Archiv štítku: Pivovar

Historie: Zprávy stryka Zažírky (1899)

V Opavských novinách jsme našli v ročníku na samém konci 19. století zajímavou zprávu nadepsanou:

Ze světa 6. prosince Zprávy stryka Zažírky

Jde o cennou informaci týkající se období, o němž nemáme bohužel mnoho zpráv. Ukazuje boj o obranu a zachování Češství v době pokračující germanizace:

„… pustím se až k Fulneku do zapomenutého kouta země Slezské, na kterou málo kdo pamatá. Máme tři dědiny zvláště ospalé: Děrné, Jílovec a Lukavec.“

„Lukavec chce komandovat hostinský Pelz, má takový truňk, že kdo se napije, hned začne povídat po německy a zpívat „Wacht am Rajn“. Co není mediciny, která by mohla vyléčit Pelze? Do kožichů se častěj pere, aby se do nich nedali moli. Tuž prosím svých známých v Lukavci a Fulneku, aby si Lukavský „pelz“ vzali do roboty, však nějakou „fajneryblu“ mohou si uřnout třeba v germánském lese.“

Pozn.

Wacht am Rhein – píseň/pochod, který se po roce 1871 stal de facto německou hymnou, stal se symbolem německého národního sebevědomí

„pelz“ – znamená v Němčině totéž jako česky „kožešina“

„fajnerybla“ – snad z německého „feiner Übel“ – jemné zlo?

A kdo to byl „stryk Zažírka“? Šlo o jeden z mnoha pseudonymů Jana Vyhlídala (1861-1937) hanáckého spisovatele, duchovního, etnografa a národopisného sběratele. Byl mimo jiné zakládajícím členem Matice opavské. Za zmínku stojí jeho popis lukaveckého zvyku – Barborky.

Zdroj: Opavský týdenník, 8.12.1899, roč. XXX., č. 96 (2351) str. 4; Pavla Dvorská, Jan Vyhlídal a jeho národopisné prózy, bakalářská práce, Olomouc 2009

Historie: Hasičská slavnosť (1889)

Dnešní střípek lukavecké historie připomene dobu počátků hasičského sboru.

Z Lukavec 15. září. (Hasičská slavnosť.)
Po přání okolními hasičskými sbory častěji již projeveném, aby pořádáno bylo v Lukavci přátelské sejití hasičů ku vzájemnému seznání a povzbuzení v hasičské činnosti, uspořádá hasičský sbor Lukavský přiští neděli 22. t. m. slavnosť hasičskou. Dle jevícího se pro věc všeobecného zajmu slibuje tato za příhodného počasí býti dosti skvělou a sbor Lukavský vynasnaží se zajisté všemožně, aby pobyt ct. hostů svých ve svém středu příjemným učinil. Hlavní čásť slavnosti připadá odpoledne a jest postup denní následovně ustanoven: Až do 2. hod. uvítání přibylých hostů, o půl 3. hod. průvod do kostela ku slavnostnímu požehnání, o 3. hod. cvičení hasičů Lukavských a o 4. hod. koncert v zahradních místnostech pivovaru. Večer pak o 7. hod. bude taneční věneček na fojtství. Pozýváme tudíž ct. sbory hasičské a jich příznivce k hojnému súčastnění.

Zdroj: Opavský týdenník, 18.9.1889, roč. XX., č. 73 (1301), str. 2

Historie: Pivovar za švédské války

V lukaveckém pivovaru došlo několikrát k přerušení vaření piva. Podle nepotvrzených zpráv poprvé snad už koncem 16. století, naposledy pak roku 1947, bohužel už natrvalo.

K přerušení vaření piva došlo i za třicetileté války, po vpádu Švédů, v roce 1643. Nejspíše za kněze Michaela Benedicti, v té době pravděpodobně i správce kláštera – proboštství, vznikla následující drobná zpráva:

„Pro vpád lidu švédského do země a okolí, který lid též v zámku fulneckém v městě ležel, nebylo pivo vařeno v klášterním pivovaru v Lukavci, neboť i pánev pivovarní byla zahrabána. Mimo to musel klášter velkou sumu peněz vyplatiti.“

Zdroj: Věstník Matice opavské, Sv. 30-34, 1924

Historie: Franz Biela a Lukavec

Dnes už je jméno Franz Biela zcela zapomenuté, známé snad jen mezi několika historiky. V 19. století ale patřilo osobě, která byla známá po celém Opavsku.

Franz Biela (1789 -1871) byl opavský stavitel. Pocházel z rodiny Karla Biely, který působil jako ředitel školy a učitel kreslení. Talent tedy asi získal po něm.

Vystudoval Akademii výtvarných umění ve Vídni – architekturu a krajinářství. Jako absolvent byl přijat na fulnecké panství (1810).

Jednou z jeho prvních prací byla stavba kostela v Kuníně, dále se např. podílel  na adaptaci zámku v Hukovicích u Nového Jičína, vrchnostenského domu v Pustějově, pro hraběte Blüchera von Wahlstatt prováděl úpravy jeho zámku v Raduni a kousek od něj projektoval dodnes dochovaný empírový ovčín a hradební zeď.

Do historie Lukavce se zapsal tím, že roku 1831 projektoval hospodářský dvůr (areál pivovaru). Za podobu areálu pivovaru tak jak ji známe ze starých pohlednic a z části dochované dodnes vděčíme tedy nejspíše právě Franzi Bielovi.

Kromě architektury se věnoval také malířství, maloval například veduty v kostele ve Fryštátu, namaloval ale také řadu akvarelů nejčastěji z míst, kde působil.

Nenamaloval také nějaký akvarel v Lukavci?

Zdroj:

Časopis slezského muzea, 2002, Opava

Veduty Fr. Biely z 1. poloviny 19. století, 150 let Slezského muzea, Opava 1964

Historie: Výstav pivovaru 1925

Na stránce věnované pivovaru uvádíme zjištěné výstavy, tedy celková množství vyrobeného piva v Lukaveckém pivovaru. Uvedené údaje můžeme doplnit nyní novými, zjištěnými k roku 1926 spolu se srovnáním toho, jak si vedl náš pivovar v porovnání s jinými.

Ve druhém svazku Vlastivědného sborníku slezského z roku 1926 jsou uvedeny výstavy různých pivovarů. Lukavec je uváděn mezi malými pivovary s výstavem 4036hl.

Další uvedené pivovary:

Odry (2575hl), Vítkov (4600hl), Albrechtice (4900 hl), Bílovec (6300 hl), Moravskoostravský pivovar a sladovna (85000hl).

V polovině dvacátých let patřil tedy lukavecký pivovar ve Slezsku mezi spíše menší pivovary.

 Zdroj:

https://books.google.cz/books?ei=HbRwVYv5BebT7QaO1oGYDg&hl=cs&id=189WAAAAMAAJ

Osud „stařečka“ pod kostelem

Objekt na parc. č. 77 v katastrálním území Lukavec u Bílovce byl před dávnými časy vybudován pro účely místního pivovaru. Budova mj. obklopuje prostor vyhloubený do přilehlého svahu, uvnitř se údajně nachází hluboká studna, na plášti objektu jsou znatelné stopy po výstřelech z 2. světové války.

pavel_broz
Historická pohlednice s malým obrázkem sklepů, zdroj: Pavel Brož

Budova sama o sobě  je pro mnohé občany bezvýznamná, stará, pro některé je překážející, neudržovaná až nebezpečná a rádi by se jí zbavili. Pro ostatní občany je na druhou stranu něčím reálným, spjatým s lukavskou historií, němým svědkem toho, co se zde událo, patřícím na toto místo. Stojí zde mnoho desítek let přežila obě světové války, Rakousko-Uhersko, její obrázek je součástí historických pohlednic Lukavce z přelomu 19. a 20. století, objevuje se už i na mapě z roku 1836, v pozemkové knize v roce 1797 a není vyloučené, že je starší než nedaleká stavba kostela.

mapa_1836
Objekt na mapě z roku 1836, Stabilní katastr, Zdroj: historickemapy.cuzk.cz

Budova byla dříve v soukromém vlastnictví majitelů pivovaru a po válce se stala veřejným  majetkem.  Byly  tu  jakési  snahy
o její další přínosné využití, ale bez úspěšných výsledků. Současným vlastníkem objektu je město Fulnek, které nemá finanční prostředky ani plány na jeho další využití. V poslední době se snad kvůli tomu a kvůli hyzdění vzhledu obce začalo objevovat úsilí o jeho zbourání.

Bývalý pivovarský sklep je v současné době zařazen do databáze Brownfields Moravskoslezského kraje (tzn. mezi  staré průmyslové objekty, které hledají své nové využití) s popiskem: “ V současnosti jsou sklepy v dobrém stavu. Budova má zborcený krov.“ nyní navíc už i s poznámkou, že byla podána žádost o demolici.

„Jako blesk z čistého nebe“ se však objevila malá naděje záchrany starodávného objektu. Objevil se investor, který přišel za vlastníkem vyjednávat o koupi objektu, s obchodními podmínkami a sankcemi na sebe samého, pokud se o objekt do daného časového  termínu  nepostará.  Přinášel  nejen kalkulaci oprav, ale
i plán jejího budoucího uplatnění pro komerční účely v oblasti turistiky.

Investor, ač seznámen se současným zuboženým stavem objektu, však necítil dostatečnou podporu ze strany vlastníka, proto od své nabídky ustupuje.

Pravdou je, že tato nabídka přišla zrovna ve chvíli, kdy město Fulnek   vložilo   finanční  prostředky  na   dokumentace   potřebné
k podání žádosti o dotaci na demolici objektu, žádost podalo a ta mu byla přislíbena.

Jedná se o  ohromující částku.  Na demolici bývalého pivovarského sklepa v Lukavci má Fulnek přislíbenu evropskou dotaci*) ve výši 3.074.493,37 Kč. Na první pohled je to opravdu ohromující částka, kterou může město získat. Tato dotace však pokrývá 85 % způsobilých nákladů a aby byl projekt realizován musí město Fulnek doplatit zbývajících 15 % tj. cca 542 tis. Kč  ze svého rozpočtu a k tomu případně další náklady, které poskytovatel dotace neuznává. A to nejsou také zanedbatelné částky.

Před městem jako vlastníkem je tedy rozhodnutí: likvidace stavby za  více  než  3,5 mil.  Kč  z veřejných rozpočtů ( z toho 542 tis. Kč
z vlastního rozpočtu) nebo prodej stavby soukromému investorovi se závazkem, že ji opraví a potenciálními dalšími daňovými příjmy do rozpočtu z podnikatelské činnosti investora a vznikem nových pracovních míst.

marek_koleda_www.pivovary.info
Budova je „zasazena“ do svahu, Foto: Marek Koleda, www.pivovary.info

Nutno říci, že objekt stále ještě stojí, smlouva o dílo na demolici nebyla uzavřena a peníze z dotace se vyplácejí až po uskutečněné akci. Je tedy stále ještě čas změnit směr, kterým se ubírají záměry města Fulnek s touto budovou. Objektu, který několik desítek let chátrá, je bez života, je mrtvý stále hoří plamínek naděje na zmrtvýchvstání. Otázkou je, zda vlastník bude ochoten využít podávané pomocné ruky na záchranu a oživení, a zároveň tak naplnit svoji vizi. **)

Zbourat, zničit se dá cokoli, kdykoli, ale opravit nebo zachránit nebo vybudovat něco jiného dá mnohem mnohem více práce.

*) Regionální operační program Moravskoslezsko, 6. kolo výzvy, 2.3 Podpora využívání brownfields, „Demolice bývalého skladu – Lukavec“.

**) Vize města Fulnek: Povznesení města na turisty vyhledávaný cíl návštěv a delších pobytů, centrum vzdělávání všech kategorii žáků, studentů a pedagogů, město s vysokým potenciálem kulturní a přírodní krajiny, příjemné na bydlení, se širokým spektrem služeb a odpovídající nabídkou práce.