PLukavec_01m

Pivovar

Pivovar v Lukavci a jeho historie

Budova č. p. 1 tj. dříve významný panský dvůr s pivovarem, snad vystavěný na pozůstatcích středověké tvrze patří mezi nejstarší dochované památky Lukavce.

pivovar1
Zdroj: obálka brožurky k 680 letům od 1. pís. zmínky o Lukavci

Jedna z nejstarších zpráv v souvislosti s pivem a Lukavcem pochází z roku 1557, z níž je patrné, že se v té době pivo v Lukavci asi ještě nevařilo. Jedná se o spor o pivo, kdy větřkovický fojt Vítek, měl krčmu, v níž se vařilo pivo, a to dodával i do sousední vsi Lukavce. Friedrich Cetrys, zástavní pán, majitel hradeckého panství, však nutil Vítka k odběru piva ze zámeckého pivovaru. Vítek ale nedbal příkazu pána a vrchnostenské pivo odmítl odebírat. To znamenalo pro Friedricha Cetryse významné snížení příjmů. Jen na vsi Lukavec měl přijít o 100 zlatých červených. Proto o tuto sumu Lukavecké a fojta poháněl.

Pivovar byl tedy pravděpodobně založen v druhé polovině 16. století nebo začátkem 17. století klášterem Augustiniánů kanovníků ve Fulneku, jemuž Lukavec i další vesnice v okolí patřily. Klášter používal pivovar k distribuci piva do svých okolních vesnic, a to se stalo brzy předmětem sporu s fulneckými měšťany. Ti v  sedmnáctépiv02vm století bránili prodeji piva z klášterního pivovaru v okolí kvůli svému mílovému právu (právo na monopol na dodávky piva z městského pivovaru do vzdálenosti jedné míle) a nelíbilo se jim, že se přes město vozí jiné pivo než jejich. Až císař Rudolf II. v roce 1607 učinil konec tomuto pivnímu sporu, když povolil, aby klášter znovu vařil pivo v novém pivovaru v Lukavci, čímž bylo zamezeno převážení klášterního piva přes město. Jinde se ale uvádí situace trochu jinak a pivovar neměl být zřízen, ale obnoven. Tzn., že klášter míval kdysi pivovar v Lukavci, který však neznámo kdy zanikl, snad za nepořádných proboštů. Sotva se přestalo vařit v klášterském pivovaře, začali usilovat majitelé zámku Fulneka, aby proboštovi poddaní brali pivo z jejich pivovarů. Ale probošti tomu bránili, což obyčejně zle odnášeli jejich poddaní. I podle této verze mělo dojít k vyřešení sporu rozhodnutím císaře o obnovení zaniklého pivovaru v Lukavci. Zdroje obou verzí nejsou citovány, a tak pátrání po nejstarší historii pivovaru zůstává prozatím otevřené.

Uvádí se, že od doby zřízení pivovaru v roce 1607 v něm také sídlil vrchnostenský úřad klášterního panství.

Po zrušení/zestátnění kláštera v roce 1784 (jehož byl Lukavec součástí) se Lukavec stal součástí státního statku – pustějovský velkostatek se sídlem v Lukavci. Statek se nazýval „Cís. král. státní statek Lukavsko-Pustějovský“, úřad se pak psal: „Správní úřad Pustějovský v Lukavci“, později „Správní úřad lukavsko-pustějovský“. Administrativa tohoto úřadu se vykonávala v budově pivovaru.

Josef Pater (1865 – 1948) pak ve svých vzpomínkách uvádí, že starší lidé o úřadě lukavském i jeho úřednících vyprávěli, jak se zde sepisovaly smlouvy kupní i svatební, jak se psala povolení, jak se trestalo, odvádělo k vojsku a podobně. Úřad sídlil v pivovaru, kde se od té doby říkalo „na zámku“. Majitel pivovaru dokonce Paterovi vyprávěl, že:

„našel ve sklepě sloupy do země zaražené s řetězy a kroužky s hroty dovnitř upevněnými, kde nepochybně bylo těžké vězení.“

Paterovy vzpomínky potvrzují oznámení vydaná v Opavských novinách – Troppauer Zeitung. Správní úřad si jmenovitě zve jednotlivé vojenskou službou povinné osoby k dostavení se k rekrutování. A justiční úřad zase vyzývá dědice k přihlášení se k pozůstalostem.

ms02v
Kachlová kamna v roce 2007 – mistrovské dílo fulneckého kamnáře Ernsta Münstera

V letech 1875 – 1880 se uvádí jako majitel pivovaru Anton(ín) Kloss. Na významu začal pivovar nabírat v 80. letech 19. století nejprve za majitele Wilhelma Rattaye, a hlavně později po jeho smrti v roce 1896 za Josefa Pelze (* 31. 8. 1858 – † 8. 12. 1930). Ten v Lukavci nastoupil jako pivovarnický mistr už v roce 1889 a po Rattayově smrti jej koupil a začal rozšiřovat. Velice se mu dařilo, a tak jeho podnik získal na vážnosti v širokém okolí. Uvádí se, že jeho pivovar byl i společenským středobodem okolí. V létě byla cílem mnoha „turistů“ zahrada pivovaru se stínícími stromy, v zimě se pak sedělo okolo kachlových kamen (mistrovské dílo fulneckého kamnáře Ernsta Münstera). Sládci, kteří vlastně prováděli výrobu samotného piva, byli postupně Josef Pelz st., pan Kulinowski, Josef Pelz ml. a při národní správě byl v zastoupení sládka snad František Pavlík.

Podle vyprávění pivovarského pomahače pana Vladaře, který v pivovaru pracoval za mladého Pelze, se vařilo pivo čtyřstupňové. Jedna várka byla dvě stě hektolitrů a vařilo se pětkrát týdně. V jednom kotli se vařila voda, na měděné rošty druhého kotle se nasypal slad, který se zalil a vylouhoval. Vše se pak přelilo do prvního kotle a dochutilo chmelem. Ráno se zatopilo a ve dvě hodiny bylo hotovo. Pak se směs ochladila a dala do modřínových pánví na kvašení. Bylo krásné sledovat, když se na ní začaly dělat kudrlinky. Hotové pivo se před rozvářkou muselo vychladit v chladících vanách. Sklepy měly kolem pěti stupňů. V jednom byl led, ve druhém pivo a v dalším zase led. Ze sklepů putovalo pivo v sudech na koňský povoz, který je rozvážel. S povozem jezdil pan Šimečka, který pivo vždycky přikrýval větvemi, aby mu na něj nesvítilo slunko. Když jel do Pustějova nebo jiných českých vesnic, přikryl náklad lipovými větvemi, když jel do německých obcí, dával dubové větve. Své vyprávění pan Vladař uzavřel zajímavostí, že Lukavecké pivo brali i U Slunka v Novém Jičíně a někteří hospodští, kteří měli Plzeň na čepu, ho za ní vydávali. Když se vrátil z vojny, četl rozhovor s plzeňským sládkem. Ten říkal, že konkurenci nemají. Jediná prý byla ve Slezsku, v Lukavci, ale už není…

Po smrti Josefa Pelze mladšího v roce 1943 (v období jeho starostování v Lukavci) převzal pivovar jeho bratr Helmut. Ten ale ještě téhož roku padl ve válce a pivovar tak vedla vdova po něm. Koncem války se měla přestěhovat do Německa a provoz pivovaru uzavřít. Na druhou stranu ale existuje doklad – zpráva o tom, že si vojáci Rudé armády z Lukavce odvezli všechno pivo – 900 hl z pivovaru. Podle jiných zdrojů se v roce 1947 přestalo v lukaveckém pivovaru, už v tzv. národní správě, vařit pivo. Pivovar byl schopen provozu – občané jej krátce po odchodu fronty opravili od válečných škod. Podle záznamů byl provoz ukončen z rozhodnutí Ministerstva výživy, a toto rozhodnutí se nepodařilo zvrátit, i když se o to představitelé obce horečně snažili. Objekty převzalo místní JZD.

www.pivety.com
Zdroj: www.pivety.com

Výroba se pak v něm už nikdy neobnovila. V době, kdy se zajišťoval nový pivovar pro Ostravu, se ještě jednou dostal lukavecký pivovar do hledáčku, ale kvůli malé velikosti neuspěl. Nový pivovar byl nakonec postaven v Nošovicích. Uzavření pivovaru velice litoval ve svém posledním dopise 21. května 1947 i Josef Pater. Pokoušel se navrhnout nějaká řešení na jeho využití, ale sám odhadoval, že že buď nebudou povolena (přebudování na lihovar) nebo nebudou ekonomická. Provoz byl definitivně zastaven 30. listopadu 1947, posledním národním správcem byl František Šindler, č. p. 111.

Po 14 letech od ukončení vaření piva se také začaly bourat první nejvíce zchátralé části pivovaru a dále adaptovat pro činnost JZD. Z budovy hostince byla zřízena mateřská školka. V místnosti s kamny a rytinou ve zdi byla šatna pro děti. V roce 2007 byl provoz MŠ v budově ukončen a budova byla z vlastnictví města Fulnek v roce 2011 prodána do soukromých rukou.

Dle sdělení nového vlastníka budovy bývalé školky (které bylo vepsáno do návštěvní knihy v únoru a březnu 2014) se kachlová kamna zachránit nepodařilo, ale rytina je stále na místě.

Samotná budova pivovaru, byla po ukončení činnosti JZD prodána do soukromých rukou, kde je nyní vybudována stolařská dílna a byty.

Výroba piva (pokud jsou uvedeny záznamy)

Rok Množství uvařených hektolitrů
1903 – 1904 450
1907 – 1908 7 157
další léta 2 440 – 6 128
1945 3 800
1947 dle nařízení výroba zastavena

(zdroj – Fulnecký zpravodaj 7/2001)

Zajímavosti:
– „komín“ pivovaru po několik let sloužil jako místo pro uhnízdění
čápů
– ve středu 16. dubna 2003 byl komín zcela zbourán.

Zátka ze sudu pivovaru v Lukavci

(Sepsáno 30. srpna 2013, Zdroj textu: Jan a Radmila Hadaščokovi, O našem Lukavci – střípky z historie Lukavce u Fulneku, 2012; zdroj náhledového obrázku: www.pivety.com)

Související odkazy:

Zpráva: Středověká tvrz patrně stála v místě dnešního bývalého pivovaru

Historie: Zmínka o nájemci pivovaru 1844

Článek: Lukavecké pivo prý bylo rovno plzeňskému Prazdroji

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku

Pokračováním v prohlížení webovvých stránek souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Cookie na této webové stránce jsou nastaveny na „Povolit cookies“, aby vám bylo umožněno co nejlepší procházení. Chcete-li nadále používat tuto webovou stránku bez povolení cookies tj. aniž byste klikli na tlačítko „Přijímám“, pak dáváte souhlas s povolením používat cookies.

Zavřít