Archiv autora: aia.2eoa

Článek: Lidé se údajně o kapličku nemusejí strachovat

Bílovec-Bravinné – Kaplička v Dolních Nových Dvorech se těší velké oblibě místních obyvatel, kteří ji hojně využívají. Špatný technický stav však může ohrozit budoucnost této stavby.

Malá osada Dolní Nové Dvory, ležící západním směrem od Bravinného, místní části Bílovce, se stala v poslední době středem pozornosti. Zprávy týkající se údajné demolice místní kapličky vystrašily bezpočet obyvatel i památkáře.

Diskuse o budoucnosti kapličky vyvolaly debaty mezi ostravskými památkáři. Zapojil se i Michal Valenčík, autor odborné encyklopedie Ohrožené památky, spisovatel a odborník horující za zachování sakrálních památek.

Do protestů se zapojilo i občanské sdružení Za Opavu, které si klade za cíl přispívání k ochraně kulturního dědictví, životního prostředí v Opavě a okolí. Je známé i svou publikační činností. Sdružení prostřednictvím svého jednatele Tomáše Skalíka zaslalo dopis starostce Bílovce Sylvě Kováčikové.

„Vážená paní starostko, chtěl bych Vás požádat o intervenci, která by zabránila zničení kapličky na křižovatce v Dolním Dvoře. Dostal jsem dopis od ostravských památkářů, že město plánuje demolici kapličky pro její údajně špatný stavebnětechnický stav a přílišnou blízkost ke komunikaci, s tím, že už má na jejím místě naplánováno vybudování odpočinkové plochy pro cyklisty,“ uvádí v dopise adresovaném starostce Valenčík a dále starostku seznamuje s tím, že by tak zmizela památka, která je evidentně v dobrém stavu.

Kováčiková v dopise Skalíkovi i při rozhovoru s Deníkem vyvrátila, že by město rozhodlo o demolici kaple. „Odpovídala jsem panu Skalíkovi do Opavy, že jsem byla vyzvána panem farářem Tkačem, abychom řešili stavebně-technický stav kapličky. Pan Tkač řekl, že je ten objekt ve velmi špatném stavu a je zapotřebí ho opravit. Já jsem požádala investiční odbor městského úřadu, aby mi sdělil, jaké jsou tam závady, jak je odstranit a kolik by to stálo, abychom si mohli tu akci naplánovat,“ sdělila Kováčiková a dodala, že kaple je silně podmočená tím, že stojí na velmi špatném podloží, a také že do ní zatéká, neboť nemá svod vody. „Kaplička je staticky narušená a oprava by stála určitě více než milion korun,“ informovala Kováčiková.

Město hledalo řešení a dospělo k závěru, že by případná výstavba nové kaple byla možná lepší než oprava zdevastovaného objektu. Aby se však mohlo rozhodnout, jaký bude další osud kaple, musí posoudit další okolnosti. Kaplička sice stojí na pozemku města, ale okolní pozemek patří místnímu obyvateli Janu Davidovi. Objekt navíc z historického hlediska nemá žádnou cenu. „Zkoumali jsme to. Ta stavba není ničím významná. Požádali jsme pana Skalíka, jestli on má něco, co by nám mohl poskytnout k dispozici, abychom s tím mohli pracovat,“ dodala starostka. „Jezdí tam spousta motorkářů, takže taková pěkná modlitebna i s odstavným parkovištěm by se tam hodila. A poblíž je větrný mlýn, tak by to byl možná daleko zajímavější náboženský stánek, než je ta dnešní kaplička,“ rozvedla starostka.

Zároveň upozornila, že vše je pouze v úvahách a dokonce to nebylo ani rozpracováno, ani v jednání orgánů města. „Řešíme statické narušení kapličky a hledáme možná východiska, jak dalšímu chátrání objektu zabránit. Nikdo lidem nechce brát kapličku, hledáme jen řešení toho stavu. A o tom, jaké bude to řešení, stejně nakonec rozhodne zastupitelstvo. Nikdo nechce nikomu brát kapličku,“ zdůraznila Kováčiková.

Postoj bílovecké starostky uspokojuje jednatele občanského sdružení Za Opavu Skalíka. „Chtěli jsme vědět, jestli je to nějak promyšlené, jaký je vývoj v této věci. A ona nám řekla že jsou ve stádiu přprav, že ani samí neví, jestli zbořit nebo opravit. Tato odpověď nás uspokojila, protože ta věc je nová i pro nás, a i my se tím teprve budeme zabývat. Pokud narazíme na nějaké nové informace nebo najdeme nějaká nová řešení, tak se, samozřejmě, s paní starostkou spojíme,“ informoval Skalík a zároveň pochválil úroveň dialogu. „Opravdu odpověděla věcně a informativně. Samozřejmě, pokud by nám řekla, že se ta kaple bude opravovat, tak bychom byli rádi. V tuto chvíli to pokládám za dostačující,“ uzavřel jednatel Tomáš Skalík.

(Zdroj: 22.10.2008, http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/lide-se-udajne-o-kaplicku-nemuseji-strachovat.html)

Záchrana dívky pod traktorem dopadla šťastně

Tiskový mluvčí
31. 08. 2008, 17:16:00

Zřejmě bez větších zdravotních problémů skončila v neděli 31.8.2008 pro sedmnáctiletou dívku vážně vypadající dopravní nehoda podomácku vyrobeného traktoru s jednonápravovým valníkem, který se převrátil při sjíždění prudkého svahu na lesní cestě mezi dvěma vesnicemi u Fulneku (okres Nový Jičín). Aby hasiči zaklíněné dívce co nejrychleji pomohli, dali přednost svým devíti párům rukou před silnou, avšak ne tak rychlou technikou.

Operační středisko hasičů obdrželo informaci o nehodě u fulnecké části Lukavec od Zdravotnické záchranné služby v neděli po 13. hodině. Na místo ihned vyjely dvě jednotky hasičů – a to ze stanice Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v Bílovci a dobrovolní hasiči z Fulneku. Na místě pak zasahoval i vyprošťovací speciál Tatra 815 ze stanice HZS MSK v Novém Jičíně.

Hasiči z obou jednotek z Novojičínska přijeli na místo téměř současně. Dívka byla zaklíněná pod převráceným traktorem, ale byla při vědomí. Po rychlé konzultaci s lékařem rychlé záchranné služby se hasiči spolehli na sílu svých paží a v devíti mužích nazvedli asi tunový traktor bez střechy asi o patnáct centimetrů nahoru. To jim stačilo k vytažení dívky. Traktor pak zajistili klíny.

Lékař rychlé záchranné služby, kterému děvče předali, naštěstí na místě nehody nezjistil žádná vážná zranění či zlomeniny. Zda náhodou neutrpěla vnitřní zranění, musela potvrdit kontrola v nemocnici. Její výsledky nemáme k dispozici.

Z traktoru neunikly téměř žádné provozní kapaliny. Hasiči pak pomocí vyprošťovací Tatry odtáhli valník asi o dvacet metrů a asistovali při jeho otočení na kola.

Traktor patrně řídil o dva roky starší přítel dívky. Oba měli velké štěstí. „Pocházím ze sousední obce, a tak znám i lesy okolo, včetně zdejších cest. Proto jsem měl zpočátku strach, aby se do nehody nepřipletli i turisté, nebo cyklisté,“ poznamenal velitel hasičského zásahu.

(Zdroj: http://www.hzsmsk.cz/?ID=1273 , 6. 3. 2015)

Na opravu potoka nejsou peníze, lidé v Lukavci se bojí

Fulnek-Lukavec – Stále větší obavy ze silnějšího deště mají obyvatelé Lukavce, místní části Fulneku. Tamní potok Gručovka zalévá pozemky, studny i objekty, ale na úpravu jeho koryta prý nejsou peníze.

 

Dramatické chvíle naposledy prožívali obyvatelé Lukavce poslední červencový pátek. Po prudkém dešti se voda na horním konci vylila z koryta a začala se tlačit do zahrad. Naštěstí pomohli pohotoví hasiči, kteří včas navezli pytle s pískem.

„Bojím se. Ta velká povodeň před jedenácti roky byla hrůza. Loni nás to postihlo podruhé, to jsme měli na zahradě plno velkých kamenů a teď je to tady potřetí,“ zoufala si Božena Hošová a rozhlédla se po korytě, v němž byly vymleté nebo podemleté velké kusy zeminy. „Už po té první velké povodni, když ten potok regulovali, ti chlapi, co to dělali, říkali, že je špatně udělaný projekt a že to při první velké vodě poteče ven,“ dodala Hošová.

 O problému začal hovořit ve čtvrtek na mimořádném zasedání fulneckého zastupitelstva i jeho člen Aleš Ohnheiser, který je v Lukavci předsedou osadního výboru. „Kdy konečně začne zajímat představitele města rekonstrukce lukaveckého potoka? Ten malý deštík způsobil zase tolik škod! Uprostřed je podemletá lípa, která může kdykoliv na někoho spadnout. Je na hranici cesty a potoka a je tam řada dalších podemletých věcí. Čekáme, že brzy spadne i autobusová čekárna. Lidi mají zase zatopené studny i sklepy,“ hovořil vzrušeně Aleš Ohnheiser a rovněž si neodpustil poznámku, že rekonstrukce po povodni v roce 1997 byla špatně provedená.

Starosta Josef Dubec ubezpečil, že o problému ví a zajímá se o něj. „Loni po záplavách, které tam byly, jsme vyvolali jednání s pracovníky Zemědělské vodohospodářské správy. Tehdy jsme přijali nějaká opatření, mimo jiné i rozhodnutí, že stávající stav se musí změnit a musí se udělat projektová dokumentace pro rekonstrukci tohoto díla. Pracovnice vodohospodářské správy mě ujišťovala, že projekt už je hotov,“ uvedl Dubec, avšak vzápětí dodal, že na poradě v Praze počátkem letošního července se údajně vedoucí novojičínského pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy Pavel Žák dozvěděl, že na to bude mít málo peněz. Žák tuto informaci Deníku potvrdil. „Na další opravy v současné době bohužel nejsou peníze,“ řekl a zároveň odmítl, že by rekonstrukce před jedenácti lety byla špatně provedená. „V Lukavci bylo zavedeno kvalitní protipovodňové opatření, jež voda zničila až loni, kdy došlo k narušení opevnění,“ tvrdí Žák.

Starosta Fulneku se ale s odpovědí, že nejsou peníze, nespokojil, a proto vedení města minulý týden zaslalo dopis do Prahy. „V něm poukazujeme na to, že akce není finančně zajištěná, a žádáme náměstka Turečka, aby učinil nějaké kroky a nechal dofinancovat tento projekt z rezerv. Může se stát, že při dalších opakovaných deštích se situace mnohem zhorší,“ sdělil Dubec s tím, že předpokládané náklady jsou momentálně 800 tisíc korun. „Pokud se to neudělá letos, příští rok to může být dvakrát více. Čekáme na odpověď,“ uzavřel fulnecký starosta.

Autor: Ivan Pavelek

4.8.2008


Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/na-opravu-potoka-nejsou-penize-lide-v-lukavci-se-b.html

V Lukavci hrozila povodeň

Fulnek-Lukavec -Těžké chvíle prožívali v pátek při průtrži mračen obyvatelé Lukavce, místní části Fulneku. Na jeho horním konci se říčka Gručovka opět vylila z břehů a hrozila zatopením zahrad a domů.

V očích Boženy Hošové, která žije v poslední chalupě na horním konci Lukavce, se zračily zoufalství a bezmoc. „To už tu máme třetí vodu. Toto nám udělala druhá voda,“ ukazovala žena na hromadu kamení, kterou její syn musel poodnášet ze zahrady po loňské velké vodě, která zaplavila její zahradu a domů stejně jako okolní pozemky a domy. „Dneska už to šlo zase do zahrady, naštěstí tu pak hasiči dali ty pytle s pískem,“ dodala.

Lidé v Lukavci jsou zoufalí, situaci totiž nikdo nechce řešit a voda při každém větším dešti ukrajuje z břehů a vlívá se. Navíc se tlačí i do sklepů.

Hlásili jsme to na úřad a akorát jsme se dozvěděli, že když tu byla loni ta povodeň, takže jsme nebyli na žádném povodňovém stupni, takže se v Lukavci žádné úpravy dělat nebudou,“ řekl zjevně rozčílený předseda osadního výboru Lukavce Aleš Ohnheiser. Přestože se voda z koryta Gručovky na horním konci vylila již podruhé a hrozí vylitím při každém větším dešti, povodňové značky stupně je mnohem dál po toku v místě, kde v těch chvílích hladina potoka neosáhne ani I. povodňového stupně. „Kdo o tom rozhodl, kde ta značka bude, nevíme,“ poznamenal Vlastimil John, jehož zahrada byla loni rovněž pod vodou. „Teď nás to nezatopilo, ale pod tím náporem deště praskl ořech,“ takže jsme stejně museli volat hasiče,“ dodal John, sám hasič.

Většina obyvatel v Lukavci se shoduje na tom, že regulace Gručovky po povodni v roce 1997 byla špatně udělaná. „To koryto bylo kdysi tři metry hluboké,“ upozornil hasič Josef Sokol. Při opravách prý Povodí Odry nechalo zvednout dno a voda zrychlila průtok. „Na ty břehy dali kameny, ale neudělali tomu žádný základ a ta voda to strhává,“ konstatoval Ohnheiser.

O tom, že práce na korytě zřejmě byla špatně udělaná, svědčí i slova Hošové, která tvrdí, že do katastrofálních povodní v roce 1997 se voda z koryta nikdy nevylila. „Ti chlapi to věděĺi, už tenkrát když to dělali. Ten jeden mi říkal: počkejte, až přijde první větší voda, to půjde ven. Ale my to musíme udělat podle projektu. No, a tak to teď vypadá. Bojíme se při každém větším dešti,“ uzavřela důchodkyně.

V Lukavci v době deště nešel od tří hodin do půl deváté elektrický proud. Operační středisko hasičů zaznamenalo v souvislosti s pátečním lijákem ve Fulneku sedm zásahů hasičů, nejvíce pak v Odrách – jedenáct.

27.7.2008

Autor: Ivan Pavelek
Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/v-lukavci-hrozila-povoden20080727.html

 

 

Článek: Přednáška o nedostavěné železniční trati Opava – Fulnek

pred03vMálokterá beseda se setká s takovým zájmem, s jakým se setkala ta, která proběhla v pátek 14. března 2008 od 17.30 h. v Městském kulturním centru ve Fulneku.

Do sedmdesátých let 19. století, kdy stavba trati probíhala, se spolu s přednášejícím Mgr. Michalem Petrem z Opavy přeneslo na 140 účastníků této besedy.Plánovaná trať měla vést z Opavy přes Hradec nad Moravicí do Branky, dále na Bohučovice a kolem Skřípova přes Leskovec do Lukavce a pod Děrným až do Fulneku. Dále měla trať pokračovat přes Suchdol nad Odrou a Nový Jičín až do Trenčína.

pred01mNa přípravě trati se začalo pracovat po roce 1866 a v květnu 1873 byly zahájeny stavební práce, které byly ukončeny již v polovině ledna roku 1874. Na stavbě trati se podílelo cca 1400 italských dělníků. Nejvíce se pracovalo na úseku Opava–Fulnek, kde jsou dodnes patrny pozůstatky mnoha náspů, záseků a propustků. Byla postavena dokonce i hrubá stavba nádražní budovy, která byla umístěna na východ od fulneckého hřbitova (ten vznikl až po roce 1900).

Proč stavba nebyla dokončena? Na vině byl nedostatečný kapitál, chybné hospodaření vlády, přemrštěné podnikatelské vize a další aspekty. Stavba byla proto opuštěna a už nikdy nebyla dokončena.

pred08vPřednášku doplnil Mgr. Michal Petr promítáním záběrů z nedostavěné tratě a ofocenými mapami z vídeňského archivu, ve kterém se nachází nejvíce materiálů týkajících se celé akce.

Na závěr přednášky vystoupil se svými postřehy a doplněním i pan Zdeněk Melík z Ostravy, který je členem Klubu kolejové dopravy z Ostravy.

Pro ty, kteří zůstali i po skončení oficiální části, promítl Ing. Petr Lelek diapozitivy z roku 1998, kdy spolu s partou nadšenců procházeli pravděpodobnou trasou železnice.

Co říct na závěr? Za tak zdařilou akci lze jen poděkovat, ať už pracovníkům Městského kulturního centra ve Fulneku, tak přednášejícímu Mgr. Michalu Petrovi, který si tuto probl

ematiku vybral jako téma své diplomové práce (bližší informace na www.nedostavenatrat.estranky.cz), a především panu Stanislavu Šmeidlerovi, u kterého celý nápad vznikl.

Stanislav Šmeidler, Danuše Goldová

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 4, duben 2008)

Fotografie z přednášky, 14. března 2008

(Foto: Radmila a Jan Hadaščokovi)

Zpráva: V Lukavci proběhla tradiční jízda kolem osení

V Lukavci na Novojičínsku zvěstovalo tuto neděli 23 jezdců na koních vzkříšení Ježíše Krista. Tradiční jízda kolem osení je starodávným zvykem, křesťané v Lukavci jej udržují po staletí jako jediní v Česku. Muži v černých oblecích objížděli na koních ozdobených pentlemi obce, ve kterých lidem žehnali a přáli velkou úrodu. Pro mnohé má tento křesťanský zvyk duchovní hodnotu, řekl organizátor slavnosti Václav David. Jízda kolem osení byla podle něho původně německou tradicí, dnes ji udržují jen v Lukavci a Lužičtí Srbové v Německu. Na slavnost se přijely podívat desítky lidí.

(Zdroj:http://www.radio.cz/cz/zpravy/102243l)

Článek: Jezdci vyrazí okolo osení

Fulnek-Lukavec – Včera večer, na zelený čtvrtek, se u kostela v Lukavci letos poprvé ozvalo známé klapotání. To místní kluci s dřevěnými klapotkami třikrát za zpěvu písně obcházeli kříž u kostela a pak si to vykračovali obcí. Podle staré tradice tak nahrazovali kostelní zvony, které – jak říká pověst – ve čtvrtek po mši odletěly do Říma. Ranní, polední, večerní a dnes, na Velký pátek, i odpolední klapotání zaslechnou lidé v Lukavci až do Velikonoční neděle. Není však jedinou starou tradicí, kterou místní obyvatelé stále udržují.

Unikátním zvykem, který dnes kromě Lukaveckých provádějí v obměněné podobě už jen Lužičtí Srbové, je takzvané rajtování neboli jízda okolo osení. Připadá na Velikonoční neděli. Od kostela ve 13 hodin vyjíždí průvod slavnostně oděných jezdců – mužů na koních. „Jede se přes pole nad vesnicí a pak se objíždí horní konec obce. Dále se zamíří přes louky do osady Nové Dvory,“ popisuje Václav David, který se jízdy účastní už rekordních devětatřicet let. Lidé ho spatří v čele průvodu s křížem v roli takzvaného Kreutzvatera – Křížového otce. Obyvatelé domů, u nichž se skupina jezdců doplněných muzikanty zastaví, uctívají kříž políbením.

„Kde je u statku velký dvůr a otevřou se vrata, vjednou jezdci dovnitř a udělají kolo po dvoře,“ popisuje David. Jízdu okolo osení pravidelně absolvuje už od roku 1967, účast vynechal za tu dobu dle svých slov jen dvakrát. „Poprvé jsme nejeli, protožte napadlo půl metru sněhu. Tehdy ještě jezdily dvě skupiny – ráno jen ženatí, odpoledne jen svobodní. A tak zatímco svobodní odpoledne vyrazili, my ženatí jsme tehdy zůstali doma. Podruhé jsem neměl koně,“ vzpomíná Václav David. Má šest dětí, čtyři dcery a dva syny, kteří se také jízdy účastní.

Přípravy ke slavnosti zaberou podle Davida zhruba tři týdny. Většinu koní, kteří jedou v průvodu, letos jich bude něco přes dvacet, si pořadatelé půjčují z okolních obcí, z Lukavce pochází jen jeden. „V sobotu večer je třeba naleštit boty a sedla, vyšňořit koně mašlemi. V neděli o půl jedenácté dopoledne je mše svatá a brzy potom se už vyráží,“ popisuje dění před jízdou Václav David. „Za těch devětatřicet let, co jezdím, se staly různé věci. Jednou si jeden kůň lehl a my jsme si mysleli, že je po něm. Říkali jsme klukovi, co na něm seděl: Kopni ho do slabin. On to udělal, kůň heknul, vstal a jel dál. Kluk se pak ale chování koně bál, a když ho vracel do Bílovce, šel radši celou cestu pěšky,“ líčí se smíchem David a připomíná, že celá slavnost končů v lukaveckém kostele svatého Jana Křtitele svátostným požehnáním a průvodem jezdců a věřících okolo kostela. Jízda okolo osení je zcela ojedinělý zvyk, který u nás nemá obdoby. Etnografka Ostravského muzea Markéta Palowská připomíná i další z velikonočních obyčejů, kterých je celá řada. „Na Velký pátek ráno se lidé chodili mýt do potoka – věřili, že voda je posvěcená.“ V den vzkříšení Krista, o Bílé sobotě, si zase lidé odnášeli polínka z posvěceného ohně před kostelem a zapalovali jimi doma v kamnech.

(Zdroj: DNES, 21. března 2008, Markéta Radová)