Archiv štítku: Historie

Historie: Poplach pro noviny (1888)

Pokračujeme ve zpravodajství z předminulého (19. století). Opět zpráva z Opavského týdenníku, tentokrát z roku 1888.

Z Lukavce 26. listopadu. (Poplach pro noviny.)

Zle je, na bědy zle! Lukavec je v novinách! Kdo to jak živ slyšel, ten tichý Lukavec dávat pořád do novin jako na vzdory – nevím, co
Vám to v Opavě napadlo! Všechno kritisuje a mudruje úplně dle toho, jak komu Pán Bůh rozumu nadělil. Moudři kroutí hlavami, že prý se tím chybuje a obci to škodí – rádi věříme; jen že několik lidí netvoří obec. Někteří se domnívali, že k tomu třeba od obce povolení a staré babky se tuším strachem křižovaly, aby všecko neštěstí od obce odvráceno bylo. Nejmoudřejší zase, jimž nebyla
slova o volbách pod fousy, zašli do hospody nebo do dvou, vysmolili na „konto“ těch dopisů nějaký ten půlčík, až byli po německu „aufgelegt“ a potom hájili obec od zlehčováni v novinách. Můžeme některé řádné spoluobčany, Němce původem a z přesvědčení, jednou pro vždy ujistiti, že ctíme řeč cizí tak jako si vážíme své vlastní; také bylo až posud psáno jen věcně, neboť nevyhledáváme různic osobních; aby však nějaký přistěhovalec, který přišel do obce a nemá v ní ani domovského práva, tu drzou vyzývavostí vystupoval proti pokojným občanům, popuzoval proti
nim a představenstvu, sváděl lid od zábav ve prospěch obce pořádaných a od četby časopisů a i tyto zlehčoval, k tomu nebudeme mlčeti nikdy!
Všem pak ostatním občanům radíme, aby nikdy více nedali si věšeti ledacos na nos od někoho a jednali vždy a všude dle vlastního přesvědčení.
Máme nyní malý kapitálek na účel vzdělávací a míti jen poněkud příhodnou místnost, měli bychom v krátkosti za příkladem jiných obcí hospodářskou besídku. Dokud však toho provésti nelze, potud čtěte jen občané ještě více a vzdělávejte se z knih a časopisů, jež vám podávány jsou a ještě opatřeny budou, neboť nedostačují dnes vědomosti, které dostačovaly rolníkovi před dvaceti lety a jenom vzděláním dochází se zámožnosti. Pokrokem razme si cestu k blahobytu!

 

Zdroj: Opavský týdenník, 1.12.1888, roč. XIX., č. 94 (1221), str. 4

Historie: Lukavec v roce 1884

Z druhé poloviny 19. století se nám dosud nedařilo získat mnoho přímých zpráv. Bohužel. Mnoho informací jsme tak získávali nepřímo z různých statistik. O  to  cennější  je  česká  zpráva ze  4. května 1884 pocházející přímo z Lukavce od Lukavjáka.

K našim poměrům

Neračte se laskaví čtenáři diviti, že již i ten Lukavec se dere do novin; vždyť v posledním času vyskytá, se častěji některá ta nová vesnička a hlásí se k obcím pokročilejším, o kteréž v těchto novinách dříve ani slechu nebylo, vyjma, když se ve veřejných dražbách oznamovalo, že tam zas nějaká usedlost nebo chaloupka přišla „na buben“. Však ono jich přijde časem ještě více a Lukavec nemusí být právě ten poslední.
Nedávno bylo u nás pozorovati jakýsi čilý,  jindy nebývalý ruch; kde se sešlo několik občanů, již pilně o něčem rokovali, ač se náš lid jinak o veřejnost mnoho nestará. A podnět k tomu dala mezi lidem roztroušená zpráva o dostavění kolem nás vedoucí, nedokončené železnice. Proto též není divu že se pilně jednalo; každý sobě vzpomene na onu dobu, kdy se u nás jen „hemžilo“ dělníkův Italův, Čechův a j. stavějících tuto dráhu.
Tenkrát bylo u nás o něco lépe, peněz dost, jednak od pronajatých bytů, jednak za stravu atd. a hrdě se pohlíželo do budoucnosti, až ten „Lucifer s ohnivou peci“, jak železnici naši předkové říkali,
kolem nás pojede.
Než tu pojednou se rozlítla zpráva, že se železnice přestane stavěti, že se nedostává peněz: a za krátký čas ty písně Čechův a Italův jindy dlouho do noci se ozývající úplné ztichly. A rolníci
naši tenkrát trpce pohlíželi na své rozryté pole, na ty jámy a náspy nadělané, každou chvíli dobytku nebezpečím hrozící, na  přerušené cesty — a hrdost tehdejší i vyhlídka na stálý výdělek zmizela.
Železnice se stavěti přestala, avšak našemu lidu vtiskla se v paměť na delší čas ještě bolnější upomínka na dobu tu; přikvačila na nás následkem nespořádanosti ze všech stran sehnaného lidu hrozná cholera, kteráž si v krátkém čase jen z naši malé vesnice — v roku 1880 čítala 555 obyv. — přes 100 osob za oběť vyžádala. Tenkrát Italové sobě zavazovali tváře — aby se jich to tak hned nechytlo – a utíkali z Lukavce. Někteří z nich smrti neušli a jsou u nás pohřbeni.
Bylo tenkráte u nás smutno a věru není nic smutnějšího, jako když se v malé vesnici co chvilka ten „umíráček“ rozhoupá. –
Na to  se  však již  málo vzpomene; spíše na výdělek – peníze, a těch je v našem chudém kraji skutečně zapotřebí. Přáli bychom si proto dostavění naší železnice, aby nám tato aspoň něco vynesla;
to rozryté pole nám beztoho nic nepřináší. Avšak bude-li se skutečně stavěti, neví se posud jistě, musíme   zatím   s   nadějí   pohlížeti  do  budoucnosti.

Zdroj: Opavský týdenník, 7.5.1884, roč. XV., č. 36, str. 3

Historie: Klášterní listina z roku 1521

Drobounkou zmínku o Lukavci jsme nalezli k roku 1521.

V této době byl Lukavec jen několik let v majetku Augustiniánského kláštera, který jej na přelomu let 1512 a 1513 odkoupil od bratří Nedvídků z Jakubčovic. Mnoho zpráv z této doby nemáme. Kromě listin o koupi pak víme o potvrzení probošta Cyrila o příslušnosti Lukavce k Opavskému knížetství z roku 1515. Další zprávy pak až z druhé poloviny 16. století (1556 a později).

Novinkou tedy je, že v Lukavci byla roku 1521 sepsána listina, ve které Cyril probošt kláštera prodává Petrovi Tlustému a jeho bratrovi Matesovi kousek louky u Děrného. Listina byla sepsána česky s připojeným německým překladem. Datována k úterý na svátek sv. Řehoře (12. březen).

Listinu zmiňuje už St. Oppl ve své knize o Fulneku (Z kroniky staroslavného města Fulneku), uvádí, že šlo o kus louky nad hájkem Děrněnským, dokonce z ní i cituje: „počnouce od té vody kteráž jde z Nadějova až pod samý vrch, nahoru dva záhony zdélí a tak i v těch mezích a ohradách jakž v šíř i na délku vyměřené a vysázené jsou.“  St. Oppl ale neuvedl detaily o listině – přesnou dataci ani místo sepsání.

O listině tak máme dva věrohodné doklady – jeden německý a jeden český. Jestli listina jako taková nebo její opis existuje dodnes se nám ale zjistit nepodařilo (v rejstříku ZAO vedena není). Je tedy i možné, že se do dnešních dnů nedochovala.

Zdroj: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern, Svazky 18–19, 1880, str. 10

 

 

Historie: Pivovar za švédské války

V lukaveckém pivovaru došlo několikrát k přerušení vaření piva. Podle nepotvrzených zpráv poprvé snad už koncem 16. století, naposledy pak roku 1947, bohužel už natrvalo.

K přerušení vaření piva došlo i za třicetileté války, po vpádu Švédů, v roce 1643. Nejspíše za kněze Michaela Benedicti, v té době pravděpodobně i správce kláštera – proboštství, vznikla následující drobná zpráva:

„Pro vpád lidu švédského do země a okolí, který lid též v zámku fulneckém v městě ležel, nebylo pivo vařeno v klášterním pivovaru v Lukavci, neboť i pánev pivovarní byla zahrabána. Mimo to musel klášter velkou sumu peněz vyplatiti.“

Zdroj: Věstník Matice opavské, Sv. 30-34, 1924

Historie: Výstav pivovaru 1925

Na stránce věnované pivovaru uvádíme zjištěné výstavy, tedy celková množství vyrobeného piva v Lukaveckém pivovaru. Uvedené údaje můžeme doplnit nyní novými, zjištěnými k roku 1926 spolu se srovnáním toho, jak si vedl náš pivovar v porovnání s jinými.

Ve druhém svazku Vlastivědného sborníku slezského z roku 1926 jsou uvedeny výstavy různých pivovarů. Lukavec je uváděn mezi malými pivovary s výstavem 4036hl.

Další uvedené pivovary:

Odry (2575hl), Vítkov (4600hl), Albrechtice (4900 hl), Bílovec (6300 hl), Moravskoostravský pivovar a sladovna (85000hl).

V polovině dvacátých let patřil tedy lukavecký pivovar ve Slezsku mezi spíše menší pivovary.

 Zdroj:

https://books.google.cz/books?ei=HbRwVYv5BebT7QaO1oGYDg&hl=cs&id=189WAAAAMAAJ

Historie: Finanční problémy Lukavce 1912

V roce 1912 se Lukavec jako obec dostala do finančních potíží. Měla totiž uhradit vídeňskému magistrátu částku 1553 korun 50 haléřů za náklady na péči o  Leopoldinu Schindlerovou ve vídeňském zaopatřovacím ústavu. Ta se do něj se dostala 17. července 1906 a pečováno o ni bylo až do 30. srpna 1908, kdy zemřela.

Představitelé obce měli přes opakované výzvy odmítnout nechat Leopoldinu Schindlerovu převést z Vídně s tím, že není do Lukavce příslušná. Její sporné domovské právo se posléze  projednávalo na c. k. okresním hejtmanství v Bílovci a tam bylo v prosinci 1910 rozhodnuto, že Leopoldina Schindlerová byla do Lukavce příslušná. Tím vznikla Lukavci povinnost uhradit výše uvedenou částku. Ta byla ale nad možnosti obecního rozpočtu, a tak byl o pomoc požádán Zemský sněm v Opavě.

Ten 12. ledna 1912 rozhodl, že obci pomůže poskytnutím částky 800 korun, která byla účelově vázaná na výše uvedené náklady.

Zdroj: Offizielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtags, 1912, str. 28

 

Historie: Mezinárodní solidarita

V letošním roce jsme měli na očích scény ze zpráv po zemětřesení v Nepálu, které vyvolaly vlnu solidarity a mnoho lidí přispívá do sbírek na pomoc lidem postiženým zemětřesením – např. SOS Nepál.

Jak tomu ale bylo kdysi? Přispívalo se na postižené pohromami v zahraničí?

V novinách Intelligenzblatt für Mähren z pondělí 19. září 1842 máme dochovanou zprávu o daru Správního úřadu lukavsko-pustějovského do sbírky Moravsko-slezského zemského prezidia pro obyvatele Hamburku postižené požárem.

Dne 5. května 1842 vzplál v Hamburku požár, který se nedařilo několik dní zastavit. Tomuto požáru padla za oběť více než čtvrtina tehdejšího města – 51 lidí přišlo o život, o bydlení přišlo asi 20.000 lidí, odhaduje se, že shořelo 1700 domů a přes sto špýcharů.

Přestože šlo o místo velmi vzdálené a v zahraničí, sbírka našla odezvu a mnoho přispěvovatelů/dárců. V uvedené zprávě se uvádí, že Správní úřad lukavsko-pustějovský přispěl částkou 40 zlatých a 6 krejcarů, čímž se stal po Jánském Vrchu druhým největším dárcem v rámci Opavského kraje (v něm se celkově vybralo 462 zl. 54 kr.)

Zdroj: Intelligenzblatt für Mähren, N. 258, ročník 1842, str. 2067

Pozemková kniha – Gruntovní kniha pro Lukavec 1707 – 1796

Tato gruntovní kniha byla založena, jak se dozvídáme z krásně vyvedené úvodní strany dne 25. ledna 1707. Úvodní text v překladu zní: „Gruntovní kniha obce Lukavec se souhlasem a svolením velebného a veleváženého pána pana Augustina Andrease Schmidta, řeholního kanovníka Lateránského řádu sv. Augustina, infulovaného probošta a preláta slavného kláštera Nejsvětější Trojice ve Fulneku mnou Eustachiem Ernestem Wagnerem, z výše uvedené slavné kanonie, představeným hejtmanem za fojta Jana Wolného, purkmistra Pettera Brosche a dalšími podle práva, založena byla 25. ledna 1707.“

Burgermeister
1707 Petter Brož (691)
1707 Petter Brosch, 1709 (309), 1710 (213)
1711 Georg Krtzmarž (655)
1713 Júra Kižmaž (365, 395, 610)
1713 Georg Kiržmařz (285, 469), 1714 (131, 233)
1715 Georg Krtzmařz (116), 1717 (459)
1718 Georg Kiřzmařz (489)
1719 Jura Kižmařz (264)
1720 Georg Krtzmarz (287, 625), Jura Kicžmarz (408)
1721 Jann Parack (97, 559), 1722 (633)
1723 Georg Parack (63)
1724 Jann Parakh (420)
1725 Jan Parack (379)
1726 Jan Parack (167)
1726 Jann Parack (323), 1727 (410, 665)
1729 Mathes Brosch (388), 1730 (433)
1730 Philipp Dulansky (480, 496, 627), 1733 (337), 1736 (315), 1739 (238)
1740 Philipp Dulansky (139, 474, 499, 643)
1742 Martin Dulansky (102), 1744 (481), 1745 (122), 1746 (184, 463), 1747 (221, 325)
1749 Philip Dulansky (84, 492), 1750 (173), 1753 (592, 614, 629, 635)
1753 Thomas Brosch (224, 435), 1755 (478), 1756 (413), 1761 (176), 1763 (70, 269), 1765 (208)
1767 Thomas Bross (147)
1770 AmtsKanzley (273), 1774 (332)

Fojt
1707 Jan Wolny (576)
1709 Jan(n) Wolny (309), 1710 (213), 1713 (285), 1714 (131, 233), 1715, 1717
1718 Jann Wolni (116), 1719 (264), 1720 (287), 1721 (97, 246), 1724 (420)
1726 Jann Wolni (167)
1727 Georg Wolny (410), 1729 (388), Jura 1730 (433), 1733 (337), 1736 (315), 1739 (238) Júra Wolny (357), 1740 (139)
1742 Georg Wolny (102), 1744 (349), 1745 (476), 1746 (184), 1747 (221)
1749 Georg Wolny (84), 1750 (173), 1753 (224), 1755 (478), 1756 (413)
1763 bez fojta (329, 351, 381, 390, 484)
1764 Georg Wolny (538)
1767 bez fojta (403, 449)
1767 Joseph Wolny (147)
1776

Zajímavosti:
1711 Mathes Frantz Breyer
1714 zmiňuje se BWB bez jména (285); Carolo Weldamon (701)
1717 Czerzenetz (459)
1736 uvádí se Schulmeister, Binder (bednář), Leinwandmachen (lněná plátno…) (400)
1740 Nadiegow (473), Joseph Seydler Lucker Schaffer (474)
1741 Anton Frantz Breyer (422)
1742 se uvádí v Lukavci kovář (103) a Joseph Dubowsky jako Brandtweinbrenner
1743 zmiňuje se „auf Kopaninka“, hrušeň „zibulka“ a „na Matzkowem“
1746 syn Paula Dulanského Simon uváděn jako kyrysník (Curahsir Reiter) (462), Anton Frantz Breyer, Joseph Dubowsky BWB
1747 Jacob Kaluzia kovář (222), Anton Frantz Breyer, Jager Ignatz Slesackh
1755 Anton Frantz Breyer (479), Mathes Brussman Binder (479, a 1776 504, a 1753 592)
1760 se 17.10. uvádí česky „pod svatú Annú“ (106)
1761 Jacob Banheüer Brandtwinnbrenner, Karl Rotter Bräuermeister (178)
1762 válečná léta (299)
1763 Stifts Amtmann Johann Ulrich, Philip Kiržmarz in Türn und gewesten Schaffer in Luck, Jacob Banheüer BWB (270),
1763 johann Gabriel Ulrich (329)
1763? český text o chlívu (527)
1765 Amtmann Ulrich (208)
1767 Jacob Kaluza Schmied, Jacob Banheüergnosten Brenner in Luck (147) i 1770 (190)
1770 „nad Panskim Rybnickem“, „pod Mlynsku“,“hanuska“, „odpozahy“, „grossen Wald“ (272)
1772 Karl Rother Brauermeister (371), Anton Banhauer BWB (372), Anton Banheuer BWB (552)
1774 Jacub Banhauer jako Brandtweinbrenner (110)/1770 Anton Banheüer BWB (274)!!!
1776 Jacob Kaluzia Schmied (257), Frantz Kristin Windmüller (258), Karl Rotter Bräuermeister, Fabian Sokoll Schaffer, Anton Banheüer Brandtweinbrenner (258)
Několikrát se uvádí dluhy vůči zednickému mistru z Děrného (tedy asi v Lukavci nebyl) (157)

Záznamy:

4 Gebauer Jakob 1725
5 Gebauer Andres kupuje grunt (od kláštera) 1753
6
7
8 Úvodní strana
9

Sedlácký grunt (č.p. 7)
10 Jan Kaukol 1709, Jan Srubek 1710
13 Jackob Gebauer 1718
18 Andres Gebauer 1755
23

Sedlácký grunt (č.p. 10)
24 Mathes Dulansky 1709, Martin Dulansky 1721
28 Mathes Dulansky 1746
37

Sedlácký grunt (č.p. 11)
38 Matuss Krčzmařz 1709
39 Wallentin Krčzmařz 1734
44 Joseph Kržmařz 1768
47

Sedlácký grunt (č.p. 12)
48 Greger Dulansky 1709
49 Philip Dulansky 1721
52 Simon Dulansky 1767
56

Sedlácký grunt (č.p. 13)
57 Jan Brussman 1709, Wentzel Brussman 1710
62 Frantz Seydler 1723
69 Anton Seydler 1763
71 Andreas Frana 1792 č.p. 13
74

Půlsedlácký grunt (č.p. 14)
77 Jakob Drahoss (Kuba), Georg Drahoss 1710
79 Martin Baar (Bahr) (ze Staré Vsi) 1718
83 Mathes Dulansky 1749
92

Sedlácký grunt (č.p. 17)
93 Jan Kuntz 1709
94 Vitek Kauckol 1715
96 Jan Sokol 1721
102 Lorentz Sokol 1742
108 Andres Sockol 1760
113

Sedlácký grunt (č.p. 57)
114 Mathes Srubek 1709
115 Andres Stefka 1715
120 Anton Stefka 1745
127

Sedlácký grunt (č.p. 58)
129 Luckass Haynik 1709
130 Paul Heynik 1714
133 Bortel (Bartoss) Stefka 1717
138 Wentzel Heynik 1740
146 Martin Heynick 1767
159

Sedlácký grunt (č.p. 59)
160 Paul Drahoss 1709
161 Jann Budich (Pudich) 1715
166 Georg (Jura) Krtzmarz 1726
171 Jann Pudich 1750
175 Frantz Brosch 1761
179

Sedlácký grunt (č.p. 61)
180 Jan Parack 1709
181 Mathes Parack 1746
189 Jann Schindler 1770 č.p. 61
194 (od 1784 jako Johann)
196

Fojtství (č.p. 62)
197 Jann Wollni fojt (Richter) 1709
200 Georg Wolni fojt 1727
207 Joseph Wollny fojt 1765
211

Sedlácký grunt (č.p. 70)
212 Witek Dulansky, Adam Fleischer 1710
215 Andres Dulansky 1715
219 Jan Micksch 1742 (půlsedlácký grunt)
221 Andres Dulansky 1747
224 Lorentz Micksch 1753
229

Sedlácký grunt (č.p. 2)
231 Petter Brož 1709
232 Mathes Bross (Brož) 1714
236 Thomas Brosch 1739
241

Sedlácký grunt (č.p. 3)
242 Georg Kržmařz 1709
246 Martin Krtžmařz 1721
249 Lorentz Kiržmařz 1750
255 Valentin Blaheta 1776 č.p. 3
259

Sedlácký grunt (č.p. 4)
261 Fridrich Bayer 1709
262 Martin Dulansky 1719
268 Michael Suckup 1763
272 Augustin Kiržmarž 1770
282

Sedlácký grunt (č.p. 5)
283 Luckass Waniura, Jackob (Kuba) Waniura 1713
287 Martin Barnardt 1720
291 Joseph Barnardt 1746
293 Philipp Brussman 1749 jako Ruinirt und verwüsten Bauerguth
298 Frantz Kirmarž 1762
306

č.p.21
309 Kasper (Kaspar) Dulansky 1709, Thomas Kauckol pod Skalkú 1709
314 Andres Kaukol 1736 (chalupu) (jabloň, hrušeň a švestky)
317 Georg Falheüer domkář 1777
318

Garten č.p. 22
321 Wentzel Wolff 1709
322 Joseph Wilcžek 1726
325 Augustin Kržmarz 1747 (krásně čitelné)
329 Mathes Brosch 1763
331 Thomas Steffka 1774
ostatní za abecedním rejstříkem

Garten č.p. 23
333 Georg Brussman 1709
335 Wentzel Beyer 1733
340 Martin Beyer 1772
342

(domkář č.p. 24)
344 Vitek Kaukol 1709
345 Jan Kuntz 1715
346 Thoma Kauckol 1716 (chalup)
348 Walentin Haykenwalder 1744 (Hütte)(zmiňuje se postižený syn Thoma Kauckola)
350 Thomas Sockol 1763
353

č.p. 26
355 Phillipp Brussman 1709
357 Thomass Brussman 1739 (chalupu)
359 Walentin Wanjura 1772 (popsány roboty)
361

č.p. 55
364 Wentzel Sokol, Lorentz Sokol 1713 (Heisel)
367 Wentzel Sockol 1743 (Hütte)
370 Peter Sokol 1772
376

Domkář
378 Martin Bacž 1709, Andres Wanjúra 1725
381 Thomas Wanjura 1763
385

Domkář č.p 73
387 Matuss Dulansky 1709, Mathes Dulansky 1729
390 Jann Dulansky 1763
391 Simon Sukupp 1778
392

Domkář
394 Jan Bielik, Wentzel Bielik 1713
397 Lorentz Heynick 1733
399 Jacob Kuntz 1736
403 Fabian Heinick 1767
405

Domkář
406 Martin Sokol 1709
407 Jackub Wülisch (Willish) 1720
409 Augustin Schündler 1727
412 Anton Schindler 1756
415

Domkář č.p. 60
418 Matuss Dulansky, Paul Wolni 1709
419 Lorentz Wollny 1724
422 Mathes Brosch 1741
423 Augustin Kuckol 1746
426 Bernard Kuckol 1774
430

Chalupa č.p 37
432 Georg Suckup 1709
433 Frantz Kürtzmarž 1730
434 Joseph Kiržmarž 1753
435 Augustin Brussman 1754
442 Franz Rotter domkář 1779
443

Hütte č.p. 50
445 Martin Srubek(přeškrtnuto), Anton Brussmann 1718
448 Mathes Brussman 1767
454 Mathes Dulansky 1776
455

Heisel
458 Jan Jurecžka 1709
459 Paul Dulansky 1717
462 Jan Brosch 1746
464

466 Pawel Wolni

zahrada (č.p. 18)
468 Matuss Haynik 1709, Georg (Júra) Suckup 1713
472 Jan Suckup 1740
475 Augustin Kuckol 1745
478 Anton Wanjura 1755
537 (Nikolas Parak), Anton Wanjura 1757, Fabian Hon 1764
542

545 Jacob Kalussa Testament
549

chalupa
480 Wawra Waniura, Jan Wannura 1730
481 Peter Böhm 1744
484 Lorentz Brussman 1763
486

chalupa
488 Georg Dulansky 1709
489 Frantz Sokol 1718
491 Frantz Sockol 1749
492

chalupa č.p. 40
494 Thoma Kaukol 1709
496 Andres Kaukol 1730
498 Caspar Kauckol 1740
502 Andres Kukol 1772
506

chalupa č.p. 75
507 Georg (Jura) Brussman 1709
508 Jackob Wanura 1720
510 Greger Wollny 1732
514 Anton Kloss 1763
515 Thomas Brussmann
516

chalupa
519 Georg Jureczka 1709
520 Martin Jureczka 1734
522 Joseph Seydler 1749
525 Lorentz Gebauer 1763
529

chalupa
530 Pawel Parakh 1709, Bartoss Parack 1720
533 Joseph Parack 1763
534

chalupa č.p. 56
551 Jura Dulansky, Thomas Dulansky 1735
552 Simon Wanjura 1772
556

Hütte č.p. ?35
559 Simon Waniura 1709, Jackob Wanjura 1721
561 Wentzel Miczulek (Miczulka) 1755
563 Lorenz Bucžekh 1772
565

Heisel č.p. 32
567 Andres Budig, Paul Willish 1717
569 Augustin Schindler 1745
571 Thomas Starsisky (Strarzitzky) 1775
573

chalupa č.p. 30
575 Greger Brussman, Lucass Brusman 1707
577 Jackob Brussman 1718
579 Jann Schindler 1736
583 Georg Schindler 1779
584

Häusel č.p. 28
587 Martin Dulansky 1711
590 Fabian Brussman 1744 + zahrada pod mlnářovou zahradou vedle potoka podél panského hruškového sadu
592 Frantz Dulansky 1753
595 Bernard Dulansky 1777
597

chalupa
599 Simon Schindler 1709
601 Georg Schindler 1736
603 Jann Schindler 1764
606

chalupa č.p. 33
609 Casper Krcžmarž, Symon Bacz (Batsch) 1713
611 Jann Kauckol Untern Waldt 1720
613 Joseph Wanjura 1753
616 Georg Wanjura 1779
617

chalupa č.p. 29
619 Wentzel Brussman, Georg Brussman 1732
621 Jacob Brussman 1763
622 florian Dulansky 1777

chalupa
625 Jackob Williss, Wentzel Kauckol 1720
626 Frantz Brussman 1730
628 Jann Brussman 1753
630

chalupa č.p. 36
633 Vitek Brussman, Frantz Brussman 1722
635 Frantz Brussman 1753
637 Andreas Brussman 1779
638

hütte
641 Georg Kauckol 1717 (staví?)
642 Joseph Drahosch 1740
644

č.p. 54
647 Pawel Parack auf de neuen Haysl, Andres Brussman 1717
648 Caspar Wilczek 1738
650 Walentin Brussman 1749
652 Joann Brussman 1779
653

č.p. 20
655 Wentzel Kuckol 1711
656 Petter Suckup 1717
658 Lorentz Drahosch 1746
661 Lorenz Drahosch 1777

chalupa č.p. 67
663 Bartoss Dulansky 1717
664 Wentzel David 1727
667 Paul Ludwik 1777
668

chalupa
671 Paul Dulansky 1718 (po Nickolaus Kauckol)
673

chalupa
674 Jan Parack 1720 (po Jann Kauckol)
675 Georg Kauckol 1736
677 Fabian Dressler 1753
680

půlsedlácký grunt
683 Michel Böhm 1718 (po Georg Drahoss)
685 Joseph Böhm 1750 (výminek u mlýna)
687

Mlýn dvouchodý (č.p. 71)
689 Johan Böhm, Michel Böhm 1707
695 Joseph Böhm 1750
700

701 Greger Böhm 1714 (staví si?)
702 BWB in Luckh
703

706-718 Rejstřík
717 záznamy Thomas Stefka
719-737 Rejstřík

Poznámka: ve starých textech se často zaměňovala některá písmena – např. B/P Barak/Parak, Bauer/Pauer
č.p. v závorce vychází z jiného zdroje (urbář), bez závorky přímo z této knihy

Zdroje: Zemský archiv Opava, Velkostatek Pustějov, inv. č. 293, sig. A26-9

Zpracováno k 29. 11. 2014 [737/737]

Výsledky voleb do zastupitelstva

V  komunálních  volbách  konaných  10.  a  11.  října  2014  byl
z Lukavce zvolen do zastupitelstva Fulneku opět Václav David.

Žádný z dalších lukaveckých kandidátů bohužel neuspěl – Roman Schenk, Jitka Hoschová, Jaromír Sokol, Václav Matúšů, Vlastimil John, Dušan Pavlík, Ivana Sokolová.

Zvolení členové zastupitelstva Fulneku

Kandidátní listina Kandidát Navrhující
strana
Hlasy
název poř.
číslo
příjmení, jméno, tituly věk abs. v %
Česká str.sociálně demokrat. 1 Krištofová Radka Ing. 42 ČSSD 563 11,15
Česká str.sociálně demokrat. 6 Krčmářová Jitka Ing. 47 ČSSD 374 7,40
Česká str.sociálně demokrat. 4 Marek Richard Ing. 45 ČSSD 370 7,32
Komunistická str.Čech a Moravy 3 Berlinská Zuzana 34 KSČM 257 9,94
„Za rozvoj Fulnecka“ 1 Kvita Jiří Mgr. 63 NK 452 15,90
Občanská demokratická strana 2 Moc Petr Mgr. 39 ODS 506 16,02
Občanská demokratická strana 1 Dvořáková Darina Mgr. 33 ODS 338 10,70
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 1 David Václav 64 KDU-ČSL 314 9,76
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 5 Dubec Jiří Ing. Ph.D. 37 KDU-ČSL 275 8,54
SNK – Za lepší Fulnecko 1 Schindler František 51 NK 426 10,57
SNK – Za lepší Fulnecko 5 Jaborský Radek Mgr. 46 NK 398 9,87
Fair play – HNPD 1 Juroška René 41 HNPD 259 14,62
LEPŠÍ PODM. PRO ŽIVN. a ŘEMES. 11 Zlámal Bohuslav 49 NK 200 9,20
SNK „ROVNOST ŠANCÍ“ 1 Mocová Jana Bc. 59 NK 618 15,19
SNK „ROVNOST ŠANCÍ“ 2 Milionová Milena Mgr. 53 NK 427 10,49

 

Výsledky hlasování ze všech 11 volebních okrsků Fulneku

Počet
volených
členů
zastupitelstva
Voliči
v seznamu
Vydané
obálky
Volební
účast v %
Odevzdané
obálky
Platné
hlasy
15 4 704 2 104 44,73 2 104 28 890
Kandidátní listina Hlasy Přepočtené %
platných hlasů
Počet
mandátů
název abs. v %
Česká str.sociálně demokrat. 5 049 17,48 17,47 3
Komunistická str.Čech a Moravy 2 584 8,94 8,94 1
„Za rozvoj Fulnecka“ 2 842 9,84 9,83 1
Občanská demokratická strana 3 158 10,93 10,93 2
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 3 217 11,14 11,13 2
SNK – Za lepší Fulnecko 4 029 13,95 13,94 2
Fair play – HNPD 1 771 6,13 6,13 1
LEPŠÍ PODM. PRO ŽIVN. a ŘEMES. 2 173 7,52 7,52 1
SNK „ROVNOST ŠANCÍ“ 4 067 14,08 14,07 2

Výsledky hlasování v Lukavci (volební okrsek 11)

Voliči
v seznamu
Vydané
obálky
Volební
účast v %
Odevzdané
obálky
Platné
hlasy
303 162 53,47 162 2 128
Kandidátní listina Hlasy
číslo název abs. v %
1 Česká str.sociálně demokrat. 222 10,43
2 Komunistická str.Čech a Moravy 57 2,68
3 „Za rozvoj Fulnecka“ 152 7,14
4 Občanská demokratická strana 189 8,88
5 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 582 27,35
6 SNK – Za lepší Fulnecko 148 6,95
7 Fair play – HNPD 212 9,96
8 LEPŠÍ PODM. PRO ŽIVN. a ŘEMES. 34 1,60
9 SNK „ROVNOST ŠANCÍ“ 532 25,00

 

Volby do zastupitelstva probíhaly v pátek 10. října 2014, 14:00 – 22:00 a v sobotu 11. října 2014, 8:00 – 14:00 v budově č. p. 86,
1. poschodí.

Zdroj: www.volby.cz