Archiv pro rubriku: Historie

Historie: Pověra z Lukavce

V časopise Kuhländchen (Kravařsko) Heinrich Jedlitschka sepsal lidové pověry z Bílovecka (Das Kuhländchen, roč. 1926, č. 8, str. 26-27, Volksaberglaube aus der Wagstädter Gegend). Mezi nimi uvedl jednu, ke které přiřadil původ v Lukavci:

„Die Arbeit des Spinners geht besonders flott von statten, wenn man vorher einen Igel geputzt hat.“

Není jednoduché překládat stare texty, ale pokusíme se:

„Práce přadláka jde obzvláště dobře a rychle, když se před tím vyleští ježek.“

Předkpokládáme, že ježkem je nějaký nástroj na česání materialu k předení, ale budeme vděčni za jakékoli poučení někoho, kdo se v oboru vyzná.

Historie: Požár (1907)

Samotný ničivý požár, ke kterému došlo 16. října 1907 jsme už popsali  v knize  O našem  Lukavci.  Nyní  jen  několik  souvislostí v dobovém tisku.

Až téměř neuvěřitelně vypadá zpráva z 22. října 1907 o dících, které patřily dárcům, kteří přispěli na pohořelé z obce Malé Lhoty – mezi dárci byl totiž i slezký hasičský spolek v Lukavci. Zpráva byla otištěna 26. října, tedy deset dní poté, co plameny krutě poničily i Lukavec.

Už o několik dní později 9. 11. 1907 čteme ve stejných novinách zprávu:

Podporu 2000 K věnoval zem. výbor pohořelým v Lukavci. Pošle tam zem. komisaře, aby podporu rozdělil a vyšetřil, bylo-li by možno některým pohořelým poskytnouti ze zemského podpůrného fondu při ručení obcí nezúročitelné půjčky.

A krátce poté:

Pohořelým v Lukavci rozdána zemská podpora 2000 K a zemsk. výbor projevil ochotu poskytnouti pohořelým nezúročitelné zápůjčky do 10.001) K, splatné v 10 letech počínaje rokem 1910, bude-li obec ručiti.

Samotný popis požáru vypadal takto:

Zhoubný požár v Lukavci. Píše se nám: Národně ohrožený Lukavec u Fulneku navštíven byl 15. října zhoubným požárem. Vypukl téhož dne o 1/2 1. vpol. oheň ve stodole, jenž podporován prudkým větrem v půlhodině zničil 12 usedlostí. Přeskakoval oheň na čtvrtého i pátého souseda a současné hořelo na několika místech. Jeden hasič spadl se střechy, zlámal si dvě žebra a utrpěl vnitřní poranění, tak že musil býti zaopatřen. Popáleno bylo 5 kusů hovězího dobytka, uhořelo 8 prasat a mnoho drůbeže. Popálené hovězí kusy bylo třeba porazit. Některé rodiny jsou úplně na mizině a poněvadž je zima přede dveřmi, zmocňuje se jich zoufalství. Veškeré zásoby obilí a píce shořely, v mnohých rodinách není sousta chleba, 14 rodin je bez přístřeší. Štěstí ještě bylo, že požár nevypukl v noci, byli by se lidé sotva zachránili a dobytek byl jistě všecek ztracen. Za kratičkou dobu bylo dilo zkázy hotovo a holé krovy trčely k nebesům. Pomoc je nevyhnutelná, neodkladná. Necht milosrdní lidé těžce navštíveným Lukavským dle možnosti pomohou penězi, šatstvem, senem, slámou a stavivem. Každý, i sebe menší dar bude vítán, poněvadž škoda činí na 100.000 K a pojištěna je sotva pětina ztráty. Někteří vůbec
pojištěni nejsou. K ohni sjelo se 7 sborů hasičských, mezi nimi i Skřipovský, nedalo se však nic více zachrániti. Poslední na telegrafickou žádost dostavil se sbor z Bílovce. Pláč a nářek ozývá se Lukavcem – pomozte lidé dobří.

Zdroj:

Noviny Těšínské, 26.10.1907, roč. XIII., č. 82. str. 4

Noviny Těšínské, 9.11.1907, roč. XIII., č. 86. str. 5

Noviny Těšínské, 23.11.1907, roč. XIII., č. 90. str. 5

Opavský Týdenník, 19.10.1907, roč. XXXVIII., č. 83, str. 4

Historie: J. Pater – koruna politické neschopnosti? (1907)

Dosud jsme o bývalém starostovi Josefu Paterovi přinášeli jen samé pochvalné zprávy. Našli jsme ale i jednu zcela negativní. Budeme citovat: „… sociální demokracie je největší ubíjitelkou češství, největší šiřitelkou beznárodního ducha mezi dělnictvem. A s takovými lidmi ve Slezsku spojují se pokrokáři a jejich koruna politické neschopnosti p. Jos. Pater t. č. starosta v Lukavci!“

O co šlo, 14. května 1907 se konaly vůbec první volby do Říšské rady (celostátní parlament), ve kterém platilo nejen všeobecné, ale také rovné volebné právo (a také povinnost). Každý svépravný občan starší 24 let pobývající v obci déle než jeden rok musel volit poslance.

Pisatel kritického článku nazvaného „Může poctivý Čech voliti za poslance social. demokrata?“ podepsaný jen značkou H-k, nepokrytě protlačoval své oblíbence, kandidáty národní strany Rolsberga a Hrubého a naopak kritizoval soc. dem. kandidáty Hybeše, Prokeše, Cingra, Kubálka a další. Jsou pro něj: „pod komandem židovsko-německým a jejich vrchním generálem je žid Dr. Adler.“

Josefu Paterovi byla blízká strana agrární, nakonec také zakládal její odnož ve Slezsku. Paradoxně pak mohou vyznít výsledky voleb, kdy zvoleni nebyli ani soc. dem. kandidát Kubálek, ani nár. soc. kandidát Hrubý, ale třeba Karel Rolsberg nominovaný nár. socialisty, který však vstoupil do posl. klubu českých agrárníků. Politika nebyla jednoduchá ani před sto lety.

Zdroj: Noviny Těšínské, 11.5.1907, roč. XIII., č. 34, str.4

 

Historie: Pozor na Lukavec! (1906)

I tentokrát navážeme na národnostní boje o Lukavec, které probíhaly koncem 19. a začátkem 20. století. Zpráva Opavského týdenníku z 28. 11. 1906 nadepsaná krátkým titulkem „Pozor na Lukavec“ nás navádí k dalším aspektům těchto bojů.

Nezmínili jsme se dosud o existenci tzv. ochranných/obranných spolků. Německá veřejnost v Rakousku-Uhersku zejména mladší generace reagovala s velkou nervozitou na vzestup Čechů, kteří se v 19. století formovali v moderní národ. Tato nervozita se projevovala nacionalismem. Především ve smíšených oblastech pak vznikaly početné spolky na ochranu/obranu němectví – tzv. Schutzvereine.

Jejich jádrem byly hospodářsko-obranné spolky, jejichž hlavním úkolem bylo udržování majetku a půdy v německých rukou a podpora   německého  obyvatelstva  v pohraničních  oblastech.  Ve Slezsku  byla  tímto spolkem Nordmarka založená roku 1893  (v Opavě 1894). Už svým názvem odkazovala na dobu konce 10. století, obnovení Svaté říše římské a jeho východní části markrabství Severní marka, které zasahovalo od Labe až k Odře. Toto markrabství navazovalo na tzv. Východní marku, jíž vládl markrabě (markýz) Gero proslulý bezohledností vůči Slovanům.

Právě o působení organizace Nordmarka se dozvídáme z výše uvedené krátké zprávy.

Pozor na Lukavec!

Píše se nám: Starý Bubeník z Opavy organisuje Němce v lukavském okolí. V Děrném byl si okouknout spící Nordmarku a na
Nových Dvorech zakládal za pomoci lukavského pana sládka odbor nordmarkářský. V prosinci přijede opět do Děrného potěšit a posilnit své věrné. Proto pozor na Lukavec, lev řvoucí obchází svou kořist. Jest věru čas, by slezští Čechové měli též svého Bubeníka.

Starým Bubeníkem byl míněn Eugen Bubenik (1841-1912) představitel Nordmarky v Opavě, opavský velkoobchodník s láhvovým pivem. Mj. vyzýval k splynutí německých jazykových oblastí s Německým císařstvím.

Zdroje:

Opavský týdenník, 28.11.1906, roč. XXXVII, č. 93 (3059), str. 3

Doc. PhDr. Marie Gawrecká, Němci v českých zemích v 19. a 20. století – Společnost a kultura, Poster publikace, 2014

Jana Onderková, Kniha a národ : sonda do nacionání propagandy v Rakouském Slezsku do roku 1918 in Kniha ve 21. století 2009, Slezská univerzita v Opavě, 2009

Historie: Tábor českého lidu ve Slezsku (1905)

Opavský týdenník otiskl 12. srpna 1905 na titulní straně následující výzvu:

„Český lide slezský!
My nejzazší větev národa Slezského od prvních zábřesků našeho probuzení trpíme stálým útiskem. S ohromnými obtížemi setkává se každý náš krok, když snažíme se, abychom domohli se práv zákony nám zaručených, práv, které zůstávají mrtvou literou, kdežto s námi  zachází se tak,  jakobychom byli dáni na pospas vítěznému nepříteli.
V úřadech státních i samosprávných, ve školách i v životě veřejném, všude setkáváme se s nepřízní, vše co ve Slezsku má moc, šlape zákon, jen aby nám nestalo se po právu.
Tak nedůstojný stav nesmíme dále mlčky snášeti. Nejsme ve Slezsku trpěnými přistěhovalci,  nejsme nějakou nižší národností, u nás ve Slezsku nesmí býti více neobmezeně neprávem vládnoucích  a  lidu  bez  práv,  na němž  stát  stejně   žádá   daň  z majetku i z krve jako od hýčkaných  šťastnějších ovladatelů.
Co   se   pak   v   poslední   době   udalo   ve Slezsku,   vyžaduje nevyhnutelně, aby promluvil veškeren slezský lid český.
Svoláváme proto, abychom protestovali proti násilí na nás páchanému manifestační tábor českého lidu ve Slezsku na neděli 20. srpna ve 4 hod. odpol. do Kylešovic u Opavy,
při němž jednáno bude o našich politických, národních a kulturních požadavcích. Nechť není jediného uvědomělého syna, jediné věrné dcery českého národa ve Slezsku, nechť není  u nás nikoho, v jehož žilách proudí česká krev, kdožby nezavítali na tábor do Kylešovic. Na táborech pozvedli jsme svého hlasu a nejeden požadavek náš byl splněn, učiňme tak i tentokrát ve chvíli, kdy stále jasněji se ukazuje, že slezská otázka musí býti rozvinuta v celém svém rozsahu a rozhodně žádáno, aby nastal úplný obrat v dosavadních slezských neudržitelných poměrech.
Přijdte všichni! V jednotě je moc a síla, dokažme, že v domáhání svých práv jsme jedna duše, jsme jedno tělo.
V OPAVĚ 9. srpna 1905.“

Tato výzva byla podepsána kromě několika zemských a říšských poslanců, zástupců starostenských sborů, představitelů různých jednot, organizací a spolků také českými starosty jednotlivých měst a obcí.

Tak se na titulní straně mezi mnoha jinými objevil i Lukavec se starostou Josefem Paterem. Za zmínku stojí, že nejbližšími dalšími obcemi jejichž starosta se k výzvě přihlásil byly Březová a Jančí.

Tábor lidu se uskutečnil a byl jednou z nejvýznamnějších událostí národního boje ve Slezsku na začátku 20. století.

Zdroj: Opavský týdenník, 12.8.1905, roč. XXXVI, č. 62, str. 1

Historie: Příslušnost k poštovnímu úřadu (1904)

Drobná zpráva týkající se příslušnosti Lukavce z pohledu poštovních úřadů.

Z pošty

Od 1. září 1904 vylučují se obec Lukavec, Stará Ves a Horní Nový Dvůr z obvodu poštovního úřadu ve Fulneku, případně v Bílovci a přidělují k obvodu poštovního úřadu ve Skřipově.

Zdroj: Opavský týdenník, 3.9.1904, roč. XXXV., č. 69, str. 6