Archiv rubriky: Historie

Historie: Pivovar v exekuci (1877)

Tentokrát přínášíme opět jednu zmínku o pivovaru, tentokrát poměrně významnou.

23. března 1877 byl Okresním soudem v Bílovci vydán ve věci sporu Spořitelny v Bílovci a Antona Klose výnos o vyhlášení exekuce dražbou.

Rozhodnutím soudu byla vyhlášena dražba nemovitosti č.p. 1 v Lukavci u Fulneku skládající se ze „zámecké“ budovy (Schlossgebäude), pivovaru včetně vybavení, obytných a hospodářských budov, výčepu, sklepu na led, tzv. skalního sklepa (Felsenkeller), zahrady. Vyvolávací cenou měla být cena dle odhadu ve výši 26.383 zl. 83kr. Dražba se měla konat ve třech pokusech 11. května, 11. června a 11. července (1877) vždy ve 3 hodiny přímo v pivovaru.

Toto rozhodnutí bylo vydáno soudcem Musiolkem.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 23.4. 1877 č. 93 str. 4

https://books.google.cz/books?id=kXpcLCLiYvkC&pg=RA18-PA5&dq=luck+bei+Fulnek&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi-jcWb8oDbAhUSZ1AK1HcblAwkQ6AEIJzAA#v=onepage&q=luck%20bei%20Fulnek&f=false

Historie: Barbora Hněvošická z Bítova (1478)

Po čase opět jeden střípek z 15. století. Dozvídáme se, že se roku 1478 znovu provdala Barbora Hněvošická z Bítova, vdova po Václavu Kyjovcovi z Lukavce a na Hněvošicích, dcera Aleše z Bítova a na Hrabyni a Kateřiny Osinské z Žitné, s Ondřejem z Tvorkova, který zastával od roku 1476 úřad nejvyššího komornictví.

Ovšem i toho přežila – uvádí se roku 1496 opět jako vdova.

Zdroj: Časopis Slezského zemského muzea: Vědy historické, Svazky 53–54, str. 199

Historie: Oběť války (1941-1944)

Opět jeden malý střípek. Jednou z lukaveckých obětí 2. světové války byl Cyril Brož. Věděli jsme, že byl popraven 3. října  1944.

Nově máme drobný poznatek, že byl žel. zřízencem, že se narodil 23. července 1909 a že k jeho zatčení došlo 8. ledna 1941.

Zdroj: Sokolská župa moravskoslezská, 333

https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:d899a7ff-c67d-478c-b73f-3957ffef5977

 

 

Historie: Lukavec v obchodním adresáři (1897)

O Lukavci z konce 19. století nemáme příliš mnoho zpráv. Každá nová je proto cenná, každý malý detail nám může pomoci dostat se v poznání o kousek dál.

Jednu takovou zprávu jsme našli v německém obchodním adresáři z roku 1897. V něm byly zachyceny různé informace o všech obcích. V díle 19a došla řada i na Lukavec.

Lukavec měl podle tohoto adresáře 557 obyvatel. Uvádí se spádovost k okresnímu soudu v Bílovci, nejbližší železnice v Suchdolu, pošta ve Fulneku a existence dobrovolných hasičů.

Zajímavější jsou ale obchodní informace – v pohostinství se uvádí Ferdinand Nelhübel a nájemce Lasar Singer. K pivovaru je veden Wilhelm Rattay, obchod s potravinami – Lasar Singer. Majitelem panství Filip hrabě Flanderský, ředitelem panství pak Friedrich Weisheit ve Fulneku. Jako mlynáři jsou uváděni Andreas Pater (vodní mlýn a pila) a Franz Schindler (větrný mlýn); kovář Franz Stefka.

Zdroj: https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:3fce2340-52b0-11df-bf6d-0013d398622b&q=Luck#monograph-page_uuid:3d396ea0-52b0-11df-8d09-0013d398622b

Leuchs Adressbuch aller Länder der Erde, sv. 19a, Leuchs, Nürnberg, 1897, str. 528

Historie: Průtrž mračen (1868)

22. května 1868 zasáhla Fulnecko kolem 3. hodiny odpolední bouře s krupobitím. Zasaženy byly i Jerlochovice, přes Lukavec pak šla průtrž mračen. Mělo dojít ke značným škodám v okolí potoka na mostech a lávkách. Škody byly hlášeny i na polních plodinách.

Průtrž mračen téhož dne také zasáhla Bílovec a způsobila povodeň. Při ní přišel o život jeden člověk

Zdroj: Die Biene, Nový Jičín, 1868, č. 16, Příloha str. 3

https://books.google.cz/books?id=-xeIGG3B_7UC&pg=PA128-IA3&dq=luck+Kirche+wagstadt&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi_qpm5kqjXAhUJ5aQKHbBrDjkQ6AEIZjAJ#v=onepage&q=luck&f=false

Historie: Peníze na opravu kostela (1877)

V roce 1877 probíhala velká rekonstrukce kostela v Lukavci. Jelikož byla velice nákladná, požádalo obecní zastupitelstvo slezský Zemský sněm v Opavě o schválení obecní přirážky k dani ve výši 43,5% pro rok 1877. Ta měla pomoci krýt náklady na tuto rekonstrukci

Zdroj: Officielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtages zu Troppau, 1877, 14. Sitzung, str. 455

 

I Lukavec má své legionáře a čestného občana

Přečtěte si nové články připravené k oslavě 100. výročí samostatnosti našeho státu. Už sto let není naše vlast součástí Rakouska-Uherska, nemusí podléhat rozhodnutím mocnáře z Vídně a může rozhodovat samostatně. Za svobodu našeho národa bylo třeba udělat několik důležitých činů, jedním z nich bylo získat uznání Československého státu od ostatních států. Aby k tomuto došlo, bylo třeba vybudovat vlastní armádu vojáků, kteří by bojovali za svobodu českého národa. Tou armádou byli legionáři a člověkem, který přišel s vizí odtržení se od Rakousko-Uherska byl Tomáš G. Masaryk.

Je nám ctí představit Vám občany, kteří za naši svobodu bojovali, naše lukavské legionáře. I naše obecní zastupitelstvo si uvědomovalo, jakou zásluhu vykonal T. G. Masaryk a jmenovali ho prvním čestným občanem Lukavce.

 

Článek: První čestný občan Lukavce

Článek: Lukavečtí legionáři

Historie: Volné místo učitele v Lukavci (1876)

Kraťounká zpráva/inzerát z roku 1876:

Nabízí se místo učitele v jednotřídce v lidové škole v Lukavci za 400 zl. a byt zdarma.

Zdroj: Neuigkeits- Welt- Blatt, 17. 2. 1876, č. 39, 6. Bogen, Welt-Geschäfts Berichte, Wien,str. 6

https://books.google.cz/books?id=yW_-90QnrnEC&pg=PP77&dq=Luck+Wagstadt+Feuer&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjL2La70KfXAhXQDOwKHdC_CD4Q6AEIOzAD#v=onepage&q=Luck&f=false

Historie: Smutný příběh (1869)

O smutném příběhu jsme se tentokrát dočetli v rakouských novinách v roce 1869 s tiulkem: Čin zoufalství – korespondenční lístek“

Domkář Josef Štefka z Lukavce, který odešel ze svého domu 1. září a byl od té doby pohřešován, byl 19. října nalezen oběšený na stromě v lese nedaleko Lukavce. Stav těla odpovídal  vystavění 1,5 měsíce různému počasí.

Sebevrah po sobě zanechal vdovu a 3 velmi malé děti ve veliké chudobě.

Zpráva pak dále zmiňuje, že velká chudoba a rány osudu vyvolávaly záplavu sebevražd.

Ty měly být a lukavecká sebevražda přímo také dána do souvislosti se zavedením korespondenčních lístků (dopisnic) v rakousko-uherské poště. To byla novinka podzimu 1869.

Podle tohoto článku měl nějaký „bídák“ poslat Josefu Štefkovi anonymně na dopisnici nejhorší urážky a ten po přečtení reagoval sebevraždou.

Autor zprávy požadoval, aby byl autor označený jím jako gauner vyhledán a předám rukám spravedlnosti.

Zdroj: Gemeinde Zeitung, 1869, roč. 8., 26. 10. str. 4

Historie: Soudní exekuce (1876)

Exekuce nejsou novinkou posledních let. A týkali se i obyvatel Lukavce. Dokladů je mnoho.

Zmiňme novinovou zprávu v Troppauer Zeitung z 6. května  1876. Byl otištěn výnos C.a K. okresního soudu v Bílovci z 15. dubna 1876 týkající se exekuce Bílovecké spořitelny (Wagstadter Sparkasse) proti Johannu Herrmannovi z Lukavce a od 18. května 1875 exekučně zablokované nemovitosti č. 64.

V rámci tohoto výnosu bylo oznámeno, že exekuce bude provedena dražbou  29. května 1876 v 9 hodin ráno nejvyšší nabídce při vyvolávací ceně 2315 rak. zl.

Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, č. 104 z 6.5.1876 str. 6

Podobné případ se týkaly také například:

  • Franze Selika č.p. 44 (exekuce vyvolaná Edmundem Leschem z Bílovce kvůli 130 zl.) – taktéž 1876. (Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, č. 28 z 5.2.1876 str. 6)
  • Josefa Sokola č.p. 90 (exekuce vyvolaná Evou Schenkovou kvůli 80 zl.) – taktéž 1876. (Zdroj: Troppauer Zeitung, 1876, příloha č. 127 z 3.6.1876 str. 9)