Historie: Lukavec v germanizačním tlaku

Druhou polovinu 19. století a také počátek 20. století provázele ve Slezsku silná germanizace. Šlo o byť i nezákonné prosazování a vynucování Němčiny v úředním styku, u soudů, ale i ve školství. Třebaže v (rakouském) Slezsku žila většina obyvatel hlásící se k slovanským jazykům (Češi a Poláci), v Zemském sněmu byli kvůli nerovnému volebnímu právu zastoupeni někdy jen 20% hlasů.

Největší podíl Čechů byl v Těšínském knížectví. V Opavském knížectví byli Češi zastoupeni především na Opavsku, Krnovsko bylo téměř zcela německé (jen 388 Čechů). Češi byli ve větší míře zastoupeni především na venkově.

Jelikož bylo Opavsko rozděleno do čtyř okresů, může být zajímavé podívat se na rozložení obyvatel v nich k roku 1890.

Okres                              Čechů              Němců

Opavský bez Opavy        28.883               5.110

Opavský s Opavou          31.306             23.672

Klimkovický                     15.118                4.087

Bílovecký                          7.857                9.282

Vítkovský                          2.226              13.322

Oproti roku 1880 došlo sice k mírnému relativnímu nárůstu obyvatel hlásících se k Češství v součtu celého Opavska, v některých oblastech ale docházelo k silné germanizaci. Na Bílovecku klesl podíl českých obyvatel z 47,03% na 45,52%.

Jak to bylo v Lukavci? Uvádí se, že třebaže došlo k celkovému úbytku obyvatel a spolu s Pustějovem byli germanizací ohroženi nejvíce, statečně se jí bránili. Nejhůře na tom byl z pohledu germanizace Jílovec – roku 1880 ze 3/4 český, roku 1890 ze 3/4 německý.

Zdroj: Opavský týdenník, 29.8.1894, roč. XXV., č. 67 (1813) Naše národnosť na Opavsku