I tentokrát přinášíme zprávy z Opavského týdenníku. Poukazovali jsme už na národnostní boje, obranu proti poněmčování, tábory lidu. Tentokrát máme ale zprávu o dění přímo v obci a jejím zastupitelstvu z roku 1896.

Z Lukavce 30. srpna (Změna v poměrech obce)

Dosti dlouho přihlíželi jsme ve správě naší obce na poměry, jež jsou snad jedinými svého druhu v celém Slezsku. Mlčeli jsme dlouho, neboť občané, jsouce před několika lety klamnými sliby zaslepeni, vzali na sebe toto sladké jho dobrovolně a dobrovolné otroctví bývá obyčejně nejhorším. Než všeho do času; i občané Lukavští   konečně   prohlédli   a  volají  po  právu.  Obecní  výbor v sezení 13. srpna vyčetl starostovi p. Sch. a tajemníku obce celou řadu nesprávností a přechmatů ve správě obce a žádal ospravedlnění. Jelikož se mu toho nedostalo, projevil výbor starostovi nedůvěru a přání, aby se v zájmu obce a ušetření dalších kroků úřadu starosty dobrovolně vzdal. Starosta však na to prohlásil, že neodstoupí, následkem čehož 9 členů obecního výboru odepřelo jemu veškeré další spolupůsobení ve správě obce, přerušilo jednání a odešlo ze sezení. Celá záležitost odstoupena pak politickým úřadům a jelikož za posledních dnů vychází na jevo ještě celá řada „nesprávností hmotných“, nastoupena bude i cesta soudní. Charakteristickým při tom je okolnost, že proti starostovi, který je rodem Němec, stojí nejrůzněji i několik německých občanů až po ředitelství Fulneckého panství, kteréž se mimo to v krátké době chopilo již třetího rekursu proti účtům obecním, A tak spojenými silami bude té dvoučlenné hrůzovládě Lukavské učiněn jednou konec.
(Místo podučitele) na rozšířené nové naší národní škole jest již vypsáno. Ačkoliv nevíme, kdo o obsazení místa toho rozhodne, neboť místní školní rada do 23. června t. r. po celých 5, pravíme pět roků neměla jediného sezení a ode 2 let se vůbec neustavila, jelikož nemá ani předsedy a členům z úředního jednání nebylo po celou tu dobu ani nejmenšího sděleno, – přece vyzýváme mladší naše učitelské síly, aby se bez obavy o místo toto ucházely. Dobrý, mírumilovný náš lid a občané Lukavští, kteři jako jeden muž proti nynějším nesnesitelným poměrům vystoupili, jsou nám dostatečnou zárukou, že se Lukavec brzo zase po delší době stane milým útulkem všech, kdož naň jsou odkázáni.

Zdroj: Opavský týdenník, 2.9.1896, Příloha k Opavskému týdenníku č. 69 (2018),   str. 1

Dalším střípkem ze života v Lukavci se tentokrát dostáváme díky zprávě o manévrech odehrávajících se v bezprostředním okolí Lukavce.

Z Kravařska 25. srpna. (Ještě něco z manévrů.)

Těchto dnů umlkla již střelba z děl, vojenské stejnokroje zmizely a po krajině nastal opět obvyklý klid. Ve čtvrtek minulého týdne cvičeno  zde  naposledy  na  polích  mezi  Lukavcem  a  Děrným. V pátek odrazil z Bílovce záložníky rozmnožený pěšípluk čís. 1. a ostatní oddíly asi 15 set mužů přes Bravinné a Lukavec, kdež učiněna půlhodinová zastávka, co zatím přední hlídky narazily na poboční hlídky nepřátelské strany Fulnecké, kteráž se napotom u Valteřovic a Březové rozmnožila. Z Lukavce nastoupen pochod ke Gručovicím, kdež byla na ten den hlavní srážka projektována. Jelikož ale v těchto dědinách ještě mnoho obilí na poli bylo a škoda rozpočtena za 2 hodiny na 4 až 5 set zl., upuštěno i od cvičeni a nastoupen další pochod k Odrám. V sobotu na to cvičeno ještě mezi Odrami a Vitkovem, kdež prý naděláno v poli mnoho škod. Z Fulneka odrazilo vojsko včera v pondělí a nastoupilo cestu k Hranicím,  kdež  bude  v  cvičení ještě několik dní pokračováno.

Zdroj: Opavský týdenník, 29.8.1891, Příloha k Opavskému týdenníku č. 67 (1498), roč. 22, str. 1

Druhou polovinu 19. století a také počátek 20. století provázele ve Slezsku silná germanizace. Šlo o byť i nezákonné prosazování a vynucování Němčiny v úředním styku, u soudů, ale i ve školství. Třebaže v (rakouském) Slezsku žila většina obyvatel hlásící se k slovanským jazykům (Češi a Poláci), v Zemském sněmu byli kvůli nerovnému volebnímu právu zastoupeni někdy jen 20% hlasů.

Největší podíl Čechů byl v Těšínském knížectví. V Opavském knížectví byli Češi zastoupeni především na Opavsku, Krnovsko bylo téměř zcela německé (jen 388 Čechů). Češi byli ve větší míře zastoupeni především na venkově.

Jelikož bylo Opavsko rozděleno do čtyř okresů, může být zajímavé podívat se na rozložení obyvatel v nich k roku 1890.

Okres                              Čechů              Němců

Opavský bez Opavy        28.883               5.110

Opavský s Opavou          31.306             23.672

Klimkovický                     15.118                4.087

Bílovecký                          7.857                9.282

Vítkovský                          2.226              13.322

Oproti roku 1880 došlo sice k mírnému relativnímu nárůstu obyvatel hlásících se k Češství v součtu celého Opavska, v některých oblastech ale docházelo k silné germanizaci. Na Bílovecku klesl podíl českých obyvatel z 47,03% na 45,52%.

Jak to bylo v Lukavci? Uvádí se, že třebaže došlo k celkovému úbytku obyvatel a spolu s Pustějovem byli germanizací ohroženi nejvíce, statečně se jí bránili. Nejhůře na tom byl z pohledu germanizace Jílovec – roku 1880 ze 3/4 český, roku 1890 ze 3/4 německý.

Zdroj: Opavský týdenník, 29.8.1894, roč. XXV., č. 67 (1813) Naše národnosť na Opavsku