka, na úpatí návrší s kostelem, a tvoří dodnes největší budovu ve středu obce. Dvůr spolu s vestavěným pivovarem je poznamenán mnoha úpravami a bohužel i mnohaletým chátráním. V případě archeologického výzkumu by bylo zajímavé vysledovat přesnou lokaci tvrze v rámci dvora.

Lukavec byl malým nižším šlechtickým statkem s tvrzí, která se však písemně výslovně nepřipomíná. V roce 1377, po rozdělení Opavska, je na Lukavci zmiňován Kunát z Jakubčovic. Po něm se zde dále zmiňuje v letech 1412 – 35 Hanuš Skřípovský, roku 1441 Oneš Kyjovec   z  Lukavce   a   roku   1464  Jan  Hrot  z  Lukavce
(1441 – 1495). Tehdy je zde poprvé i zmíněn dvůr a k němu příslušející mlýn. Právě starý rod Hrotů se po Lukavci i psal a je tedy takřka jisté, že zde jeho členové i sídlili. Pravděpodobně se tak dělo v rámci zdejšího dvora, jehož součástí byl i panský dům – tvrz. Po Janu Hrotovi převzal panství jeho syn Bartoloměj.

Roku 1504 prodala Lukavec Markéta z Dobroslavic Kateřině Chlebičovské, která jej roku 1512 spolu s pustou vsí Požahou intabulovala bratřím Janu a Jiřímu Medvídků z Jakubčovic. Medvídkové poté postoupili hned v roce 1513 lukavecké zboží klášteru augustiniánů ve Fulneku. Jejich probošt Cyril se velmi zasloužil o zlepšení klášterního hospodářství rozšířením majetku kláštera. Dvůr a tvrz v Lukavci tímto ztratili na sídelním významu a sloužili jen jako správa panství a hospodářské zázemí. Klášter zde vybudoval pivovar, který se zmiňuje již v 16. století.

(Zdroj: www.hrady.cz, Jan P. Štěpánek dle Tichánek J., Šerý Z.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly 2003)

Na lukavec.info poprvé publikováno 28. 1. 2006

Historie

Josef Pater – korespondence

Už několikrát jsme zde na stránkách psali o jedné z nejvýznačnějších osobností Lukavce – Josefu Paterovi. Tentokrát se zkusíme podívat z jiného pohledu. V archivech se dochovala jeho korespondence s dalšími významnými osobnostmi z širokého okolí. Pojďme si je teď stručně představit.
Do budoucna by studium této korespondence mohlo být dalším pramenem informací nejen o Lukavci, ale i o Josefu Paterovi a jeho činnosti.
Josef Pater korespondoval například s Aloisem Kacířem (1897-1972). Ten byl spoluzakladatelem Čsl. zemědělského muzea v Opavě, redaktorem časopisu Družstevní a zemědělské rozhledy, redaktorem zemědělského vysílání ostravského rozhlasu, členem redakční rady časopisu Chovatel, předsedou Spolku posluchačů zemědělského inženýrství v Brně, tajemníkem Ústřední hospodářské společnosti v Opavě. Členem poslední jmenované společnosti byl i Josef Pater.
Už v dřívějších materiálech jsme se odkazování na Paterovu korespondenci s Vincencem Praskem (1843-1912), slezským pedagogem, jazykovědcem, spisovatelem, novinářem a národním buditelem. Přispíval do Opavského besedníku, Opavského týdenníku, Novin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Olomouci, Opavě i v Ostravě.
Další významnou osobností s níž si Josef Pater dopisoval byl František Zíka (1869-1931), což byl byl český a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za agrárníky. Mj. se angažoval v přípravách plebiscitu na Těšínsku a v otázce připojení Hlučínska k ČSR.

Osobnost Josefa Patera by rozhodně stála za delší samostatné studium např. jako diplomová práce.

Zdroj: Zemský archiv Opava, Wikipedie

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 15. 10. 2019



Historie, Dokumenty

K historii lukaveckého kostela (1786)

Po delší době přinášíme zprávu z pátrání přímo v historických pramenech. Tentokrát ze Státního okresního archivu v Novém Jičíně.

V účetní knize zřízené k lukaveckému kostelu (vedené od roku 1698) jsou vedeny záznamy o každoročních příjmech a výdajích. Dají se zde vyčíst informace všední i mimořádné.

K těm mimořádným patří náklady vyúčtované v roce 1786 na opravu zastřešení kostela a věžičky ve výši 115 zlatých a 39 krejcarů (1 zlatý = 60 krejcarů). Byly to zdaleka největší výdaje tohoto roku. Kromě nich bylo účtováno 3 zl. 1kr.. na kostelní potřeby (svíčky, hostie), 3zl. za služné a necelý 54kr. jako příspěvek do náboženského fondu.

Kostel měl v tomto roce 1786 kapitál ve výši 490zl. 39kr.převedený z předchozího roku a získal příjmy ve výši 24zl 48kr. (z čehož bylo 8zl. 28kr. z ofjer, ostatní z úroků).

Zajímavostí také může být, kde byly investovány kostelní peníze – v tomto roce měl lukavecký kostel investované peníze do půjček např. půjčka z roku 1772 200zl. obci Stará Ves, půjčka fulneckým měšťanům ve výši 75zl.

Zdroj: SOkA NJ, Archiv farnosti Fulnek, I.č. 24

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 20. 1. 2020

Historie

Historie: Nalezen ztracený mapový podklad!

V knize „O našem Lukavci“ jsme uváděli: „Za obrovskou škodu můžeme považovat skutečnost, že se nedochoval (jako jeden jediný pro prakticky celou oblast České republiky) mapový list 2. vojenského mapování s Fulnekem a okolím. Jistě by doplnil poznání o historii Lukavce o další detaily.“

Už řadu let si může zájemce o historické mapy prohlédnout území České republiky na známém serveru mapy.cz. Po dlouhou dobu tam bylo celé uzemí republiky s výjimkou dvou listů – Brna a Fulnecka. Tyto mapové listy se totiž v našich archivech nedochovaly.

Později byla nalezena černobílá reprodukce mapového listu Brna a byla (černobíle) doplněna do mapy.cz. Fulnecko však bylo stále bez mapy.

Mapa ovšem ztracena není. K dispozici však není na našem území, ale v Rakouském státním archivu ve Vídni. A protože i tento archiv zpřístupňuje digitální archiválie, můžeme si dnes prohlédnout mapu Fulnecka s Lukavcem z tzv. druhého vojenského mapování. Tyto mapy byly pro oblast Moravy a Slezska tvořeny v letech 1836 – 1842 a konečně si tak můžeme doplnit vývoj mezi obdobím 1. vojenského mapování (1764 – 1783) a 3. voj. mapování (1872).

Co zajímavého z mapy vyčteme? Lukavec je uváděn jako Luck, z místních názvů je dále uvedeno: Na Dalekim a Radeschufka B.

Gručovka – potok protékající Lukavcem je nazýván Markersdorfer Bach neboli Leskovecký potok. Nadějovský potok je podle mapy Groitscher Bach neboli Gručovka a Vršský potok je paradoxně nazýván Dirn Bach – Děrenský potok. Od posledního soutoku se pak dále jmenoval Lucker Bach.

Na mapě najdeme řadu detailů a podrobností, např. větrný mlýn na Radešůvce, detaily cesty u Hájkovských mlýnů, vedení cesty od Fulneku do Lukavce přes mostky přes Vršský a Nadějovský potok, alej z Lukavce na Dolní Nový Dvůr a mnoho dalšího.

Zdroj: Rakouský státní archiv

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 22. 2. 2020

Nezařazené

10. 2. 2026 – darujte krev v Bílovci

Určeno nejen pro žáky, zaměstnance a rodiče Gymnázia Mikuláše Koperníka, ale také pro širokou veřejnost.

Podrobnější informace o projektu naleznete zde.

Registrační formulář k tomuto termínu můžete vyplnit zde.

MOBILNÍ DAROVÁNÍ KRVE

Mobilní darování krve spočívá v tom, že nemusíte do krevních či transfuzních center, ale personál přijede s veškerým vybavením za Vámi.

O projektu

Mobilní darování krve proběhlo na naší škole poprvé na jaře v roce 2025. Do té doby jsme jezdívali se studenty do Krevního centra FNO. Jelikož byla akce časově i organizačně náročná, rozhodli jsme se zkusit jinou formu. Slibovali jsme si nejen větší zájem studentů, ale i zapojení vyučujících naší školy. Rezervační systém zlepšil organizaci a ušetřil mnoho času všem zainteresovaným. Celá procedura zabere cca 35 minut. 

Průběh darování

Pokud se rozhodnete stát se dárcem a podpořit náš projekt, měli byste se registrovat na odkazech, které jsou dostupné vždy asi měsíc před termínem na této stránce. Pak na daný čas přijdete do haly naší školy (vchod od zastávky restaurace Beseda). Vyplníte dotazník, u kterého si můžete dát kafe nebo čaj, pokud jste nesnídali, je k dispozici i pečivo. Po vyplnění dotazníku si Vás budou volat sestřičky a provedou vstupní vyšetření. Odeberou Vám z prstu kapku krve, aby zjistily, zda je vše v pořádku. Také si Vás ještě zavolá lékař, který s Vámi probere celkový zdravotní stav. Od lékaře už se většinou míří na odběrové lůžko. Odběr trvá maximálně 15 minut. Je dobré již den předem dbát na pitný režim, můžete si tak čas na lůžku zkrátit. Po samotném odběru si u nás ještě chvilku odpočnete, můžete se znovu občerstvit. Před odchodem Vám vystavíme potvrzení o darování pro zaměstnavatele a dostanete balíček s odměnou. 

REZERVAČNÍ SYSTÉM 

10. 2. 2026 registrovat na tento termín se můžete zde

Další naplánované termíny:

15. 6. 2026

20. 10. 2026

INFORMACE PRO DÁRCE

naleznete zde: https://transfuznisluzba.agel.cz/verejnost/informace-pro-darce.html

Zdroj: www.gmk.cz

Historie

Historie: Meteorologická stanice v Lukavci

Před několika lety se podařilo v Lukavci zprovoznit amatérskou meteorologickou stanici. Nejde ale o první stanici tohoto druhu, kterou jsme v Lukavci měli.

Ve Zprávě o činnosti státních výzkumných ústavů v zemědělství z roku 1930 se v sekci o Činnosti meteorologické a půdoznalecké uvádí:

„Stav stanic meteorologických byl v r. 1929 zvětšen na návrh Ústavu pro zemědělskou meteorologii v Brně o 1 malou stanici v Lukavci u Fulneka, jinak zůstavá stav stanic nezměněn.“

Celkový počet stanic ve Slezsku byl tehdy 17.

Šlo o zásluhu významné osobnosti Lukavce učitele Josefa Vavrečky (viz odkaz).

Zdroj: https://books.google.cz/books?id=BORHAAAAYAAJ

Poprvé publikováno na www.lukavec.info 5. 6. 2020

Historie, Dokumenty

Historie: Nová zmínka o Lukavci – listina z roku 1503

Díky postupné digitalizaci archiválií jsme se dozvěděli o nové zmínce o Lukavci. V Archivu města Olomouc je uložena česky psaná listina, kterou vydal Jan z Lukavce a na Slavkově 10. ledna roku 1503.

Janů psaných z Lukavce bylo pravděpodobně více, spolu s přízviskem na Slavkově se ale poprvé zmiňuje roku 1496. Doteď byla poslední zmínkou listina z roku 1502. Nově tedy víme, že tento Jan, snad syn Markéty z Lukavce, která mu Lukavec dala jako své věno a který jej v zápětí jako věno dal své manželce Markétě z Dobroslavic roku 1464, žil ještě roku 1503. Tedy rok před tím, než Lukavec jeho žena předala své dceři Kateřině Chlebičovské.

Listinu se pokusíme prostudovat a zjistit, zda neobsahuje jiné další poznámky o historii Lukavce.

(Zdroj: SOkA Olomouc, AMO, M 1-1, I.č. 399, P.č. 465)

Na lukavec.info poprvé publikováno: 24. 1. 2015

Historie

Historie: Peníze na opravu kostela – pokračování (1878)

Už dříve jsme zaznamenali zprávu o opravě kostela v roce 1877. Lukavec tehdy žádal Slezský zemský sněm o obecní navýšení daně na pokrytí nákladů. Sněm tehdy vyhověl.
Nově jsme zjistili, že o rok později, Lukavec žádal sněm o bezúročnou půjčku z podpůrného fondu pro nouzové situace na náklady na opravu kostela. Tentokrát sněm žádosti nevyhověl, protože Lukavec nedoložil nouzový stav a mimo něj fond použít nebylo možno.
Zdroj: Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Schlesischen Landtages ( 1878 ), str. 13, Bayerische Staatsbibliothek

Poprvé publikováno 15. 12. 2020

Lukavec v médiích

Zpráva: Podlaha ukrývala zbrojní arzenál

Fulnek-Lukavec
Vlastním očím asi nevěřil v neděli muž z Ostravy-Poruby (46 let), který se pustil do úprav chalupy v Lukavci na Novojičínsku. Majitel chtěl původní dřevěnou podlahu ve sklepě vybetonovat a tak se pustil do kopání. V jeho iniciativě jej ale přibrzdil nečekaný nález. V zemi našel 29 granátů vzor 42, dva granáty vzor 39, tři granáty vzor 24 a stejné množství granátů F1, k tomu všemu země skrývala asi 50 kilogramů nábojů různé ráže a deset rozbušek do granátů. Nevybuchlou munici z druhé světové války si převzal kolem půl čtvrté odpoledne přivolaný policejní pyrotechnik. (ipa)

(Týdeník okresu Nový Jičín, REGION, 12. 8. 2003, autor článku: Ivan Pavelek)