Archiv štítku: Příroda

Článek: Smrt holčičky otrávené muchomůrkou bude bez trestu

Ostrava – Za smrt sedmileté dívky z Ostravy, která se v srpnu loňského roku otrávila muchomůrkou zelenou, nebude nikdo stíhán.

K tomuto závěru po více než půlročním vyšetřování dospěla ostravská policie, která případ v těchto dnech odložila s tím, že lékaři nepochybili.

„Úmrtí děvčátka předcházel výlet rodiny do lesa a sbírání hub v okolí obce Lukavec. Houby byly základem pro guláš, který měla rodina o dva dny později na oběd,“ řekla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková. Kromě dívky jedli guláš také rodiče a tříletý bratr. Později se u dětí objevily zažívací potíže. Matka je proto vzala k pediatrovi, který po vyšetření rozhodl o tom, že dostačující bude domácí léčba. Ve večerních hodinách rodiče s dětmi navštívili pohotovost. I zde je však lékař po vyšetření poslal domů. Následující den došlo k prudkému zhoršení zdravotního stavu. Děti skončily v Městské nemocnici v Ostravě-Fifejdách, odkud byla dívka převezena do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, kde i přes okamžitou vysoce specializovanou pomoc však zemřela.

„Soudní znalec stanovil jako bezprostřední příčinu smrti otok mozku, který se rozvinul jako důsledek poškození vnitřních orgánů při otravě toxiny muchomůrky zelené,“ konstatovala Holčáková.

Lékaři nepochybili

Policisté zjišťovali, zda některý z lékařů, kteří dívku vyšetřovali, nepochybil. To se však nepotvrdilo. Jak již dříve uvedla mluvčí nemocnice v Ostravě-Fifejdách Anna Vidiševská, problém byl v tom, že rodiče lékařům o houbách řekli až na poslední chvíli.

„Sedmiletá dívka přišla do Městské nemocnice Ostrava v noci z pondělka na úterý. Rodiče sdělili, že dítě zvrací. To je v létě u malých dětí velmi běžné. Protože i přes aktivní dotazování lékařů na dietní chyby nebyly zjištěny žádné závažné skutečnosti, bylo dítě po vyšetření propuštěno do domácího léčení s poučením rodičů. V úterý dopoledne přišli rodiče do nemocnice podruhé. Dítě bylo ve vážném zdravotním stavu, lékaři provedli další vyšetření a rodiče až poté na opětovný a výslovný dotaz lékaře uvedli, že v sobotu jedli houby, které sbírala celá rodina včetně dětí. Dívka jedla jídlo připravené z hub opakovaně po dva dny. Lékaři okamžitě kontaktovali specializované pracoviště ve Fakultní nemocnici v Porubě a zařídili převoz,“ uvedla již dříve mluvčí Městské nemocnice Ostrava Anna Vidiševská. Mírnější příznaky otravy lékaři konstatovali také u tříletého bratra, toho se ale naštěstí podařilo zachránit.

„Terapeutický postup lékařů byl shledán de lege artis, tedy v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Ze samotných příznaků bez údaje o požití hub v anamnéze otravu houbami poznat nelze. Průběh otravy u děvčátka se projevoval zpočátku příznaky, které mohou mít i další, častější choroby,“ řekla Holčáková, která zdůraznila, že ani včas stanovená diagnóza však nemusela vést k záchraně života. U dětí do deseti let věku je totiž úmrtnost po požití muchomůrky zelené vysoká.

Více o případu otravy houbami čtěte ZDE.

Co dělat, když je zle

Pětadevadesát procent smrtelných otrav má na svědomí muchomůrka zelená, která je často zaměňována za masák nebo žampion. Nejvíce jedu je obsaženo v lupenech na spodku klobouku (v jednom klobouku je smrtelná dávka pro jednu až dvě osoby). Jed není zničitelný ani varem, ani sušením.

K prvním příznakům otravy patří bolesti břicha, zvracení a průjmy, jež se objevují za šest až dvanáct hodin po konzumaci. Postižený příznaky většinou podcení, přičítá je špatné úpravě pokrmu. Trávící obtíže za několik hodin vymizejí a následuje období zdánlivého zlepšení.

Laika to uklidní, a v tom spočívá největší zrádnost jedu. Do jednoho až tří dnů se totiž rozvine jaterní a ledvinové selhání. Teprve pak se postižený dostává na nemocniční lůžko, tedy značně opožděně, kdy už je účinnost všech léčebných metod omezená. Abyste se vyhnuli tzv. nepravým otravám z hub, musíte sebrané plodnice správně skladovat a rychle a řádně zpracovat.

Máte-li podezření, že jste snědli jedovatou houbu, snažte se okamžitě vyvolat zvracení buď podrážděním zadní strany hltanu a kořene jazyka prstem či lžící, nebo vypitím přesolené vody.

Průjem nepotlačujte, protože přispívá k odstranění neabsorbovaných jedů.

Odjeďte ihned do zdravotnického zařízení a vezměte s sebou zbytek nasbíraných hub. Usnadníte tím identifikaci jedu.

Autor: Jaroslav Perdoch

Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/otrava_houbami20090316.html

Zpráva: Lidé z Lukavce u Fulneku jsou bez vody

Radnice ve Fulneku a Bílovci čekají na státní dotaci, která by měla vyřešit kritickou situaci s pitnou vodou. Ve třech místních částech mají lidé vážné problémy a v Lukavci jsou bez vody úplně. Do měsíce by mělo být jasno, jestli stát postiženým lidem pomůže.

Ani litr vody. Jen tříkubíková cisterna, kterou vodárny každé dva dny vyměňují. To je fulnecká část Lukavec, kde lidé prosí o pomoc už delší dobu. „To máte nádobí, praní, ale nejhorší je koupání,“ stěžuje si jedna z obyvatelek.

Starosta Josef Dubec si vůbec nepřipouští, že by stát dotaci na nový vodovod neschválil. „Že se tady jedná o lidi ze tří obcí, bude snad dostatečný argument i pro pracovníky ministerstva zemědělství, abychom uspěli.“

A je to na dobré cestě. Potvrdila to starostka sousedního Bílovce Sylva Kovačíková. Vodovod za zhruba 35 miliónů korun je společným dílem obou měst. „Příslib je takový, že je podpořen všemi kompetentními orgány. To znamená, že kraj to doporučil k financování, ministerstvo zemědělství tu žádost zaevidovalo. Teď je jen otázka, jakým procentem investici dotace podpoří,“ říká Kováčiková.

Starostka doufá, že procento nebude malé, protože v opačném případě by se dostaly městské rozpočty do těžké situace. Ale vodovod určitě bude. Zřejmě ještě letos pro část obyvatel a příští rok i pro zbytek.

Lukavec je jedinou obcí nebo částí obce, do které vodárny kvůli suchu pravidelně vozí cisterny. Jedna přijde městskou kasu na dva tisíce korun.

(Zdroj: http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/371822, 16. srpna 2007, 10:58, Martin Knitl)

Článek: Ve studnách došla voda

Některé suchem vyprahlé obce už zásobují cisterny, klesají hladiny přehrad

„Už řadu týdnů z oblohy nespadla ani kapka deště.
Dovídáme se, že v okolí prší, ale nás to vždy mine.“
obyvatelka Lukavce Anna Seligová

Lukavec – Takové sucho nebylo pětačtyřicet let. V některých oblastech už nyní odhadují veliké ztráty na úrodě, v některých obcích dochází ve studních voda. Sucho sužuje většinu krajů České republiky, nevyjímaje Moravskoslezský kraj. Některé potoky a řeky vysychají nebo v nich teče minimum vody. Místo vody v nich roste bujná vegetace a některé potoky doslova zarůstají. Nejinak je tomu například v dnes téměř nehybném potoku protékajícím obcí Lukavec na Novojičínsku. „Už tady řadu týdnů z oblohy nespadla ani kapka deště. Dovídáme se, že v okolí prší, ale nás to vždy mine,“ říká Anna Seligová, která v obci žije od narození, ale podobné sucho nepamatuje. Přestože má ze svého domu spuštěné čerpadlo do potoka, načerpanou vodu lze použít jen na splachování. Pro pitnou vodu chodí k cisterně, která stojí už zhruba týden blízko místní restaurace a prodejny. Nebo čeká, až nateče přijatelné množství vody do téměř prázdné studny u domu. Anna Seligová stejně jako další obyvatelé obcí kolem Fulneku, k nimž patří i Lukavec, dnes neplýtvají vodou. Neperou a tolik nevaří. Vopačném případě by byli nuceni mnohem častěji chodit s nádobami do cisterny nebo čekat, až hasiči přivezou vodu v hasičském voze a studny jim naplní.

Vodohospodáři rovněž musejí šetřit. Nedostetek vody je také v přehradách. Například lidé žijcí u Žermanické přehrady tvrdí, že v těchto parnech za den klesá hladina nádrže o pět centimetrů. Sucho pozorují i obyvatelé měst. „V posledních letech byly sucha a vedra. Před takovými třemi lety bylo takové sucho, že v srpnu už vypadala travnatá plocha našeho sídliště, jako by ji sežehl nějaký požár. Tehdy jsem si říkal, to už je mazec jak na Sahaře. To bylo tenkrát v srpnu. Jenomže letos už je taková tráva na sídlišti teď v červnu! Jsem zvědav, co nás ještě čeká,“ říká jeden z obyvatel sídliště Ostrava-Fifejdy. Někteří obyvatelé Ostravy si stěžují také na prach, který doprovází sucho.

„U nás staví novou silnici. Pořád tam kopou. Jenomže zem je tak vyprahlá, že se mění na suchý prach a hrozně se tady všude práší. A tím, že se dnes v Ostravě staví všude, se určitě zvýšila prašnost ve městě a zhoršilo životní prostředí,“ říká obyvatel Varenské ulice v Moravské Ostravě. Města však zatím nedostatkem vody netrpí, na rozdíl od některých obcí v kraji.

Zásobování vodou
Nedostatech dešťových srážek může za pomalé vysychání studní v některých obcích Moravskoslezského kraje. Obyvatelé jsou odkázaní na pitnou vodu dováženou v cisternách.

Sucho: voda mizí před očima

Lukavec – Obyvatelé obcí kolem Fulneku na Novojičínsku vzhlíželi s nadějí ke včerejší obloze. Proboha, ať konečně zaprší. Meteorologové to přece slíbili. Například obyvatelé Lukavce nebo Jílovce už mají horkých, slunných, suchých dnů docela po krk. V posledních šesti týdnech tady totiž ani nekráplo a lidé pozorují, jak jim doslova před očima mizí voda z jejich studní.

V Lukavci už stojí asi týden cisterna s nápisem PITNÁ VODA a v Jílovci hasiči do něktecýh studní už několik týdnů dovážení vodu. A dvojčata, která se narodila před dvěma měsíci mladým manželům Sokolovým, musela kvůli nedostatku vody do města, kde je vodovod. „Syn řekl, že tak to už dál nejde, a jeho žena odjela s dvojčaty ke svým rodičům, kde je vodovod,“ říká babička dvojčat Marie Sokolová. „U dětí nejde ani tak o vodu na pití, protože jsou to ještě kojenci, ale čistou vodu na praní a koupání,“ říká žena a popisuje, že v potoku protékajícím kolem domu už není měsíc pořádně voda. „To samé ve studni. Něco sice přiteče, ale vůbec to nedostačuje,“ říká Marie Sokolová.

Eva Maďová bydlí poblíž místa, kam chodí lidé z obce do odstavené pojízdné cisterny pro vodu. „Mám ve vlastní studni deset centimetrů vody a bojím se spouštět čerpadlo, aby se neucpalo bahnem. „Na splachování záchodu nosím vodu z potoka. V posledních letech je to stále horší. Někdo říká, že je to tím, že se udělaly meliorace na polích a spodní voda rychleji mizí,“ říká žena s tím, že už loni jí při podobném suchu odešla automatická pračka. „Po praní vypustila vodu a další už nenasála. Ten koš zůstal ve vzduchu a pračka se nějak poškodila. Teď v takových suchách už raději používám starou pračku,“ říká Eva Maďová, která ukazuje na zahradě suchem slehlé brambory. „Ostatní se ještě jakž takž drží. Modlíme se, aby dnes začalo pršet,“ říká. A dodává, že cisternu už vodohospodáři dvakrtát za týden, co tu stojí, doplňovali. „Jednou už byla úplně prázdná, nic z ní už nevypustili,“ říká Eva Maďová.

Anna Seligová má prázdnou studnu a čerpadlem z potoku pouští vodu na zem před studni. „To aby se přefiltrovala,“ šokuje a ukazuje místo, odkud bere vodu. Potok je bujně zarostlý a čerpací hadice nabírá vodu z jedné „kaluže“, kolem které Anna Seligová vybudovala malou hrázku z kamení. Žena popisuje, že její dcera si nosí pitnou vodu ze zaměstnání v pet lahvích. „Pracuje ve Fulneku, takže tam je vodovod. Tady nám ho taky slibují. Snad by se letos měl začít stavět,“ doufá žena. Obyvatelé shodně popisují trable se suchem: nenastaly letos, trvají už několik let a důsledky sucha se sčítají. Letos navíc nebyl ani sníh.

Blažena Sokolová projíždí kolem na bicyklu. „Ať prší třeba celý měsíc!“, přeje si. „Seno už máme pod střechou, tak ať leje,“ přeje si. Ukazuje na mladou višeň v jedné ze zahrad. „Podívejte, jak usychá, jak jsou ty listy schlíplé. To sucho je děs,“ uleví si.

V další vsi Jílovec ovlivnilo sucho i včerejší pohřeb. Smuteční hosté se svěřují, že na mytí nádobí po smuteční hostině museli počkat do rána a museli kvůli tomu nanosit v barelech vodu. „A cesta byla dlouhá přes kilometr,“ říká jedna z účastnic pohřební hostiny. Luboš Štencl ukazuje na svém oploceném pozemku s horkem vysušenou trávou studnu. Ač má celkem třináct metrů, vodu v ní nelze dohlédnout. „Včera mi došla a dnes jsem byl za starostou. Slíbil, že mi hasiči zase zítra vodu přivezou a studni trochu zaplní,“ říká muž a dodává, že hasiči mu do studny nalijí vždy z cisterny šest a půl kubíků vody. „S tím musím vydržet čtrnáct dnů,“ říká s tím, že chytá ještě dešťovou vodu. „Ale tady od začátku května nekráplo. Takže ta už došla,“ krčí rameny.

(Zdroj: Dnes, pátek 22. června 2007, Petr Broulík)

Zpráva: Lidé z Lukavce se ptají, kam zmizeli čápi

Fulnek – Lukavec – Mohlo by se zdát, že jde o banalitu, ale obyvatelé Lukavce, místní části Fulneku, trápí, že z obce zmizeli čápi, symbol jara i nového života. O tom, že čápi z Lukavce zmizeli vypovídá i poměrně rozsáhlý materiál na webových stránkách Lukavce. V něm stojí, že Lukavec býval pravidelným letním sídlem čápů, kteří mívali hnízdo na komíně bývalého pivovaru. „Pozdější majitel komín shodil, ale čápi tady přilétali i potom. Postavili jim hnízdo jinde,“ vzpomínal předseda osadního výboru v Lukavci Jaromír (jeho skutečné jméno je „Aleš“ – novinář „ipa“ – mylná informace) Ohnheiser. V článku stojí, že čápi žili na jednom ze dvou komínů pivovaru. Ten později majitelé zbourali a hnízdo přemístili na vedlejší komín. V roce 2003 se ale poroučel k zemi i ten.

Lidé sice postavili náhradní hnízda, ale ta vždy z nějakých důvodů nevyhovovala. Posléze našli vhodné místo na sloupu elektrického vedení, ale i to museli v roce 2006 opustit. „Pokud vím, tak naposledy byli čápi na hnízdě v zahradě zhruba v polovině dubna. „Je to konec čápů v Lukavci,“ ptá se autorka článku na webových stránkách a prosí ty, kteří by o lukavských čápech měli nějaké informace, aby dali vědět.

(Zdroj: Deník Novojičínsko, sobota 9. června 2007, Ivan Pavelek)

Článek: Alej lip podél Gručovky v Lukavci (havarijní stav – uskutečněné řešení)

Centrem obce Lukavec protéká potok Gručovka. Na jeho březích byly před cca 70 – 80 lety vysázeny řady lip. Lípy srdčité (Tilia cordata) vysazené po obou březích potoka tvoří aleje, kde část stromů zůstal zachována z původní výsadby, a část je mladší, jak byly postupně lípy doplňovány. Po některých odstraněných stromech však zůstaly mezery, a řady tak nejsou souvislé.

Všechny starší stromy byly v minulosti radikálně ořezány tzv. řezem „na hlavu“. Tím došlo k jejich trvalému poškození. Dnešní lípy se sekundárně vytvořenými korunami, pro které je typický metlovitý charakter, byly vesměs přehoustlé, vyžadující zvýšenou péči a pozornost. Kmeny stromů v některých místech vyhnívají, u některých se už začínají objevovat nálevkovité dutinky. Většina oslabených stromů byla do souča sné doby napadena jmelím. Na části trsů jmelí bylo viditelné značné množství semen. Hrozilo rychlé šíření tohoto poloparazita, který dřevinám odebírá vodu s rozpuštěnými živinami a může je tak výrazně oslabovat.

Kvůli postupně narůstající hmotnosti trsů jmelí byla také ohrožena statika koruny některých stromů, hrozilo lámání celých větví. Celkem je těchto stromů v dané lokalitě 28. Řady lip byly vysazeny poměrně nahusto. Koruny jsou omezovány komunikací která lemuje obě strany potoka, vzdušným prostorem mnohými korunami lip prochází elektrické vedení. Tento stav nám ani občanům obce Lukavec nebyl lhostejný. Někteří navrhovali úplné odstranění uvedených lip, s čímž jsme nesouhlasili a hledali řešení, které by přineslo užitek nejen občanům, ale také uvedeným lípám. Bylo zapotřebí udělat několik postupných kroků. Prvním z nich bylo zpracování odborného posudku. Druhým krokem požádání o dotaci pro samotnou realizaci úpravy-ořezu a ošetření. A za třetí výběr zhotovitele. Při prvním podání žádosti o dotaci jsme však neuspěli, a tak se řešení „posouvalo“ na někdy…! Nevzdali jsme to a po několika měsících spojených s další argumentací skutečně havarijního stavu, nám byla dotace přiznána z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí.

V polovině měsíce října 2006 jsme uskutečnili realizaci ošetření. Náklady na zpracování odborného posudku (celkem Kč 15.000,-) činily za Město Fulnek Kč 7.500,- a Kč 7.500,- bylo příspěvkem MěÚ Odry. Náklady na ošetření lip dosáhly Kč 57.600,-, což pokryla i výše získané dotace. Dovoluji si jednak tímto poděkovat všem, kteří se podíleli na celém průběhu realizace této akce, jednak přeji LÍPÁM, které jsou mlčícími svědky minulosti, aby se jim dobře „žilo“ ve společnosti občanů obce Lukavec.

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, prosinec 2006, autor článku Vojmír Satke, odbor ÚR a ŽP)