Historie: Spory mezi Němci a ČSR v Děrném (1924)

V roce 1924 byl v Poslanecké sněmovně ČSR diskutován návrh na prodloužení platnosti zákona o dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské z roku 1922 až do 31.12. 1927.

První republika totiž trpěla ve svých prvních letech velkým nedostatkem soudců, který stát řešil různými opatřeními – např. zkrácením přípravy nových soudců nebo možnosti jejich přesunu a odvolání. To bylo opozicí vnímáno jako velké ohrožení nezávislosti soudní moci.

Německý poslanec ing. Rudolf Jung (jeden z hlavích teoretiků německého národního socialismu) si na tento zákon stěžoval a ukazoval několik případů, kdy docházelo právě v souvislosti s tímto případem k přehmatům. Jeden z nich se týkal události v Děrném v roce 1920.

Událost byla popsána takto:

“Druhý případ, rovněž ze školní stávky, týká se jednoho rolníka v Děrném, který se provinil takto: Předčítal na jakési schůzi článek o školní stávce, který byl uveřejněn v časopise “Deutsche Post”. To už stačilo, aby byl odsouzen k peněžitému trestu 1000 Kč, po případě do vězení na 10 dnů. A v důvodech se praví, že prý předčítal onen článek časopisu “Deutsche Post” zřejmě proto, aby zdůraznil svou propagandu. Návrh, který při tom učinil obžalovaný, aby se hlasovalo, má-li býti zahájena školní stávka, byl na schůzi zamítnut. Pak byla učiněna zmínka o říšském zákonu o obecných školách a poté se praví: “Školní stávka provedená německými stranami má demonstrativní ráz proti vládě, jest to jednání zákonem zakázané, jímž měl býti vyjádřen odpor proti vládě, resp. zlehčování vládních nařízení.” Onen rolník byl odsouzen podmínečně. Nejvyšší soud jakožto soud kasační zmateční stížnost žalovaného rovněž zamítl a dovozoval, že úmysl stěžovatelův směřoval ještě dále než úmysly ostatních účastníků schůze. (Posl. Patzel [německy]: článek v novinách nebyl zabaven!) Ovšem, nebyl zabaven a to je na tom to nejkrásnější. Nejvyšší soud pak praví: “Nelze tudíž spatřovati právní omyl v tom, když nalézací soud shledává v činnosti stěžovatelově skutkovou podstatu § 305 tr. z. Ježto vina se nezakládá v podněcování nebo vybízení ke školní stávce, nýbrž v tom, že se obžalovaný snažil otřásti právním názorem posluchačů na povinnost, posílati děti do školy, možno stranou ponechati otázku, zda politická demonstrace je za nynějších poměrů protizákonná nebo, jak se snaží dokázati stěžovatel, jednáním podle zákona dovoleným.”

Spor ukazuje jak složitá situace byla pro obě strany německou i československou po vzniku republiky v roce 1918.

Zdroj: Stenoprotokoly 297. schůze Poslanecké sněmovny NS (1920-1925)

http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/297schuz/s297002.htm