Do naší internetové fotogalerie přibyly další nové fotky. Děkujeme rodině Volných, za laskavost se s námi ostatními podělit o fotky ze svého archivu.
Máte-li i vy doma fotky, kterými byste chtěli do naší sbírky přispět, budeme moc rádi o zapůjčení. Fotky ponechte u paní Alenky Hegerové v obchodě č. p. 62. Děkujeme.
Po předčasném ukončení stavby tratě Opava Fulnek byly ještě několikrát snahy stavbu obnovit a dokončit, alespoň částečně. Jednou z těchto snah jsme zaznamenali v stenoprotokolech Poslanecké sněmovny Národního shromáždění První republiky z roku 1931.
K dokončení trati se vyjádřili poslanci ing. Rudolf Jung (teoretik nacioálního socialismu) a německý poslanec a starosta Fulneku Leo Schubert (silný odpůrce Československé republiky) při projednávání vládního návrhu zákona o státní zápůjčce investiční.
K 19. únoru 1931 máme tyto záznamy:
Rudolf Jung:
„… V souvislosti s tím a s vládním návrhem tisk 953, který se rovněž dnes projednává, o státní investiční zápůjčce 1300 milionů, mohu jistě poukázati na nutné stavby místních drah v německém území. Vzhledem k tomu, že nouze a nezaměstnanost jest největší v německém území, jak již mezi jiným bezvadně vyložili také naši řečníci k hospodářské krisí, bylo by jen příkazem spravedlnosti, aby v rámci investičního programu, spojeného s investiční zápůjčkou, byly konečně uskutečněny také tyto stavby drah, tím spíše, když tyto stavby byly již v stavebním programu místních drah ve starém Rakousku.
Poukazuji krátce na projekty drah. Jde o trati: Albrechtice-Cukmantl ve Slezsku, kteroužto tratí otevře se údolí Zlaté Opavice, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Český Wiesenthal, dráha po hřebenu Rudohoří Vejprty-Český Wiesenthal a trať Karlovy Vary-Bochov. Ony kraje mají většinou krásnou krajinu, a kdyby se otevřely dopravě, nekonečně by získaly. Mimo to jsou v nich z části drobné průmyslové závody, které by tímto způsobem získaly větší odbyt svých výrobků. Jako příklad uvádím slezskou trať Albrechtice-Cukmantl. Jest to tak zvaná trať Zlaté Opavice. Po 35 let usilují obce ležící v údolí Zlaté Opavy: Albrechtice, Hynčice, Heindorf, Holčovice, Komora, Kutlberk, Heřmanovice Horní a Dolní Grunt a Cukmantl, aby konečně byla zahájena stavba železniční trati, která byla již třikrát trasována. Ministerstvo železnic projevilo k tomu také ochotu, žádá však od jmenovaných obcí 30% příspěvek. Takovouto částku nemohou však chudé horské obce zaplatiti a očekává je tedy úplné zbídačení. Výroba dřevěného zboží a ruční tkalcovství, provozované v údolí Zlaté Opavice a známé také za hranicemi státu, nemůže pro špatné poměry dopravní konkurovati. Proto uvedené obce rok co rok se vylidňují. Celý projekt jest rozpočten na 36 milionů.
Podobně je tomu také s ostatními uvedenými projekty místních drah. V resolucích ke státnímu rozpočtu poukázali jsme již několikráte na tyto projekty a připomínáme vládě její povinnost, aby v rámci investičního programu uskutečnila také tyto plány a aby celý investiční úvěr nevydala snad v českých krajích a nepoužila ho na sanaci zbytkových statkářů a k podobným účelům.
Poněvadž můj klubovní kolega posl. Schubert obšírně promluví k investičnímu úvěru, přestávám na těchto krátkých výkladech. Kol. Schubert podá také pozměňovací návrh k vládnímu návrhu o investičním úvěru, ve kterém se bude žádati, aby se na provedení projektů těchto místních drah použilo částky 400 milionů.“
Leo Schubert:
“ Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů k §u 2:
Odst. 1 znějž:
„Částka 1.000,000.000 Kč jest určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah (§§ 3-5). Z toho jest 400,000.000 Kč určeno na stavbu těchto místních drah: Albrechtice-Cukmantl, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Saský Wiesental, dráhy po hřebenech Rudohoří (Vejprty-Wiesental Český) a trati Karlovy Vary-Bochov.“
K tomuto návrhu se posléze vyjádřil poslanec zpravodaj Josef Patejdl:
„První pozměňovací návrh p. posl. Schuberta navrhuje, aby ministr financí byl zmocněn k uzavření investiční půjčky 3 1/2 miliardy Kč. Při tom navrhuje, aby tato investiční zápůjčka byla rozdělena tak, že by 1 miliarda byla určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah zde vypočítává, které místní dráhy to mají býti a ze zbytku 2 1/2 miliardy bylo použito 1 miliardy na investiční účely okresů a obcí, 800 milionů na podporu stavebního ruchu.
Pan posl. Schubert by, myslím, přišel do velikých rozpaků, kdyby měl býti dotázán, jakým způsobem by se měly všechny tyto peníze rychle opatřiti, a kdyby měl zejména vysvětliti, kde najíti okamžitě úhradu, a zejména, zdali půjčka v této tak veliké částce by se neodrazila nepříznivě na našem finančním a úrokovém trhu. Nemohu se vysloviti pro tento pozměňovací návrh a navrhuji, aby návrh p. posl. Schuberta byl zamítnut.“
Celé snažení pak bylo zakončeno na 107. schůzi následujícího dne, kdy došlo k hlasování. Podívejme se na zápis jeho průběhu:
„… Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. Schuberta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.“
Tímto skončila jedna z posledních snah o obnovu stavby trati přes Lukavec.
Zdroj:
http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/106schuz/
http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/107schuz/
V letních měsících budou zahájeny práce v rámci realizace projektu „Obnova větrného mlýna v Nových Dvorech – Bílovec“, který je spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci vyhlášeného Programu obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji na rok 2018.
Větrný mlýn, stojící jako solitér uprostřed pole, je unikátní dominantou zdejší krajiny. Objekt je zároveň celorepublikově výjimečný tím, že téměř všechny jeho díly jsou původní a provozuschopné.
Cílem projektu je dosažení obnovy této ojedinělé technické kulturní památky, a to provedením sanace a obnovy dřevěných prvků a konstrukcí mlýna, výměnou a doplněním lopatek (perutí), obnovou šindelové stěny a střechy apod.
Jedná se o dílčí udržovací práce a obnovu dílčích částí objektu, zachovávající původní materiály, strukturu, barevné řešení a postupy. Cílem obnovy je zachování dobrého technického stavu kulturní památky.
Celkové náklady na obnovu mlýna činí 1.077.233 Kč vč. DPH. Moravskoslezský kraj schválil městu Bílovec dotaci ve výši 461.600 Kč. Zbývající náklady budou hrazeny z vlastních zdrojů.
Zdroj: www.bilovec.cz
Ač se v kraji na mnoha místech udržuje spousta lidových zvyků a tradic, letos do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje žádná nominace nepřibyla. Zůstávají v něm pouze dvě – tanec ověnžok a jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku.
Kraj, který je v tomto ohledu celorepublikově v podprůměru, zvýšil tlak na muzea, aby se registr plnil rychleji.
Pro to, aby zachoval a chránil kulturní dědictví, zavedl stát národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápisu do tohoto registru předchází krajské seznamy. Teprve z nich může vzejít nominace do celostátní databáze. Se seznamem tradiční lidové kultury se úzce pojí také titul Mistr tradiční rukodělné výroby.
Nejaktivnější v podchycení svých lidových obyčejů a umělců jsou Jihomoravský a Liberecký kraj. Zatímco v těchto oblastech zaregistrovali už okolo pěti nemateriálních statků a patnácti mistrů, v Moravskoslezském kraji jsou to pouze dva výše uvedené statky a tři mistři. Za výšivky krojů titul získala Blažena Slováčková z Českého Těšína, pak k ní přibyl řezbář z Mostů u Jablunkova Pavel Kufa a Richard Mlýnek z Opavy za sanaci historických střech. Další je možné nominovat do konce září.
„Etnologové budou v terénu pátrat po dalších zajímavých tradičních zvycích a umělcích. Na mnoha místech se zachovává spousta lidových obyčejů nebo tam žijí lidé, kteří jsou mistry v tradičních řemeslech, o kterých se třeba ví jen lokálně. Aby jmen na seznamu přibývalo, sešli jsme se nyní se zástupci muzeí. Doporučili jsme jim, aby více pracovali v terénu, jejich pracovníci vyráželi na taková místa, kde se podobné akce konají, a za lidovými umělci,“ podotkla Dominika Martincová z krajského odboru kultury.
Podle mluvčí ministerstva kultury Simony Cigánkové je úkolem odborných regionálních pracovišť v jednotlivých krajích pečovat o tradiční lidovou kulturu. Pokud se zápis z krajského seznamu dostane do národního registru, může být nominován i do seznamu Unesco.
Řadě tradic, zvyků a řemesel hrozí zánik. Bude-li se o nich více vědět, bude větší šance na jejich udržení a záchranu.
„Z těchto důvodů je dobré na krajských seznamech být. Pokud se tradice nebo mistr tradiční rukodělné výroby na nich objeví, může je kraj podpořit dotacemi. Nositelé statků a organizátoři akcí, kteří se z krajského seznamu dostanou až na národní seznam, získají přístup do našeho každoročního dotačního řízení na podporu tradiční lidové kultury. Vydáváme také tematické publikace a živě prezentujeme tyto statky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice nebo na jiných národních i mezinárodních příležitostech,“ vysvětlila Cigánková.
Neodrazuje od zájmu o tento unikátní seznam jeho složitý úřednický název? „Názvem jsme jak s krajskými, tak s národním seznamem navázali na analogický název Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva, který vede Unesco. Ministerstvo kultury však neurčovalo krajům, jakým způsobem mají uchopit své krajské soupisy a jak je mají nazvat,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Odbor kultury Moravskoslezského kraje však o změně názvu neuvažuje. „I když si uvědomujeme, že je komplikovaný,“ doplnila Martincová.
Na národním seznamu, který schvaluje ministr kultury, je zapsáno dvacet dva nemateriálních statků. Například slovácký verbuňk, valašský odzemek, východočeské loutkářství či vodění Jidáše. Nemateriálních statků má zapsaných nejvíce Pardubický kraj, mistrů rukodělné výroby kraj Liberecký.
Ověnžok, který schválili na seznam moravskoslezští radní loni, je starý točivý párový tanec horalů ze slezsko-polsko-slovenského pomezí. Prosadilo ho Muzeum Těšínska. Má přezdívku telecí, údajně odvozenou od goralských krpců z hovězí kůže, které se na tanec užívaly a musely hodně vydržet. Hudební doprovod obstarává gajdoš, tedy dudák, kterého doprovází jeden nebo dva houslisté.
Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku se váže k období Velikonoc. Průvod jezdců na koních začíná v jednu hodinu po poledni u kostela a objíždí hranice obce i jednotlivá stavení. Jezdce doprovázejí muzikanti.
Důležitou roli hraje takzvaný krojcfotr – otec kříže jedoucí v čele průvodu. V rukou nese malý kovový kříž, který lidé uctívají políbením. „Tradice velikonoční jízdy v Lukavci u Fulneku přecházela a přechází i dnes v mnoha případech z otce na syna, díky čemuž jsou ve skupině jezdců znát mezigenerační vazby,“ doplnila Kateřina Schweidler z odboru kultury a památkové péče krajského úřadu.
10. července 2018 19:06
Nová víceúčelová i jiná hřiště přibudou v brzké době ve Fulneku, zaznělo to na posledním zasedání tamních zastupitelů.
Jedním z projednávaných témat na zasedání fulneckých zastupitelů byla koncepce rozvoje a podpory sportu ve Fulneku a jeho místních částech. Starostka Fulneku Radka Krištofová uvedla, že v posledních třech letech město značně posílilo investice do této oblasti. „Především v místních částech. Všude, kde to bylo možné, byla vybudována moderní multifunkční hřiště,“ pokračovala starostka a upřesnila, že výjimkami byly Pohořílky a Jílovec. „Lukavec je poslední místní částí, kde je sice hřiště naprojektováno a stavebně povoleno, ale protože se nachází na cizím pozemku, tak v současné době řešíme právě s Tělovýchovnou jednotou majetkoprávní vztahy, kdy budeme muset pozemek vykoupit. V příštím roce se bude budovat hřiště u Základní školy Komenského, včetně atletické dráhy,“ doplnila Radka Krištofová.
Poté zastupitelé diskutovali o veřejné programové podpoře sportu. Zastupitel Petr Moc uvedl, že je dobře, že v materiálu jsou uvedeny i odměny pro trenéry. „Protože beton je jedna věc, ale my do něj potřebujeme dostat člověka, který s těmi dětmi něco bude dělat,“ řekl Petr Moc.
Zastupitelce Janě Mocové vadilo, že v návrhu koncepce stálo, že poskytnuté peníze mohou organizace použít na krytí úvěru nebo na nákup majetku. „Nevím zda je to správně podle zákona o obcích,“ poznamenala zastupitelka Jana Mocová s tím, že za peníze města by neměly organizace kupovat nemovitý majetek. Právnička města Lenka Richterová uvedla, že to je možné, zastupitelé tak nechali z návrhu koncepce odstranit pouze pasáž týkající se případného krytí úvěru z dotace města, načež návrh koncepce všichni schválili.
Ze závěrečných slov Radky Krištofové vyplynulo, že město ještě plánuje výstavbu tří hřišť v lokalitách Vlkovice, Stachovice a Lukavec v celkové výši zhruba deset milionů, další investicí je oprava hřiště v Děrném v celkové výši asi 2 miliony korun. V roce 2019 budou úpravy pokračovat zmíněným hřištěm u ZŠ Jana Amose Komenského v celkové částce okolo sedmi milionů korun.
Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/mesto-buduje-dalsi-hriste-20180709.html
9.7.2018
Lukavec – Už podeváté se v sobotu 23. června sejdou zástupci obcí s názvem Lukavec. Letos přišlo pořadí na obec poblíž Lovosic, která setkání pořádá už potřetí.
„Pořádali jsme úvodní sraz v roce 2002 a bylo to víc než symbolické. Ve skupinách přijeli především hasiči, aby nám pomohli odstranit následky srpnové povodně potoka Modla, kterým k nám přitekla v protiproudu voda z Labe a zaplavila větší část obce s 34 domy,“ vzpomínal starosta Lukavce Tomáš Šenfeldr.
Tehdy to bylo hlavně o práci, nyní se obyvatelé scházejí, aby se pobavili a utužili přátelské vztahy. Setkání zhruba 160 hostů z Lukavců od Hořic, Fulneku a Pacova se odehraje ve sportovním areálu od 10 hodin a účastníci tam změří síly v několika odvětvích a současně se pobaví. Tečku za kláními udělá v 17 hodin soutěž v přetahování lanem o nejsilnější Lukavec.
Zdroj: https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/lukavecti-poradaji-u-lovosic-setkani-lukavcu-uz-potreti-20180621.html
V roce 1924 byl v Poslanecké sněmovně ČSR diskutován návrh na prodloužení platnosti zákona o dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské z roku 1922 až do 31.12. 1927.
První republika totiž trpěla ve svých prvních letech velkým nedostatkem soudců, který stát řešil různými opatřeními – např. zkrácením přípravy nových soudců nebo možnosti jejich přesunu a odvolání. To bylo opozicí vnímáno jako velké ohrožení nezávislosti soudní moci.
Německý poslanec ing. Rudolf Jung (jeden z hlavích teoretiků německého národního socialismu) si na tento zákon stěžoval a ukazoval několik případů, kdy docházelo právě v souvislosti s tímto případem k přehmatům. Jeden z nich se týkal události v Děrném v roce 1920.
Událost byla popsána takto:
„Druhý případ, rovněž ze školní stávky, týká se jednoho rolníka v Děrném, který se provinil takto: Předčítal na jakési schůzi článek o školní stávce, který byl uveřejněn v časopise „Deutsche Post“. To už stačilo, aby byl odsouzen k peněžitému trestu 1000 Kč, po případě do vězení na 10 dnů. A v důvodech se praví, že prý předčítal onen článek časopisu „Deutsche Post“ zřejmě proto, aby zdůraznil svou propagandu. Návrh, který při tom učinil obžalovaný, aby se hlasovalo, má-li býti zahájena školní stávka, byl na schůzi zamítnut. Pak byla učiněna zmínka o říšském zákonu o obecných školách a poté se praví: „Školní stávka provedená německými stranami má demonstrativní ráz proti vládě, jest to jednání zákonem zakázané, jímž měl býti vyjádřen odpor proti vládě, resp. zlehčování vládních nařízení.“ Onen rolník byl odsouzen podmínečně. Nejvyšší soud jakožto soud kasační zmateční stížnost žalovaného rovněž zamítl a dovozoval, že úmysl stěžovatelův směřoval ještě dále než úmysly ostatních účastníků schůze. (Posl. Patzel [německy]: článek v novinách nebyl zabaven!) Ovšem, nebyl zabaven a to je na tom to nejkrásnější. Nejvyšší soud pak praví: „Nelze tudíž spatřovati právní omyl v tom, když nalézací soud shledává v činnosti stěžovatelově skutkovou podstatu § 305 tr. z. Ježto vina se nezakládá v podněcování nebo vybízení ke školní stávce, nýbrž v tom, že se obžalovaný snažil otřásti právním názorem posluchačů na povinnost, posílati děti do školy, možno stranou ponechati otázku, zda politická demonstrace je za nynějších poměrů protizákonná nebo, jak se snaží dokázati stěžovatel, jednáním podle zákona dovoleným.“
Spor ukazuje jak složitá situace byla pro obě strany německou i československou po vzniku republiky v roce 1918.
Zdroj: Stenoprotokoly 297. schůze Poslanecké sněmovny NS (1920-1925)
http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/297schuz/s297002.htm
