Archiv pro štítek: Jízda okolo osení

Pátrejte po tradicích. Moravskoslezský kraj vyslal do terénu etnology

Ač se v kraji na mnoha místech udržuje spousta lidových zvyků a tradic, letos do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje žádná nominace nepřibyla. Zůstávají v něm pouze dvě – tanec ověnžok a jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku.

Kraj, který je v tomto ohledu celorepublikově v podprůměru, zvýšil tlak na muzea, aby se registr plnil rychleji.

Pro to, aby zachoval a chránil kulturní dědictví, zavedl stát národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápisu do tohoto registru předchází krajské seznamy. Teprve z nich může vzejít nominace do celostátní databáze. Se seznamem tradiční lidové kultury se úzce pojí také titul Mistr tradiční rukodělné výroby.

Nejaktivnější v podchycení svých lidových obyčejů a umělců jsou Jihomoravský a Liberecký kraj. Zatímco v těchto oblastech zaregistrovali už okolo pěti nemateriálních statků a patnácti mistrů, v Moravskoslezském kraji jsou to pouze dva výše uvedené statky a tři mistři. Za výšivky krojů titul získala Blažena Slováčková z Českého Těšína, pak k ní přibyl řezbář z Mostů u Jablunkova Pavel Kufa a Richard Mlýnek z Opavy za sanaci historických střech. Další je možné nominovat do konce září.

Hledejte lidové obyčeje, umělce, tradiční řemesla

„Etnologové budou v terénu pátrat po dalších zajímavých tradičních zvycích a umělcích. Na mnoha místech se zachovává spousta lidových obyčejů nebo tam žijí lidé, kteří jsou mistry v tradičních řemeslech, o kterých se třeba ví jen lokálně. Aby jmen na seznamu přibývalo, sešli jsme se nyní se zástupci muzeí. Doporučili jsme jim, aby více pracovali v terénu, jejich pracovníci vyráželi na taková místa, kde se podobné akce konají, a za lidovými umělci,“ podotkla Dominika Martincová z krajského odboru kultury.

Podle mluvčí ministerstva kultury Simony Cigánkové je úkolem odborných regionálních pracovišť v jednotlivých krajích pečovat o tradiční lidovou kulturu. Pokud se zápis z krajského seznamu dostane do národního registru, může být nominován i do seznamu Unesco.

Moravskoslezský kraj i stát zvyky a umělce podpoří

Řadě tradic, zvyků a řemesel hrozí zánik. Bude-li se o nich více vědět, bude větší šance na jejich udržení a záchranu.

„Z těchto důvodů je dobré na krajských seznamech být. Pokud se tradice nebo mistr tradiční rukodělné výroby na nich objeví, může je kraj podpořit dotacemi. Nositelé statků a organizátoři akcí, kteří se z krajského seznamu dostanou až na národní seznam, získají přístup do našeho každoročního dotačního řízení na podporu tradiční lidové kultury. Vydáváme také tematické publikace a živě prezentujeme tyto statky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice nebo na jiných národních i mezinárodních příležitostech,“ vysvětlila Cigánková.

Neodrazuje od zájmu o tento unikátní seznam jeho složitý úřednický název? „Názvem jsme jak s krajskými, tak s národním seznamem navázali na analogický název Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva, který vede Unesco. Ministerstvo kultury však neurčovalo krajům, jakým způsobem mají uchopit své krajské soupisy a jak je mají nazvat,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Odbor kultury Moravskoslezského kraje však o změně názvu neuvažuje. „I když si uvědomujeme, že je komplikovaný,“ doplnila Martincová.

Dvaadvacet českých nemateriálních statků

Na národním seznamu, který schvaluje ministr kultury, je zapsáno dvacet dva nemateriálních statků. Například slovácký verbuňk, valašský odzemek, východočeské loutkářství či vodění Jidáše. Nemateriálních statků má zapsaných nejvíce Pardubický kraj, mistrů rukodělné výroby kraj Liberecký.

Ověnžok, který schválili na seznam moravskoslezští radní loni, je starý točivý párový tanec horalů ze slezsko-polsko-slovenského pomezí. Prosadilo ho Muzeum Těšínska. Má přezdívku telecí, údajně odvozenou od goralských krpců z hovězí kůže, které se na tanec užívaly a musely hodně vydržet. Hudební doprovod obstarává gajdoš, tedy dudák, kterého doprovází jeden nebo dva houslisté.

Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku se váže k období Velikonoc. Průvod jezdců na koních začíná v jednu hodinu po poledni u kostela a objíždí hranice obce i jednotlivá stavení. Jezdce doprovázejí muzikanti.

Důležitou roli hraje takzvaný krojcfotr – otec kříže jedoucí v čele průvodu. V rukou nese malý kovový kříž, který lidé uctívají políbením. „Tradice velikonoční jízdy v Lukavci u Fulneku přecházela a přechází i dnes v mnoha případech z otce na syna, díky čemuž jsou ve skupině jezdců znát mezigenerační vazby,“ doplnila Kateřina Schweidler z odboru kultury a památkové péče krajského úřadu.

Zdroj: https://ostrava.idnes.cz/tradice-zvyk-pamatka-umelci-moravskoslezsky-kraj-fsi-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180710_413639_ostrava-zpravy_woj

10. července 2018  19:06

Jízda kolem osení je 1. nemateriální statek na „Seznamu …“

Metodický pokyn pro tvorbu a vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje schválila rada Moravskoslezského kraje dne 4. 10. 2016, č. 111/8592.
Jako první byl zapsán nemateriální statek „Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku“. Zapsání schválila rada Moravskoslezského kraje dne 10. 10. 2017 usnesením č. 22/1949.

1. „Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku“

Jízda kolem osení zvaná také rajtování, je unikátním a jedinečným zvykem s dlouholetou tradicí, který se přes veškeré problémy a nesnáze zachoval v Lukavci u Fulneku jako jediné obci v českých zemích až do současnosti v téměř nezměněné podobě. Uskutečňuje se nepřetržitě od 19. stol. vždy v neděli Velikonoční (Boží hod velikonoční). Smyslem obřadní jízdy je prosba o požehnání polím (úrodu, ochranu před přírodními živly) a zvěstování o zmrtvýchvstání Krista. Tradice jízdy okolo osení přechází v Lukavci z generace na generaci, z otce na syna. Obřad se koná odpoledne v každém počasí, za účasti celé vesnice a mnoha diváků z širokého okolí.

Zdroj: https://www.muzeumnj.cz/aktuality/seznam-nematerialnich-statku-tradicni-lidove-kultury-moravskoslezskeho-kraje.html

seznam_nematerialniho

Proč cestoval král do Fulneku? Odpoví přednáška v Lukavci

Fulnek-Lukavec

Zajímavá historická přednáška se tento týden ve čtvrtek 14. dubna 2016 uskuteční v Lukavci, místní části Fulneku. Její téma zní Návštěvy panovníků v okolí Fulneku a Lukavce a pro veřejnost ji připravili Jan a Radmila Hadaščokovi, tvůrci webových stránek o Lukavci. „Téma přednášky je zvoleno u příležitosti výročí 700 let, kdy Fulnek navštívil český král Jan Lucemburský,“ sdělují organizátoři. Posluchači se tak o čtvrtečním pozdním odpoledni (přednáška začíná v 18:00 hodin v hostinci U Jindřicha) dozví, proč král směřoval do tohoto kraje jen pár týdnů po narození svého syna Václava (později Karla IV., nebo co vedlo další panovníky v čele českých zemí a později prezidenty České republiky do Fulneku a okolí. Na přednášce, na kterou je vstup zdarma a manželé Hadaščokovi ji zorganizovali na přání Osadního výboru Lukavec, nebude chybět ani projekce.

(edm)

(Zdroj: Novojičínský deník, 12. dubna 2016)

Jízda okolo osení přilákala davy lidí

Velikonoční neděle 27. března 2016 opět patřila Jízdě okolo osení. Do Lukavce, místní části Fulneku, se ve sváteční odpoledne sjely davy návštěvníků. Dvacítka koní vyjela hodinu po poledni za vyzvánění kostelních zvonů do okolních polí i do samotné obce a jezdci v čele s Křížovým otcem lidem zvěstovali zmrtvýchvstání Krista.

Autor: Simona Mikšová
Zdroj: http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-jizda-okolo-oseni-prilakala-davy-lidi-20160328.html