Archiv pro štítek: Železnice

Historie: Trať Opava – Fulnek v jednání Poslanecké sněmovny (1931)

Po předčasném ukončení stavby tratě Opava Fulnek byly ještě několikrát snahy stavbu obnovit a dokončit, alespoň částečně. Jednou z těchto snah jsme zaznamenali v stenoprotokolech Poslanecké sněmovny Národního shromáždění První republiky z roku 1931.

K dokončení trati se vyjádřili poslanci ing. Rudolf Jung (teoretik nacioálního socialismu) a německý poslanec a starosta Fulneku Leo Schubert (silný odpůrce Československé republiky) při projednávání vládního návrhu zákona o státní zápůjčce investiční.

K 19. únoru 1931 máme tyto záznamy:

Rudolf Jung:

„… V souvislosti s tím a s vládním návrhem tisk 953, který se rovněž dnes projednává, o státní investiční zápůjčce 1300 milionů, mohu jistě poukázati na nutné stavby místních drah v německém území. Vzhledem k tomu, že nouze a nezaměstnanost jest největší v německém území, jak již mezi jiným bezvadně vyložili také naši řečníci k hospodářské krisí, bylo by jen příkazem spravedlnosti, aby v rámci investičního programu, spojeného s investiční zápůjčkou, byly konečně uskutečněny také tyto stavby drah, tím spíše, když tyto stavby byly již v stavebním programu místních drah ve starém Rakousku.

Poukazuji krátce na projekty drah. Jde o trati: Albrechtice-Cukmantl ve Slezsku, kteroužto tratí otevře se údolí Zlaté Opavice, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Český Wiesenthal, dráha po hřebenu Rudohoří Vejprty-Český Wiesenthal a trať Karlovy Vary-Bochov. Ony kraje mají většinou krásnou krajinu, a kdyby se otevřely dopravě, nekonečně by získaly. Mimo to jsou v nich z části drobné průmyslové závody, které by tímto způsobem získaly větší odbyt svých výrobků. Jako příklad uvádím slezskou trať Albrechtice-Cukmantl. Jest to tak zvaná trať Zlaté Opavice. Po 35 let usilují obce ležící v údolí Zlaté Opavy: Albrechtice, Hynčice, Heindorf, Holčovice, Komora, Kutlberk, Heřmanovice Horní a Dolní Grunt a Cukmantl, aby konečně byla zahájena stavba železniční trati, která byla již třikrát trasována. Ministerstvo železnic projevilo k tomu také ochotu, žádá však od jmenovaných obcí 30% příspěvek. Takovouto částku nemohou však chudé horské obce zaplatiti a očekává je tedy úplné zbídačení. Výroba dřevěného zboží a ruční tkalcovství, provozované v údolí Zlaté Opavice a známé také za hranicemi státu, nemůže pro špatné poměry dopravní konkurovati. Proto uvedené obce rok co rok se vylidňují. Celý projekt jest rozpočten na 36 milionů.

Podobně je tomu také s ostatními uvedenými projekty místních drah. V resolucích ke státnímu rozpočtu poukázali jsme již několikráte na tyto projekty a připomínáme vládě její povinnost, aby v rámci investičního programu uskutečnila také tyto plány a aby celý investiční úvěr nevydala snad v českých krajích a nepoužila ho na sanaci zbytkových statkářů a k podobným účelům.

Poněvadž můj klubovní kolega posl. Schubert obšírně promluví k investičnímu úvěru, přestávám na těchto krátkých výkladech. Kol. Schubert podá také pozměňovací návrh k vládnímu návrhu o investičním úvěru, ve kterém se bude žádati, aby se na provedení projektů těchto místních drah použilo částky 400 milionů.“

Leo Schubert:

“ Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů k §u 2:

Odst. 1 znějž:

„Částka 1.000,000.000 Kč jest určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah (§§ 3-5). Z toho jest 400,000.000 Kč určeno na stavbu těchto místních drah: Albrechtice-Cukmantl, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Saský Wiesental, dráhy po hřebenech Rudohoří (Vejprty-Wiesental Český) a trati Karlovy Vary-Bochov.“

K tomuto návrhu se posléze vyjádřil poslanec zpravodaj Josef Patejdl:

„První pozměňovací návrh p. posl. Schuberta navrhuje, aby ministr financí byl zmocněn k uzavření investiční půjčky 3 1/2 miliardy Kč. Při tom navrhuje, aby tato investiční zápůjčka byla rozdělena tak, že by 1 miliarda byla určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah zde vypočítává, které místní dráhy to mají býti a ze zbytku 2 1/2 miliardy bylo použito 1 miliardy na investiční účely okresů a obcí, 800 milionů na podporu stavebního ruchu.

Pan posl. Schubert by, myslím, přišel do velikých rozpaků, kdyby měl býti dotázán, jakým způsobem by se měly všechny tyto peníze rychle opatřiti, a kdyby měl zejména vysvětliti, kde najíti okamžitě úhradu, a zejména, zdali půjčka v této tak veliké částce by se neodrazila nepříznivě na našem finančním a úrokovém trhu. Nemohu se vysloviti pro tento pozměňovací návrh a navrhuji, aby návrh p. posl. Schuberta byl zamítnut.“

Celé snažení pak bylo zakončeno na 107. schůzi následujícího dne, kdy došlo k hlasování. Podívejme se na zápis jeho průběhu:

„… Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. Schuberta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.“

Tímto skončila jedna z posledních snah o obnovu stavby trati přes Lukavec.

Zdroj:

http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/106schuz/

http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/107schuz/

Historie: Lukavec v roce 1884

Z druhé poloviny 19. století se nám dosud nedařilo získat mnoho přímých zpráv. Bohužel. Mnoho informací jsme tak získávali nepřímo z různých statistik. O  to  cennější  je  česká  zpráva ze  4. května 1884 pocházející přímo z Lukavce od Lukavjáka.

K našim poměrům

Neračte se laskaví čtenáři diviti, že již i ten Lukavec se dere do novin; vždyť v posledním času vyskytá, se častěji některá ta nová vesnička a hlásí se k obcím pokročilejším, o kteréž v těchto novinách dříve ani slechu nebylo, vyjma, když se ve veřejných dražbách oznamovalo, že tam zas nějaká usedlost nebo chaloupka přišla „na buben“. Však ono jich přijde časem ještě více a Lukavec nemusí být právě ten poslední.
Nedávno bylo u nás pozorovati jakýsi čilý,  jindy nebývalý ruch; kde se sešlo několik občanů, již pilně o něčem rokovali, ač se náš lid jinak o veřejnost mnoho nestará. A podnět k tomu dala mezi lidem roztroušená zpráva o dostavění kolem nás vedoucí, nedokončené železnice. Proto též není divu že se pilně jednalo; každý sobě vzpomene na onu dobu, kdy se u nás jen „hemžilo“ dělníkův Italův, Čechův a j. stavějících tuto dráhu.
Tenkrát bylo u nás o něco lépe, peněz dost, jednak od pronajatých bytů, jednak za stravu atd. a hrdě se pohlíželo do budoucnosti, až ten „Lucifer s ohnivou peci“, jak železnici naši předkové říkali,
kolem nás pojede.
Než tu pojednou se rozlítla zpráva, že se železnice přestane stavěti, že se nedostává peněz: a za krátký čas ty písně Čechův a Italův jindy dlouho do noci se ozývající úplné ztichly. A rolníci
naši tenkrát trpce pohlíželi na své rozryté pole, na ty jámy a náspy nadělané, každou chvíli dobytku nebezpečím hrozící, na  přerušené cesty — a hrdost tehdejší i vyhlídka na stálý výdělek zmizela.
Železnice se stavěti přestala, avšak našemu lidu vtiskla se v paměť na delší čas ještě bolnější upomínka na dobu tu; přikvačila na nás následkem nespořádanosti ze všech stran sehnaného lidu hrozná cholera, kteráž si v krátkém čase jen z naši malé vesnice — v roku 1880 čítala 555 obyv. — přes 100 osob za oběť vyžádala. Tenkrát Italové sobě zavazovali tváře — aby se jich to tak hned nechytlo – a utíkali z Lukavce. Někteří z nich smrti neušli a jsou u nás pohřbeni.
Bylo tenkráte u nás smutno a věru není nic smutnějšího, jako když se v malé vesnici co chvilka ten „umíráček“ rozhoupá. –
Na to  se  však již  málo vzpomene; spíše na výdělek – peníze, a těch je v našem chudém kraji skutečně zapotřebí. Přáli bychom si proto dostavění naší železnice, aby nám tato aspoň něco vynesla;
to rozryté pole nám beztoho nic nepřináší. Avšak bude-li se skutečně stavěti, neví se posud jistě, musíme   zatím   s   nadějí   pohlížeti  do  budoucnosti.

Zdroj: Opavský týdenník, 7.5.1884, roč. XV., č. 36, str. 3

Článek: Přednáška o nedostavěné železniční trati Opava – Fulnek

pred03vMálokterá beseda se setká s takovým zájmem, s jakým se setkala ta, která proběhla v pátek 14. března 2008 od 17.30 h. v Městském kulturním centru ve Fulneku.

Do sedmdesátých let 19. století, kdy stavba trati probíhala, se spolu s přednášejícím Mgr. Michalem Petrem z Opavy přeneslo na 140 účastníků této besedy.Plánovaná trať měla vést z Opavy přes Hradec nad Moravicí do Branky, dále na Bohučovice a kolem Skřípova přes Leskovec do Lukavce a pod Děrným až do Fulneku. Dále měla trať pokračovat přes Suchdol nad Odrou a Nový Jičín až do Trenčína.

pred01mNa přípravě trati se začalo pracovat po roce 1866 a v květnu 1873 byly zahájeny stavební práce, které byly ukončeny již v polovině ledna roku 1874. Na stavbě trati se podílelo cca 1400 italských dělníků. Nejvíce se pracovalo na úseku Opava–Fulnek, kde jsou dodnes patrny pozůstatky mnoha náspů, záseků a propustků. Byla postavena dokonce i hrubá stavba nádražní budovy, která byla umístěna na východ od fulneckého hřbitova (ten vznikl až po roce 1900).

Proč stavba nebyla dokončena? Na vině byl nedostatečný kapitál, chybné hospodaření vlády, přemrštěné podnikatelské vize a další aspekty. Stavba byla proto opuštěna a už nikdy nebyla dokončena.

pred08vPřednášku doplnil Mgr. Michal Petr promítáním záběrů z nedostavěné tratě a ofocenými mapami z vídeňského archivu, ve kterém se nachází nejvíce materiálů týkajících se celé akce.

Na závěr přednášky vystoupil se svými postřehy a doplněním i pan Zdeněk Melík z Ostravy, který je členem Klubu kolejové dopravy z Ostravy.

Pro ty, kteří zůstali i po skončení oficiální části, promítl Ing. Petr Lelek diapozitivy z roku 1998, kdy spolu s partou nadšenců procházeli pravděpodobnou trasou železnice.

Co říct na závěr? Za tak zdařilou akci lze jen poděkovat, ať už pracovníkům Městského kulturního centra ve Fulneku, tak přednášejícímu Mgr. Michalu Petrovi, který si tuto probl

ematiku vybral jako téma své diplomové práce (bližší informace na www.nedostavenatrat.estranky.cz), a především panu Stanislavu Šmeidlerovi, u kterého celý nápad vznikl.

Stanislav Šmeidler, Danuše Goldová

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 4, duben 2008)

Fotografie z přednášky, 14. března 2008

(Foto: Radmila a Jan Hadaščokovi)