Archiv pro štítek: Historie

Historie: Spory mezi Němci a ČSR v Děrném (1924)

V roce 1924 byl v Poslanecké sněmovně ČSR diskutován návrh na prodloužení platnosti zákona o dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské z roku 1922 až do 31.12. 1927.

První republika totiž trpěla ve svých prvních letech velkým nedostatkem soudců, který stát řešil různými opatřeními – např. zkrácením přípravy nových soudců nebo možnosti jejich přesunu a odvolání. To bylo opozicí vnímáno jako velké ohrožení nezávislosti soudní moci.

Německý poslanec ing. Rudolf Jung (jeden z hlavích teoretiků německého národního socialismu) si na tento zákon stěžoval a ukazoval několik případů, kdy docházelo právě v souvislosti s tímto případem k přehmatům. Jeden z nich se týkal události v Děrném v roce 1920.

Událost byla popsána takto:

„Druhý případ, rovněž ze školní stávky, týká se jednoho rolníka v Děrném, který se provinil takto: Předčítal na jakési schůzi článek o školní stávce, který byl uveřejněn v časopise „Deutsche Post“. To už stačilo, aby byl odsouzen k peněžitému trestu 1000 Kč, po případě do vězení na 10 dnů. A v důvodech se praví, že prý předčítal onen článek časopisu „Deutsche Post“ zřejmě proto, aby zdůraznil svou propagandu. Návrh, který při tom učinil obžalovaný, aby se hlasovalo, má-li býti zahájena školní stávka, byl na schůzi zamítnut. Pak byla učiněna zmínka o říšském zákonu o obecných školách a poté se praví: „Školní stávka provedená německými stranami má demonstrativní ráz proti vládě, jest to jednání zákonem zakázané, jímž měl býti vyjádřen odpor proti vládě, resp. zlehčování vládních nařízení.“ Onen rolník byl odsouzen podmínečně. Nejvyšší soud jakožto soud kasační zmateční stížnost žalovaného rovněž zamítl a dovozoval, že úmysl stěžovatelův směřoval ještě dále než úmysly ostatních účastníků schůze. (Posl. Patzel [německy]: článek v novinách nebyl zabaven!) Ovšem, nebyl zabaven a to je na tom to nejkrásnější. Nejvyšší soud pak praví: „Nelze tudíž spatřovati právní omyl v tom, když nalézací soud shledává v činnosti stěžovatelově skutkovou podstatu § 305 tr. z. Ježto vina se nezakládá v podněcování nebo vybízení ke školní stávce, nýbrž v tom, že se obžalovaný snažil otřásti právním názorem posluchačů na povinnost, posílati děti do školy, možno stranou ponechati otázku, zda politická demonstrace je za nynějších poměrů protizákonná nebo, jak se snaží dokázati stěžovatel, jednáním podle zákona dovoleným.“

Spor ukazuje jak složitá situace byla pro obě strany německou i československou po vzniku republiky v roce 1918.

Zdroj: Stenoprotokoly 297. schůze Poslanecké sněmovny NS (1920-1925)

http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/297schuz/s297002.htm

Historie: Kdo vařil pivo na konci 18. století (1794)

Při pátrání v matrikách se nám podařilo najít další střípek do mozaiky historie lukaveckého pivovaru.

Po zrušení kláštera v září 1784 došlo k převodu jeho majetku na státní statek – pustějovský velkostatek. Tímto krokem se pod tutéž správu dostal i pivovar.

O deset let později 3. dubna 1794 zemřel v Lukavci na č. p. 1 ve věku 71 let Gottfried (Bohumil) Theiner. V tomtéž zápisu bylo uvedeno, že šlo o „Herrschafftlicher Brauer Meister“ pivovarského mistra na (pustějovsko – lukaveckém) panství.

Zdroj: Sbírka matrik Severomoravského kraje • Z, I-Z • inv. č. 1116 • sig. Od IV 22

Historie: Zásah lukaveckých hasičů ve Fulneku (1903)

Dnes přidáváme krátkou zprávu o zásahu lukaveckých hasičů.

Dne 17. dubna 1903 vypukl požár v hostinci Antona Münstera ve Fulneku (Zlatý kříž) a ten jím byl zcela obrácen v popel. Hasiči z Fulenku, Děrného, Jerlohovic, Stachovic, Lukavce, Tošovic, Kujav a Jestřabí dělali vše, co bylo v lidských silách.Požárem byla způsobena značná škoda. Příčina v době vydání zprávy v novinách nebyla známa.

Zdroj: Deutches Nordmährenblatt, Olomouc, Sobota 25. duben 1903, str.6, http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nmb&datum=19041022&seite=4&zoom=47&query=%22Luck%22%2B%22Fulnek%22&ref=anno-search

 

Historie: Útok na německé výletníky (1903)

Zpráva z Deutches Nordmährerblatt, Olomouc, 22.10.1904, str. 4:

„Ze soudní síně

Přepadení německých výletníků. Zpráva z Bílovce (Slezsko): Aféra, která byla obzvláště v národních kruzích často diskutována, měla před místním okresním soudem (adjunkt Dr. Leichter) dohru s pozoruhodným rozuzlením. Z důvodu přepadení německých fulneckých výletníků v Lukavci se měli zodpovídat jeho čeští strůjci, na předním místě lukavecký starosta Josef Pater a tamní vrchní učitel Josef Čoček, z ohrožení a hanobení Němců. Obžalováni byli kromě nich i radní obce Antonín Brož, statkářka Marie Schenková, její manžel Antonín Schenk, manželka vrchního učitele Marie Čočková a dělník Josef Sokol, všichni obhajováni Dr. Blummenfeldem. Poškozené zastupovali advokáti Dr. Bodirsky z Vídně a Dr. Freissler z Nového Jičína. Bylo udáno, že se 11. srpna loňského roku vydala řada fulneckých obyvatel na výlet do pivovarské zahrady v Lukavci a při zpáteční cestě byli na popud starosty a vrchního učitele cílem házení kamenů, dřeva a tyček, byli zasaženi a byli uráženi výrazy jako:  „Němečtí cigáni, … ničemové, pakáž. Vícero Němců bylo zasaženo do krve, o čemž byly předloženy lékařské zprávy. Z obžalovaných někteří přiznali urážky, jiní se hájili tím, že se pouze bránili. Starosta Pater a vrchní učitel Čoček popřeli jakékoli své podílení. Naproti tomu potvrdilo mnoho svědků, že dobře organizovaný útok byl plánován, a že čeští zfanatizovaní obyvatelé se shromáždili a že osnovateli byli starosta stejně jako vrchní učitel. Vzrušení vzbudilo jak dosvědčené, tak odpřísažené výpovědi vícero svědků, že vrchní učitel pobízel děti ve škole „házet Němcům kameny na lebky“ (!). To také potvrdili dva chlapci, na něž tyto výzvy směřoval. Příznačné je starostovo vyjádření potvrzené dělníkem Sylvestrem Tögelem, že Fulnečané jsou gauneři a lumpové, že nechá zřídit prasečí chlívek, zavře je tam a bude s nimi vůbec „dělat, tak jak jemu řekl okresní hejtman“. Soudce přerušil projednávání a vyhlásil usnesení o postoupení věci státnímu zastupitelsví kvůli porušení veřejného pořádku podle §37 zák. Rozruch, který tento pro českého vrchního učitele Čočka zvlášť neblahý závěr v celém okolí vzbudil, je o to větší a pochopitelnější, jelikož tento vůdce lukavských Čechů podle svého vlastního vyjádření přivodil dřívějšímu německému starostovi odsouzení za ublížení na těle.“

Zdroj: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nmb&datum=19041022&seite=4&zoom=47&query=%22Luck%22%2B%22Fulnek%22&ref=anno-search

 

Historie: Zprávy z války (1915)

Za války je vždy nelehké zjistit informace o svých blízkých, kteří byli povoláni do zbraně, zvlášť když od nich přestaly domů chodit dopisy. Rodiny byly určitě v obavách, zda jejich blízcí nebyli zraněni nebo dokonce usmrceni.

Proto byly za války vydávány zprávy – seznamy o zraněných a nemocných. Vydávala je Společná ústřední průkazní kancelář (Gemeinsame Zentralnachweisebureau).

V seznamu č. 248 z 28. ledna 1915 se na str. 51 objevil záznam o Františku (Franz) Vladařovi z Lukavce (roč. 1875). Bylo uvedeno, že byl četařem u 15. domobraneckého pěšího pluku, 12. roty (kompanie) a toho času byl nemocen v Rezervní nemocnici č. 7 ve Vídni okr. XXI. Kagran.

Vzhledem k tomu, že Lukavec patřil pod Slezsko, se správou v Opavě, dá se očekávat, že byli Lukavjáci povoláváni zejména pod opavské pluky. Kromě již zmíněného 15. domobraneckého pěšího pluku (k. k. Landsturm Infanterieregiment Nr. 15), mohlo jít také o: 1. pěší pluk (k. u. k. Infanterieregiment Nr. 1) nebo 15. zeměbranecký pěší pluk (k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 15).

Zdroj: http://www.velkavalka.info/jednotky-MoravaSlezsko.php

Nachrichten über Verwundete und Verletzte, 28. Januar 1915:

http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nvv&datum=19150128&seite=51&zoom=58