Archiv autora: aia.2eoa

Rozhovor: Jan Mikš: Je třeba mít vizi a snažit se jí dosáhnout

Fulnek-Lukavec Letos už se stihl stát mistrem Moravy a byl třetím mužem na mistrovství republiky, které se letos konalo v Jihlavě. Rodák z Lukavce Jan Mikš už se tři roky úspěšně věnuje bench-pressu.

„S cvičením jsem začínal na střední škole, kde se na intru nacházela posilovna. Tam mě posilování chytlo a drží se mě doteď,“ vypráví Jan Mikš z Colbert clubu SSK Vítkovice, jehož výkony jdou postupně nahoru. „Je to hlavně o tvrdém tréninku a psychice, ale taky o stravě a životním stylu,“ říká student Vysoké školy báňské v Ostravě.

Jak jste se dostal k bench-pressu?

S příchodem na vysokou školu jsem hledal nějaký sport, kterému bych se mohl věnovat, a protože jsem už od střední školy chodil do posilovny, zkusil jsem se zaměřit právě na tento sport.

Věnoval nebo věnuje se tomuto sportu někdo z příbuzenstva?Člen Colbert clubu SSK Vítkovice Jan Mikš na stupních vítězů.

Nikdo z rodiny není vyloženě sportovně založený. Loni jsem vzal bratrance, aby se podíval, jak takové závody probíhají, a protože taky chodí cvičit, zkusil letos první soutěž za juniory.

Jak dlouho cvičíte a kdy jste se začal věnovat přímo bench-pressu?

Aktivně cvičím zhruba od roku 2007 a přímo k bench-pressu jsem se dostal o tři roky později.

Jak často a které partie nejvíce posilujete?

V soutěžním období primárně prsa, triceps, ramena a biceps, tedy horní část těla, která je u bench-pressu podstatná. Mimo soutěžní období se zaměřuji na celé tělo. Stejně tak je to i s časem, který v posilovně trávím. V soutěžním období je trénink intenzivnější a regenerace delší. Tři dny v týdnu mi bohatě stačí. Mimo soutěžní období je to čtyři až pět dní v týdnu.

Kde jste začínal cvičit a kde se momentálně připravujete nejčastěji?

Začínal jsem cvičit na střední škole, kde jsem byl na intru a tam se nacházela posilovna. Dá se říct, že tam mě posilování chytlo a drží se mě do teď. Momentálně chodím do fulnecké posilovny, ale v soutěžním období cvičím spíše v Ostravě z důvodu většího vybavení.

Kdy a jak jste se dostal do Vítkovic?

V roce 2010 jsem si domluvil schůzku s panem Foldynou, který vítkovický oddíl vede. Dal mi tréninkový plán a poradil, co a jak cvičit. Od té doby jsem chodil do Vítkovic jedenkrát týdně na tréninky.

Letos už jste se stihl stát mistrem Moravy, je to tak? Jak hodnotíte své vystoupení?

Ano, je to tak. Soutěž se konala v Kašavě, kousek od Zlína. Se svým výkonem jsem nebyl vůbec spokojený. Týden před soutěží jsem hubnul, abych se vlezl do váhového limitu svojí kategorie. Bohužel ještě ráno jsem musel ladit váhu, což se odrazilo i na předvedeném výkonu. Ona horká ranní vana sice dokáže snížit tělesnou hmotnost o půl kila, ale sníží výkon zhruba o deset procent.

S jakými cíli jste pak odjížděl na mistrovství ČR do Jihlavy?

Samozřejmě jsem si tam jel pro vítězství. Což je jistě cílem každého závodníka. Nakonec se mi to ovšem nepodařilo. Mým cílem bylo zvednout 155 kg, které by stačily na zmiňované první místo v dané kategorii. Jedna věc je tuto váhu zvednout na tréninku, a druhá je výkon zopakovat na soutěži.

V kategorii do 74 kg jste skončil třetí. Jak hodnotíte svůj jihlavský výkon?

Letošní soutěžní sezonu hodnotím celkově záporně, tedy i závody v Jihlavě. Měl jsem natrénováno na větší výkon než ten, který jsem předvedl na soutěžích. Bylo to způsobené hlavně hubnutím před soutěžemi, na které jsem nebyl doposud zvyklý.

Které úspěchy řadíte ve své kariéře nejvýše?

Zatím asi mistrovství ČR v Sedlčanech, které se konalo loni. Ještě jsem soutěžil za juniory a podařilo se mi zvednout český rekord v mé kategorii 140 kg. Dalším úspěchem bylo, když jsme se vsadili s majitelem fulneckého fitka o to, kdo zvedne větší váhu na bench-press. Vítězství bylo jasné a peníze v kapse taky. (směje se)

Jak jsou na tom vaši oddíloví kolegové? Máte nějaké vzory?

Celkově si myslím, že náš oddíl je poměrně úspěšný. Z mistrovství Moravy jsme si letos přivezli čtyři medaile. Dá se říct, že na každé soutěži máme někoho na stupních vítězů. Co se týče vzorů, tak žádný nemám.

Pod kterými trenéry už jste pracoval?

Trénoval mě hlavně pan Foldyna z Vítkovického oddílu. Dal mi cenné rady a doporučení. Letos mi v přípravě na závody pomáhal i můj kolega z oddílu, Čestmír Wolf, jehož tréninky byly opravdu tvrdé. Jinak se nějakým způsobem snažím zdokonalovat sám, samozřejmě musím mít kolem sebe lidi, kteří mi s tréninkem pomůžou.

Jaký je váš osobní rekord?

Moje osobní rekordy bych rozdělil do dvou kategorií. První kategorie se nazývá RAW, tedy výkon bez závodního dresu. Letos se mi podařilo vytlačit 130 kg. Co se týče druhé kategorie, nazývané EQUIP, což jsou výkony se závodním dresem, tak v té se mi podařilo zvednou 155 kg.

Bohužel jsem tento výkon nepotvrdil na závodech, ale jen při tréninku. Jak se vaše výkony postupně zvyšovaly?

Samozřejmě výkony jdou postupně nahoru. Je to hlavně o tvrdém tréninku a psychice, ale taky o stravě a životním stylu. Zatím jsem nedosáhl hranice, na které bych se, jak se říká, zasekl, a doufám, že jí dlouho nedosáhnu.Je třeba mít vizi a snažit se jí dosáhnout.

Jak je pro závodníka důležité umět se soustředit a koncentrovat se na pokus?

Koncentrace je důležitá hlavně pro uznání pokusu. V tomto sportu se nesmí zvedat hlava, zadek a chodidla. Také je třeba dbát pokynů rozhodčího. Na toto musí člověk myslet. Ovšem u bench-pressu je dobré se k výkonu i nějakým způsobem vyhecovat.

Jaké jsou podle vás největší rozdíly mezi vzpíráním a bench-pressem?

Hlavním rozdílem je, že u vzpírání se vzpěrač snaží zvednout co největší váhu nad hlavu ve stoje, kdežto u bench-pressu ležíme na lavičce a činku tlačíme od hrudníku do napnutých rukou. Bench-press patří mezi nejznámější cviky pro posílení prsního svalstva.

Jaký vás nyní čeká program? Kdy máte další závody?

Dá se říct, že moje soutěžní sezona je letos u konce. Chci zkusit obměnit trénink, možná trošku zlehčit, aby si tělo odpočinulo. Určitě se ještě letos zúčastním soutěží, jakými jsou Olomoucký silák nebo oddílová soutěž našeho klubu ve Vítkovicích, kde každoročně změří síly členové oddílu.

Autor: Dalibor Tobola

(Zdroj:http://novojicinsky.denik.cz/ostatni_region/jan-miks-je-treba-mit-vizi-a-snazit-se-ji-dosahnout-20130325.html)

Článek: Masopust skončil, máme dobu postní

Region – Masopust, končiny, fašank či ostatky. Někteří význam těchto slov znají, pro některé to třeba není ani důležité. Většina z nás asi zaregistrovala, že v první polovině února se v některých obcích či městech konaly masopustní průvody, veselice a pochovávala se basa. Je to určitě pěkná tradice, ale k této tradici patří i další věci.

Tento zvyk má původ v době předkřesťanského kultu zimního slunovratu. Doba jeho konání je každý rok jiná. Určuje se zpětným odečítáním podle lunárního roku, kdy neděle po prvním úplňku následujícím po 21. březnu je nedělí velikonoční. Karnevalové období začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Období veselí, zábavy a smíchu tak vystřídá doba takzvaného čtyřicetidenního předvelikonočního půstu. Na této straně se chceme ohlédnout za masopustem, připomenout, že jsme nyní v postní době, která potrvá až do Velikonoc. (red)

Maškary zvonívaly u lidí známých i neznámých

Příbor (ipa) – Jako by jej dělávali odpradávna. Přitom měl masopust v Příboře obnovenou premiéru teprve před několika lety.

Bylo krátce po půl čtvrté odpoledne, když se na příborském náměstí, kde již čekalo plno nedočkavých lidí i různých masek, objevil řezník Lojza s medvědem Lojzíkem. „Půjdeme mezi vás, abychom se potěšili, pobavili, potancovali, pozpívali a rozdali trochu té lásky, štěstí a pohody. Přidejte se k nám, ti, kteří jste za masky, i ti, kteří jste masky sami o sobě. Nebojte se,“ vyzval přítomné řezník Lojza. Potom se za doprovodu kapely pustil s mládětem medvěda beskydského mezi lidi, kde si hlavně rozpustilý medvědí sameček zatancoval s kdekým. Tomu všemu bedlivě přihlížel příslušník SNB, který ale pochopil, že nějaká ta štamprlička neuškodí, zvláště když v „placatici“ měl obyčejnou vodu. Evidentně se mu nejvíce líbilo u pohádkového kvarteta čtyř dam, které při-šly v převleku za Měsíčníka, Slunečníka, Větrníka a Mrakomora. „Viděly jsme to v Českých Budějovicích, tak jsme je přemluvily, aby nám to půjčili. Akorát jsme si to dozdobily,“ prozradila Irena Nedomová alias Měsíčník. Poté, co se medvěd a další pořádně vytancovali, obešel masopustní průvod náměstí a vydal se do ulic Příbora.Historie oslav masopustu sahá do let 1955 až 1957, kdy maškary zvonívaly u svých známých i známých příborských občanů a leckdy jen tak u domu, který se jim zrovna líbil. Podle pamětníků se vždy chodilo přes náměstí, také nechyběla návštěva u starosty města. Po obejití náměstí pak průvod vyrazil přes lávku pod kostelem směrem na nábřeží do ulic Vrchlického, Janáčkovy, Erbenovy směrem na Mexiko. Tam masopust končil slavností pochovávání basy. S koncem padesátých let ale skončil i tento lidový zvyk a Příborští jej obnovili až v roce 2008. Dělají jej tak, jako před půlstoletím, jen k tomu starostovi zatím masky nešly.

Medvěd bude mít mladší pohon

Fulnek-Lukavec (ipa) – Lukavec, místní část Fulneku, je známý tím, že se v něm udržují lidové zvyky dlouhodobě. Jedním z nich je i masopust s pochováním basy. Podle místního obyvatele Václava Davida obec žije každoročně masopustním veselím odnepaměti.

„Kdysi to dělávali sokoli, pak hasiči, teď občanský aktiv. Někdy je lidí méně, jindy více,“ sdělil před pár roky Václav David. Nyní tuto akci organizuje seskupení Lukavecká banda.To, že průvod chodí po Lukavci hodně dlouho, potvrdila také Arnoštka Šimečková, která se přivdala do obce v padesátém roce. „Tenkrát se ale ještě chodilo jenom s harmonikou,“ vzpomínala Arnoštka Šimečková. A když už se hovoří o dlouhotrvající tradici, do letoška byla v Lukavci ještě jedna. V kůži medvěda si totiž asi nikdo nedokázal představit nikoho jiného než Antonína Sokola. Ten šel letos popětadvacáté. Kdysi prý dokonce chodíval v kožichu, ve kterém dělníci z místního pivovaru rozváželi pivo, a k němu měli vyrobenou hlavu. „Časem se to ale zničilo, a tak jsme asi před patnácti roky vyrobili novou masku,“ řekl před několika lety Antonín Sokol, jenž poznamenal, že pro něj, jako pro medvěda, je nejlepší počasí, když je tak patnáct stupňů pod nulou. Jinak se prý v kožichu přehřívá. Po letošním průvodu Antonín Sokol předal medvědí kůži mladšímu.

(Zdroj:http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/masopust-skoncil-mame-dobu-postni-20130301.html)

Zpráva: Fulnek: Hvězda anglické dancehallové scény se představí v Lukavci

Ojedinělou akci připravují na tento pátek pořadatelé v Hostinci U Jindřicha v Lukavci, místní části Fulneku. Zavítá tam Deadly Hunta, dancehallová hvězda z Anglie, který ve své show kombinuje mnoho stylů. Posluchači se mohou těšit na mix hip hopu, reggae, dancehall až po jungle. Kromě něj se na dvou pódiích vystřídají i další interpreti z Česka i Slovenska. Akce s názvem Pukavec Massive se v Lukavci uskuteční v pátek 22. února od půl deváté. Vstupné činí 130 korun. (sim)

(Zdroj:http://novojicinsky.denik.cz/kratce/1194175-fulnek-hvezda-anglicke-dancehallove-sceny-se.html)

 

Zpráva: Budova bude mít nová okna

Budova osadního výboru v Lukavci, místní části Fulneku, kde sídlí třeba místní knihovna nebo pobočka pošty, se dočká nových oken. Výměna probíhá v těchto dnech, a proto bude lukavecká pošta až do čtvrtku 13. prosince zavřená. Vyměněná okna by měla přinést značnou úsporu nákladů na energiích. (sim)

12.12.2012 08:39

(Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/kratce/1169609-fulnek-lukavec-budova-bude-mit-nova-okna.html)

Zpráva: Budova školy stojí v Lukavci už 116 let

Budova bývalé  školy v Lukavci, místní části Fulneku.

Budova bývalé školy v Lukavci, místní části Fulneku. Autor: Deník/Ivan Pavelek

6.12.2012 14:13

Fulnek-Lukavec /MÍSTA S HISTORIÍ/ – Historie budovy lukavecké školy sahá až k roku 1888, kdy bylo výnosem c. k. zemského školního rady zjištěno, že stávající škola nevyhovuje po stavebnětechnické ani sanitární stránce. Proto bylo potřeba postavit školu novou.

Se samotnou stavbou se začalo 6. května 1895. Vyučování zde začalo 1. září 1896 a celkové náklady na výstavbu činily 10 896 zlatých.

Při osvobozování byla škola, jako jedna z mála budov v obci, silně poškozena a nad dveřmi hlavního vchodu byl dlouho granát z minometu. Jenže počty dětí neustále klesaly, a tak zde výuka v roce 1978 skončila. Od té doby budova sloužila jako depozitář archivu, zdravotnická poradna pro děti a v roce 2004 byla rozhodnutím města prodána do soukromých rukou. (sim)

(Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/budova-skoly-stoji-v-lukavci-uz-116-let-20121206.html)

Článek: Bouřlivá diskuse v Lukavci: dočká se most opravy, nebo dřív spadne?

Fulnek-Lukavec – Na veřejné schůzi v Lukavci se řešil také havarijní stav mostu, který vede ke hřišti a myslivecké chatě. Náklady na jeho rekonstrukci by se vyšplhaly na více než milion korun, což je pro město drahé.

Veřejné schůze v Lukavci, místní části Fulneku, jsou vždy hojně navštěvované. Nejinak tomu bylo i v úterý, kdy se konalo podzimní setkání vedení města s občany obce. Řešilo se hned několik bodů, z nichž některé vyvolaly bouřlivé diskuze. Jedním takovým byl i havarijní stav mostu u hřiště, který místní občany trápí už delší dobu.

Předpokládané náklady na rekonstrukci mostu by se podle projektu vyšplhaly na 1,5 milionu korun. To je pro fulnecké zastupitele velká částka, proto tuto možnost vyloučili a hledají nějaké jiné řešení. Cena by se sice dala snížit soutěží, ale není jisté, na kolik by opravdu klesla. Zastupitelé také zvažovali, že by se tam umístila značka zákazu vjezdu nákladních aut, což však katastrofální situaci mostu neřeší. I když most vede pouze ke hřišti a myslivecké chatě a není moc frekventovaný, opravu potřebuje. Vypadávají z něj kameny i podezdívka a hrozí, že se propadne. Václav David navíc několikrát připomněl, že to není most, ale vodní propustek, který má jiné parametry než most.

Opravy brzdí také spor plynařů a lesů, jež se nemohou domluvit na přeložce sítí, které tam vedou. „A kdo ten most zodpovídá teď?“ ptal se jeden z lukaveckých občanů. Odpověděla mu starostka Fulneku Jana Mocová: „Pokud se nedomluví, šla by případná havárie na jejich triko.“

Milion a půl za opravu všechny přítomné šokoval. Václav David prohlásil, že by jej šlo opravit rozhodně levněji. „Kdybychom svolali brigádu a opravili to sami, vyšlo by to tak na padesát tisíc,“ řekl David. Starostka mu však oponovala: „Když město něco buduje, musí mít taky projekt. Město na černo nic dělat nemůže. Dá se to udělat za padesát tisíc, ale kdo se pod to pak podepíše?“

Staré záležitosti

Došlo také na vytahování kostlivců ze skříně. Bývalý fulnecký radní Marek prý chtěl most opravit už dříve za dvě stě tisíc. „Jestli někdo něco chtěl pro město udělat za dvě stě tisíc, tak to měl, jako radní a podnikatel, udělat. Podle mě nikdo nikomu nebránil,“ řekla Mocová. Václav David však podotkl, že Marek to neudělal, protože se pod to nechtěl nikdo podepsat. „On za to nechtěl ručit, chtěl, ať za to ručí město,“ dodal předseda lukaveckého osadního výboru Aleš Ohnheiser.

Jana Mocová se občanům snažila vše vysvětlit: „Já možná nemluvím dostatečně jasně. My jsme na pracovním zastupitelstvu projednávali rozpočet, který je, s ohledem na dotační tituly, napjatý. Dostali jsme dotace, které musíme dofinancovat, protože nám do budoucna přinesou úsporu. Takže jsme projednávali, kde co ušetřit. Samozřejmě jsme nechtěli šetřit na Lukavci, měli jsme tam naplánovaných zatím pět set tisíc, s tím, že jsme věděli, že tam musíme dodat ten milion… Ale rada správně podotkla, a já s tím souhlasím, že náklad jeden a půl milionu na most, který ani není mostem, ale propustkem, je nesmysl.“

Nakonec se přítomní shodli na tom, že se prověří, na jakou nosnost se připravoval původní projekt, a ten se pak přepracuje buď na nižší nosnost, aby tam mohla jezdit pouze osobní auta, nebo jenom pro pěší. Tím by se mohly náklady snížit a před most se zatím umístí zákazová značka. To se však některým nelíbilo. „Docházíme vlastně k tomu, co jsme předpokládali. Dokaď to nespadne, a pak se do toho vrazí dvakrát tolik, tak se nic dělat nebude. Já nevěřím, že se kolem toho, kromě dopravní značky, něco udělá,“ prohlásil František Večeřa.

SIMONA MIKŠOVÁ

(Zdroj: http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/bourliva-diskuse-v-lukavci-docka-se-most-opravy-nebo-driv-spadne-20121122-sxyg.html)