Archiv pro štítek: Občanský aktiv

Článek: Masopust skončil, máme dobu postní

Region – Masopust, končiny, fašank či ostatky. Někteří význam těchto slov znají, pro některé to třeba není ani důležité. Většina z nás asi zaregistrovala, že v první polovině února se v některých obcích či městech konaly masopustní průvody, veselice a pochovávala se basa. Je to určitě pěkná tradice, ale k této tradici patří i další věci.

Tento zvyk má původ v době předkřesťanského kultu zimního slunovratu. Doba jeho konání je každý rok jiná. Určuje se zpětným odečítáním podle lunárního roku, kdy neděle po prvním úplňku následujícím po 21. březnu je nedělí velikonoční. Karnevalové období začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Období veselí, zábavy a smíchu tak vystřídá doba takzvaného čtyřicetidenního předvelikonočního půstu. Na této straně se chceme ohlédnout za masopustem, připomenout, že jsme nyní v postní době, která potrvá až do Velikonoc. (red)

Maškary zvonívaly u lidí známých i neznámých

Příbor (ipa) – Jako by jej dělávali odpradávna. Přitom měl masopust v Příboře obnovenou premiéru teprve před několika lety.

Bylo krátce po půl čtvrté odpoledne, když se na příborském náměstí, kde již čekalo plno nedočkavých lidí i různých masek, objevil řezník Lojza s medvědem Lojzíkem. „Půjdeme mezi vás, abychom se potěšili, pobavili, potancovali, pozpívali a rozdali trochu té lásky, štěstí a pohody. Přidejte se k nám, ti, kteří jste za masky, i ti, kteří jste masky sami o sobě. Nebojte se,“ vyzval přítomné řezník Lojza. Potom se za doprovodu kapely pustil s mládětem medvěda beskydského mezi lidi, kde si hlavně rozpustilý medvědí sameček zatancoval s kdekým. Tomu všemu bedlivě přihlížel příslušník SNB, který ale pochopil, že nějaká ta štamprlička neuškodí, zvláště když v „placatici“ měl obyčejnou vodu. Evidentně se mu nejvíce líbilo u pohádkového kvarteta čtyř dam, které při-šly v převleku za Měsíčníka, Slunečníka, Větrníka a Mrakomora. „Viděly jsme to v Českých Budějovicích, tak jsme je přemluvily, aby nám to půjčili. Akorát jsme si to dozdobily,“ prozradila Irena Nedomová alias Měsíčník. Poté, co se medvěd a další pořádně vytancovali, obešel masopustní průvod náměstí a vydal se do ulic Příbora.Historie oslav masopustu sahá do let 1955 až 1957, kdy maškary zvonívaly u svých známých i známých příborských občanů a leckdy jen tak u domu, který se jim zrovna líbil. Podle pamětníků se vždy chodilo přes náměstí, také nechyběla návštěva u starosty města. Po obejití náměstí pak průvod vyrazil přes lávku pod kostelem směrem na nábřeží do ulic Vrchlického, Janáčkovy, Erbenovy směrem na Mexiko. Tam masopust končil slavností pochovávání basy. S koncem padesátých let ale skončil i tento lidový zvyk a Příborští jej obnovili až v roce 2008. Dělají jej tak, jako před půlstoletím, jen k tomu starostovi zatím masky nešly.

Medvěd bude mít mladší pohon

Fulnek-Lukavec (ipa) – Lukavec, místní část Fulneku, je známý tím, že se v něm udržují lidové zvyky dlouhodobě. Jedním z nich je i masopust s pochováním basy. Podle místního obyvatele Václava Davida obec žije každoročně masopustním veselím odnepaměti.

„Kdysi to dělávali sokoli, pak hasiči, teď občanský aktiv. Někdy je lidí méně, jindy více,“ sdělil před pár roky Václav David. Nyní tuto akci organizuje seskupení Lukavecká banda.To, že průvod chodí po Lukavci hodně dlouho, potvrdila také Arnoštka Šimečková, která se přivdala do obce v padesátém roce. „Tenkrát se ale ještě chodilo jenom s harmonikou,“ vzpomínala Arnoštka Šimečková. A když už se hovoří o dlouhotrvající tradici, do letoška byla v Lukavci ještě jedna. V kůži medvěda si totiž asi nikdo nedokázal představit nikoho jiného než Antonína Sokola. Ten šel letos popětadvacáté. Kdysi prý dokonce chodíval v kožichu, ve kterém dělníci z místního pivovaru rozváželi pivo, a k němu měli vyrobenou hlavu. „Časem se to ale zničilo, a tak jsme asi před patnácti roky vyrobili novou masku,“ řekl před několika lety Antonín Sokol, jenž poznamenal, že pro něj, jako pro medvěda, je nejlepší počasí, když je tak patnáct stupňů pod nulou. Jinak se prý v kožichu přehřívá. Po letošním průvodu Antonín Sokol předal medvědí kůži mladšímu.

(Zdroj:http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/masopust-skoncil-mame-dobu-postni-20130301.html)

Článek: Tradiční ukončení prázdnin v Lukavci

V sobotu 30. 8. 2003 bylo na hřišti TJ Lukavec veselo. Jako každý rok, tak i letos se zde konalo pro děti i ostatní občany Lukavce ukončení prázdnin s programem organizované Občanským aktivem ve spolupráci s ostatními organizacemi Lukavce. V bohatém programu vystoupili „rytíři“ ze skupiny historického šermu ze Studénky. Předvedli dětem a ostatním zúčastněným mistrné zacházení s historickými zbraněmi spojené s humorným výkladem, kde vysvětlili vznik a používání jednotlivých typů zbraní. Po vystoupení si tyto zbraně mohl každý návštěvník vyzkoušet sám. Na asfaltovém hřišti se pak mohli návštěvníci svézt na závodní motokáře a otestovat si tak své řidičské umění. A kdo má rád hazardní hry, mohl pokoušet štěstěnu v „kole štěstí“, kde bylo možno vyhrát pěkné hračky a školní potřeby. Pro ty méně odvážné byl připraven „rybolov“. Zde si děti a návštěvníci mohli vyzkoušet svou zručnost a případně i něco malého vytáhnout z „rybníka“. K vidění byl i fotbalový zápas mezi dvěma družstvy z Lukavce skončil nerozhodně a o vítězi rozhodovaly až pokutové kopy. A že to klusi s míčem umí, cenili diváci mohutným potleskem. Pozadu za nejmladší generací v ovládání míče nezůstali ani ti vříve narození a utkali se v zápase roku „ženatí x svobodní“. To, že vyhráli ženatí 3:2, není podstatné. Prostě rozhodla zkušenost nad dravým mládím. Po takových výkonech přišly vhod kllobásy z udírny „U Rudolfa“, které bylo možno zapít dobrým pivečkem. A kdo měl chuť na něco sladšího, měl možnost ochutnat výborné domácí „frgály“. to už tady byl podvečer a rozjela se naplno diskotéka pana Černého, který celé odpoledne zpříjemnil pěknou hudbou. Prázdniny končily, ale dětem se končit nechtělo, a tak se celé odpoledně protáhlo hodně do noci. Akce se vydařila a na závěr jsme si řekli: „Tak zase za rok – ahoj!“

(Zdroj: Fulnecký zpravodaj, č. 10, říjen 2003, autor článku Aleš Ohnheiser)