Archiv rubriky: Dokumenty

Zápis ze schůze OV Lukavec

konané dne: 6. 5. 2020 v 19.30 hod.

místo konání: budova parc.č.31, č.p.86 v Lukavci

Za OV Lukavec:

předsedkyně: PharmDr. Ivana Sokolová

členové: Vlastimil John, Jitka Hoschová, Ing. David Hrabálek, Roman Schenk, Jaromír Sokol

Na schůzi byly projednány tyto body programu:

1. Návrh na změny v územním plánu obce – využití pozemků Města a dalších vhodných pozemků pro výstavbu rodinných domů. Příprava pro zaslání žádosti na Město.

2. Zajištění vody na hřbitově – vodovod nebo vrt, ke kterému se Město přiklání. Dotaz na Město, zda u vrtu bude zajištěn dostatečný zdroj, který odpovídá nynější spotřebě.

3. Město opraví cestu na hřbitov (makadam, štěrk, asfaltový nástřik), místní komunikace na „Potočiska“ a ke sv.Anně (část až po rodinný dům Mrkvicových) a vyspraví označené díry a propadlá místa na komunikacích.

4. Město zajistí osázení svahu naproti školky zelení, která nebude náročná na údržbu.

5. Opravu budovy č.p.86 – anketa zatím není vyhodnocená, čeká se na její výsledek, podle kterého bude Městem zadáno projektové řešení a následná rekonstrukce budovy.

6. Multifunkční hřiště – termín výstavby vzhledem ke zrušení akce X.Setkání Lukavců je možné posunout na dřívější termín. Město projedná se zhotovitelem (dle jeho časových možností).

7. Lípa – vysázená ke 100.výročí vzniku ČR – dle odborného posouzení nebude do budoucna vadit. Kořeny nepoškodí schodiště. Bylo rozhodnuto, že zůstane na nynějším místě.

8. Město nás vyzvalo k dodání fotografií méně známých míst z okolí naší obce, které budou sloužit pro zhotovení kalendáře Města pro r.2021. Navrženo: kaple sv.Anny, sv.František, propustek na Potoku, studánky, mostky.

9. Jarní úklid – byly rozděleny jednotlivé trasy úklidu (složky, organizace, dobrovolníci).

10. Kulturní akce, které zatím nebylo možné uspořádat, by měly proběhnout do konce roku (divadlo pro děti, divadlo pro dospělé, vánoční koncert).

Zapsala: Jitka Hoschová

X. Setkání Lukavců v našem Lukavci

Vážení a milí spoluobčané,

přejeme Vám šťastné vykročení do Nového roku, především hodně zdraví, lásky, štěstí a pohody.

V tomto roce nás kromě tradičních akcí, které pořádají všechny spolky naší obce každým rokem pravidelně, čeká X. Setkání Lukavců, tentokráte v našem Lukavci. Termín je stanovený na sobotu 27. června. Jak jistě víte, akce je to velmi náročná pro nás, pořádající obec, a to nejen po stránce organizační (bude třeba každá volná ruka), ale také finanční.

Proto vás všechny oslovujeme již takto dopředu a prosíme vás o pomoc a přízeň.

Jako obvykle bude akci během celého dne provázet kulturní program – různá vystoupení místních dětí, seniorů, kapel, soutěžní program – turnaj v kopané, nohejbalu, volejbalu, badmintonu, hasičská soutěž a další zajímavé soutěže. Večer bude zakončen taneční zábavou.

Kdokoliv z vás kdo by se na organizaci akce chtěl podílet, je srdečně vítán. Také bychom rádi oslovili možné sponzory a budeme rádi za jakoukoliv finanční částku.

Z Lukavce u Hořic jsme byli osloveni skupinkou, která nacvičila Českou besedu, abychom každý z Lukavců nacvičili tento tanec v počtu 4 párů, a Česká beseda bude zatančena všemi čtyřmi Lukavci.

Zájemci, kteří by chtěli nacvičit a zatančit Českou besedu, ať se přihlásí Ivaně Sokolové, přímo nebo na tel. 605 243 439 nebo na mail – isokolova@post.cz.

S jakýmikoliv nápady nebo nabídkou pomoci můžete oslovit kohokoliv z organizačního výboru nebo můžete přijít každý první čtvrtek v měsíci v 18.00 hod. do společenské místnosti nad poštou, kde nás najdete.

Předem děkujeme za vaše pochopení

Organizační výbor X. Setkání Lukavců

Ivana Sokolová, David Hrabálek, Vlastimil John, Vojta Maleňák, Lucie Fojtíková, Jiří Pavera, Jitka Hoschová, Filip Sokol, Jaromír Sokol, Roman Schenk

Ve Fulneku odvolali starostku, zastupitelé na protest odcházeli

Dramatický průběh mělo zasedání zastupitelstva ve Fulneku v pondělí 27. ledna. Těsnou většinou zastupitelé odvolali z postu starostky Radku Krištofovou. Svou rezignaci ohlásilo vzápětí i několik zastupitelů.

Dnes již bývalá starostkaa Fulneku Radka Krištofová svolala zastupitelstvo zejména kvůli tomu, aby zastupitelé schválili rozpočet na rok 2020, což se při posledním loňském zasedání nepodařilo. Když se zeptala, zda má někdo něco na doplnění programu, přihlásil se zastupitel Antonín Zbožek a řekl, že chce program doplnit o bod Odvolání starostky. Těsnou většinou zastupitelé zařazení tohoto bodu do programu zasedání schválili.

Radka Krištofová vyhlásila půlhodinovou přestávku, po ní zasedání pokračovalo. „Je to pro mě zvláštní situace, kdy jsem pro město pracovala rok i za místostarostku, osm měsíců jsem dělala tajemníka. Připomenu jen že byla dohodnuta nějaká koalice – ústní dohoda je také dohoda,“ sdělila Radka Krištofová.

Nato se přihlásil do diskuze zastupitel František Schindler. Řekl, že do komunální politiky šel kvůli lidem ve městě. „Dnes cítím, že většina lidí tady nemyslí na občany města, ale na svoje blaho. Osobně protestuji, toto zastupitelstvo již pro mě nic neznamená a odstupuji z funkce zastupitele,“ uvedl František Schindler.

Nesouhlas s odvoláním starostky vyjádřili vzápětí zastupitelé Jana Chorobinská, René Egert a Radek Jaborský. Také oni oznámili rezignaci na post zastupitele. Všichni čtyři se vzápětí zvedli a opustili zasedací místnost.

Proti odvolání starostky se vyjádřil také zastupitel Jiří Dubec. „KDU-ČSL nesouhlasí s odvoláním starostky a s nominací Petra Ertelta na roli starosty. Tento krok s námi nebyl konzultován. Prosím veřejnost, aby na Petra Ertelta nepohlíželi jako na člověka, který hájí zájmy KDU-ČSL,“ řekl Jiří Dubec, jenž se jméno kandidáta na starostu dozvěděl, stejně jako ostatní, o zmíněné přestávce.

V reakci na to se obšírněji rozhovořil zastupitel Petr Moc. Připomněl patovou situaci, která nastala po volbách v roce 2018.

„Ustoupili jsme, dávali jsme tomu šanci, bohužel se to neprokázalo. Ze strany paní starostky nebyly dodržovány některé věci. Nedokázala přenášet vůli zastupitelů do činnosti městských a příspěvkových organizací, kdy si často prosazovala vlastní řešení proti vůli zastupitelstva. Co se týče nějaké koordinace – když byla setkání s představiteli družebních měst, nedostávali jsme informace ani pozvánky, že bychom se měli účastnit. Domníváme se, že paní starostka neinformovala objektivně občany města, což vedlo k mystifikacím například mezi zaměstnanci města, že budou propouštěni anebo že občané nebudou mít řešeny jejich potřeby,“ sdělil mimo jiné Petr Moc.

„Situace je, jaká je. Udělala jsme pro město mnoho dobrého… Trochu mi teď scházejí slova, protože je to závažný krok, který nebyl dopředu projednán. Neměla jsem možnost hovořit s kolegy zastupiteli po mé levé ruce,“ otočila se starostka k zastupitelům, kteří před volbami tvořili opozici. Na její dotaz, zda s ní chtějí hovořit, všichni odpověděli, že ne. „Pro mě je to těžká situace a proto jednání opustím,“ reagovala starostka Krištofová a rovněž odešla ze sálu.

Zastupitelé schválili předložené body včetně rozpočtu, až došli k bodu Odvolání starostky. Pro bylo sedm zmíněných „opozičních“ zastupitelů a Petr Ertelt. Toho v následné volbě tato osmička zastupitelů zvolila starostou.

V reakci na tuto skutečnost se zvedl Jiří Dubec a také opustil zasedání. Petr Ertel poté pronesl svůj první proslov coby starosta. „Je to odvozenina od slova starat se. Tím je myšleno starat se o město a občany, kteří v něm žijí. To bude hlavní náplňpráce, a to se budu snažit v maximální míře naplnit,“ uvedl Petr Ertelet.

Na uvolněné místo v radě města za Radku Krištofovou zastupitelé zvolili Antonína Zbožka.

Autor: Ivan Pavelek


Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/ve-fulneku-odvolali-starostku-zastupitele-na-protest-odchazeli-20200128.html




Fulnečtí zastupitelé odvolali starostku Krištofovou, novým starostou je Petr Ertelt

Zastupitelstvo města Fulneku v pondělí 27. ledna na svém 9. zasedání odvolalo z funkce starostky Ing. Radku Krištofovou (ČSSD). Tímto krokem vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi starostkou a většinou zastupitelů. Do funkce starosty byl zvolen Ing. Petr Ertelt (KDU-ČSL), členem Rady města Fulneku byl zvolen Ing. Antonín Zbožek (ZRF).

Ve vyjádření zastupitelů je uvedeno, že se v roce 2018 snažili patovou povolební situaci vyřešit vytvořením široké koalice. „Předpokládali jsme, že všechny strany a hnutí budou aktivně spolupracovat na rozvoji Fulneku. Na základě roční zkušenosti z fungování zastupitelstva jsme usoudili, že spolupráce s paní Ing. Krištofovou ve funkci starostky není dále možná,“ zní v úvodu dokumentu.

Důvodem pro  odvolání Radky Krištofové z funkce starostky města Fulneku je podle zastupitelů to, že naprosto nezvládla koordinační roli vyplývající z její funkce a svým jednáním a vyjádřeními zastupitelstvo spíše rozdělovala namísto toho, aby byla hlavním pojícím prvkem mezi jednotlivými stranami, osobou, která bude záležitosti posuzovat objektivně a s nadhledem. Přes mnohá upozornění nerespektovala vůli zastupitelů a nedokázala ji dostatečně přenést do činnosti městského úřadu a příspěvkových organizací města, či se od rozhodnutí zastupitelstva dokonce zcela distancovala a snažila se proti vůli zastupitelů prosadit vlastní řešení. Nedokázala podávat občanům objektivní informace z jednání zastupitelstva a naopak šířila mezi zaměstnanci úřadu i občany města dezinformace. Příkladem je její prezentace neschválení rozpočtu města na rok 2020, která mohla u zaměstnanců vyvolat obavy z propouštění a u občanů pocit, že nebudou peníze na uspokojení jejich požadavků. Přitom zastupitelé chtěli pouze snížit přebujelé provozní výdaje města a zvážit adekvátnost některých investic. Namísto toho, aby se tvorbu nového návrhu rozpočtu snažila maximálně urychlit, bojkotovala ji. ¨

Petr Ertelt (nar. 1962), jenž byl zvolen osmi hlasy patnáctičlenného zastupitelstva, kandidoval jako nezávislý za KDU-ČSL. Od roku 2018 je členem Rady města Fulneku, v předchozím volebním období byl členem finančního výboru města. Absolvent VŠB-TUO, obor strojírenství, má rozsáhlé zkušenosti z vysokých řídicích funkcí v soukromém sektoru. Ve Fulneku žije od svých čtyř let. „Byl jsem zvolen starostou. Název této funkce je odvozen od slova starat se. Tím je myšleno starat se o město a občany, kteří v něm žijí. To bude hlavní náplň mé práce,“ řekl Petr Ertelt po svém zvolení do funkce starosty města Fulneku. „Budu se rovněž starat o to, aby úkoly zastupitelstva, potažmo rady, byly jednoznačně a bez výjimek přenášeny a zadávány příslušným orgánům města k vyřešení v co nejkratší době. Chtěl bych rozvinout intenzivní diskuzi se všemi složkami města, jako jsou osadní výbory, sportovní, kulturní a zájmové spolky, školská zařízení. Nezbytná je podle mně komunikace s mladými rodinami, střední generací i občany v důchodovém věku. Jejich potřeby, názory a dotazy musejí být vždy vyslyšeny a zodpovězeny a všechna rozhodnutí, která se jich dotýkají, řádně zdůvodněna, aby nedocházelo k dezinformacím. Pokud jde o rozvoj města, chci se více zaměřit na turismus, který byl ve Fulneku až doposud trestuhodně opomíjen, chci věnovat mnohem větší pozornost školství, zabývat se problémy a potřebami seniorů. A v neposlední řadě chci udělat maximum pro to, aby lidé z Fulneku neodcházeli, ale aby město považovali za svůj domov, kde se cítí příjemně a mohou tu budovat svoji budoucnost. Mým cílem je také zprůhlednit a zrychlit veškerou činnost městského úřadu a přesvědčit jeho zaměstnance, že jejich úkolem je sloužit občanům a vycházet jim po všech stránkách vstříc.“

text: tisková zpráva, Lenka Gulašiová

Zdroj: polar.cz

K historii lukaveckého kostela (1786)

Po delší době přinášíme zprávu z pátrání přímo v historických pramenech. Tentokrát ze Státního okresního archivu v Novém Jičíně.

V účetní knize zřízené k lukaveckému kostelu (vedené od roku 1698) jsou vedeny záznamy o každoročních příjmech a výdajích. Dají se zde vyčíst informace všední i mimořádné.

K těm mimořádným patří náklady vyúčtované v roce 1786 na opravu zastřešení kostela a věžičky ve výši 115 zlatých a 39 krejcarů (1 zlatý = 60 krejcarů). Byly to zdaleka největší výdaje tohoto roku. Kromě nich bylo účtováno 3 zl. 1kr.. na kostelní potřeby (svíčky, hostie), 3zl. za služné a necelý 54kr. jako příspěvek do náboženského fondu.

Kostel měl v tomto roce 1786 kapitál ve výši 490zl. 39kr.převedený z předchozího roku a získal příjmy ve výši 24zl 48kr. (z čehož bylo 8zl. 28kr. z ofjer, ostatní z úroků).

Zajímavostí také může být, kde byly investovány kostelní peníze – v tomto roce měl lukavecký kostel investované peníze do půjček např. půjčka z roku 1772 200zl. obci Stará Ves, půjčka fulneckým měšťanům ve výši 75zl.

Zdroj: SOkA NJ, Archiv farnosti Fulnek, I.č. 24

Spořicí a záložní spolek v Lukavci (1940)

Sporitelni-knizka-1940

Tentokrát přinášíme po delší době obrazový dokument. Jde o spořitelní knížku (knihu záznamů obchodního podílu) Spořitelního a záložního spolku v Lukavci z válečného roku 1940, tehdy pod názvem Spar- und Darlehenkassen Verein für Luck und die Kolonie Neuhof.
Z dokumentu dále vyčteme, že šlo o registrovanou společnost s neomezeným ručením v Lukavci. Knížka byla zřejmě vytištěna ještě před válkou, protože kolonky s obnosy jsou předtištěny v korunách (Kč/h). V zápisech je to ovšem přeškrtnuto a nahrazeno markou (RM – Říšská marka).
Záznamy do knížky zapisoval Adolf Heinik, pravděpodobně tehdejší pokladník.

Volby 2016: Jak jste hlasovali?

V pátek 7. 10. a v sobotu 8. 10. 2016 proběhly volby do krajského zastupitelstva a 1. kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR. 2. kolo voleb do Senátu PČR se konalo 14. a 15. října 2016.

Volby v okrsku č. 11 Lukavec se konaly v obecní budově č. p. 86.

okrsky

Zdroj: www.fulnek.cz

 

Volby do krajského zastupitelstva

Výsledky za celý Moravskoslezský kraj:

vysledky_celekmsk

ucast

Výsledky voleb v Lukavci:

vysledky_lukavec_11_krajske

Lukavecký kandidát do krajského zastupitelstva:

vysledky_krajske

Fulnecká starostka v krajském zastupitelstvu:

kraj_starostka

Volby do Senátu Parlamentu ČR 2016

senat_vysledky

Zdroj: www.volby.cz

 

Svědectví: „Co sme prožili v roce 1945“

V letošním roce 2015 si připomínáme 70-té výročí od ukončení 2. světové války. Pojďme si připomenout, co naši lukavečtí předkové prožívali, co zratili a uvědomit si, jaké máme my štěstí, že žijeme v téhle době…

sudety1
Okleštěná ČSR (1938-1939), zdroj: http://sudetenland.cz/wp-content/uploads/mapa-Sudet-1939.jpg

Nyní se na malou chvíli octneme v době, kdy byla dojednána Mnichovská dohoda a odstoupení Sudet Německu (29. září 1938) a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939). Na níže uvedené mapě můžeme detailněji vidět hranici rozdělující Český stát na Sudety (Fulnek, Bílovec, …) a Protektorát Čechy a Morava.

Zdroj: http://sudetenland.cz/mapa-sudet-1939/mapa-sudet-1939/
Detailní záběr blízkého okolí Lukavce na mapě zobrazující Sudety (nahoře) a Protektorát (dole), zdroj: http://sudetenland.cz/mapa-sudet-1939/mapa-sudet-1939/

Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. (Zdroj: wikipedia.org)

Rodině Johnových se podařilo uchovat 70 let starou zprávu, která popisuje svědectví o zažitých hrůzách při osvobozování Lukavce na jaře roku 1945. Prostřednictvím vlastnoručně sepsaných hrůzných zážitků tehdy 67 leté babičky Terezie Johnové a laskavosti rodiny Johnů si můžeme přiblížit, co a jak se za 2.  světové války a v době osvobozování Lukavce stalo a co tehdy Lukavjáci prožívali.

Dopis paní Terezie začíná slovy: „Válka začala v roku 1938 a skončila 1945 1. května. Co sme zaživali ti němci nás sužovali. Češi byli odváženi do koncentračních táborů, kde byli mučeni hladem, bitím a udušeni v plynových komorách, jiní byli posílání daleko do světa na nucené práce, stejně jako synové paní Terezie. Ti strávili téměř dva roky v Norsku a Hamburku. Domů se vrátili postižení, nemocní téměř na pokraji smrti.
„V roku 1945 to už bylo hrozné: ty letadla cely deň a v noci letaly a bombardovali Opavu a okolí, v Ostravě a okolí Ostravy. Osvětlovaly večer celý kraj to bylo hrozné.“

Podle vzpomínek opavských pamětníků létaly za bojů o Opavu sovětské dvouplošníky Polikarpov Po-2 hlavně v noci a „přiživovaly“ požáry v již hořícím městě občasným shozením zápalných bomb.  (*)
Podle ruské mapy (viz níže) je s datem 22. dubna 1945 uvedeno tažení tzv. 4. ukrajinského frontu (2. formace), přesněji šlo o 31. tankový sbor 60. armády 4. ukrajinského frontu, který Lukavec osvobodil.

mapa_popisky
Ruská mapa směru 4. ukrajinského frontu v období 10. 3. – 5. 5. 1945, který osvobozoval Moravu a Slezsko, zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Ostravská_operace.jpg a vlastní popisky

Paní Terezie dále pokračuje ve vyprávění:
„17. ledna 1945 přišlo první německé vojsko do všech vesnic i s koňmi, u nás bylo 8 koni. 29. dubna 1945 už hrozně stříleli na blízku tak sme utekli v neděli na večer do Černina do sklepa. Tam sme byli do rána.“  (tehdy dům pana Bruna Czernina č. p. 31) „Ráno bombardovali na našich Jazerach (území na levém břehu Gručovky, kde stojí domy č. p. 46 až 117). Kde byly 4 ohromné díry. Bylo 10 hodin, vzali jsme vuz a 3 kravy a utekli do Tunela v lese (s celou rodinou a s dětmi). Jalovici nám němci sebrali.“ Zbytek dobytku zůstal doma. „Šaty, prádlo to sme měli zakopane v humeni. Tam byl život v tom lese. 3 dni a 3 noci na holých kamenoch sedět, ani co jest (jíst), krávy dojili, mléko pili.“
„Ruské vojsko bylo u Janíka na Požaze (na Požaze byla hospoda a kuželna pana Janíka nyní Skřípov č. p. 232) jak jsme přišli do lesa tak hned chlapi šli k těm Rusům, aby na nás a dědinu nestřileli. To je česká obec, ale byla za německu zapsaná. Rusi přišli k nám jak much se jich přihnalo, už nás zabrali.

uryvek_1
Úryvek z dopisu, zdroj: rodina Johnova

V pondělí vystřelili rakety na znamení, aby nebombardovali a ve středu dopoledne nebylo co kravám dať žrat. 6 chlapů šlo do dědiny pro seno a němci jich chytli na potoku.“ Jednomu z nich se podařilo utéct zpátky a informovat Lukavjáky schované v lese: „Je zase zle, zas nás němci zaberů.“ Pár mužů šlo za ruskými vojáky, požádat je, aby přišli na pomoc. „Tak se jich přihrnulo ze všemi na boji i s koňmi, tak je mi zima, jak to píši, ta hrůza. Bylo nás tam na 100 lidí i malinké s kočarkami,… psi, krávy bučely, zima bylo, pršelo, u stromů krávy byly uvazané, vedle do stroma střelili naše kráva se hned vyvrátila.“

Ve středu začal velký boj „to se zdálo už je konec světa. Rusi řekli, že musíme z tunela ven to byla panika. Jedni utíkali na Požahy s vozami, tam byl Sudný den, my sme nešli nech se děje Boží vůle. Na jedné straně byli němci a na Kopajínkach (oblast lesa mezi cestou ke kapli sv. Anny a úbočím dolů ke Gručovickému potoku, tzn. úbočí na levé straně potoka od konce dědiny po Tunel) byli Rusi.

uryvek_2
Úryvek z dopisu, zdroj: rodina Johnova

Na večer řekli Rusi možeš jet domu, ale každý musel dát krávu, kdo měl. Přišli sme domu, tu bylo už plno Rusů, museli zas do sklepa do Černina. Doma okna vystřílené, nábytek rozbitý, my sme měli lůžka, šatníky rozbité. Vařili jsme Rusům, nic nám nedělali, jenom tam, kde byli germani.

Všechny ploty a střechy rozbité na susedove zahradě (dnes zahrada č. p. 117) měli 3 děla, na Jazerách vedle Mikša Emila (dnes č. p. 46) tež děla tanku. Vše možne to se neda vše vypsat. Na poli samé díry, lesy postřilené, plno min, přišli lidé o život. Už jsem zaživala 2 války. Já sem rozena 14. ledna 1879 a dnes je 17. ledna 1946. To máte na památku, je to škaredě napsané…“
Svůj dopis pro další generace končí paní Terezie slovy:
podpis

(*)
Diskuse o sovět. letadlech (příspěvek o bombardování Opavy)

Související odkazy a zdroje:

Výškovice u Bílovce 1945
(popis událostí nedaleké vesnice)
Průběh mobilizace z 24. září 1938
(zprávy ministerstva vnitra – zmínka o Fulneku)
Byl jsem na nucených pracích v Reichu
(vyprávění Aloise Bačáka)
Různé podoby nucené práce
(soubor informací Kanceláře pro oběti nacismu)
Krvavá bitva nad Moravou
(letecká bitva, která se odehrála 17. 12. 1944 v prostoru mezi Olomoucí a Přerovem)

Pozemková kniha – Gruntovní kniha pro Lukavec 1707 – 1796

Tato gruntovní kniha byla založena, jak se dozvídáme z krásně vyvedené úvodní strany dne 25. ledna 1707. Úvodní text v překladu zní: „Gruntovní kniha obce Lukavec se souhlasem a svolením velebného a veleváženého pána pana Augustina Andrease Schmidta, řeholního kanovníka Lateránského řádu sv. Augustina, infulovaného probošta a preláta slavného kláštera Nejsvětější Trojice ve Fulneku mnou Eustachiem Ernestem Wagnerem, z výše uvedené slavné kanonie, představeným hejtmanem za fojta Jana Wolného, purkmistra Pettera Brosche a dalšími podle práva, založena byla 25. ledna 1707.“

Burgermeister
1707 Petter Brož (691)
1707 Petter Brosch, 1709 (309), 1710 (213)
1711 Georg Krtzmarž (655)
1713 Júra Kižmaž (365, 395, 610)
1713 Georg Kiržmařz (285, 469), 1714 (131, 233)
1715 Georg Krtzmařz (116), 1717 (459)
1718 Georg Kiřzmařz (489)
1719 Jura Kižmařz (264)
1720 Georg Krtzmarz (287, 625), Jura Kicžmarz (408)
1721 Jann Parack (97, 559), 1722 (633)
1723 Georg Parack (63)
1724 Jann Parakh (420)
1725 Jan Parack (379)
1726 Jan Parack (167)
1726 Jann Parack (323), 1727 (410, 665)
1729 Mathes Brosch (388), 1730 (433)
1730 Philipp Dulansky (480, 496, 627), 1733 (337), 1736 (315), 1739 (238)
1740 Philipp Dulansky (139, 474, 499, 643)
1742 Martin Dulansky (102), 1744 (481), 1745 (122), 1746 (184, 463), 1747 (221, 325)
1749 Philip Dulansky (84, 492), 1750 (173), 1753 (592, 614, 629, 635)
1753 Thomas Brosch (224, 435), 1755 (478), 1756 (413), 1761 (176), 1763 (70, 269), 1765 (208)
1767 Thomas Bross (147)
1770 AmtsKanzley (273), 1774 (332)

Fojt
1707 Jan Wolny (576)
1709 Jan(n) Wolny (309), 1710 (213), 1713 (285), 1714 (131, 233), 1715, 1717
1718 Jann Wolni (116), 1719 (264), 1720 (287), 1721 (97, 246), 1724 (420)
1726 Jann Wolni (167)
1727 Georg Wolny (410), 1729 (388), Jura 1730 (433), 1733 (337), 1736 (315), 1739 (238) Júra Wolny (357), 1740 (139)
1742 Georg Wolny (102), 1744 (349), 1745 (476), 1746 (184), 1747 (221)
1749 Georg Wolny (84), 1750 (173), 1753 (224), 1755 (478), 1756 (413)
1763 bez fojta (329, 351, 381, 390, 484)
1764 Georg Wolny (538)
1767 bez fojta (403, 449)
1767 Joseph Wolny (147)
1776

Zajímavosti:
1711 Mathes Frantz Breyer
1714 zmiňuje se BWB bez jména (285); Carolo Weldamon (701)
1717 Czerzenetz (459)
1736 uvádí se Schulmeister, Binder (bednář), Leinwandmachen (lněná plátno…) (400)
1740 Nadiegow (473), Joseph Seydler Lucker Schaffer (474)
1741 Anton Frantz Breyer (422)
1742 se uvádí v Lukavci kovář (103) a Joseph Dubowsky jako Brandtweinbrenner
1743 zmiňuje se „auf Kopaninka“, hrušeň „zibulka“ a „na Matzkowem“
1746 syn Paula Dulanského Simon uváděn jako kyrysník (Curahsir Reiter) (462), Anton Frantz Breyer, Joseph Dubowsky BWB
1747 Jacob Kaluzia kovář (222), Anton Frantz Breyer, Jager Ignatz Slesackh
1755 Anton Frantz Breyer (479), Mathes Brussman Binder (479, a 1776 504, a 1753 592)
1760 se 17.10. uvádí česky „pod svatú Annú“ (106)
1761 Jacob Banheüer Brandtwinnbrenner, Karl Rotter Bräuermeister (178)
1762 válečná léta (299)
1763 Stifts Amtmann Johann Ulrich, Philip Kiržmarz in Türn und gewesten Schaffer in Luck, Jacob Banheüer BWB (270),
1763 johann Gabriel Ulrich (329)
1763? český text o chlívu (527)
1765 Amtmann Ulrich (208)
1767 Jacob Kaluza Schmied, Jacob Banheüergnosten Brenner in Luck (147) i 1770 (190)
1770 „nad Panskim Rybnickem“, „pod Mlynsku“,“hanuska“, „odpozahy“, „grossen Wald“ (272)
1772 Karl Rother Brauermeister (371), Anton Banhauer BWB (372), Anton Banheuer BWB (552)
1774 Jacub Banhauer jako Brandtweinbrenner (110)/1770 Anton Banheüer BWB (274)!!!
1776 Jacob Kaluzia Schmied (257), Frantz Kristin Windmüller (258), Karl Rotter Bräuermeister, Fabian Sokoll Schaffer, Anton Banheüer Brandtweinbrenner (258)
Několikrát se uvádí dluhy vůči zednickému mistru z Děrného (tedy asi v Lukavci nebyl) (157)

Záznamy:

4 Gebauer Jakob 1725
5 Gebauer Andres kupuje grunt (od kláštera) 1753
6
7
8 Úvodní strana
9

Sedlácký grunt (č.p. 7)
10 Jan Kaukol 1709, Jan Srubek 1710
13 Jackob Gebauer 1718
18 Andres Gebauer 1755
23

Sedlácký grunt (č.p. 10)
24 Mathes Dulansky 1709, Martin Dulansky 1721
28 Mathes Dulansky 1746
37

Sedlácký grunt (č.p. 11)
38 Matuss Krčzmařz 1709
39 Wallentin Krčzmařz 1734
44 Joseph Kržmařz 1768
47

Sedlácký grunt (č.p. 12)
48 Greger Dulansky 1709
49 Philip Dulansky 1721
52 Simon Dulansky 1767
56

Sedlácký grunt (č.p. 13)
57 Jan Brussman 1709, Wentzel Brussman 1710
62 Frantz Seydler 1723
69 Anton Seydler 1763
71 Andreas Frana 1792 č.p. 13
74

Půlsedlácký grunt (č.p. 14)
77 Jakob Drahoss (Kuba), Georg Drahoss 1710
79 Martin Baar (Bahr) (ze Staré Vsi) 1718
83 Mathes Dulansky 1749
92

Sedlácký grunt (č.p. 17)
93 Jan Kuntz 1709
94 Vitek Kauckol 1715
96 Jan Sokol 1721
102 Lorentz Sokol 1742
108 Andres Sockol 1760
113

Sedlácký grunt (č.p. 57)
114 Mathes Srubek 1709
115 Andres Stefka 1715
120 Anton Stefka 1745
127

Sedlácký grunt (č.p. 58)
129 Luckass Haynik 1709
130 Paul Heynik 1714
133 Bortel (Bartoss) Stefka 1717
138 Wentzel Heynik 1740
146 Martin Heynick 1767
159

Sedlácký grunt (č.p. 59)
160 Paul Drahoss 1709
161 Jann Budich (Pudich) 1715
166 Georg (Jura) Krtzmarz 1726
171 Jann Pudich 1750
175 Frantz Brosch 1761
179

Sedlácký grunt (č.p. 61)
180 Jan Parack 1709
181 Mathes Parack 1746
189 Jann Schindler 1770 č.p. 61
194 (od 1784 jako Johann)
196

Fojtství (č.p. 62)
197 Jann Wollni fojt (Richter) 1709
200 Georg Wolni fojt 1727
207 Joseph Wollny fojt 1765
211

Sedlácký grunt (č.p. 70)
212 Witek Dulansky, Adam Fleischer 1710
215 Andres Dulansky 1715
219 Jan Micksch 1742 (půlsedlácký grunt)
221 Andres Dulansky 1747
224 Lorentz Micksch 1753
229

Sedlácký grunt (č.p. 2)
231 Petter Brož 1709
232 Mathes Bross (Brož) 1714
236 Thomas Brosch 1739
241

Sedlácký grunt (č.p. 3)
242 Georg Kržmařz 1709
246 Martin Krtžmařz 1721
249 Lorentz Kiržmařz 1750
255 Valentin Blaheta 1776 č.p. 3
259

Sedlácký grunt (č.p. 4)
261 Fridrich Bayer 1709
262 Martin Dulansky 1719
268 Michael Suckup 1763
272 Augustin Kiržmarž 1770
282

Sedlácký grunt (č.p. 5)
283 Luckass Waniura, Jackob (Kuba) Waniura 1713
287 Martin Barnardt 1720
291 Joseph Barnardt 1746
293 Philipp Brussman 1749 jako Ruinirt und verwüsten Bauerguth
298 Frantz Kirmarž 1762
306

č.p.21
309 Kasper (Kaspar) Dulansky 1709, Thomas Kauckol pod Skalkú 1709
314 Andres Kaukol 1736 (chalupu) (jabloň, hrušeň a švestky)
317 Georg Falheüer domkář 1777
318

Garten č.p. 22
321 Wentzel Wolff 1709
322 Joseph Wilcžek 1726
325 Augustin Kržmarz 1747 (krásně čitelné)
329 Mathes Brosch 1763
331 Thomas Steffka 1774
ostatní za abecedním rejstříkem

Garten č.p. 23
333 Georg Brussman 1709
335 Wentzel Beyer 1733
340 Martin Beyer 1772
342

(domkář č.p. 24)
344 Vitek Kaukol 1709
345 Jan Kuntz 1715
346 Thoma Kauckol 1716 (chalup)
348 Walentin Haykenwalder 1744 (Hütte)(zmiňuje se postižený syn Thoma Kauckola)
350 Thomas Sockol 1763
353

č.p. 26
355 Phillipp Brussman 1709
357 Thomass Brussman 1739 (chalupu)
359 Walentin Wanjura 1772 (popsány roboty)
361

č.p. 55
364 Wentzel Sokol, Lorentz Sokol 1713 (Heisel)
367 Wentzel Sockol 1743 (Hütte)
370 Peter Sokol 1772
376

Domkář
378 Martin Bacž 1709, Andres Wanjúra 1725
381 Thomas Wanjura 1763
385

Domkář č.p 73
387 Matuss Dulansky 1709, Mathes Dulansky 1729
390 Jann Dulansky 1763
391 Simon Sukupp 1778
392

Domkář
394 Jan Bielik, Wentzel Bielik 1713
397 Lorentz Heynick 1733
399 Jacob Kuntz 1736
403 Fabian Heinick 1767
405

Domkář
406 Martin Sokol 1709
407 Jackub Wülisch (Willish) 1720
409 Augustin Schündler 1727
412 Anton Schindler 1756
415

Domkář č.p. 60
418 Matuss Dulansky, Paul Wolni 1709
419 Lorentz Wollny 1724
422 Mathes Brosch 1741
423 Augustin Kuckol 1746
426 Bernard Kuckol 1774
430

Chalupa č.p 37
432 Georg Suckup 1709
433 Frantz Kürtzmarž 1730
434 Joseph Kiržmarž 1753
435 Augustin Brussman 1754
442 Franz Rotter domkář 1779
443

Hütte č.p. 50
445 Martin Srubek(přeškrtnuto), Anton Brussmann 1718
448 Mathes Brussman 1767
454 Mathes Dulansky 1776
455

Heisel
458 Jan Jurecžka 1709
459 Paul Dulansky 1717
462 Jan Brosch 1746
464

466 Pawel Wolni

zahrada (č.p. 18)
468 Matuss Haynik 1709, Georg (Júra) Suckup 1713
472 Jan Suckup 1740
475 Augustin Kuckol 1745
478 Anton Wanjura 1755
537 (Nikolas Parak), Anton Wanjura 1757, Fabian Hon 1764
542

545 Jacob Kalussa Testament
549

chalupa
480 Wawra Waniura, Jan Wannura 1730
481 Peter Böhm 1744
484 Lorentz Brussman 1763
486

chalupa
488 Georg Dulansky 1709
489 Frantz Sokol 1718
491 Frantz Sockol 1749
492

chalupa č.p. 40
494 Thoma Kaukol 1709
496 Andres Kaukol 1730
498 Caspar Kauckol 1740
502 Andres Kukol 1772
506

chalupa č.p. 75
507 Georg (Jura) Brussman 1709
508 Jackob Wanura 1720
510 Greger Wollny 1732
514 Anton Kloss 1763
515 Thomas Brussmann
516

chalupa
519 Georg Jureczka 1709
520 Martin Jureczka 1734
522 Joseph Seydler 1749
525 Lorentz Gebauer 1763
529

chalupa
530 Pawel Parakh 1709, Bartoss Parack 1720
533 Joseph Parack 1763
534

chalupa č.p. 56
551 Jura Dulansky, Thomas Dulansky 1735
552 Simon Wanjura 1772
556

Hütte č.p. ?35
559 Simon Waniura 1709, Jackob Wanjura 1721
561 Wentzel Miczulek (Miczulka) 1755
563 Lorenz Bucžekh 1772
565

Heisel č.p. 32
567 Andres Budig, Paul Willish 1717
569 Augustin Schindler 1745
571 Thomas Starsisky (Strarzitzky) 1775
573

chalupa č.p. 30
575 Greger Brussman, Lucass Brusman 1707
577 Jackob Brussman 1718
579 Jann Schindler 1736
583 Georg Schindler 1779
584

Häusel č.p. 28
587 Martin Dulansky 1711
590 Fabian Brussman 1744 + zahrada pod mlnářovou zahradou vedle potoka podél panského hruškového sadu
592 Frantz Dulansky 1753
595 Bernard Dulansky 1777
597

chalupa
599 Simon Schindler 1709
601 Georg Schindler 1736
603 Jann Schindler 1764
606

chalupa č.p. 33
609 Casper Krcžmarž, Symon Bacz (Batsch) 1713
611 Jann Kauckol Untern Waldt 1720
613 Joseph Wanjura 1753
616 Georg Wanjura 1779
617

chalupa č.p. 29
619 Wentzel Brussman, Georg Brussman 1732
621 Jacob Brussman 1763
622 florian Dulansky 1777

chalupa
625 Jackob Williss, Wentzel Kauckol 1720
626 Frantz Brussman 1730
628 Jann Brussman 1753
630

chalupa č.p. 36
633 Vitek Brussman, Frantz Brussman 1722
635 Frantz Brussman 1753
637 Andreas Brussman 1779
638

hütte
641 Georg Kauckol 1717 (staví?)
642 Joseph Drahosch 1740
644

č.p. 54
647 Pawel Parack auf de neuen Haysl, Andres Brussman 1717
648 Caspar Wilczek 1738
650 Walentin Brussman 1749
652 Joann Brussman 1779
653

č.p. 20
655 Wentzel Kuckol 1711
656 Petter Suckup 1717
658 Lorentz Drahosch 1746
661 Lorenz Drahosch 1777

chalupa č.p. 67
663 Bartoss Dulansky 1717
664 Wentzel David 1727
667 Paul Ludwik 1777
668

chalupa
671 Paul Dulansky 1718 (po Nickolaus Kauckol)
673

chalupa
674 Jan Parack 1720 (po Jann Kauckol)
675 Georg Kauckol 1736
677 Fabian Dressler 1753
680

půlsedlácký grunt
683 Michel Böhm 1718 (po Georg Drahoss)
685 Joseph Böhm 1750 (výminek u mlýna)
687

Mlýn dvouchodý (č.p. 71)
689 Johan Böhm, Michel Böhm 1707
695 Joseph Böhm 1750
700

701 Greger Böhm 1714 (staví si?)
702 BWB in Luckh
703

706-718 Rejstřík
717 záznamy Thomas Stefka
719-737 Rejstřík

Poznámka: ve starých textech se často zaměňovala některá písmena – např. B/P Barak/Parak, Bauer/Pauer
č.p. v závorce vychází z jiného zdroje (urbář), bez závorky přímo z této knihy

Zdroje: Zemský archiv Opava, Velkostatek Pustějov, inv. č. 293, sig. A26-9

Zpracováno k 29. 11. 2014 [737/737]