V časopise Kuhländchen (Kravařsko) Heinrich Jedlitschka sepsal lidové pověry z Bílovecka (Das Kuhländchen, roč. 1926, č. 8, str. 26-27, Volksaberglaube aus der Wagstädter Gegend). Mezi nimi uvedl jednu, ke které přiřadil původ v Lukavci:

„Die Arbeit des Spinners geht besonders flott von statten, wenn man vorher einen Igel geputzt hat.“

Není jednoduché překládat stare texty, ale pokusíme se:

„Práce přadláka jde obzvláště dobře a rychle, když se před tím vyleští ježek.“

Předkpokládáme, že ježkem je nějaký nástroj na česání materialu k předení, ale budeme vděčni za jakékoli poučení někoho, kdo se v oboru vyzná.

I tentokrát navážeme na národnostní boje o Lukavec, které probíhaly koncem 19. a začátkem 20. století. Zpráva Opavského týdenníku z 28. 11. 1906 nadepsaná krátkým titulkem „Pozor na Lukavec“ nás navádí k dalším aspektům těchto bojů.

Nezmínili jsme se dosud o existenci tzv. ochranných/obranných spolků. Německá veřejnost v Rakousku-Uhersku zejména mladší generace reagovala s velkou nervozitou na vzestup Čechů, kteří se v 19. století formovali v moderní národ. Tato nervozita se projevovala nacionalismem. Především ve smíšených oblastech pak vznikaly početné spolky na ochranu/obranu němectví – tzv. Schutzvereine.

Jejich jádrem byly hospodářsko-obranné spolky, jejichž hlavním úkolem bylo udržování majetku a půdy v německých rukou a podpora   německého  obyvatelstva  v pohraničních  oblastech.  Ve Slezsku  byla  tímto spolkem Nordmarka založená roku 1893  (v Opavě 1894). Už svým názvem odkazovala na dobu konce 10. století, obnovení Svaté říše římské a jeho východní části markrabství Severní marka, které zasahovalo od Labe až k Odře. Toto markrabství navazovalo na tzv. Východní marku, jíž vládl markrabě (markýz) Gero proslulý bezohledností vůči Slovanům.

Právě o působení organizace Nordmarka se dozvídáme z výše uvedené krátké zprávy.

Pozor na Lukavec!

Píše se nám: Starý Bubeník z Opavy organisuje Němce v lukavském okolí. V Děrném byl si okouknout spící Nordmarku a na
Nových Dvorech zakládal za pomoci lukavského pana sládka odbor nordmarkářský. V prosinci přijede opět do Děrného potěšit a posilnit své věrné. Proto pozor na Lukavec, lev řvoucí obchází svou kořist. Jest věru čas, by slezští Čechové měli též svého Bubeníka.

Starým Bubeníkem byl míněn Eugen Bubenik (1841-1912) představitel Nordmarky v Opavě, opavský velkoobchodník s láhvovým pivem. Mj. vyzýval k splynutí německých jazykových oblastí s Německým císařstvím.

Zdroje:

Opavský týdenník, 28.11.1906, roč. XXXVII, č. 93 (3059), str. 3

Doc. PhDr. Marie Gawrecká, Němci v českých zemích v 19. a 20. století – Společnost a kultura, Poster publikace, 2014

Jana Onderková, Kniha a národ : sonda do nacionání propagandy v Rakouském Slezsku do roku 1918 in Kniha ve 21. století 2009, Slezská univerzita v Opavě, 2009

Opavský týdenník otiskl 12. srpna 1905 na titulní straně následující výzvu:

„Český lide slezský!
My nejzazší větev národa Slezského od prvních zábřesků našeho probuzení trpíme stálým útiskem. S ohromnými obtížemi setkává se každý náš krok, když snažíme se, abychom domohli se práv zákony nám zaručených, práv, které zůstávají mrtvou literou, kdežto s námi  zachází se tak,  jakobychom byli dáni na pospas vítěznému nepříteli.
V úřadech státních i samosprávných, ve školách i v životě veřejném, všude setkáváme se s nepřízní, vše co ve Slezsku má moc, šlape zákon, jen aby nám nestalo se po právu.
Tak nedůstojný stav nesmíme dále mlčky snášeti. Nejsme ve Slezsku trpěnými přistěhovalci,  nejsme nějakou nižší národností, u nás ve Slezsku nesmí býti více neobmezeně neprávem vládnoucích  a  lidu  bez  práv,  na němž  stát  stejně   žádá   daň  z majetku i z krve jako od hýčkaných  šťastnějších ovladatelů.
Co   se   pak   v   poslední   době   udalo   ve Slezsku,   vyžaduje nevyhnutelně, aby promluvil veškeren slezský lid český.
Svoláváme proto, abychom protestovali proti násilí na nás páchanému manifestační tábor českého lidu ve Slezsku na neděli 20. srpna ve 4 hod. odpol. do Kylešovic u Opavy,
při němž jednáno bude o našich politických, národních a kulturních požadavcích. Nechť není jediného uvědomělého syna, jediné věrné dcery českého národa ve Slezsku, nechť není  u nás nikoho, v jehož žilách proudí česká krev, kdožby nezavítali na tábor do Kylešovic. Na táborech pozvedli jsme svého hlasu a nejeden požadavek náš byl splněn, učiňme tak i tentokrát ve chvíli, kdy stále jasněji se ukazuje, že slezská otázka musí býti rozvinuta v celém svém rozsahu a rozhodně žádáno, aby nastal úplný obrat v dosavadních slezských neudržitelných poměrech.
Přijdte všichni! V jednotě je moc a síla, dokažme, že v domáhání svých práv jsme jedna duše, jsme jedno tělo.
V OPAVĚ 9. srpna 1905.“

Tato výzva byla podepsána kromě několika zemských a říšských poslanců, zástupců starostenských sborů, představitelů různých jednot, organizací a spolků také českými starosty jednotlivých měst a obcí.

Tak se na titulní straně mezi mnoha jinými objevil i Lukavec se starostou Josefem Paterem. Za zmínku stojí, že nejbližšími dalšími obcemi jejichž starosta se k výzvě přihlásil byly Březová a Jančí.

Tábor lidu se uskutečnil a byl jednou z nejvýznamnějších událostí národního boje ve Slezsku na začátku 20. století.

Zdroj: Opavský týdenník, 12.8.1905, roč. XXXVI, č. 62, str. 1

V novinách – Opavském týdenníku z 24. prosince 1903 tato zpráva zabírá pouze 6 řádků v jednom sloupci, přesto vypovídá o Lukavci velmi mnoho.

„Volba starosty v Lukavci byla c. k. okresním hejtmanstvím v Bílovci potvrzena a boj volební tím ukončen. Řada občanů, kteří za šestiletého boje o Lukavec prodělali dobrou školu, jest nám zárukou, že obec lukavská nabude pokoje a lepšího rozkvětu v budoucnosti.“

Z této zprávy je zřejmé, že se o Lukavec bojovalo. Ne sice vojensky, ale že byl po dlouhá léta v boji národnostním. Už jsme uvedli zprávu z roku 1896, podle které se velká část obce postavila proti starostovi, přesto boj o nové české vedení obce jak uvedeno trval až do Vánoc roku 1903, kdy byla potvrzena volba nového starosty – Josefa Patera.

Zdroj: Opavský týdenník, 24.12.1903, roč. XXXIV, č. 100 (2761), str. 4