Archiv autora: aia.2eoa
Novinky.cz: Názory čtenářů článku „Zvyk, který přežil …“
Jiří Cibulka, Havlíčkův Brod
Po, 17. dubna 2017, 08:43:07 |
0 / 0
Nic proti tradicím, ale na těch požehnaných polích se dříve pěstovalo obilí a brambory, ne Babišova řepka a kukuřice do „bioplynek“
Vladimír Merta, Letohrad
Po, 17. dubna 2017, 03:09:13 |
+2 / 0
Zvyk, či obřad je to samozřejmě slovanský se středem v Lužici. Ještě před koncem 19. století byli jezdci v lužických krojích. V Ostritz, v Sasku jedou dodnes dokonce pod dvouramenným patriarším křížem. Potom ale začalo poněmčování prudce sílit a tak se začal objevovat prestižní německý městský úbor, s klobouky, dokonce cylindry i německé názvosloví. Koho to zajímá, zadejte si do vyhledávače obrázků Google Saatreiten, nebo krojcfotr a máte dokladů přehršel. V Novém Jičíně ve Slezsku, kam se zvyk z Lužice hojně rozšířil je zase obraz na němž jsou jezdci „v městském“, účastníci průvodu v krojích.
![]()
Jana Bílková, Praha
Po, 17. dubna 2017, 02:34:24 |
+1 / 0
![]()
Jaroslav Vintr, Ustí Nad Labem
Po, 17. dubna 2017, 02:07:18 |
+9 / -1
Vidíte jak hezky a fikaně to dělají stránky.Napíší,že to přežilo totalitu a už diskutující na stránkách si nadávají,hádají se,urážejí.A to je účel,lidi nesmějí být svorní a jednotní,stále se musí rozdmýchávat mezi nima sváry.tak je to dobře,hádat se,být na sebe zlý,hrubý,sobečtí.To se pánům líbí.Jinak je to hezký zvyk,v Lukavci.A věřte,kdyby ti komunisté to chtěli zrušit,tak to zrušili,ale viděli v tom tradici,folklor a nijak to protistátní nebylo,nikoho to neuráželo,tak nebyl důvod tuto tradici rušit.Ale hold si do obyčejných čtenářů a diskutérů stránek rejply,protože pro některé je socialismus jako červený hadr na býka.Víte,ale smutné je na tom to,že toho socialismu se spousty lidí mělo dobře(neříkám,že žili v blahobytu,ale žili slušně)a dnes jsou zarytí komunistobijci,ti se mohou stydět,jsou to korouhvičky,kteří by se otočili,,po každém jiném větru,který by přišel a tento kapitalistický vyměnil,,.No bohužel,taková je lidská povaha,lidí s rovnou páteří je vždy poskrovnu.
![]()
Petr Dvořák, Vřesovice
Po, 17. dubna 2017, 01:11:49 |
+1 / -2
Štefan Hošek, Mukařov
Ne, 16. dubna 2017, 22:08:49 | Souhlasím |
Nesouhlasím |
+5 / -2
Petr Gold, Fulnek
Ne, 16. dubna 2017, 22:01:56 | Souhlasím | Nesouhlasím | Nahlásit | 0 / -1
Křesťanská tradice OK – dnes v sedle i 2 kněží !ALE PO PRAVDĚ – POKUD BY V LUKAVCI V TOTÁČI NEPUSTILI K RAJTOVÁNÍ ČLENY KSČ – dávno by to zakázali – A TI, KTEŘÍ BYLI NEPOHODLNÍ PRO NF – tak krojcfotry být nemohli !!xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx…. Vám ta doba a ty zákazy asi chybí a asi jste v to byl dobrý.
————-
Hošku,co na tom nechápeš.On je z Fulneku a jenom popisuje,jak to tam chodilo.On žádné zákazy nevytvářel a ani mu nechybí.
![]()
Petr Dvořák, Vřesovice
Po, 17. dubna 2017, 00:59:09 |
+2 / 0
Podle mě mají být na co pyšní a snad jim ta tradice ještě dlouho vydrží.
![]()
Radek Mus, Svitavy
Ne, 16. dubna 2017, 23:18:42 |
+4 / -3
Komunisti ten zvyk nezrušily protože nechtěli ,Dolfa by to zrušil za den.
![]()
Vladimír Dostál, Český Dub
Ne, 16. dubna 2017, 23:08:09 |
+9 / -2
Marie Sedláčková, Velká Kraš
Krásná tradice jen panu Dostálovi to nevoní on má nějak špatně repasovaný mozek!Tak ho politujme!Možná už i zvrací-chudáček!
————
Ženská co to melete? Já psal něco o tom, že to někdo zrušil? Právě že nezrušil, tak nechápu proč v nadpisu je že přežil totalitu. Proč by neměl přežít, když to nikdo nezakázal!
Jinak nechápu proč bych chtěl, aby tento zvyk neexistoval??
Chápete MŮJ psaný text a ty 2 co píší proti mě také zřejmě ne!!
Hlavně že jste si ulevili!!
![]()
Jiří Král, Chomutov
Ne, 16. dubna 2017, 23:01:39 |
+3 / 0
Eliška Genserová, Velké Kunětice
Ne, 16. dubna 2017, 21:48:56 | Souhlasím | Nesouhlasím |
Nahlásit | +2 / -4
Jiří Král, Chomutov
Genserová, něco se sebou udělejte, protože jste evidentně v jednom tahu nalitá.
..
Ježíšmarjájozef, stačí suchare?
_____
Mě to je úplně jedno. To byla jen dobře míněná rada, protože jste v jednom tahu pod parou. A to vás vážně nechci urazit. Prostě to poznám. Jinak proti vám nemám ani to nejmenší a proti rozumnému alkoholu jakbysmet 🙂 Zdaleka tady nejste první, ani asi poslední. Ženský k tomu inklinují prostě mnohem víc, jak chlapi.
![]()
Pavel Dvořák, Uherské Hradiště
Ne, 16. dubna 2017, 22:56:50 |
+4 / -7
Josef Poslt, Praha
Ne, 16. dubna 2017, 20:13:25 | Souhlasím | Nesouhlasím | Nahlásit | +18 / -9
Černozádelníci a spol abyste se z té pohádky nepotento.
****
Zatím si tu valíte do gatí jen vy, rudá gumo.
![]()
Pavel Dvořák, Uherské Hradiště
Ne, 16. dubna 2017, 22:55:29 |
+2 / -3
Zatím si tu valíte do gatí jen vy, rudá gumo.
![]()
Marten Galán, Brandýs nad Labem
Ne, 16. dubna 2017, 22:30:31 |
+1 / -4
Eva Kuncová, Děčín
Ne, 16. dubna 2017, 22:21:55 |
+12 / -1
To je moc hezké, je dobře, když se udržují staré tradice.
![]()
Jiří Máca, Telnice
Ne, 16. dubna 2017, 22:16:53 |
+15 / -1
Krásné zvyk!
Slezané držte si ho!
![]()
Marie Sedláčková, Velká Kraš
Ne, 16. dubna 2017, 22:14:31 |
+8 / -3
S panem Bukovským naprosto souhlasím a jen vypatlanej primitiv může dát mínus!Pane Blahut toto sem napatří a do supermarketu jezdí lidé po celém světě !Ale já ne!
![]()
Petr Gold, Fulnek
Ne, 16. dubna 2017, 22:11:57 |
+3 / 0
![]()
Marie Sedláčková, Velká Kraš
Ne, 16. dubna 2017, 22:10:19 |
+12 / -13
Krásná tradice jen panu Dostálovi to nevoní on má nějak špatně repasovaný mozek!Tak ho politujme!Možná už i zvrací-chudáček!
![]()
Štefan Hošek, Mukařov
Ne, 16. dubna 2017, 22:08:49 |
+5 / -2
Petr Gold, Fulnek
Ne, 16. dubna 2017, 22:01:56 | Souhlasím | Nesouhlasím | Nahlásit | 0 / -1
Křesťanská tradice OK – dnes v sedle i 2 kněží !ALE PO PRAVDĚ – POKUD BY V LUKAVCI V TOTÁČI NEPUSTILI K RAJTOVÁNÍ ČLENY KSČ – dávno by to zakázali – A TI, KTEŘÍ BYLI NEPOHODLNÍ PRO NF – tak krojcfotry být nemohli !!xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx…. Vám ta doba a ty zákazy asi chybí a asi jste v to byl dobrý.
![]()
Štefan Hošek, Mukařov
Ne, 16. dubna 2017, 22:02:06 |
+6 / -12
Vladimír Dostál, Český Dub
Ne, 16. dubna 2017, 21:35:59 | Souhlasím | Nesouhlasím | Nahlásit | +3 / 0
Tradici starou téměř 400 let se nepodařilo přerušit ani totalitnímu režimu ani válkám.
Jízdu opět s křížem v ruce vedl, a to již popadesáté, sedmašedesátiletý Václav David v roli takzvaného „Krojcfotra“.
—————
Kdyby to chtěli zrušit, tak to zrušili a pán jede od 67 popadesáté.! Který ubožák z Novinek vyzvracel tento článek!!
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXxxxxxxxxxxxx……Než něco napíšeš tak si článek přečti celí ,je tam napsáno ,,česky,,poprvé jel v 17ti letech , a nyní tady můžeš zvracet Ty …..
![]()
Petr Gold, Fulnek
Ne, 16. dubna 2017, 22:01:56 |
+4 / -11
![]()
Eliška Genserová, Velké Kunětice
Ne, 16. dubna 2017, 21:48:56 |
+2 / -7
Jiří Král, Chomutov
Genserová, něco se sebou udělejte, protože jste evidentně v jednom tahu nalitá.
..
Ježíšmarjájozef, stačí suchare?
![]()
Pavel Hora, Domažlice
Ne, 16. dubna 2017, 21:46:08 |
+11 / -13
Vladimír Dostál, Český Dub 21:35:59 |
Tradici starou téměř 400 let se nepodařilo přerušit ani totalitnímu režimu ani válkám.
Jízdu opět s křížem v ruce vedl, a to již popadesáté, sedmašedesátiletý Václav David v roli takzvaného „Krojcfotra“.
—————
Kdyby to chtěli zrušit, tak to zrušili a pán jede od 67 popadesáté.! Který ubožák z Novinek vyzvracel tento článek!!
Milan Král, Hrádek u Rokycan 21:18:36 |
Dále je pak rajtují po celé obci a zastavují u chalup, kde lidé líbají kříž a nabízejí jezdcům občerstvení.. Takže na cestě zpátky kolem kostela zvraceli jezdci i koně..
=====
vy dva jste duševní ubožáci. a ti „vlastenci“, kterým tak vadí, že tradice má snad německý původ, nejsou o nic lepší. každá podobná tradice je krásná a měla by být zachována.
![]()
Milan Harcinik, Třinec
Ne, 16. dubna 2017, 21:44:31 |
+2 / -17
FANATICI!!!
![]()
Vladimír Dostál, Český Dub
Ne, 16. dubna 2017, 21:35:59 |
+16 / -6
Tradici starou téměř 400 let se nepodařilo přerušit ani totalitnímu režimu ani válkám.
Jízdu opět s křížem v ruce vedl, a to již popadesáté, sedmašedesátiletý Václav David v roli takzvaného „Krojcfotra“.
—————
Kdyby to chtěli zrušit, tak to zrušili a pán jede od 67 popadesáté.! Který ubožák z Novinek vyzvracel tento článek!!
![]()
Milan Král, Hrádek u Rokycan
Ne, 16. dubna 2017, 21:18:36 |
+15 / -9
Dále je pak rajtují po celé obci a zastavují u chalup, kde lidé líbají kříž a nabízejí jezdcům občerstvení.. Takže na cestě zpátky kolem kostela zvraceli jezdci i koně..
![]()
Jiří Král, Chomutov
Ne, 16. dubna 2017, 21:17:00 |
+11 / -11
Genserová, něco se sebou udělejte, protože jste evidentně v jednom tahu nalitá.
![]()
Eliška Genserová, Velké Kunětice
Ne, 16. dubna 2017, 21:14:01 |
+9 / -12
A Sudeťáci, rajtujete také kolem paní z NDR?
![]()
Marie Málková, Hlohovec
Ne, 16. dubna 2017, 20:36:01 |
+10 / -1
Tento zvyk jezdeni na konich a navstevu sousednich kostelu znam z Nemecka hlavne z byvaleho DDR a zda jde o stejny zvyk jak to zde popisujete nevim. Jezdci maji jeste historicke prapory vychazejici z jejich symbolu.
Zajimave, ze jsem zde v cz o tom nikdy ani necetla a ani neslysela. Myslim si, ze je to pekna tradice.
![]()
Václav Šťastný, Velká Bystřice
Ne, 16. dubna 2017, 20:34:20 |
+11 / -2
Ono těch vracení se k původním tradicím po r,1990(myslím k tradicím německých obyvatel,nikoli slovanských českých obyvatel) je mnohem,mnohem víc,vlastně co by jsme měli dělat,když „prej“si neumíme vládnout,čemuž já osobně nevěřím.
![]()
Josef Měcháček, Lhota u Lysic
Ne, 16. dubna 2017, 20:30:36 |
+5 / -7
Jen bych podotknul, že to místo opravdu neleží v Česku.
Vlasta Holubová, Ostrava
Ne, 16. dubna 2017, 20:27:50 |
+24 / -4
Svou jednoduchostí a spětím s přírodou, budícím se jarem, si myslím, že se jedná o pohanský svátek, který si církev přivlastnila stejně jako vánoce a slunovrat. Vzhledem k tomu, že k nám křesťanství dorazilo poměrně pozdě a to západní pod vlivem jezuitů ještě později, tak je to dle církve od středověku. Podle mě „odjakživa.“ 🙂 Souhlasím s názorem pana Bukovského.
![]()
Matyáš Houska, Jirkov
Ne, 16. dubna 2017, 20:26:56 |
+10 / -25
![]()
Josef Čech, Třemošnice
Ne, 16. dubna 2017, 20:24:45 |
+29 / -8
Bůh je nad námi ,bůh si přál ,aby vládli bolševici a tak máme srovnání ,zlatej bolševik!!!Bohu děkuji ,že nám ukázal co za zločince je demokrat!!!
![]()
Jitka Genserová, Velké Kunětice
Ne, 16. dubna 2017, 20:21:08 |
+12 / -3
Igor Hendrich, Vsetín
Je to tzv. Saatreiten nebolí jízda okolo osení….rozšíný lidový zvyk v německojačných oblastech Severní Moravy a Slezska……
..
Cože?
Můžete ještě jednou?
![]()
Josef Čech, Třemošnice
Ne, 16. dubna 2017, 20:19:29 |
+10 / -6
Smradi co nic neví.
![]()
Igor Hendrich, Vsetín
Ne, 16. dubna 2017, 20:15:52 |
+15 / -3
Je to tzv. Saatreiten nebolí jízda okolo osení….rozšíný lidový zvyk v německojačných oblastech Severní Moravy a Slezska. Fulnecko tam územně patřilo coby součást tzv. Moravského Kravařska nebolí Kuhlandchen s centrem Nový Jíčín neboli Neu Titschein.
![]()
Jitka Genserová, Velké Kunětice
Ne, 16. dubna 2017, 20:14:22 |
+9 / -3
Ten zvyk, oslovení pana kříže „krojcfotr“, je takový milý.
![]()
Josef Poslt, Praha
Ne, 16. dubna 2017, 20:13:25 |
+24 / -11
Černozádelníci a spol abyste se z té pohádky nepotento.
![]()
Pavel Dombrovský, Plzeň
Ne, 16. dubna 2017, 20:09:05 |
+20 / -1
V Plzni se chodí do osení venčit psi a před týdnem si tam dvě slečny dokonce daly deku a opalovaly se. Asi nepoznají osení od trávy. Ostatně kdo by je to dnes naučil?
![]()
Jiří Hoblík, Praha
Ne, 16. dubna 2017, 20:07:33 |
+5 / 0
U nás trval středověk do 17. století? Nebo něco v článku chybí?
![]()
Tom Bukovsky, Polná
Ne, 16. dubna 2017, 20:06:19 |
+31 / -5
Samozřejmě nejde o nějaký křestanský obyčej..to jen v ranném středověku katolická hegemonie násilí přetáhla přes slovanské obyčeje roušku jakési zástěrky…navíc tento obyčej má ještě možná starší původ a to indoevropský, to je z období před jazykovou diferenciací. je to stejné jako Velikonoce apod. Pomlázka je de fakto penizs, který je upomínkou na pohanské slovanské jarní orgie kultu matky země Mokoši. proto také Slované zažili takový rozrod v 4-9 století..díky kultům plodnosti . Objíždění polí a nebo první jarní brázda..nebo i vzpomínka na Přemysla oráče z pověstí…jsou další stopy . nešlo až tak o objíždění polí jako o objíždění plodných dívek. Přemysl Oráč je vnímán jako kníže, ale je v tom poselství. Země Vám dává lidé, vše. ctěte matku Zemi…Nikoliv nějaký židovský Bůh a jeho syn. křesťanská je jen kamufláž. Mám rád takové obyčeje a pohledy do pravdy.
![]()
Petr Vozka, Most
Ne, 16. dubna 2017, 20:02:12 |
+49 / -1
Pěkné, ale hlavně, aby to přežilo i dnešní dobu. Je mnoho věcí, které přežily dvě války i minulou totalitu, ale ta dnešní EU totalita je zlomila.
![]()
Hanka Nováková, Jirkov
Ne, 16. dubna 2017, 19:57:08 |
+26 / -16
Miluji všechny naše zvyky a obyčeje. Je to Boží. Žádné náboženství není tak krásné.
Pavel Blahut, České Budějovice
Ne, 16. dubna 2017, 19:38:23 |
+14 / -20
V Česku Čechůni vynalezli novou tradici.
Jezdí na výlety do supermarketů :-)))))
A nějak osení!
Vždyť by byli u sousedů za de..ly. :-)))))
Novinky.cz: Zvyk, který přežil války i totalitu. V Lukavci opět rajtovali kolem osení
Od středověku udržují v Lukavci na Novojičínsku na Boží hod velikonoční unikátní zvyk, který nikde jinde v Česku nenajdete: Jízdu kolem osení. Tradici starou téměř 400 let se nepodařilo přerušit ani totalitnímu režimu ani válkám. Také v neděli, tentokrát za slunečného počasí, vyjelo přes 20 jezdců na opentlených koních, aby zvěstovali zmrtvýchvstání Ježíše Krista a požádali o požehnání pro pole.
Jízdu opět s křížem v ruce vedl, a to již popadesáté, sedmašedesátiletý Václav David v roli takzvaného „Krojcfotra“.
„Jezdím už od svých 17 let, poprvé jsem vyjel v roce 1967. Jen jednou jsme nevyjeli, a to proto, že napadlo tři čtvrtě metru sněhu. Párkrát jsme i pořádně promrzli, jako například v roce 2012,“ zavzpomínal David.
Doplnil ještě, že dvakrát s nimi jel jízdu i ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. „Jednou jsme dokonce hasili i oheň.“
Dodal, že v Lukavci, což je místní část Fulneku, se kdysi jezdily tyto jízdy dvě. „Ráno vyrazili ženatí muži a odpoledne do sedel vyskočili svobodní. Teď už to ale děláme dohromady. Ženatí jezdci jsou označení barevnými pentlemi, svobodní pak bílými,“ vysvětloval David a pak se za zvuku zvonů vydal v čele průvodu — kolem hřbitova a pak přes pole kolem vesnice.
Jezdci při projíždění kolem kostelíku na hřbitově tradičně zpívají píseň z 15. století Vstal z mrtvých.
Dále je pak rajtují po celé obci a zastavují u chalup, kde lidé líbají kříž a nabízejí jezdcům občerstvení. Ti později přes pole zajedou i do nedaleké osady Nové Dvory.
„První zmínka o lukavecké Jízdě kolem osení pochází z fulnecké kroniky. Tam je zapsáno, že se s pomocí jezdců z Jízdy kolem osení podařilo odrazit hordu vojáků rozprášených v roce 1620 u bitvy na Bílé hoře,“ vylíčil vedoucí rajtujících jezdců.
Denisa Doležalová, Právo, 16.4.2017, 19:32
Zdroj:
Historie: J. Pater – koruna politické neschopnosti? (1907)
Dosud jsme o bývalém starostovi Josefu Paterovi přinášeli jen samé pochvalné zprávy. Našli jsme ale i jednu zcela negativní. Budeme citovat: „… sociální demokracie je největší ubíjitelkou češství, největší šiřitelkou beznárodního ducha mezi dělnictvem. A s takovými lidmi ve Slezsku spojují se pokrokáři a jejich koruna politické neschopnosti p. Jos. Pater t. č. starosta v Lukavci!“
O co šlo, 14. května 1907 se konaly vůbec první volby do Říšské rady (celostátní parlament), ve kterém platilo nejen všeobecné, ale také rovné volebné právo (a také povinnost). Každý svépravný občan starší 24 let pobývající v obci déle než jeden rok musel volit poslance.
Pisatel kritického článku nazvaného „Může poctivý Čech voliti za poslance social. demokrata?“ podepsaný jen značkou H-k, nepokrytě protlačoval své oblíbence, kandidáty národní strany Rolsberga a Hrubého a naopak kritizoval soc. dem. kandidáty Hybeše, Prokeše, Cingra, Kubálka a další. Jsou pro něj: „pod komandem židovsko-německým a jejich vrchním generálem je žid Dr. Adler.“
Josefu Paterovi byla blízká strana agrární, nakonec také zakládal její odnož ve Slezsku. Paradoxně pak mohou vyznít výsledky voleb, kdy zvoleni nebyli ani soc. dem. kandidát Kubálek, ani nár. soc. kandidát Hrubý, ale třeba Karel Rolsberg nominovaný nár. socialisty, který však vstoupil do posl. klubu českých agrárníků. Politika nebyla jednoduchá ani před sto lety.
Zdroj: Noviny Těšínské, 11.5.1907, roč. XIII., č. 34, str.4
Renovace kaple v Nových Dvorech, 1. a 2. etapa
http://www.bilovec.cz
Kaplička bude opět zářit novotou
Rozsáhlou rekonstrukcí projde v průběhu dvou let kaple svatého Martina v Nových Dvorech u Bravinného, místní části Bílovce. S pracemi chce bílovecká radnice začít už letos na jaře.
13.3.2017
Kaple svatého Martina v Nových Dvorech Foto: lukavec.info
Kaplička v malé osadě Nové Dvory byla v průběhu posledního desetiletí často skloňovaným tématem nejen mezi místními obyvateli, ale také památkáři či zastupiteli města Bílovce.
Nejinak tomu bylo také na jejich posledním zasedání v závěru února, kdy členové zastupitelstva dali zelenou realizaci projektu pro obnovu tohoto několik let chátrajícího svatostánku, kterému dokonce hrozila i demolice.
POMŮŽE DOTACE I NĚMEČTÍ PARTNEŘI
Dvouletá rekonstrukce, během níž dojde například k renovaci malé zvoničky a střechy, výměně oken, opravě dlažby i odstranění nevhodné cementové omítky uvnitř objektu, přijde na zhruba 730 tisíc korun. Městu se na rekonstrukci podařilo získat dotaci z Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 250 tisíc korun. Sedmdesátitisícovou částkou přispěje na projekt také německé partnerské město Bad Neustadt.
Podle slov starosty města Bílovce Pavla Mrvy si kaplička renovaci již několik let žádá. „Kaple v Nových Dvorech už nutně potřebovala opravu, v současné době je ve velmi špatném technickém stavu,“ potvrdil bílovecký starosta.
Realizace nákladného projektu bude rozdělena do dvou etap. Během té první, která začne už na jaře, se kaplička z počátku 20. století dočká opravy střechy, včetně krovu, a rovněž vyztužení zdiva. Druhou část pak město plánuje na příští rok, kdy by měla být stavba dokončena.
PRAVIDELNÉ MŠE
Přestože v Nových Dvorech trvale žije jen několik obyvatel, kaplička bývá pravidelně využívána k nedělním mším. Konají se tam jednou měsíčně od května do listopadu. Skutečnost, že je tato malebná kaplička hojně navštěvována, potvrzuje také Marie Seligová, která se už šest let stará o její úklid a výzdobu.
„Žije nás tady jen něco málo přes dvacet lidí, ale když je mše nebo pouť na svatého Martina, kterému je naše kaplička vysvěcena, bývá zde úplně plno, přicházejí i občané z okolních obcí Lukavce či Bravinného,“ přiblížila Marie Seligová. Dodala také, že kvůli chatrnému stavu objektu nemohou již několik let využívat ani malou zvonici.
„Chybí nám to, kdysi jsme pravidelně zvoněním svolávali na mši nebo zazvonili, když někdo zemřel. Kapli postavili naši předci, aby se měli kde scházet, a my chceme tento odkaz zachovat,“ pokračovala Marie Seligová. Nejen ona už se těší, až bude kaple opravena a opět v plném provozuschopném stavu.
Historie: Pozor na Lukavec! (1906)
I tentokrát navážeme na národnostní boje o Lukavec, které probíhaly koncem 19. a začátkem 20. století. Zpráva Opavského týdenníku z 28. 11. 1906 nadepsaná krátkým titulkem „Pozor na Lukavec“ nás navádí k dalším aspektům těchto bojů.
Nezmínili jsme se dosud o existenci tzv. ochranných/obranných spolků. Německá veřejnost v Rakousku-Uhersku zejména mladší generace reagovala s velkou nervozitou na vzestup Čechů, kteří se v 19. století formovali v moderní národ. Tato nervozita se projevovala nacionalismem. Především ve smíšených oblastech pak vznikaly početné spolky na ochranu/obranu němectví – tzv. Schutzvereine.
Jejich jádrem byly hospodářsko-obranné spolky, jejichž hlavním úkolem bylo udržování majetku a půdy v německých rukou a podpora německého obyvatelstva v pohraničních oblastech. Ve Slezsku byla tímto spolkem Nordmarka založená roku 1893 (v Opavě 1894). Už svým názvem odkazovala na dobu konce 10. století, obnovení Svaté říše římské a jeho východní části markrabství Severní marka, které zasahovalo od Labe až k Odře. Toto markrabství navazovalo na tzv. Východní marku, jíž vládl markrabě (markýz) Gero proslulý bezohledností vůči Slovanům.
Právě o působení organizace Nordmarka se dozvídáme z výše uvedené krátké zprávy.
Pozor na Lukavec!
Píše se nám: Starý Bubeník z Opavy organisuje Němce v lukavském okolí. V Děrném byl si okouknout spící Nordmarku a na
Nových Dvorech zakládal za pomoci lukavského pana sládka odbor nordmarkářský. V prosinci přijede opět do Děrného potěšit a posilnit své věrné. Proto pozor na Lukavec, lev řvoucí obchází svou kořist. Jest věru čas, by slezští Čechové měli též svého Bubeníka.
Starým Bubeníkem byl míněn Eugen Bubenik (1841-1912) představitel Nordmarky v Opavě, opavský velkoobchodník s láhvovým pivem. Mj. vyzýval k splynutí německých jazykových oblastí s Německým císařstvím.
Zdroje:
Opavský týdenník, 28.11.1906, roč. XXXVII, č. 93 (3059), str. 3
Doc. PhDr. Marie Gawrecká, Němci v českých zemích v 19. a 20. století – Společnost a kultura, Poster publikace, 2014
Jana Onderková, Kniha a národ : sonda do nacionání propagandy v Rakouském Slezsku do roku 1918 in Kniha ve 21. století 2009, Slezská univerzita v Opavě, 2009
Historie: Tábor českého lidu ve Slezsku (1905)
Opavský týdenník otiskl 12. srpna 1905 na titulní straně následující výzvu:
„Český lide slezský!
My nejzazší větev národa Slezského od prvních zábřesků našeho probuzení trpíme stálým útiskem. S ohromnými obtížemi setkává se každý náš krok, když snažíme se, abychom domohli se práv zákony nám zaručených, práv, které zůstávají mrtvou literou, kdežto s námi zachází se tak, jakobychom byli dáni na pospas vítěznému nepříteli.
V úřadech státních i samosprávných, ve školách i v životě veřejném, všude setkáváme se s nepřízní, vše co ve Slezsku má moc, šlape zákon, jen aby nám nestalo se po právu.
Tak nedůstojný stav nesmíme dále mlčky snášeti. Nejsme ve Slezsku trpěnými přistěhovalci, nejsme nějakou nižší národností, u nás ve Slezsku nesmí býti více neobmezeně neprávem vládnoucích a lidu bez práv, na němž stát stejně žádá daň z majetku i z krve jako od hýčkaných šťastnějších ovladatelů.
Co se pak v poslední době udalo ve Slezsku, vyžaduje nevyhnutelně, aby promluvil veškeren slezský lid český.
Svoláváme proto, abychom protestovali proti násilí na nás páchanému manifestační tábor českého lidu ve Slezsku na neděli 20. srpna ve 4 hod. odpol. do Kylešovic u Opavy,
při němž jednáno bude o našich politických, národních a kulturních požadavcích. Nechť není jediného uvědomělého syna, jediné věrné dcery českého národa ve Slezsku, nechť není u nás nikoho, v jehož žilách proudí česká krev, kdožby nezavítali na tábor do Kylešovic. Na táborech pozvedli jsme svého hlasu a nejeden požadavek náš byl splněn, učiňme tak i tentokrát ve chvíli, kdy stále jasněji se ukazuje, že slezská otázka musí býti rozvinuta v celém svém rozsahu a rozhodně žádáno, aby nastal úplný obrat v dosavadních slezských neudržitelných poměrech.
Přijdte všichni! V jednotě je moc a síla, dokažme, že v domáhání svých práv jsme jedna duše, jsme jedno tělo.
V OPAVĚ 9. srpna 1905.“
Tato výzva byla podepsána kromě několika zemských a říšských poslanců, zástupců starostenských sborů, představitelů různých jednot, organizací a spolků také českými starosty jednotlivých měst a obcí.
Tak se na titulní straně mezi mnoha jinými objevil i Lukavec se starostou Josefem Paterem. Za zmínku stojí, že nejbližšími dalšími obcemi jejichž starosta se k výzvě přihlásil byly Březová a Jančí.
Tábor lidu se uskutečnil a byl jednou z nejvýznamnějších událostí národního boje ve Slezsku na začátku 20. století.
Zdroj: Opavský týdenník, 12.8.1905, roč. XXXVI, č. 62, str. 1
Vzpomínka na horké letní dny: Putování k prameni Gručovky
Dne 12. června 2016 pozval Český červený kříž všechny turisty na putování k prameni Gručovky. 8,5 km tam a 8,5 km zpátky. Klobouk dolů, před všemi účastníky všech věkových kategorií – od školkového po seniorský věk!
VIDEO Z FOTEK KE ZHLÉDNUTÍ ZDE:
Odkaz na YouTube: https://youtu.be/UU8SOhX0N-0
Historie: Příslušnost k poštovnímu úřadu (1904)
Drobná zpráva týkající se příslušnosti Lukavce z pohledu poštovních úřadů.
Z pošty
Od 1. září 1904 vylučují se obec Lukavec, Stará Ves a Horní Nový Dvůr z obvodu poštovního úřadu ve Fulneku, případně v Bílovci a přidělují k obvodu poštovního úřadu ve Skřipově.
Zdroj: Opavský týdenník, 3.9.1904, roč. XXXV., č. 69, str. 6
