Historie: Ze zapomenutého kraje (1902)

Následující článek se dostal na titulní stranu Opavského týdenníku. Je natolik výmluvný, že není třeba cokoli dodávat.

Ze zapomenutého kraje.
Že ve Slezsku jest opravdu kraj, o kterém veřejnost málo, ba skoro ničeho  neví,  by  člověk  neuvěřil.  A   přece   jest   to   pravda!  Na hranicích slezsko-moravských v sousedství Kravařska jsou vesnice, které jakoby vítr zavál. Jsou to české vesnice Lukavec a Jílovec a poněmčená vesnice Děrné. Vesnice tyto jakoby na srdci nikomu neležely, nikdo se také dosud o ně nestaral. Tu a tam přihodilo se arciť, že nějaká zvláštní záležitost vyburcovala občany z jejích ztrnulosti a připomněla jim, ku kterému národu vlastně patří. První takovou záležitostí byla stavba školy v Jílovci. Měl totiž Jílovec býti přičiněním jistých pánův oblažen školou německou, což občanům jílovským krev tak rozehřálo, že si raději postavili školu podle mínění svého, než aby přijali nabízenou jim školu „šulferajnskou“, již se měl Jílovec poněmčiti. Odvaha jilovských dodala zmužilosti také osadníkům Lukavce a Děrného.
V Lukavci zdálo se již před několika lety, že nastal šťastný obrat k lepšímu. Ale po krátkém náběhu upadlo vše ve staré koleje. Aby se opět nějaké novosti v obci nezaváděly, o to staral se nezištně pán lukavský. O blahodárné činnosti tohoto pána, který jenom v němčině spásu Lukavce vidí, dovedli by Lukavští nám nejlepší zprávy podati. Chce on zajisté touto svou germanisačni činností dotvrditi svůj výrok, že Lukavec německý býti musí. By však toho p. lukavský neprovedl, o to postarali se jiní. Vyžádali si od hospodářské ústřední společnosti stanovy, aby si zřídili hospodářskou besídku. Stanovy ty proti jeho vůli byly občany podepsány a vládou schváleny. Po dlouhém otálení došlo konečně dne 9. března t. r. k ustavující valné hromadě. Shromáždění toho súčastnil se také tajemník Ústřední hospod. společnosti pan Zika, který v přednášce skoro 3 hodiny trvající vykládal hospodářům lukavským o účelu a užitku hospodářské organisace. Účastenství bylo nad očekávání veliké. Pozornosť, s jakou přednáška vyslechnuta, byla zajisté zaslouženou odměnou p. přednášejícímu.
Schůze súčastnil se kromě českých hospodářů lukavských také jeden český rolník z Děrného. Aby se neřeklo, že schůze byla čisté česká, dostavili se do ní také hlavni sloupové germánští z Děrného a (bez pochyby na povel p. lukavského) knihvedoucí a sklepní z pivovaru lukavského. Němečtí páni z Děrného, jichž jména prozatím uváděti nechceme, a páni pivovarští ukázali brzy, proč vlastně do schůze přišli. Bavili se po čas přednášky tak hlasitě německy, že jim pan přednášející – arciť trochu velice jemným spůsobem –  připomenouti musel, aby ho nevyrušovali a že chování jejich ukazuje na zvláštní stupeň vzdělání.
Po ukončené přednášce přihlásilo se 28 členů přes to, že páni pivovarští si všemožnou práci dali, aby lidi od spolku odmluvili, ba i ty, kteři se přihlásili, si zapisovali, aby úplný rapport podati mohli. Jest to pro Lukavec počet značný! Odvaze Lukavských patří tímto uznání a to tím více, ježto p. lukavský si vždy myslil, že celá obec jeho komanda poslouchati musí. By lukavšti hospodáři se něčím novým nepokazili, hleděl si zajistiti tím, že schůzi ohlášenou a dovolenou v poslední chvíli chtěl překaziti. Co ho k tomu vlastně přimělo, sdělí nám zajisté p. Pater, mlynář v Lukavci, který byl svolavatelem schůze. Škoda je, že nesúčastnil se p. starosta Josef Pelz, který před schůzí ujel (ze strachu anebo ze zlosti!?) a ani prý nedovolil zamýšlenou prohlídku dobytka odbývati. Spolek založený má zajisté v obci jak ve směru hospodářském tak i národním mnoho práce. Úspěchům jeho přejeme mnoho zdaru! Zajímavo ještě je to, že členové usnesli se schůzky své odbývati v domě privátním a ne v hostinci (je beztoho německý).
Zřízení hospodářské besídky, v Lukavci nadchlo přítomného českého rolníka z Děrného Františka Štefku tak, že si umínil zasaditi se o to, aby podobný spolek v Děrném zřízen byl. Přípravné práce s pomocí sekretáře p. Ziky hned vykonány a stanovy ku potvrzení odeslány. Záleží teď na ostatních českých obyvatelích v Děrném, by p. Štefku v práci podporovali a až ke zřízeni spolku dojde, četně k němu přistoupili, neboť přes to, že Němci děrničti vyhlašuji Děrné za „kerndaitsch“, žije v Děrném ještě dosti veliké množství Čechů, mezi nimi několik, kteři se až dosud vždy rázně německým choutkám opřeli a je překazili. Stalo se to také zejména tim, že Češi dobyli si při posledních volbách obecních I. sboru. Úmysl pana Štefky je tím chvály a podpory hodnější, že zřízením hospodářské besídky dokáže, jak veliký počet „Čechische Hunde“ (jak děrničti Němci své české spoluobčany nazývají) v Děrném jest. Dokáže tím také, že česká strana má více smyslu pro vzděláni a hospodářské zlepšení svých statků než strana německá, jejíž členové se scházejí, aby si společně popili a pak si navzájem nabili. Nestarejte se nic o nadávky, kterých Vám páni Němci uštědří, nýbrž pracujte chutě a pomyslete si něco o prázdných sudech.
Krnka.

Zdroj: Opavský týdenník, 19. 3. 1902, roč. XXXIII., č. 23 (2582),  str. 2

Jak daná záležitost pokračovala v Děrném se dozvídáme z dopisu otištěného o několik měsíců později, který na obsahuje navazuje:

Z Děrného 21. července. (Založení hospodářského spolku.)           S velikým hlukem, za zvuku trub a bubnů přišli k nám nedávno spasitelé z opavské „Nordmarky“ a fulnečtí turnéři, aby dokázali světu, že Děrné jest německé. A za týden, včerejší neděle, přišli Češi, tiše a bez hluku, založili hospodářský spolek, ku kterému přistoupilo ihned 42 rolníků. Děrné jest místo rolnické, tážeme se, kde pak jsou ti Němci u nás, když domorodý, stálý živel stal se zakladatelem hospodářského spolku? Po přednášce p. tajemníka české hospodářské společnosti z Opavy p. Fr. Ziky o důležitosti společné práce rolníka, která tak se líbila, že pan přednášející ještě o pěstování píce promluviti musil, ustavil se nový spolek. Předsedou zvolen byl p. Frant. Štefka, rolník, náměstkem p. J. Štefka a správcem společných objednávek p. Heinrich, Nový hospodářský spolek přistoupí zajisté s pravým pochopením ku provádění svého úkolu, který není pouze hospodářský, nýbrž i národní. Účastenství v první schůzi bylo veliké, přišlo také hojně hospodyní, milí hosté z Jílovce, kde též založeni hospodářského spolku se chystá, a z Lukavce, odkud místopředseda hospodářské a politické jednoty opavské p. Pater se mnoha sousedy k nám zavítal.

Zdroj: Opavský týdenník, 23. 7. 1902, Příloha k Opavskému týdenníku č. 57 (2616), roč. XXXIII.,   str. 1