| |
1) r. 1531 - Stanislav
Slavkovský z Lukavce úředníkem na hradě Starý
Jičín
Úředníci
na hradě Starý Jičín:
1396 - Heřman z Doupova (purkrabí) 1426 - Jan Halm (hejtman)
1433 - Petřík Zuberský 1496 - Mikuláš Tarant z
Hrádku 1501 - Viktorin Mikuláš Oprostovský z Bělic (manž.
Kateřina z Petřvaldu) 1508 - Jindřich Bílský z
Kaříšova - Jindřich Laryš z Nečeslavic 1510 - Hanzl
Slezák (výběrčí) - Vranečský
(písař) 1515 - Ondáček, Vavřinec a Martin
Kletenští Jakub Velký 1517 - Martin Sigmund 1517 -
1522 - Vaněk a Mikuláš 1516 - 1517 - Jan z Jesenice
1517 - 1520 - Jan Kladerubský ze Svrčova 1519 - 1520 -
Jan Vlk z Konecchlumí 1521 - 1521 - Jiřík Dětoch z
Držkovic, též zv. Dobroslavský z Čochendorfu Jan z
Kokor Hanzl Slezák Jan Bujakovský z Bítkova 1529 -
Stanislav Doubravský z Doubravice Lacek Čáček z
Červeného Kostela 1530 - Jakub Horecký z Horky 1531
- Jan Bravinský z Lasatic (posel) Stanislav
Slavkovský z Lukavce Jiří Nehvizdecký z
Nehvizdek 1532 - 1533 - Melichar Humburk z Pernštorfu
Lacek Čáček z Červeného Kostela 1535 - 1537 -
Valentin Obešlík z Lipultovic 1536 - Martin Obešlík z
Lipultovic Matúš Milotský (posel) 1537 - 1538 -
Mikuláš z Londbístu 1537 - 1539 - Jan Čech z Jenína
1538 - Stanislav Kotvic z Dluhošova 1539 - 1540 -
Šebastián Capnar z Potmíle 1539 - Mikuláš z
Londbístu 1549 - Vavřinec Lucek z Heršic 1557 - 1561 -
Jiřík Kotulínský z Kotulína 1567 - Bohuslav Franc z
Háje 1575 - Jiří Peker
(písař) Václav Orata ze Sionu Pavel Peyer z Egenburku
1575 - 1576 - Přemek Kotulínský z Kotulína Václav
Džbánovský ze Džbánova 1577 - Jan Otaslavský (písař)
1586 -1587 - Kryštof Ullerstorfer z Němčího 1587 -
Jan Podstatský z Prusinovic 1590 - 1593 - Jakub
Tršťanský z Trsti (důchodní nebo obročný) 1596 -
Jan Ullersdorfer z Němčího Vavřinec Skřivanovský z
Křemene 1595 - 1602 - Hans Rausch (Ruš) (důchodní
písař) 1611 - 1613 - Balczar Hoffman von Falckenberg
Michal Linsner (hofmistr) 1614 - 1618 - Baltazar Hoffmann
1611 - Daniel Erhard (Filaxin) ze Šumperka 1612 - Hansl
Hasal (maštalíř) 1613 - Zacharias Wurmb (maštalíř)
1613 - Michal Husnar (fořmistr) 1613 - 1617 - Daniel
Scherfer (Schafr) von Scharfenstein 1619 - 1621 - Jakub
Dvorský 1622 - 1624 - Daniel Erhard ze Šumperka 1619 -
1624 - Václav Mates (obroční písař) 1624 - Melchior
Buettner 1626 - 1634 - Pavel Hirnbein z Amberga 1629 -
Jiřík Matuška 1636 - Fridrich Sovinský z Mohelnice (důchodní
písař) 1636 - Václav Hasal (polesný) 1638 - 1648 -
Václav Hasal (jako purkrabí) 1640 - Viktorin Kocourek z
Greifendorfu 1642 - Girg Strobel Fabian Rössler (důchodní
písař) 1643 - 1646 - Fridrich Sovinský ze Sovince 1645
- 1646 - Jan Montani (důchodní písař) 1646 - 1651 -
Jan Sauer (purkrabí a správce) 1649 - 1651 - Jan
Mikuláš Heger (důchodní písař) 1651 - Jiří
Leopold Schindler 1655 - 1657 - Jiří Arnošt Hasník z
Kvítkovic (hejtman) 1658 - 1659 - Jindřich Ferdinand
Czingler (hejtman) 1659 - 1667 - Václav Maráček (hejtman)
1667 - 1676 - Fridrich Ladislav Hrubčický z Hrubčic (hejtman)
1681 - 1685 - Jiří Janetti (hejtman) 1685 - 1706 -
Jiří Popp (hejtman) 1713 - 1717 - Jan Holeňa z Hůrky
(dráb a hajduk)
12.11.
2007 09:07, Jiří Ticjánek, (www.hrady.cz)
2)
Příslušnost Lukavce k opavskému knížectví
Klášter
i s městem nejprve příslušel ke knížectví
opavskému, doloženo je to ale kvůli shoření
opavských zemských knih během požáru teprve roku
1433. Jan ze Žerotína, pán na Fulneku, však roku 1486
na základě listu, vydaného mu syny krále Jiřího z
Poděbrad, opravňujícího jej vybrat si sám správní
příslušnost, vložil fulnecké panství, tedy i
klášter a klášterní vsi, Jerlochovice, Děrné,
Starou Ves, Jílovec, Bílov a Pustějov, k zemským
právům olomouckým, tedy k Moravě.
Roku 1502 byly ovšem klášterní vesnice z olomouckých
zemských desek vymazány a vloženy opět do desek
knížectví opavského. Když roku 1512 klášter koupil
ves Lukavec s pustou véskou Požahou, zavázal se, že
je chce zachovati v knížectví opavském. Klášter pak
tedy sídlil v markrabství moravském, statky však měl
v knížectví. Tato skutečnost dosti stěžovala
právní postavení konventu.
(Zdroj:
Klášter augustiniánů kanovníků http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_augustini%C3%A1n%C5%AF_kanovn%C3%ADk%C5%AF_(Fulnek)
3)
Léta páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z
Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou
véskou Požahou.
(Zdroj:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/448046-farnost-fulnek)
4)
Zdroje:
Peřinka, František Vácslav. Augustiniáni kanovníci
ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník
historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha:
Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225,
252–263.
Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili
Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část
I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196
stran. Str. 103.
Hosák, Ladislav. Historický místopis země
Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel
starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689.
Reprint ISBN 80-200-1225-7.
Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996.
874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895.
1037 stran. Str. 765–766. Reprint ISBN 80-7203-137-6.
Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów
przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran.
Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i
Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. ISBN
83-88430-26-2. Str. 91, číslo 196.
Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku,
působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a
Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.
5)
Jak pátrat po historii Lukavce?
Směry
mohou být různé. Doporučuji jít po stopách
kláštera, slezských dějin (Grünhagen) a fulnecké
kroniky.
6)
Mikuláš Krátký z Lukavce:
Další zmínka o hradu se nám dochovala až z roku 1372,
kde se v listě z 19. listopadu prodává fojtství ve
vsi Tirnavia - Děrném u hradu Fulneka Mikuláši
Krátkému z Lukavce. (Zdroj: http://www.hrady.cz/?OID=2462
Komentář Jiří Tichánek)
|