250xNxbohumilpater.jpg.pagespeed.ic.0Coi1j0ZoY

Prof. Bohumil PATER

* 10. dubna 1898 Lukavec – 6. dubna 1982 Ostrava-Poruba
Připomeňme si jednoho z mála významných lukaveckých rodáků, který byl navíc v rodné vesnici i se svou rodinou zcela zapomenut.

Pater diplomJde o Bohumila Patera, jenž byl v 5. dubna 2014 uveden do Síně slávy české turistiky. Tento lukavecký rodák se v Síni slávy české turistiky octl vedle osobností jako jsou Vojtěch Náprstek (*1826, +1894), PhDr. Jiří Guth–Jarkovský (*1861, +1943), Jan hrabě z Harrachů (*1828, +1909), Petr Bezruč (*1867, +1958) a další.

Bohumil Pater  byl  úspěšným  občanem působícím ve  Slezsku a
na severní Moravě, jak ve své profesi učitele a profesora v Opavě a Ostravě, tak ve veřejné, spolkové činnosti, zejména v Klubu československých   turistů.  Jeho  zásluhy  o  turistiku,   především
v Jeseníkách a Beskydech v těžkém období dvou světových válek, připomíná tento jeho turistický životopis. Bohumil Pater se narodil 10. dubna 1898 v Lukavci u Fulneku. Lukavec je dnes místní částí města Fulneku. Pocházel z rolnické mlynářské rodiny, která sídlila v místním vodním mlýně č. p. 71. (říčka Gručovka). Dodnes objekt stojí, je přebudován na obytný dům.
Jeho otec Josef,  vážená  osobnost  Lukavce  (starosta),  pocházel
z  místa.  Matka  Marie,  rozená Renšová  pocházela  z   Kateřinek
u Opavy (dnes součást Opavy). Paterovi měli deset dětí, devět synů a jednu dceru. Neověřeno zůstává, zdali z jednoho, nebo dvou manželství. Nejstarší byl Bohumil, nejmladší Miroslav (*1918).
Přímo ze studií v 18 letech jej povolala rakouská armáda do války. Ocitl se v Itálii ve válečném kotli na Piavě. V únoru 1919 v Radia di Sulmona se hlásí do Československých legií. Osud legionáře jej zavál i na Zakarpatí, zřejmě k obraně nové Československé republiky proti Maďarsku. Šťastně se vrátil do rodného Slezska a následovala meziválečná doba rodinného (manželka Vilemína), profesního a turistického života.
V roce 1921, tedy ve 23 letech se Bohumil objevuje jako vyučující na Obchodní akademii v Opavě. Zde působil 10 let do r. 1931, kdy přechází na stejnou školu v Moravské Ostravě. Titul profesora získal ještě za působení v Opavě. V dobovém tisku je jím titulován již v r. 1928.
V letech pobytu v Opavě aktivně pracoval v českém spolku – Klubu československých turistů. Tento spoluzakládal (1921) a byl jeho jednatelem. Odbor KČST Opava byl v roce 1924 součástí Jesenické župy KČST. V župě zastával funkci pokladníka a věnoval se značení turistických tras. V pamětní knize obce Lukavec je zaznamenáno, že v neděli 11. 10. 1925 byla vyznačena  turistická  trasa  z  Hradce  u  Opavy přes Lukavec
do Fulneku.
Bylo to v době, kdy Bohumil P. mj. pečoval označení – tudíž plným právem, i  přes rodnou  obec.  Úsilí  směřovala župa
k otevření a zpřístupnění Jeseníků českým turistům v oblasti, kde  převažovalo   německé   obyvatelstvo  s  jeho  nepříznivými  zájmy
z hlediska Československé republiky.
Až v roce 1927 se podařilo odboru KČST v Opavě nabídnout turistům   vůbec   první   českou   ubytovnu   v   Jeseníkách a  to
na Červenohorskémsedle v pronajaté části cestářského domku. Dalším krokem bylo zakoupení objektu ve Starém Městě pod Sněžníkem, který byl upraven na turistickou chatu – ubytovnu. (1929)
Důležitým krokem a slávou bylo získání objektu loveckého zámečku, Alfrédovy chaty pod hlavním hřebenem Jeseníků – pod Jelení studánkou, nad obcí Karlov pro českou turistiku. Zápas německých a českých zájmů totiž ve 30. létech spíše narůstal. Chata se stala centrem české turistiky, a to i zimní. Po dlouhá  léta  sloužila   svému  poslání.  Po  posledním   požáru v březnu 2002,  bohužel  v provizorním provedení, slouží i dnes.
Velký,  moderní  ubytovací  objekt KČST v Jeseníkách (vybudován
s výraznou zásluhou Jesenické župy), chata na Červenohorském sedle, byl slavnostně otevřen 28. 9. 1935. To již ovšem Bohumil Pater působil v Ostravě a Pobeskydské župě. Práci  ve výboru  Jesenické župy úspěšně dokončil právě v roce 1935.
casopis
Zdroj: www.eantikvariat.cz

Nejzáslužnějším činem Bohumila Patera bylo založení a pravidelné vydávání turistického časopisu, který informoval členy Klubu i veřejnost o turistice. Nejdříve  na Opavsku, velmi    brzy   v  celé  oblasti  Jeseníků,   posléze v oblastech Jeseníků a Beskyd. Po přistoupení dalších moravských žup KČST k této vydavatelské aktivitě v rámci téměř celé Moravy!

Po mnichovských ztrátách území se těžce vyrovnával se situací. Byl rozhodující a vedoucí osobností, redaktorem časopisu, a to za pobytu v Opavě i Ostravě.
Názvy tohoto turistického časopisu to potvrzují:
1927 – Slezský turistický obzor
1929 – Jesenický turistický obzor
1930 – Beskydy-Jeseníky (pozn.: po celou dobu v názvu Beskydy se „z“, tudíž Bezkydy)
1938 – Krásná zem
Po příchodu do Ostravy jako člen KČST Moravská Ostrava plně pokračoval ve vydávání časopisu Beskydy-Jeseníky, později přejmenovaného na Krásnou zem.
Vydávání tohoto časopisu skončilo v letech 2. sv. války posledními dvěma čísly v r. 1941.
Jako zkušený a obětavý turistický činovník brzy přijal nejnáročnější úkoly. Stal se předsedou odboru KČST Moravská Ostrava, pracoval i v Pobeskydské župě KČST.
masarykova1
Foto: Josef Zajíc
Mimo   jiné    toto    obnášelo    péči
o objekty tímto odborem vybudované,      zejména       chatu
na Ondřejníku (1907) a Masarykovu chatu na Beskydě (1924). Již za jeho předsednictví byl na Beskydě 24.6.1934 vztyčen Sloup česko-slovenské jednoty. Pracoval rovněž v revizní komisi ústředí KČST v Praze.
Známé je i jeho aktivní zapojení do lyžařských aktivit KČST a Svazu lyžařů RČ jako zakladatele lyžařských kroužků a organizátora   akcí   a   závodů   nejvyšších   řádů   republikových i
s mezinárodní účastí.
Od   roku  1933   byl  členem  komise  pro  výstavbu  chaty   KČST
na Lysé hoře v Beskydech. Jeho práce přispěla ke zdárnému cíli. Na konci roku 1934 byla dostavěna a v červnu 1935 slavnostně otevřena chata KČST na Lysé hoře, později pojmenována Bezručova chata.
Drtivé byly události roku 1938 – 39. Rodný český Lukavec a celé Jeseníky byly pro republiku ztraceny.
Časopis    turistů   č.  5/1940    přináší    zprávu,   že   28.  4.  1940
(za předsednictví JUDr. Pavla Páska) při volbě předsednictva KČT byl Bohumil Pater zvolen I. místopředsedou klubu.
V turistických funkcích končil v roce 1941, válečná léta byla až příliš   riskantní.   Zvláště,   když    blízcí    spolupracovníci   končili
v koncentračních táborech. V Beskydech se střílelo a věšelo na místě… Turistické chaty namnoze sloužily wehrmachtu, stíhacím jagdkomandům SS a hitlerjugend.
Podle vzpomínky jeho dcery Dr. Vilmy Hejdové (2014 – 87 let) byl v době německé okupace třikrát zatčen. Preventivně jako známá osobnost hned v r. 1939, na udání a naposled v roce 1941 za   pomoc  rodinám,   jejichž   živitelé  byli  v  zahraničním  odboji.
Z „Kouniček“ v Brně unikl trestu smrti zásluhou předstírání nemoci a lékařů. Vzpomínka patřila i srdečnému setkání při návratu, a to na klubové chatě na Ondřejníku.
Nebyla doba vhodná na poděkování a ocenění jeho dlouholeté činnosti v KČST. Výjimkou bylo jmenování prvním čestným členem odboru KČST Opava při oficiálním odchodu do Ostravy v roce 1931.
Při pohledu na 20., 30. a začátek 40. let nutno konstatovat, že Bohumil Pater byl předním činovníkem KČST na severní Moravě a ve Slezsku s dosahem i v ústředních orgánech KČST. Byl iniciátorem a organizátorem hlavních turistických událostí – zejména otevření chat KČST na beskydské Lysé hoře a jesenickém Červenohorském sedle (obě otevřeny 1935).
Nejvyšší zásluhou je 15 let vydávání turistického časopisu, který je zdrojem poznávání historie KČST, a to dodnes. Bohumil Pater se dožil vysokého věku 84 let.
Ještě v roce 1978 se podílel na vydání sborníku „90 let organizovaní turistiky v SM kraji“, který vydal tehdejší výbor svazu turistiky Severomoravského KV ČSTV v Ostravě.
Zemřel 6. 4.1982 v Ostravě-Porubě. Kytičku k hrobu nelze položit. Chtěl být a byl rozptýlen na slezskoostravském hřbitově.
DSC03443
Informační panel a rozcestník v rodném Lukavci

Informační panel v rodné obci Lukavci a pamětní   deska   na   Masarykově   chatě
na Beskydě je oprávněný záměr.

Nelze se nezamýšlet, kdo a ve které době měl těžší život? A co navzdory v něm dokázal uskutečnit. Blíží se oslavy 100 let vzniku ČSR. Turista Bohumil Pater ji chtěl a k její existenci přispěl.

 

Mgr. Jan Sládek
(Zdroj: Fulnecký zpravodaj č. 9, 2014 + vlastní úpravy)

 

Související odkazy:

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku