Střípky z historie Lukavce

1) r. 1531 – Stanislav Slavkovský z Lukavce úředníkem na hradě Starý Jičín

Úředníci na hradě Starý Jičín:
1396 – Heřman z Doupova (purkrabí) 1426 – Jan Halm (hejtman) 1433 – Petřík Zuberský 1496 – Mikuláš Tarant z Hrádku 1501 – Viktorin Mikuláš Oprostovský z Bělic (manž. Kateřina z Petřvaldu) 1508 – Jindřich Bílský z Kaříšova – Jindřich Laryš z Nečeslavic 1510 – Hanzl Slezák (výběrčí) – Vranečský
(písař) 1515 – Ondáček, Vavřinec a Martin Kletenští Jakub Velký 1517 – Martin Sigmund 1517 – 1522 – Vaněk a Mikuláš 1516 – 1517 – Jan z Jesenice 1517 – 1520 – Jan Kladerubský ze Svrčova 1519 – 1520 – Jan Vlk z Konecchlumí 1521 – 1521 – Jiřík Dětoch z Držkovic, též zv. Dobroslavský z Čochendorfu Jan z Kokor Hanzl Slezák Jan Bujakovský z Bítkova 1529 – Stanislav Doubravský z Doubravice Lacek Čáček z Červeného Kostela 1530 – Jakub Horecký z Horky 1531 – Jan Bravinský z Lasatic (posel) Stanislav Slavkovský z Lukavce Jiří Nehvizdecký z Nehvizdek 1532 – 1533 – Melichar Humburk z Pernštorfu Lacek Čáček z Červeného Kostela 1535 – 1537 – Valentin Obešlík z Lipultovic 1536 – Martin Obešlík z Lipultovic Matúš Milotský (posel) 1537 – 1538 – Mikuláš z Londbístu 1537 – 1539 – Jan Čech z Jenína 1538 – Stanislav Kotvic z Dluhošova 1539 – 1540 – Šebastián Capnar z Potmíle 1539 – Mikuláš z Londbístu 1549 – Vavřinec Lucek z Heršic 1557 – 1561 – Jiřík Kotulínský z Kotulína 1567 – Bohuslav Franc z Háje 1575 – Jiří Peker
(písař) Václav Orata ze Sionu Pavel Peyer z Egenburku 1575 – 1576 – Přemek Kotulínský z Kotulína Václav Džbánovský ze Džbánova 1577 – Jan Otaslavský (písař) 1586 -1587 – Kryštof Ullerstorfer z Němčího 1587 – Jan Podstatský z Prusinovic 1590 – 1593 – Jakub Tršťanský z Trsti (důchodní nebo obročný) 1596 – Jan Ullersdorfer z Němčího Vavřinec Skřivanovský z Křemene 1595 – 1602 – Hans Rausch (Ruš) (důchodní písař) 1611 – 1613 – Balczar Hoffman von Falckenberg Michal Linsner (hofmistr) 1614 – 1618 – Baltazar Hoffmann 1611 – Daniel Erhard (Filaxin) ze Šumperka 1612 – Hansl Hasal (maštalíř) 1613 – Zacharias Wurmb (maštalíř) 1613 – Michal Husnar (fořmistr) 1613 – 1617 – Daniel Scherfer (Schafr) von Scharfenstein 1619 – 1621 – Jakub Dvorský 1622 – 1624 – Daniel Erhard ze Šumperka 1619 – 1624 – Václav Mates (obroční písař) 1624 – Melchior Buettner 1626 – 1634 – Pavel Hirnbein z Amberga 1629 – Jiřík Matuška 1636 – Fridrich Sovinský z Mohelnice (důchodní písař) 1636 – Václav Hasal (polesný) 1638 – 1648 – Václav Hasal (jako purkrabí) 1640 – Viktorin Kocourek z Greifendorfu 1642 – Girg Strobel Fabian Rössler (důchodní písař) 1643 – 1646 – Fridrich Sovinský ze Sovince 1645 – 1646 – Jan Montani (důchodní písař) 1646 – 1651 – Jan Sauer (purkrabí a správce) 1649 – 1651 – Jan Mikuláš Heger (důchodní písař) 1651 – Jiří Leopold Schindler 1655 – 1657 – Jiří Arnošt Hasník z Kvítkovic (hejtman) 1658 – 1659 – Jindřich Ferdinand Czingler (hejtman) 1659 – 1667 – Václav Maráček (hejtman) 1667 – 1676 – Fridrich Ladislav Hrubčický z Hrubčic (hejtman) 1681 – 1685 – Jiří Janetti (hejtman) 1685 – 1706 – Jiří Popp (hejtman) 1713 – 1717 – Jan Holeňa z Hůrky (dráb a hajduk)

12.11. 2007 09:07, Jiří Ticjánek, (www.hrady.cz)

2) Příslušnost Lukavce k opavskému knížectví

Klášter i s městem nejprve příslušel ke knížectví opavskému, doloženo je to ale kvůli shoření opavských zemských knih během požáru teprve roku 1433. Jan ze Žerotína, pán na Fulneku, však roku 1486 na základě listu, vydaného mu syny krále Jiřího z Poděbrad, opravňujícího jej vybrat si sám správní příslušnost, vložil fulnecké panství, tedy i klášter a klášterní vsi, Jerlochovice, Děrné, Starou Ves, Jílovec, Bílov a Pustějov, k zemským právům olomouckým, tedy k Moravě.
Roku 1502 byly ovšem klášterní vesnice z olomouckých zemských desek vymazány a vloženy opět do desek knížectví opavského. Když roku 1512 klášter koupil ves Lukavec s pustou véskou Požahou, zavázal se, že je chce zachovati v knížectví opavském. Klášter pak tedy sídlil v markrabství moravském, statky však měl v knížectví. Tato skutečnost dosti stěžovala právní postavení konventu.

(Zdroj: Klášter augustiniánů kanovníků http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_augustini%C3%A1n%C5%AF_kanovn%C3%ADk%C5%AF_(Fulnek)

3) Léta páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou.

(Zdroj: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/448046-farnost-fulnek)

4) Zdroje:
Peřinka, František Vácslav. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103.
Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689. Reprint ISBN 80-200-1225-7.
Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765–766. Reprint ISBN 80-7203-137-6.
Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. ISBN 83-88430-26-2. Str. 91, číslo 196.
Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.

5) Jak pátrat po historii Lukavce?

Směry mohou být různé. Doporučuji jít po stopách kláštera, slezských dějin (Grünhagen) a fulnecké kroniky.

6) Mikuláš Krátký z Lukavce:
Další zmínka o hradu se nám dochovala až z roku 1372, kde se v listě z 19. listopadu prodává fojtství ve vsi Tirnavia – Děrném u hradu Fulneka Mikuláši Krátkému z Lukavce. (Zdroj: http://www.hrady.cz/?OID=2462 Komentář Jiří Tichánek)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku

Pokračováním v prohlížení webovvých stránek souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Cookie na této webové stránce jsou nastaveny na „Povolit cookies“, aby vám bylo umožněno co nejlepší procházení. Chcete-li nadále používat tuto webovou stránku bez povolení cookies tj. aniž byste klikli na tlačítko „Přijímám“, pak dáváte souhlas s povolením používat cookies.

Zavřít