V letošním roce 2015 si připomínáme 70-té výročí od ukončení 2. světové války. Pojďme si připomenout, co naši lukavečtí předkové prožívali, co zratili a uvědomit si, jaké máme my štěstí, že žijeme v téhle době…
Nyní se na malou chvíli octneme v době, kdy byla dojednána Mnichovská dohoda a odstoupení Sudet Německu (29. září 1938) a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939). Na níže uvedené mapě můžeme detailněji vidět hranici rozdělující Český stát na Sudety (Fulnek, Bílovec, …) a Protektorát Čechy a Morava.
Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. (Zdroj: wikipedia.org)
Rodině Johnových se podařilo uchovat 70 let starou zprávu, která popisuje svědectví o zažitých hrůzách při osvobozování Lukavce na jaře roku 1945. Prostřednictvím vlastnoručně sepsaných hrůzných zážitků tehdy 67 leté babičky Terezie Johnové a laskavosti rodiny Johnů si můžeme přiblížit, co a jak se za 2. světové války a v době osvobozování Lukavce stalo a co tehdy Lukavjáci prožívali.
Dopis paní Terezie začíná slovy: “Válka začala v roku 1938 a skončila 1945 1. května. Co sme zaživali ti němci nás sužovali. Češi byli odváženi do koncentračních táborů, kde byli mučeni hladem, bitím a udušeni v plynových komorách, jiní byli posílání daleko do světa na nucené práce, stejně jako synové paní Terezie. Ti strávili téměř dva roky v Norsku a Hamburku. Domů se vrátili postižení, nemocní téměř na pokraji smrti.
“V roku 1945 to už bylo hrozné: ty letadla cely deň a v noci letaly a bombardovali Opavu a okolí, v Ostravě a okolí Ostravy. Osvětlovaly večer celý kraj to bylo hrozné.”
Podle vzpomínek opavských pamětníků létaly za bojů o Opavu sovětské dvouplošníky Polikarpov Po-2 hlavně v noci a “přiživovaly” požáry v již hořícím městě občasným shozením zápalných bomb. (*)
Podle ruské mapy (viz níže) je s datem 22. dubna 1945 uvedeno tažení tzv. 4. ukrajinského frontu (2. formace), přesněji šlo o 31. tankový sbor 60. armády 4. ukrajinského frontu, který Lukavec osvobodil.
V pondělí vystřelili rakety na znamení, aby nebombardovali a ve středu dopoledne nebylo co kravám dať žrat. 6 chlapů šlo do dědiny pro seno a němci jich chytli na potoku.” Jednomu z nich se podařilo utéct zpátky a informovat Lukavjáky schované v lese: “Je zase zle, zas nás němci zaberů.” Pár mužů šlo za ruskými vojáky, požádat je, aby přišli na pomoc. “Tak se jich přihrnulo ze všemi na boji i s koňmi, tak je mi zima, jak to píši, ta hrůza. Bylo nás tam na 100 lidí i malinké s kočarkami,… psi, krávy bučely, zima bylo, pršelo, u stromů krávy byly uvazané, vedle do stroma střelili naše kráva se hned vyvrátila.”
Na večer řekli Rusi možeš jet domu, ale každý musel dát krávu, kdo měl. Přišli sme domu, tu bylo už plno Rusů, museli zas do sklepa do Černina. Doma okna vystřílené, nábytek rozbitý, my sme měli lůžka, šatníky rozbité. Vařili jsme Rusům, nic nám nedělali, jenom tam, kde byli germani.
(*)
Diskuse o sovět. letadlech (příspěvek o bombardování Opavy)
Související odkazy a zdroje:
Výškovice u Bílovce 1945
(popis událostí nedaleké vesnice)
Průběh mobilizace z 24. září 1938
(zprávy ministerstva vnitra – zmínka o Fulneku)
Byl jsem na nucených pracích v Reichu
(vyprávění Aloise Bačáka)
Různé podoby nucené práce
(soubor informací Kanceláře pro oběti nacismu)
Krvavá bitva nad Moravou
(letecká bitva, která se odehrála 17. 12. 1944 v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem)