b

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory

Lukavec patřil od nepaměti až do vybudování vlastního kostela ke  kostelu  slatinskému,  což  dokazují  zápisy  do tamní matriky
z roku 1642.

Od roku 1689 působil jako probošt fulneckého kláštera Ignaz Johann Gebel (zemřel v roce 1694). Sice působil relativně krátce, ale  za  jeho  proboštování  nastaly  významné  změny. Jednalo se
o postupné odtrhávání vesnic od slatinské kuracie (duchovní správy). Roku 1692 byl od slatinské fary odtržen a k Fulneku přivtělen i Lukavec. Další jeho zásluhou bylo vybudování kostela v Lukavci.

O vzniku kostela se dochovalo několik latinsky psaných dopisů
z let 1691 až 1693  a jeden  napůl německý  a napůl latinský zápis
z roku 1693.  Jednalo  se  zde  zejména  o  výběru  polohy kostela
a schůdnosti   cesty  k   němu.    Žádost    o     umístění    kostela
na   stávajícím   místě   byla   nakonec  po  dvou  letech   jednání
s biskupským hejtmanem na Hukvaldech Karlem Halamou mj. majitelem Slatiny, přijata.

Některé zdroje uvádějí, že v roce 1786 byl kostel klasicistně přestaven Václavem Thalherrem, ale nejpodrobnější tzv. Matrika lukaveckého kostela o tomto roce mlčí.

Roku 1877 muselo dojít k velké rekonstrukci kostela. Přikročilo se k ní proto, že začala prastkat jeho klenba. Bylo nutno kostel zabezpečit před zřícením a znovu opravit. Z tohoto důvodu byla postavena   zcela   nová   klenba  i  střecha.   Roku   1905   byla
v kostele položena nová kamenná dlažba a kostel byl také nově vymalován. Příborský malíř Valentin Šimíček vyzdobil kostel freskami. Následujícího roku byl kostel pokryt plechovou krytinou.

Zajímavá událost nastala při opravě malé věže kostela 23. a 24. dubna 1933. V té době bylo nalezeno pouzdro s listinami, které tehdejší kronikář opsal, přidal k nim novou listinu a všechny listiny pak  zase  vložil  do  nového  pouzdra. Vše bylo  opět  schováno do věže.

V době druhé světové války bylo velkým nákladem v roce 1941 vybudováno betonové schodiště, čímž se alespoň částečně ulehčil do té doby obtížný přístup ke kostelu. Roku 1945, když krajem procházela fronta, byl kostel poškozen. Proto byly hned následujícího roku prováděny opravy zvenčí – včetně nového olíčení a nátěru střechy.

Do roku 1968 se v Lukavci konaly mše jednou měsíčně a lidé jezdívali nebo chodívali na mše do Fulneku. Po roce 1968 se začaly mše v Lukavci konat i ve všední den a každou neděli.

V minulosti byly okna kostela o cca 1/3 delší, zdroj: výstava k oslavě 700 let od první písemné zmínky o Lukavci

Jedna z největších oprav byla provedena v roce 1978 a zahrnovala  venkovní  omítky  –  při tom se zjistilo, že než se kostel v minulosti barokizoval, byla okna delší – dnes jsou teď na cca 1/3 původní výšky.

V roce 1981 byl kostel znovu vymalován (až po římsu) dvojbarevně, strop byl očištěn od prachu a poškozené části byly opraveny. Klenební fresky renovovali M. Lossman a V. Chovanec, pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně.

V nadcházejících letech čekají kostel opravy většího rozsahu. Jedná se o modernizaci nevyhovující vnitřní elektroinstalační sítě, oklepání omítek ve výšce 1 – 2 metry a jejich opětovné nahození, namontování kované mříže do vnitřních vstupních dveří a jejich výměna za nové, vybourání betonových podlah pod lavicemi a jejich nahrazení vzdušnější variantou. Je třeba opravit také vstupní schodiště a přístupový chodník. Na tyto potřebné akce vyhlásila Římskokatolická farnost Fulnek veřejnou sbírku.

Obecně  lze  kostel  charakterizovat  jako  orientovaný   jednolodní
s předsunutou hranolovou věží. Stojí na uzavřeném obdélném půdoryse zakončeném půlkruhovým závěrem. Fasáda věže je členěna lisénovými rámci. Nad hlavním vchodem je trojúhelný fronton, ve kterém jsou napsána data rozsáhlejších oprav kostela: „1877 – 1926“. Věž je kryta nízkou jehlancovitou stříškou. Loď je členěna pilastry s římsovými hlavicemi. Ve druhé ose na epištolní straně lodi je boční vchod. Při evangelijní straně kněžiště stojí sakristie. Kostel má sedlovou střechu, nad kněžištěm je sanktusník s šestibokou jehlancovitou stříškou.

Interiér kostela je zaklenut třemi poli pruských placek na pasech. Pasy dosedají na průběžné zalamované kladí, podepřené pilastry s kompozitními hlavicemi. V závěru kněžiště je koncha se štukovým kazetováním. Prostor kněžiště je oddělen od lodi půlkruhovým vítězným obloukem. V západní části lodi se nachází kruchta s plnou dřevěnou poprsní, přístupná jednoduchým schodištěm.

Barokní oltář kostela byl vybudován v poslední třetině 18. století. Oltářní obraz od neznámého autora zobrazuje, stejně jako postranní sochy, sv. Jana Křtitele a sv. Barboru.

(Zdroj: O našem Lukavci, Jan a Radmila Hadaščokovi, 2. 8. 2013)

Související odkazy:

Františkáni ve Fulneku

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku

Pokračováním v prohlížení webovvých stránek souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Cookie na této webové stránce jsou nastaveny na „Povolit cookies“, aby vám bylo umožněno co nejlepší procházení. Chcete-li nadále používat tuto webovou stránku bez povolení cookies tj. aniž byste klikli na tlačítko „Přijímám“, pak dáváte souhlas s povolením používat cookies.

Zavřít