Archiv štítku: Historie

Historie: Jedna z variant původu názvu „Lukavec“

Historici předpokládají, že Lukavec náleží ke staršímu osídlení oblasti Fulnecka z doby před vrcholnou kolonizací. Svědčí o tom jeho jméno i od počátku trvale české osídlení. Lukavec přiřazují k původnímu osídlení podobně jako například Bílov, Pohoř, Kletné, Jílovec nebo třeba i Děrné. Při určování významu místního jména se např. jazykovědec Vincenc Prasek přikláněl ke slovu „křivolaký“. Tomuto významu by odpovídal ukrajinský říční název Lukavycja „klikatý tok“. Mezi dalšími formulacemi významu můžeme jmenovat „křivý“, „luční“, „litý, lstivý“, „dravý, divoký“ anebo dokonce „lstivý, čert“. Prasek také prezentoval možnost, že by název mohl vzniknout podle lokátora křestním jménem Luka. Sám ale uvádí, že takové jméno na Opavsku v dobových dokladech nenalézáme.

Vincenc Prasek ale už navazoval na předchozí práci svého opavského kolegy.

Jeho současník středoškolský pedagog a národní buditel Antonín Vašek ve své práci „Výklad slovanských místních jmen v Opavsku“ z roku 1872 uvádí:

„Lukavec pochází bezpochyby od osob. jm. Luka (Pal.) neb Lukava, což jest tolik co Lukáš. 1432.“

Ve svém výkladu se odkazuje na seznam českých jmen sestavený Františkem Palackým (Radhošt I. seš. 2 str. 117-128). Údaj „1432“ značí rok, ze kterého podle A. Vaška pochází nejstarší zmínka o Lukavci (dnes už víme o opisu listiny z roku 1312 a dochovaných listinách z roku 1372).

Zdroj: Programm des kais. königl. Ober-Gymnasiums zu Troppau für das Schuljahr 1872, Troppau

Na lukavec.info poprvé publikováno: 12. 12. 2014

Historie: Zmínka o sv. Anně z 18. století

Jednu z nejstarších zmínek ve spojitosti se sv. Annou se nám podařilo objevit v Pozemkové knize Velkostatku Pustějov (pod který Lukavec patřil) uložené v Zemském archivu v Opavě. Jedná se o záznam z roku 1760 v souvislosti s nákupem Andrese Sockola.

Velkostatek_Pustejov_inv_c_293_sig_A_26-9_0108
Originál stránky, zdroj: Pozemková kniha Velkostatku Pustějov, inv. c. 293, sig. A 26-9 0108
vyrez
Detailní výřez ze stránky s označením „pod svatú Annú“

V textu záznamu se uvádí postoupení tří korců půdy (Scheffel) a to „na odpozahu“, „pod svatu Annu“ a „na zadnim Dalekem“.

Zdroj: www.archives.cz

Na lukavec.info poprvé publikováno: 22. 11. 2014, 20:15

Související odkazy:

Slezská lidová píseň zaznamenaná v Lukavci

Slezská kultura je už v dnešní době pozapomenutá, ne-li ztracená. O to víc potěší každá zpráva o nějaké památce. Dnešní zpráva je o jedné takové.

V roce 1963 byla Krajským nakladatelstvím v Ostravě vydána kniha “Slezské lidové písně z Bílovecka a okolí” autorů Milana Salicha a Jaromíra Richtera. V ní nalezneme řadu zajímavých písní z celého okolí, ale pro nás je nejdůležitější jedna zaznamenaná přímo v Lukavci.

Jde o píseň “U suśeda dobra voda…”. Zaznamenal ji Milan Salich v roce 1958 podle zpěvu Emila Mikše (*1884).

U suśeda dobra voda voda, v našem studní tež, poviz ty mi, moja miła, ežli mě ty chceš. Ja by tebe rada chtěła, dyby enem trochu mohła, ale ja něsmim. Och, bože, bože.

Ach, matičko, ach, matičko, proč stě mě vdali, čemu stě mě takovemu gyzdovi dali. Dali stě mě takovemu, co něrozumi ničemu, och, bože, bože, och, bože, bože.

A jak vy k nam přijdětě, matičko moja, to un mi tak pěkně pravi: robečko moja. Ale jak vy odjedětě, tak mi letaju po řbetě metły březove. Och, bože, bože.

(Zveřejněno: 15.9.2019)

Z nedávné historie: 1997 – 2017: Lukavec se dočkal brány i příkopu

Kuriozity se kvůli vodě dočkala víska Lukavec u Fulneku. Voda strhla kus silnice, a tak se jezdí – věřte nebo ne – přes soukromou stodolu.

Rozvodněný potok nahlodal silnici na samém spodním okraji vsi natolik, že se zřítila. Protože bylo potřeba zajistit spojení do Fulneku, jehož je Lukavec součástí, přišla na řadu varianta netradiční: kdo chce z obce, musí odbočit na dvůr soukromého domu, tam projet otevřenou stodolou a provizorní štěrkovou cestou vyjet do statku. Pak už stačí jen zahnout zpět na silnici – cesta na Fulnek je volná.

Lukavec se tak nechtěně dostal k openění téměř středověkému – cestu od jihu mu „kryje“ příkop a věž s bránou. Zda se na noc zavírá, se nám zjistit nepodařilo.

(Zdroj: Týdeník okresu Nový Jičín, Region, 15. července 1997, číslo 28, ročník 6, cena 5,90 Kč (vlk))

Historie: Boj o trať (1875)

Zhruba jeden rok po zastavení prací na stavbě trati mezi Opavou a Vlárským průsmykem (15. ledna 1874) se rozhodli představitelé města Bílovce využít situace a lobovat za přesměrování tratě od Skřípova na Bílovec.
Zprávu o tom nacházíme v Novojičínském týdeníku (Neutitscheiner Wochenblatt für Stadt und Land) z neděle 21. března 1875. Píše se vní, že se vynakládá mnoho úsilí i peněz, aby se prokázalo, že trasování přes Bílovec zajištěné obcí, vládou i soukromníky, je vhodnější, než původní od Skřipova na Lukavec a Fulnek. Trasování na Bílovec podle článku nemá žádné významné nedostatky/překážky, jen mírné stoupání u Bílovského kopce, zatímco u Fulneku je zapotřebí významnější objížďku.
Uvádí se ale, že přes různé přísliby, že bude Bílovec zohledněn, díky nimž rostly místním naděje uslyšet brzy v Bílovci lokomotivu se vše spíše odkládá.
V této věci dokonce podnikl starosta Bílovce Adolf Stolz v březnu 1875 cestu do Vídně, aby znovu žádal o zahrnutí Bílovce do této tratě.
Autor článku znovu vyjádřil přesvědčení, že provoz v Bílovci je větší a zajistil by trati lepší rentabilitu než při trasování na Fulnek.

Jak už dnes víme, trať nebyla dokončena, a obě města Fulnek i Bílovec byly připojeny na páteřní trať 270 jen místními tratěmi ze Studénky a Suchdolu nad Odrou.

Zdroj: Neutitcheiner Wochenblatt, 1875, 21.3., č. 12, str. 3

https://books.google.cz/books?id=3hMNDd1Un-sC&pg=PA91&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiI0aLdqPnfAhWHLFAKHRJyAuA4ChDoAQhNMAU#v=onepage&q=luck%20bei%20Fulnek&f=false

Historie: Zatykač (1861)

Dne 7. listopadu 1861 byl v Centrálním policejním listu (zpravodaji) vydávaném rakouským policejním ministerstvem ve Vídni otištěn zatykač vydaný soudem v Místku 20. října téhož roku.

Pod číslem 2476 byla hledána žena jménem Marianna, pravdpodobně Marianna Heiniková z Lukavce u Bílovce podezřelá z krádeží.

Zajímavý je zde ale popis, protože nám může ukázat něco o oblékání v této době: mělo jít o 50-60 letou ženu s šedými vlasy oblečenou do bíle květované tmavé sukně, kartounové halenky a modrého šátku.

Tato žena se měla nejčastěji nacházet ve společnosti o něco staršího muže, který podomně prodával kartáče a chodil oblečen ve vojenském plášti.

O dalších osudech této ženy a muže, nemáme zprávy.

Zdroj:

https://books.google.cz/books?id=UH1RAAAAcAAJ&pg=PA321&dq=luk+wagstadt&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjgwIDT1PrbAhXH26QKHdChDBw4MhDoAQhTMAg#v=onepage&q=luk%20&f=false

Central-Polizei-Blatt 1861 Nr. 82, Vídeň, 7.11. 1861

Historie: Kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti (1877)

Od bíloveckého soudu:

Výnos Okresního soudu v Bílovci z 20. 3. 1877 vydaný soudcem Musiolkem

Soud oznámil, že v návaznosti na rozhodnutí Zemského soudu v Opavě č. 2474 byla vyhlášena kuratela (opatrovnictví) kvůli marnotratnosti nad hospodyní na statku Johanna Preissnera č.p. 4  v Lukavci paní Magdalenou Preissnerovou nově provdanou Vybíralovou. Jejím kurátorem byl stanoven starosta obce Andreas Pater.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 26. 3. 1877, č. 70, str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AKHcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck&f=false

 

Historie: Pivovar v exekuci (1877)

Tentokrát přínášíme opět jednu zmínku o pivovaru, tentokrát poměrně významnou.

23. března 1877 byl Okresním soudem v Bílovci vydán ve věci sporu Spořitelny v Bílovci a Antona Klose výnos o vyhlášení exekuce dražbou.

Rozhodnutím soudu byla vyhlášena dražba nemovitosti č.p. 1 v Lukavci u Fulneku skládající se ze „zámecké“ budovy (Schlossgebäude), pivovaru včetně vybavení, obytných a hospodářských budov, výčepu, sklepu na led, tzv. skalního sklepa (Felsenkeller), zahrady. Vyvolávací cenou měla být cena dle odhadu ve výši 26.383 zl. 83kr. Dražba se měla konat ve třech pokusech 11. května, 11. června a 11. července (1877) vždy ve 3 hodiny přímo v pivovaru.

Toto rozhodnutí bylo vydáno soudcem Musiolkem.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 23.4. 1877 č. 93 str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AK1HcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck%20bei%20Fulnek&f=false

Historie: Barbora Hněvošická z Bítova (1478)

Po čase opět jeden střípek z 15. století. Dozvídáme se, že se roku 1478 znovu provdala Barbora Hněvošická z Bítova, vdova po Václavu Kyjovcovi z Lukavce a na Hněvošicích, dcera Aleše z Bítova a na Hrabyni a Kateřiny Osinské z Žitné, s Ondřejem z Tvorkova, který zastával od roku 1476 úřad nejvyššího komornictví.

Ovšem i toho přežila – uvádí se roku 1496 opět jako vdova.

Zdroj: Časopis Slezského zemského muzea: Vědy historické, Svazky 53–54, str. 199

Historie: Lukavec v obchodním adresáři (1897)

O Lukavci z konce 19. století nemáme příliš mnoho zpráv. Každá nová je proto cenná, každý malý detail nám může pomoci dostat se v poznání o kousek dál.

Jednu takovou zprávu jsme našli v německém obchodním adresáři z roku 1897. V něm byly zachyceny různé informace o všech obcích. V díle 19a došla řada i na Lukavec.

Lukavec měl podle tohoto adresáře 557 obyvatel. Uvádí se spádovost k okresnímu soudu v Bílovci, nejbližší železnice v Suchdolu, pošta ve Fulneku a existence dobrovolných hasičů.

Zajímavější jsou ale obchodní informace – v pohostinství se uvádí Ferdinand Nelhübel a nájemce Lasar Singer. K pivovaru je veden Wilhelm Rattay, obchod s potravinami – Lasar Singer. Majitelem panství Filip hrabě Flanderský, ředitelem panství pak Friedrich Weisheit ve Fulneku. Jako mlynáři jsou uváděni Andreas Pater (vodní mlýn a pila) a Franz Schindler (větrný mlýn); kovář Franz Stefka.

Zdroj: https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:3fce2340-52b0-11df-bf6d-0013d398622b&q=Luck#monograph-page_uuid:3d396ea0-52b0-11df-8d09-0013d398622b

Leuchs Adressbuch aller Länder der Erde, sv. 19a, Leuchs, Nürnberg, 1897, str. 528