Lukavec na starých mapách

I. vojenské mapování (josefské) 1764 až 1768 a 1780 až 1783 rektifikace (oprava, zpřesnění)
měřítko 1 : 28 800

– jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1 : 28 800,
– důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou “od oka” (“a la vue”) tj. pouhým pozorováním v terénu,
– jeden důstojník za léto zmapoval až 350 m2,
– před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů, z toho důvodu pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně – kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala,
– velká pozornost byla věnována komunikacím, řekám, potokům, kostelům, mlýnům,
– díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně vybarvovány) je lze snadno identifikovat,
– současně s mapami vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace, co v mapě nebyly (šířka a hloubka vodních toků, stav silnic, …),
– význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti a měřítku, ale v době jeho zhotovení,
– zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny.

II. vojenské mapování (Františkovo) 1836 až 1852
měřítko 1 : 28 800

– jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ,
– oproti I. vojenskému mapování můžeme díky triangulaci sledovat zvýšenou míru přesnosti,
– podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map,
– z výsledků Františkova mapování byly odvozeny mapy generální (1 : 288 000) a speciální (1: 144 000),
– list, na kterém je Lukavec není k dispozici.

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876 – 1878 – Morava a Slezsko, 1877 – 1880 – Čechy)
měřítko 1 : 25 000

– jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém,
– jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami,
– po vzniku samostatného Československa byly mapy předány z Vídně Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze,
– nemalá část mapových listů chybí, pokud někdo z uživatelů ví o existenci chybějících mapových listů a byl by ochoten list (listy) zapůjčit k nasketnování laboratoř geoinformatiky a nejen ona to velmi uvítá a doplní do aplikace,
– list s Lukavcem není k dispozici.

Müllerova mapa Moravy z roku 1716 ve 2. vydání z roku 1790

– mapa Moravy Jana Kryštofa Müllera z roku 1716 je cennou součástí Müllerových kartografických prací,
– Müllerova mapa Moravy z roku 1790 se od vydání 1716 liší jen nepatrně.

(Zdroj: oldmaps.geolab.cz)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Stránky o Lukavci, místní části Fulneku