Některé suchem vyprahlé obce už zásobují cisterny, klesají hladiny přehrad

„Už řadu týdnů z oblohy nespadla ani kapka deště.
Dovídáme se, že v okolí prší, ale nás to vždy mine.“
obyvatelka Lukavce Anna Seligová

Lukavec – Takové sucho nebylo pětačtyřicet let. V některých oblastech už nyní odhadují veliké ztráty na úrodě, v některých obcích dochází ve studních voda. Sucho sužuje většinu krajů České republiky, nevyjímaje Moravskoslezský kraj. Některé potoky a řeky vysychají nebo v nich teče minimum vody. Místo vody v nich roste bujná vegetace a některé potoky doslova zarůstají. Nejinak je tomu například v dnes téměř nehybném potoku protékajícím obcí Lukavec na Novojičínsku. „Už tady řadu týdnů z oblohy nespadla ani kapka deště. Dovídáme se, že v okolí prší, ale nás to vždy mine,“ říká Anna Seligová, která v obci žije od narození, ale podobné sucho nepamatuje. Přestože má ze svého domu spuštěné čerpadlo do potoka, načerpanou vodu lze použít jen na splachování. Pro pitnou vodu chodí k cisterně, která stojí už zhruba týden blízko místní restaurace a prodejny. Nebo čeká, až nateče přijatelné množství vody do téměř prázdné studny u domu. Anna Seligová stejně jako další obyvatelé obcí kolem Fulneku, k nimž patří i Lukavec, dnes neplýtvají vodou. Neperou a tolik nevaří. Vopačném případě by byli nuceni mnohem častěji chodit s nádobami do cisterny nebo čekat, až hasiči přivezou vodu v hasičském voze a studny jim naplní.

Vodohospodáři rovněž musejí šetřit. Nedostetek vody je také v přehradách. Například lidé žijcí u Žermanické přehrady tvrdí, že v těchto parnech za den klesá hladina nádrže o pět centimetrů. Sucho pozorují i obyvatelé měst. „V posledních letech byly sucha a vedra. Před takovými třemi lety bylo takové sucho, že v srpnu už vypadala travnatá plocha našeho sídliště, jako by ji sežehl nějaký požár. Tehdy jsem si říkal, to už je mazec jak na Sahaře. To bylo tenkrát v srpnu. Jenomže letos už je taková tráva na sídlišti teď v červnu! Jsem zvědav, co nás ještě čeká,“ říká jeden z obyvatel sídliště Ostrava-Fifejdy. Někteří obyvatelé Ostravy si stěžují také na prach, který doprovází sucho.

„U nás staví novou silnici. Pořád tam kopou. Jenomže zem je tak vyprahlá, že se mění na suchý prach a hrozně se tady všude práší. A tím, že se dnes v Ostravě staví všude, se určitě zvýšila prašnost ve městě a zhoršilo životní prostředí,“ říká obyvatel Varenské ulice v Moravské Ostravě. Města však zatím nedostatkem vody netrpí, na rozdíl od některých obcí v kraji.

Zásobování vodou
Nedostatech dešťových srážek může za pomalé vysychání studní v některých obcích Moravskoslezského kraje. Obyvatelé jsou odkázaní na pitnou vodu dováženou v cisternách.

Sucho: voda mizí před očima

Lukavec – Obyvatelé obcí kolem Fulneku na Novojičínsku vzhlíželi s nadějí ke včerejší obloze. Proboha, ať konečně zaprší. Meteorologové to přece slíbili. Například obyvatelé Lukavce nebo Jílovce už mají horkých, slunných, suchých dnů docela po krk. V posledních šesti týdnech tady totiž ani nekráplo a lidé pozorují, jak jim doslova před očima mizí voda z jejich studní.

V Lukavci už stojí asi týden cisterna s nápisem PITNÁ VODA a v Jílovci hasiči do něktecýh studní už několik týdnů dovážení vodu. A dvojčata, která se narodila před dvěma měsíci mladým manželům Sokolovým, musela kvůli nedostatku vody do města, kde je vodovod. „Syn řekl, že tak to už dál nejde, a jeho žena odjela s dvojčaty ke svým rodičům, kde je vodovod,“ říká babička dvojčat Marie Sokolová. „U dětí nejde ani tak o vodu na pití, protože jsou to ještě kojenci, ale čistou vodu na praní a koupání,“ říká žena a popisuje, že v potoku protékajícím kolem domu už není měsíc pořádně voda. „To samé ve studni. Něco sice přiteče, ale vůbec to nedostačuje,“ říká Marie Sokolová.

Eva Maďová bydlí poblíž místa, kam chodí lidé z obce do odstavené pojízdné cisterny pro vodu. „Mám ve vlastní studni deset centimetrů vody a bojím se spouštět čerpadlo, aby se neucpalo bahnem. „Na splachování záchodu nosím vodu z potoka. V posledních letech je to stále horší. Někdo říká, že je to tím, že se udělaly meliorace na polích a spodní voda rychleji mizí,“ říká žena s tím, že už loni jí při podobném suchu odešla automatická pračka. „Po praní vypustila vodu a další už nenasála. Ten koš zůstal ve vzduchu a pračka se nějak poškodila. Teď v takových suchách už raději používám starou pračku,“ říká Eva Maďová, která ukazuje na zahradě suchem slehlé brambory. „Ostatní se ještě jakž takž drží. Modlíme se, aby dnes začalo pršet,“ říká. A dodává, že cisternu už vodohospodáři dvakrtát za týden, co tu stojí, doplňovali. „Jednou už byla úplně prázdná, nic z ní už nevypustili,“ říká Eva Maďová.

Anna Seligová má prázdnou studnu a čerpadlem z potoku pouští vodu na zem před studni. „To aby se přefiltrovala,“ šokuje a ukazuje místo, odkud bere vodu. Potok je bujně zarostlý a čerpací hadice nabírá vodu z jedné „kaluže“, kolem které Anna Seligová vybudovala malou hrázku z kamení. Žena popisuje, že její dcera si nosí pitnou vodu ze zaměstnání v pet lahvích. „Pracuje ve Fulneku, takže tam je vodovod. Tady nám ho taky slibují. Snad by se letos měl začít stavět,“ doufá žena. Obyvatelé shodně popisují trable se suchem: nenastaly letos, trvají už několik let a důsledky sucha se sčítají. Letos navíc nebyl ani sníh.

Blažena Sokolová projíždí kolem na bicyklu. „Ať prší třeba celý měsíc!“, přeje si. „Seno už máme pod střechou, tak ať leje,“ přeje si. Ukazuje na mladou višeň v jedné ze zahrad. „Podívejte, jak usychá, jak jsou ty listy schlíplé. To sucho je děs,“ uleví si.

V další vsi Jílovec ovlivnilo sucho i včerejší pohřeb. Smuteční hosté se svěřují, že na mytí nádobí po smuteční hostině museli počkat do rána a museli kvůli tomu nanosit v barelech vodu. „A cesta byla dlouhá přes kilometr,“ říká jedna z účastnic pohřební hostiny. Luboš Štencl ukazuje na svém oploceném pozemku s horkem vysušenou trávou studnu. Ač má celkem třináct metrů, vodu v ní nelze dohlédnout. „Včera mi došla a dnes jsem byl za starostou. Slíbil, že mi hasiči zase zítra vodu přivezou a studni trochu zaplní,“ říká muž a dodává, že hasiči mu do studny nalijí vždy z cisterny šest a půl kubíků vody. „S tím musím vydržet čtrnáct dnů,“ říká s tím, že chytá ještě dešťovou vodu. „Ale tady od začátku května nekráplo. Takže ta už došla,“ krčí rameny.

(Zdroj: Dnes, pátek 22. června 2007, Petr Broulík)

Fulnek – Lukavec – Mohlo by se zdát, že jde o banalitu, ale obyvatelé Lukavce, místní části Fulneku, trápí, že z obce zmizeli čápi, symbol jara i nového života. O tom, že čápi z Lukavce zmizeli vypovídá i poměrně rozsáhlý materiál na webových stránkách Lukavce. V něm stojí, že Lukavec býval pravidelným letním sídlem čápů, kteří mívali hnízdo na komíně bývalého pivovaru. „Pozdější majitel komín shodil, ale čápi tady přilétali i potom. Postavili jim hnízdo jinde,“ vzpomínal předseda osadního výboru v Lukavci Jaromír (jeho skutečné jméno je „Aleš“ – novinář „ipa“ – mylná informace) Ohnheiser. V článku stojí, že čápi žili na jednom ze dvou komínů pivovaru. Ten později majitelé zbourali a hnízdo přemístili na vedlejší komín. V roce 2003 se ale poroučel k zemi i ten.

Lidé sice postavili náhradní hnízda, ale ta vždy z nějakých důvodů nevyhovovala. Posléze našli vhodné místo na sloupu elektrického vedení, ale i to museli v roce 2006 opustit. „Pokud vím, tak naposledy byli čápi na hnízdě v zahradě zhruba v polovině dubna. „Je to konec čápů v Lukavci,“ ptá se autorka článku na webových stránkách a prosí ty, kteří by o lukavských čápech měli nějaké informace, aby dali vědět.

(Zdroj: Deník Novojičínsko, sobota 9. června 2007, Ivan Pavelek)