Archiv štítku: Příroda

Zpráva: Lidé z Lukavce se ptají, kam zmizeli čápi

Fulnek – Lukavec – Mohlo by se zdát, že jde o banalitu, ale obyvatelé Lukavce, místní části Fulneku, trápí, že z obce zmizeli čápi, symbol jara i nového života. O tom, že čápi z Lukavce zmizeli vypovídá i poměrně rozsáhlý materiál na webových stránkách Lukavce. V něm stojí, že Lukavec býval pravidelným letním sídlem čápů, kteří mívali hnízdo na komíně bývalého pivovaru. „Pozdější majitel komín shodil, ale čápi tady přilétali i potom. Postavili jim hnízdo jinde,“ vzpomínal předseda osadního výboru v Lukavci Jaromír (jeho skutečné jméno je „Aleš“ – novinář „ipa“ – mylná informace) Ohnheiser. V článku stojí, že čápi žili na jednom ze dvou komínů pivovaru. Ten později majitelé zbourali a hnízdo přemístili na vedlejší komín. V roce 2003 se ale poroučel k zemi i ten.

Lidé sice postavili náhradní hnízda, ale ta vždy z nějakých důvodů nevyhovovala. Posléze našli vhodné místo na sloupu elektrického vedení, ale i to museli v roce 2006 opustit. „Pokud vím, tak naposledy byli čápi na hnízdě v zahradě zhruba v polovině dubna. „Je to konec čápů v Lukavci,“ ptá se autorka článku na webových stránkách a prosí ty, kteří by o lukavských čápech měli nějaké informace, aby dali vědět.

(Zdroj: Deník Novojičínsko, sobota 9. června 2007, Ivan Pavelek)

Článek: Alej lip podél Gručovky v Lukavci (havarijní stav – uskutečněné řešení)

Centrem obce Lukavec protéká potok Gručovka. Na jeho březích byly před cca 70 – 80 lety vysázeny řady lip. Lípy srdčité (Tilia cordata) vysazené po obou březích potoka tvoří aleje, kde část stromů zůstal zachována z původní výsadby, a část je mladší, jak byly postupně lípy doplňovány. Po některých odstraněných stromech však zůstaly mezery, a řady tak nejsou souvislé.

Všechny starší stromy byly v minulosti radikálně ořezány tzv. řezem „na hlavu“. Tím došlo k jejich trvalému poškození. Dnešní lípy se sekundárně vytvořenými korunami, pro které je typický metlovitý charakter, byly vesměs přehoustlé, vyžadující zvýšenou péči a pozornost. Kmeny stromů v některých místech vyhnívají, u některých se už začínají objevovat nálevkovité dutinky. Většina oslabených stromů byla do souča sné doby napadena jmelím. Na části trsů jmelí bylo viditelné značné množství semen. Hrozilo rychlé šíření tohoto poloparazita, který dřevinám odebírá vodu s rozpuštěnými živinami a může je tak výrazně oslabovat.

Kvůli postupně narůstající hmotnosti trsů jmelí byla také ohrožena statika koruny některých stromů, hrozilo lámání celých větví. Celkem je těchto stromů v dané lokalitě 28. Řady lip byly vysazeny poměrně nahusto. Koruny jsou omezovány komunikací která lemuje obě strany potoka, vzdušným prostorem mnohými korunami lip prochází elektrické vedení. Tento stav nám ani občanům obce Lukavec nebyl lhostejný. Někteří navrhovali úplné odstranění uvedených lip, s čímž jsme nesouhlasili a hledali řešení, které by přineslo užitek nejen občanům, ale také uvedeným lípám. Bylo zapotřebí udělat několik postupných kroků. Prvním z nich bylo zpracování odborného posudku. Druhým krokem požádání o dotaci pro samotnou realizaci úpravy-ořezu a ošetření. A za třetí výběr zhotovitele. Při prvním podání žádosti o dotaci jsme však neuspěli, a tak se řešení „posouvalo“ na někdy…! Nevzdali jsme to a po několika měsících spojených s další argumentací skutečně havarijního stavu, nám byla dotace přiznána z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí.

V polovině měsíce října 2006 jsme uskutečnili realizaci ošetření. Náklady na zpracování odborného posudku (celkem Kč 15.000,-) činily za Město Fulnek Kč 7.500,- a Kč 7.500,- bylo příspěvkem MěÚ Odry. Náklady na ošetření lip dosáhly Kč 57.600,-, což pokryla i výše získané dotace. Dovoluji si jednak tímto poděkovat všem, kteří se podíleli na celém průběhu realizace této akce, jednak přeji LÍPÁM, které jsou mlčícími svědky minulosti, aby se jim dobře „žilo“ ve společnosti občanů obce Lukavec.

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, prosinec 2006, autor článku Vojmír Satke, odbor ÚR a ŽP)

Článek: Ornitologové jsou znepokojeni, že mnozí čápi se ještě nevrátili

Nový Jičín

Znepokojeni jsou v posledních několika týdnech jak ochranáři a ornitologové, tak někteří lidé, kteří bydlí u čapích hnízd. Ti byli zvyklí, že čápi přilétali z míst svého hnízdění běžně už v březnu a na počátku dubna. Některá ptačí hnízda však doposud zejí prázdnotou. Podle ochranářů prý znatelně více než v jiných letech.

Čápi se do nich zatím nevrátili a někteří ornitologové míní, že pokud je neobsadí čápi tento týden, zůstanou hnízda letos osiřelá.

Ochránci přírody jsou znepokojeni. „Volal nám například jeden pán ze Skaličky. Je to pan učitel, učí přírodovědu a pravidelně si zapisuje přílet čápa do této obce. Ale telefonoval nám, že letos ještě nepřiletěl, přestože tam bývá obvykle už třetího dubna,“ říká jednatel valašskomeziříčské pobočky svazu Milan Orálek.

Ten proto s ornitology o předminulém a minulém víkendu objížděl evidovaná čapí hnízda v okresech Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje, aby zjistil, kde všude čápi po zimě chybí.

„Přestože někde čápi přiletěli, situace je pořád špatná. Už dlouho se nic podobného nestalo. A my si ani nemůžeme hrát na chytré, protože nevíme, proč někam čápi nepřiletěli,“ řekl Milan Orálek. „Možná, že za to může zima, která byla celosvětově letos divná. Možná někde čápi uhynuli nebo je něco zastavilo. „Milan Orálek řekl, že ornitologové naposledy zaznamenali podobnou situaci na počátku devadesátých let mimulého stoletíl po vypuknutí války v Zálivu.

„Tehdy čápi rovněž na některá místa nepřiletěli v termínu. Nikdo to nikdy nepotvrdil, ale ornitologové tehdy zvažovali, zda za to nemůžou požáry ropných vrtů. Jestli náhodou čápy ty husté, mohutné dýmy nedezorientovaly.“

Čápi chybějí například v Bobrkách na Vsetínsku, v Lešné u Valašského Meziříčí, v Zubří a na dalších místech, například ve starém čapím hnízdě na valašskomeziříčské gobelínce,“ řekl Milan Orálek.

Dodal, že zmatky panují také v některých hnízdech, kde se už čáp letos objevil. „Z některých hnízd totiž čáp zase někam zmizel, i když už tam byl. Jako by se navzájem hledali,“ řekl jednatel valašskomeziříčského svazu ochránců přírody.

Čápům se přitom na Moravě líbí. Nejvíce v zemi je jich na Břeclavsku, Novojičínsko patří v počtu evidovaných čápů na druhé místo.

(Zdroj: MF Dnes, 26.4.2005)

Článek: Úředníkům vadí, že čápi nepoužívají upravená hnízda

FULNEK

Úředníci odboru životního prostředí radnice ve Fulneku povolali ochránce přírody, aby vyřešili problém, který nastal s našimi asi největšími opeřenými živočichy – čápy.

Na několika místech ve Fulneku nechala radnice upravit pro tyto majestátní ptáky jejich hnízda, aby ptáky neohrožovaly například přes léto fungující komíny či elektrické dráty.

Čápům se však po návratu z teplých krajin upravená hnízda nelíbí a začali si stavět jiná. Většinou nedaleko těch starých a na sloupech elektrického napětí. Tam je ale nechtěji trpět energetici, neboť se obávají, že čapí hnízda mohou zkratovat elektrické vedení a zároveň těmto chráněným ptákům hrozí smrt.

Například ve Fulneku – Stachovicích přestavěli ochránci přírody velké hnízdo na komíně restaurace U splavu, neboť vichr jej nahnul tak, že mu hrozilo zřícení. Čáp, který se před čtrnácti dny vrátil, však o předělané hnízdo neprojevil zájem a začal si budovat nové kousek od hospody na sloupech elektrického napětí.

Podobně dopadl pokus postavit podložky pro čapí hnízdo ve Fulneku – Lukavci, kde původní hnízdo už není. Přestože tam lidé a ochránci přírody vybudovali několik náhradních podložek pro nová hnízda, čápi si postavili zcela nové hnízdo na sloupu elektrického napětí.

„Je vidět, že si příroda nedá poručit, “ říká s úsměvem jednatel Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí Milan Orálek. Tento svaz vybudoval na ploše tří krajů na Moravě už asi šedesát umělých hnízdiš’t čápů. „Na druhé straně nikdo čápům nevysvětlí, že stavět hnízda na sloupech je pro ně nebezpečné. A že náhradní hnízda a podložky stavíme pro jejich bezpečnost.“ Dodává, že v mnoha případech například komíny, na nichž si čápi postaví hnízda, topí i přes léto. „Dokonce jsme zažili případ, kdy čápům jejich hnízdo co chvíli chytlo. Museli udusávat oheň zobákem a nohama. Nechtělo se jim ale z komína, ač byli celí černí od kouře, až si je lidé pletli s vzácnějšími černými čápy. Dokonce si museli vždy dolétnout na chvli na jiný komín a nadýchat se čerstvého vzduchu,“ říká Milan Orálek.

Ochránci přírody však mají řešení. „Čápy na sloupech necháme, dokud se nevylíhnou mladí. Když jsou pak ti mladí velcí jako slepise a neumějí ještě létat, přeneseme je i s hnízdy na místa, do nichž se jejich rodičům nechce. Většinou pak ale kvůli mláďatům dostanou rozum. I když jsou nejdříve trochu naštvaní,“ říká Milan Orálek.

(Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=Cmfsevermora&c=krajmoravskoslezskyr_2_2, 16.4.2005)